Na konci samoty
Benedict Wells
„Pohnuté detstvo je ako neviditeľný nepriateľ – nikdy neviete, kedy zaútočí.“ Román o samote, utrpení a priepastiach spôsobených životom, ktorý vás privedie k sladkotrpkému poznaniu o pominuteľnosti bytia. Cena Európskej únie za literatúru za rok 2016. Julesovo bezstarostné detstvo tragicky naruší náhla strata rodičov, ktorí zahynuli pri autonehode. Predtým sebavedomý chlapec je odrazu introvertný a bojazlivý. Spolu so svojimi dvoma súrodencami odchádza do internátnej školy, kde sa každý z nich s traumou vyrovnáva po svojom. Jules zostáva uzavretý vo svojom vnútornom svete, kým si vedľa neho do lavice nesadne Alva, dievčina s červenými vlasmi a okuliarmi s kosteným rámom. Aj ona má svoje ťaživé tajomstvá... Ich neobyčajná náklonnosť hraničí s láskou, no na prahu dospelosti sa ich cesty rozdelia. Jules sa s Alvou opäť stretáva až po rokoch. Zdá sa, že konečne prišiel čas naplniť vzájomnú lásku a vynahradiť si dlhé obdobie odlúčenia. No bolestná minulosť, neviditeľný nepriateľ kdesi v pozadí, čaká na svoju príležitosť...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , LindeniOriginální název:
Vom Ende der Einsamkeit, 2016
více info...
Přidat komentář
Krásná a zároveň i smutná knížka o hledání cesty životem, kde není každý den slunečno.
Objeveno díky čtenářské výzvě a přečteno ve slovenštině.
Bylo to nádherný. Osamělý, srdcervoucí, deptající, a přesto všechno tak nějak klidně plynoucí. Tichá odevzdanost a smířenost, ale stejně tak i chuť nevzdávat to.
Moc zvláštní knížka.
Každá z postav má nějakou tu svoji samotu a každý se s tím vypořádává po svém. Často mi při čtení bylo teskno, ale naděje nechyběla nikdy. Jsem ráda, že jsem knihu objevila.
Naprosto skvělá kniha. Objevila jsem ji v levných knihách, nečekala nic extra, ale opravdu mě překvapila. Hodně smutná, bolestivá, realistická. Opravdu bomba, dojala mne mockrát.
O současné německé literatuře nemám velké iluze a tento svazek cílený prvoplánově na citovou část (povětšinou) ženské části populace mou tezi nijjak nevyvrátil....
Krásná kniha plná zajímavých myšlenek. Smutná, ale vidím v ní i světlo naděje. Nepůsobila depresivně.
Za sebe doporučuji.
Najprv mi nedá neopraviť komentátora Greenfingers, toto nie je prvotina, ale autorov štvrtý román. Ani definícia celkom solídne, pre mňa to bola po dlhšej dobe riadna trefa priamo do srdca. Nečudujem sa, že bol za túto knihu ocenený. Dostalo ma to. Rád by som si prečítal aj tie tri predchádzajúce knihy, ale myslím, že ešte neboli preložené. Učiť sa kvôli tomu po nemecky nehodlám. Keď čítam niektoré predchádzajúce komentáre, hodnotiace knihu ako priemer, len krútim hlavou. Toto teda priemer rozhodne nie je, vážení.
Knížku jsem koupila v Levných knihách a doma mi ležela hodně dlouho, než jsem ji začala číst. O to větší bylo moje překvapení. Krásný příběh o ztrátách v lidských životech.
V celku solidní prvotina , i když k plné spokojenosti mně v knize stále něco chybělo. Snad autor až příliš "hrál na city" čtenáře, což v samém závěru vyústilo do sladkobolného či hořkosladkého završení příběhu.
Zaujimavy pribeh, vyborny styl pisania, rychlo
to ubieha, taky standard - pre mna - dobreho romanu.
Ja ji ctu v originale, sefova mi chtela udelat radost, at pry nectu jen ty ceske knihy. Po precteni par stranek mi prijde, ze k slzam nebude daleko...text mi prijde jednoduchy a dej celkem ubiha...tak uvidime, az ji doctu
Precteno! 4 hvezdicky kvuli tolika slzam...opravdu silny pribeh, slovicka co jsem neznala, jsem si prelozila, ale jinak na to jake to bylo tema...se mi libilo. Trochu me zlobilo preskakovani v pribehu z pritomna do minulosti v nj o to tezsi.
Cesky ji cist nechci
Od knihy jsem očekával trochu víc. Možná mé očekávání bylo větší pod dojmem oslavných hodnocení stran německých recenzentů. Kniha je spíše průměrná. Ačkoliv se tam odehraje několika dramatických momentu, tak zde působí, tak nějak zvláštně neemotivně a ploše. Škoda no.
Nie je to zlá kniha, príbeh je zaujímavý, miestami prekvapivý, dojemný, smutný, ... ale pre mňa taký priemer.
Na konci samoty je kniha, kterou mi mnoho lidí popisovalo jako jednu z nej knih, kterou četli a jako nejlepší knihu z Pestré řady... Já se přiznám, že na tyto pomalé, romantické příběhy, kde se hlavní hrdinové sbližují a zase od sebe vzdalují není něco, co by mě dokázalo zasáhnout nebo dojmout... Bohužel je to případ i této knihy... Nedokážu asi přesně říct, co byl můj konkrétní problém s touto knihou, ale jednoduše jsem se nezačetla, kniha se mě nedotkla a po polovině jsem už chtěla mít dočteno... Mrzí mě to, ale bohužel
Tak něžná a tak jemná kniha. Tak střízlivý a opravdový příběh. O hledání sama sebe, odpovědí, domova, lásky, síly a pocitu štěstí. Záleží na minulosti? Záleží na budoucnosti? A když člověk běží celej život špatným směrem, může to být přesto správně? Pokud se dožiji důchodu, tak chci sedět v houpacím křesle s dečkou přes nohy a v ruce mít tuhle knihu. Tenhle příběh.
Netroufám si hodnotit hvězdičkami, tak to zkusím aspoň slovně. Kniha je bezesporu čtivá, začátek vypadá velmi slibně, ale jak už bylo v jednom z komentářů řečeno, vyumělkovaný konec příběh znehodnocuje. Celkově charaktery jednotlivých postav nebyly dotažené do konce. Navzdory emotivnímu podtextu se mě příběh nijak zvlášť emočně nedotkl.
Cena EU za literaturu? Proboha! S Evropou to jde z kopce, pokud se při výběru nic jiného nenašlo.
Kniha je poměrně nudná, jednotvárná, dějová linie dalekosáhle předvídatelná, stylisticky velká slabota, většinou jednoduché a holé věty. Postavy jsou zcela ploché, žádná vás nezaujme natolik, abyste si k ní vytvořili vztah, v důsledku je vám naprosto šumák, jak to s nimi dopadne, jejich charaktery jsou zcela neuvěřitelně vykonstruované. Hlavně je kniha tak plná klišé, že je to k nepřežití. Autor chce být světovým, ale značně to přehnal. Výsledek – naprostá ztráta času.
ach, velmi slubny a silny zaciatok a az neprijemne sentimentalny koniec, aka skoda! cita sa to dobre, o to pokoj, akurat miestami som mala pocit, ze uz som v nejakom inom zanri....tak chyba uz len veta: a zili vsetci stastne az kym nepomreli....
Myslel som že to nedočítam. Miestami mi to prišlo ako bežné rozprávanie obyčajného života - nič extra sa nedialo. Od zhruba polovice mi to prišlo zaujímavejšie. Je to príbeh o živote, strate a nachádzaní, hľadaní zmyslu.