Na konci cesty

Na konci cesty
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/440212/bmid_na-konci-cesty-HMO-440212.jpg 4 13 13

Kniha Na konci cesty (1958) bývá v díle amerického spisovatele Johna Bartha zařazována do „existencialistické fáze“, jež předchází autorovu radikálnímu přestupu k vyhroceným postmoderním postupům. Hlavní hrdina novely Jacob Horner na radu doktora uniká před svou nerozhodností a nihilismem tak, že si v určitých životních momentech nasazuje masky: Před školním výborem se chová jako idealistický a práci oddaný učitel, jindy hraje nezodpovědného mladého muže či nevědomky napodobuje svého racionálního kolegu Joea Morgana. Hraní rolí ovšem není bez nebezpečí – nevyhnutelným důsledkem je zaplétání se do mezilidských vztahů a odtažitý a cynický Jacob se náhle ocitá v komplikované situaci milostného trojúhelníku. Dává se unést přijímanou rolí a ztrácí vědomí vlastního já, což následně příběh nasměruje k tragickému konci. V jádru ironií prosyceného vyprávění tak stojí zdánlivá nemožnost rozhodovat se pro správné konání ve světě, jenž postrádá absolutní hodnoty.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Dokořán
Originální název:

The End of the Road, 1958


více info...

Přidat komentář

KapitánSmrt
11.06.2022 4 z 5

Z počátku jsem byl nadšen. Břitké, inteligentní a zábavné dialogy krásně doplňují zajímavý příběh. Je možné vše naše konání, všechny naše činy vysvětlit, vměstnat do slov, musí mít nějaký význam či smysl? Nemůže se jednat občas jen o nahodilosti, souhru náhod, či iracionální rozhodnutí? Rozum se totiž dost často přeceňuje. Ke konci ale hlavní hrdina ztrácí svůj nadhled, svou pozici pozorovatele dění a stává se lehce afektovaným a šablonovitým. Což celkový dojem trochu kazí. Rozhodně se ale těším na další knihy od Bartha.

JP
11.11.2021 3 z 5

"Coby neexistující jsem považoval za správné neříkat k tomu nic."


puml
03.11.2021 5 z 5

John Barth je skvělý autor a je škoda, že jeho první přeložená kniha přichází až teď. Měla by vyjít ještě Plovoucí opera, což je Barthova prvotina a pak, dle vyjádření nakladatelství, už asi nic. Respektive, pokud by se Plovoucí opera chytla a prodávala, tak se uvažuje ještě o povídkách.

Ale zpátky k románu: žel hned v úvodu je potřeba napsat, že Na konci cesty (ani chystaná Plovoucí opera) zrovna moc nereprezentuje autora na vrcholu tvůrčích sil. Je to ve své podstatě existenciální drama s náznaky absurdního dramatu a musilovské přemítání nad tím naším pinožením, a proto se rychle se dostavil pocit, že už jsem něco podobného několikrát četl. Hlavní postava se potácí od deprese k mánii. Děj je ale vcelku nijaký, komorní akademické drama, chtělo by se napsat. Ale vyjít to pár desítek let zpátky, tak by to určitě nezapadlo, takhle, nevím, nevím... Ale třeba do budoucna někdo pro další překlady Bartha zahoří. Jsou to klády, ale mít v češtině The Sot-Weed Factor, nebo některý z jeho pozdějších románů by bylo skvělé. I tak ale skvělý počin od nakladatelství Dokořán. Nebylo to úplně ono, ale za výborný překlad a za to, že ten překladatelský dluh někdo alespoň částečně splatil, dávám plný počet a doporučuji.

mgeisselreiter
21.09.2021 5 z 5

Pozoruhodná kniha, která se i přes občasné filozofické rozmluvy čte velmi dobře. Řekl bych, že je určena trochu náročnějším čtenářům. Děj mě tak zaujal, že jsem se těšil, až budu moct ve čtení pokračovat a nechtělo se mi ani četbu přerušit. Tentokrát dám 5*, 21. 9. 2021.

jan37
21.03.2021 2 z 5

Mě to bohužel moc nebavilo. Čekal jsem víc ;(

lavash
15.02.2021 3 z 5

Barth hledá opodstatnění kauzality a kde končí rozumový myšlení. Děj je na druhý koleji. Nejde ale kafkoidní absurdum (jakmile kafka stanoví svoji absurdní premisu, jsou jeho postavy konzistentní v jednání).

Bohužel ke konci knížka ztrácí drive.