Na kometě
Jules Verne
Román líčí osudy skupiny vesmírných trosečníků, letících Sluneční soustavou na kometě Gallii, která po srážce se Zemí strhla sebou část zemského povrchu i s jejími obyvateli. Ke katastrofě došlo prvního ledna roku 188x v oblasti Gibraltaru. Na území odervaném od Země zůstalo celkem šestatřicet lidí francouzské, anglické, španělské a ruské národnosti. Tito lidé si zprvu neuvědomovali, co se stalo, a srážku považovali za zemětřesení. Nejdříve postřehli úbytek na váze: pobočník kapitána Servadaka Ben Zuf ke svému úžasu vyskočil do výše dvanácti metrů. Zuf se Servadakem si také brzy všimli, že střídání dne a noci se zkrátilo na šest hodin, že se vyměnil východ se západem a že voda začíná vřít při 66 stupních Celsia, z čehož správně usoudili, že zřídla atmosféra a klesl tlak. Už na začátku svého pobytu na Gallii zpozorovali její obyvatelé Zemi s Měsícem, avšak domnívali se, že jde o jakousi neznámou planetu. Další důležité údaje získali až při výzkumné výpravě lodí, kterou vzala kometa rovněž sebou. Během plavby objevili pohoří přehražující moře, jež zpočátku považovali za moře Středozemní, a na ostrově Formentera (před jeho odtržením součást Baleár) pak nalezli francouzského astronoma Palmyrina Rosetta, který jim pomohl všechny záhadné úkazy rozřešit. Všichni jsou na kometě, kterou Rosette již před rokem objevil a předpověděl její srážku se Zemí, ovšem nikdo mu nevěřil, protože vrstvy mlhy v té době znemožňovaly astronomická pozorování. Jak zjistila výzkumná plavba, obvod Gallie činil 2 320 kilometrů. Hmotu komety vypočítal Rosette. Stanovil ji na 209 346 miliard tun. K výpočtu použil pérové váhy a čtyřiceti stříbrných pětifrankových mincí, které vážily na Zemi rovný jeden kilogram. Vzhledem k tomu, že majitel váhy, Žid Hakhabut, přístroj zfalšoval, bylo nutno údaj o čtvrtinu snížit. Nedobrovolní cestovatelé Sluneční soustavou neměli ovšem naději na dlouhodobou kolonizaci svého nového světa, neboť jim zde chyběla orná půda. Živili se především zvířectvem, které na odervané pevnině zbylo. K podivným úkazům, se kterými se pak setkali, patřilo například to, že moře komety nechtělo zamrznout, přestože teplota klesla pod bod mrazu (podle teorie, že nehybná vodní hladina údajně vzdoruje mrazu déle než hladina rozvlněná větrem). Jakmile ale byl do moře vhozen ledový střep, zazněl praskot a moře v okamžiku zamrzlo. Led byl zcela hladký a umožňoval bruslení a jízdu na plachetních saních. Kometa Gallia se Slunci vzdálila nejvíce po déle než roční pouti vesmírem a pak se začala vracet k Zemi. Začátkem listopadu ukázaly upřesněné Rossetovy o výpočty, že dojde k novému střetu se zemským povrchem, a to přesně dva roky po tom prvním, tedy opět prvního ledna. Objevil se proto nápad opustit kometu před srážkou v balonu...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1907 , Josef R. VilímekOriginální název:
Hector Servadac, 1877
více info...
Přidat komentář


Dobré, čtivé, zajímavé, a taky zábavné a vtipné.
Myslim, že příznivce sci-fi tato kniha nezklame.
Pravé vesmírné sci-fi, se začne odehrávat asi tak od půlky nebo od 2.třetiny knížky,
takže pokud někoho nechytne začátek, tak vyrdžte, myslím, že to stojí za to.


Klasika sci-fi a vlastně naučný cestopis po sluneční soustavě podle tehdejších poznatků vědy. Kdo má rád verneovky, ten musí řadit tento román k těm nejlepším.


Celá ta myšlenka, kdy je skupina lidí při nárazu komety na zem, zachycena na jejím povrchu z hlediska doby, ve které byla napsaná a významu pro sci-fi literaturu, která byla v té době v plenkách velice významná. Přiznávám se, ale že autorovi přednášky o kosmických tělesech jsem přeskakoval. Na druhou stranu, samotný děj a především charaktery postav, kdy Verne přidává zástupcům jednotlivých národností charakterové vlastnosti, mě velice bavil.


Skvělá kniha a typický Verne. Problémům se ale nevyhnula – obviněním z antisemitismu kvůli postavě Izáka (Verne ovšem nebyl antisemita) a neuspokojivému konci: Hetzel trval na happyendu, proto ten podivný závěr. Verne počítal s tím, že lidé na kometě Gallii při návratu zahynou – však také tak krásně nezvykle znějící jméno hlavního hrdiny, čtené pozpátku, znamená „mrtvoly" (Servadac – cadavres).
Kongeniální Zemanův film připomene, že u Verna jsou nejdůležitější postavy – to je něco, co v USA doposud nepochopili, proto také v jejich Tajuplném ostrově každý trosečník vyfasoval děvče v plavečkách – včetně Harberta!
Štítky knihy
zfilmovánoAutorovy další knížky
1937 | ![]() |
1965 | ![]() |
1985 | ![]() |
1963 | ![]() |
1963 | ![]() |
Trošku zklamaný ale to jen díky filmu od pana Zemana. Jinak bezvadné čtení