Na pár krokov
Rachael Lippincott
Viem, že je to môj posledný nádych. Je pre ňu. Stella Grantová trpí cystickou fibrózou a polovicu života prežila v nemocnici. Zákerná choroba jej odmalička diktuje každý krok. Ak nechce ohroziť šancu na transplantáciu pľúc, musí sa strániť každého kontaktu s možným nositeľom infekcie. Stella si potrpí na disciplínu a obmedzenia súvisiace s liečbou do bodky dodržiava. Dva metre od seba. Tak znie zlaté pravidlo každého pacienta s touto diagnózou. Bez výnimky. Will Newman, naopak, na liečbu kašle. O týždeň má osemnásť a potom zbohom, nemocnica. Will je presne typ, od ktorého sa má Stella držať čo najďalej. Ak by ju nakazil baktériou, ktorá jeho už o šancu na predĺženie života pripravila, Stellu by čakal rovnaký údel. Lenže čím viac sa zbližujú, tým je pre nich dvojmetrový odstup väčším trestom. Pľúca si chránia, no srdce trpí. Čo keby si ukradli aspoň kúsok slobody, o ktorú ich choroba pripravila, a skrátili bezpečnú vzdialenosť o jediný krok?... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2019 , Yoli (SK)Originální název:
Five Feet Apart, 2018
více info...
Přidat komentář
TOHLE JE SKVĚLÁ KNÍŽKA. Mohla bych tímhle tu recenzi prostě ukončit, ale dobře... uvedu více důvodu, proč si knížku přečíst. :D
* Nevím, čím to je, ale tenhle typ knížek u mě dost boduje a baví mě číst. A zrovna tahle byla neskutečně dobře a čtivě napsaná (no, možná dam nakonec šanci i té Hvězdy nám nepřály, i když tam jsem se s autorovým stylem psaní moc nesešla). Stella a Will jsou jedni z nejsympatičtějších hlavních knižních postav, které jsem měla to štěstí skrz řádky poznat. A i když se celý příběh odehrává v nemocnici, tak vývoj jejich vztahu a vývoj jich samotných ve spojitosti s jejich nemocí, byl dostačující na to, aby mě knížka nadchla.
* Vždycky ráda čtu o takové té ryzí lásce, kterou nám tady autorka naservírovala. Jasně, u téhle knížky nejspíš uroníte nejednu slzu, ale taky obsahuje spoustu pěkných myšlenek, za které stojí si ji přečíst. A taky možná zjistíte, jako málo někdy stačí ke štěstí. Někdy je to i jediný dotek.
* Abych taky neopomněla obálku! Protože ta je NÁDHERNÁ. Takže si tu knížku prosím přečtěte, dejte šanci těm 250 stranám, které vás rozloží.
* Jo! A kdyžtak je i filmové zpracování, které se za mě náramně povedlo (včetně hereckého obsazení, které bylo boží)!
Krásný a místy hodně smutný příběh dvou mladých lidí, nemocných cystickou fibrózou. Will a Stella se seznámí v nemocnici, kde se oba léčí a čtenář je nenásilnou formou seznámen s touto nemocí a její léčbou. To, co považuje člověk se zdravými plícemi za samozřejmost, je pro ně někdy nedosažitelné. Třeba objetí od člověka, kterého milujete.
Nakonec všechno dobře dopadne.
Pro duši čas neexistuje.
Lidé přicházejí a odcházejí a tahají za sebou těžká zavazadla.
Naprosto skvělý příběh! Přečetla jsem jedním dechem... Jako četba pro mladistvé mi to přijde dost náročné.
Jedním slovem, skvělé!
4*/5*
Vybrala jsem si dobře, zrovna jsem totiž měla na heavy contemporary náladu. Kniha mi sedla do vkusu.
Pět kroků od sebe se rychle četlo, styl psaní je jednoduchý, málo popisů a díky tomu děj ubíhá. Krásné vygradování ke konci. Postavy mě několikrát srdečně dojaly svým laskavým chování, což se týká hlavně oslavy narozenin. Jak Stella, tak i Will mi byli sympatičtí.
První polovina mě velmi bavila. Hodně se týkala cystické fibrózy, a protože jsem před čtením téhle knihy ani nevěděla, že nějaká taková nemoc existuje, hodně mne to téma zaujalo. Trošku mě mrzí, že druhou půlku knihy šlo hlavně o romantickou linku, a o té čtu v téměř každé young adult knize, která se mi dostane do ruky - kdyby se romantika utlumila, vůbec by mi to nevadilo. Také je mi proti srsti, že je kniha tak rychlá, odehrává se během dvou týdnů, a má necelých 250 stran. Nestihla jsem si vytvořit pořádný vztah k postavám a tím pádem mě vyústění děje nějak zvlášť nezasáhlo.
Shrnutí: Pět kroků od sebe je milá a čtivá knížka, do které má cenu se pouštět. Předává informace o závažné chorobě, která ve společnosti není příliš častá, a tudíž se o ní mnoho neví. Kromě toho najdete na stránkách příjemné hrdiny a romantickou linku.
Doporučuji mladistvým cca od 12-ti let.
Tohle bylo takové milé čtení :) Byť je příběh poměrně jednoduchý a rychle plyne, stejně jsem na konci zamačkávala slzu dojetí. Stella a Will jsou borci, moc jsem si je oblíbila! Navíc si čtenář rozšíří obzory ohledně cystické fibrózy.
Nejsem příliš velkým fanouškem zamilovaných knih, ale v tomto případě to byl velmi zajímavý příběh s příjemným a čistým milostným pozadím. Nebo popředím? Asi záleží, jak se na to kdo dívá. Pro mě rozhodně byla ústředním tématem cystická fibróza, se kterou jsem nikdy osobně nepřišla do styku, tedy hlavně s lidmi, kteří jí trpí. A tak bylo zajímavé se k této nemoci přiblížit alespoň na stránkách této knihy, která má spád, svou podstatu a příjemně se čte, přestože její obsah vypráví o závažném tématu. Jednoduchý styl psaní bych asi nechala stranou, přeci jen je to příběh o mladých dospívajících lidech a kdyby se vyjadřovali jako vyspělí sofistikovaní lidé s uspořádaným životem, působilo by to zřejmě dost kostrbatě a neuvěřitelně. Hodnotím tedy velmi kladně za hezký nápad, příjemné čtení a také za krásnou obálku :).
Uf, už dlouho jsem nečetla tak emotivní knihu. Někde na první straně by mělo být varování, že kniha není pro slabší povahy, protože tento příběh vás zasáhne. Film jsem neviděla a ani jej prozatím vidět neplánuji.
Možná to vzhledem k tématu knihy bude znít divně, ale pro mě to byla taková oddechová knížka. Přečtená byla za chviličku. Nepopírám, že nejedna slza ukápla. A dozvěděla jsem se i nové věci, což na podobných knihách kvituji.
Myslím, že i film je velmi zdařilou adaptací... Oboje můžu jen doporučit.
Docela hezký příběh, ale asi by se mi líbil víc, kdybych ho četla o 10 let dřív. Po přečtení knihy jsem si stáhla i film, ten byl taky fajn i přesto, že to je skutečně jedno velké klišé. Milé klišé:-)
Příběh Stelly a Willa je určitě zajímavý, zejména tedy jeho poslední třetina, a kromě toho se moc dobře četl. Avšak knize přikládám trochu jiný význam. Nejspíš měla zvýšit povědomí veřejnosti o cystické fibróze, což jako zdravotník samozřejmě oceňuji, a také je jejím smyslem to, aby si lidé uvědomili, že některé věci nejsou tak samozřejmé, jak se nám někdy zdají. Určitě se podívám ještě na film.
První jsem viděla film, knížkou jsem se nějak nedokázala celou dobu sžít. Jak Stella tak Will mi svým vystupováním přišli nesmírně otravní, dialogy byly dost tuctové jako v každé druhé knížce pro mládež. Zkrátka mi nesedl styl psaní - možná když bych byla mladší, nepřipadala by mi většina vět tak hloupá. Všechno se v knížce dělo tak strašně rychle a když si to člověk přehraje zpětně, nic moc se tam vlastně ve finále neodehrálo. Čtyři hvězdičky dávám jen za ten konec, rozbrečel mě.
Nádherně bolestivá knížka, která ve vás probouzí emoce už od začátku. Jakmile čtete o osudech hrdinů, svírá se vám hrdlo a tetelíte se radostí, když se jim byť sebemenší věc povede. Zároveň si myslím, že knížka dobře zachycuje život pacientů s cystickou fibrózou a nijak jejich životní úděl nedramatizuje ani neromantizuje, naopak nechává vyniknout příběh postav, a jejich gesta a chování, která mluví za vše. Tahle knížka ve mě už dost dlouho rezonuje a je nejspíše jedna z mála takových, kterou si budu pamatovat.
Nádherný příběh, který mi hlavně z počátku bral dech. Kdykoliv Stella nebo Will lapali po vzduchu, já se přistihla, že se také zhluboka nadýchávám.
Okamžitě jsem se do příběhu zamilovala. Prožívala jsem se Stellou a Willem jejich příběh. Zároveň se člověk více dozvěděl o cystické fibróze. Člověk si neuvědomí, jaké má štěstí, dokud si nepřečte, o co všechno lidé s CF kvůli nemoci přicházejí. Rozhodně se nejedná o lehké čtení, a není to kniha jen pro mladé čtenáře. Těším se na filmové zpracování.
Čtení doporučuji.
Ráda si přečtu knihu Celou tu dobu, kterou napsala Rachael Lippincott a Mikki Daughtry.
Proč já kurňa tyto knihy čtu?!?!?! ... No jo... protože mě vždy hodně zasáhnou, dostanou se mi pod kůži a nikdy na ně nezapomenu. Jen tedy u této dávám nakonec o hvězdičku méně kvůli zakončení, taaaak useknuté a nedotažené :-( Ale moc jsem Stelle a Willovi držela palce, pořád jsem doufala v nějaký zázrak, i když to nebylo možné. Strašný pocit, když bereme něco jako samozřejmost, ale pro někoho je to tabu, zakázané... Lidský dotyk, objetí, polibek... mé srdce pláče...
Opět velmi krásná obálka!
Skvělá kniha. Nejprve jsem viděla film, ale jako většinou byla kniha lepší. Doporučuji všem, kterým se líbila kniha Hvězdy nám nepřály.
Just breathe.
Moc krásná knížka s neuvěřitelným a strhujícím příběhem. U knížky jsem se smála, brečela, obdivovala jsem tu odvahu a vytrvalost Stelly a Willa a doufala jsem, že to všechno dopadne dobře, což se mi sice splnilo jen z poloviny, ale i tak nemám knize jednoduše co vytknout, protože byla dokonalá :).
Jinak jsem moc ráda i za krásné filmové zpracování s herečkou Haley Lu Richardson a s mým oblíbeným hercem Colem Sprousem.
Moc pěkná kniha ️
Čtení jsem si velice užila, děj byl napínavý a stránky mizely pod rukama. Nebudu lhát, není to zrovna veselá kniha, ale ty smutné člověka umí pořádně zasáhnout. A to se mi přesně stalo. Moc doporučuju :)
(SPOILER)
Nevím, jestli je to mým momentálním rozpoložením, nebo stylem psaní, ale mě se to prostě ani trošku nedotklo. Ten románek se celý seběhl tak strašně rychle, což není zrovna můj šálek kávy, ale byla bych ochotná to akceptovat, pokud by mezi hlavními hrdiny byla nějaká chemie, jenže nebyla. Smrt sestry hlavní hrdinky mi taky přišla jako poněkud zbytečný prvek, který měl podle mě jediný úkol - a to ještě víc tlačit na pilu, což se ale tak úplně nepovedlo.
Romantizování nemocničního prostředí je kapitola sama o sobě. Většinu času mi přišlo, že v nemocnici nemají jiné pacienty než naše hlavní hrdiny - sestry neměly nic jiného na práci, než krotit bandu teenagerů, kteří si chodili z oddělení na oddělení, jak se jim zachce, dokonce i do kuchyně a na podobná místa, kde zřejmě nikdo nepracoval, a aby toho nebylo málo, tak se jeden z hrdinů vloupá na operační sál - to byla vážně třešnička na dortu.
A o závěru ani nemluvím... Když hlavní hrdinka jen tak z rozmaru odmítla nové plíce, "protože se milujeme a já už je nechci" (protože náhradních orgánů je na rozdávání a na transplantaci se nečeká roky - nemluvě o tom, že někdo se třeba vůbec nedočká...), měla už jsem chuť křičet.
Pěkný pokus o druhé Hvězdy nám nepřály, ale nepovedlo se. Hvězdička za krásnou obálku a postavu Poea.
Štítky knihy
láska zfilmováno nemoci nemocnice, špitály pro dospívající mládež (young adult) plicní onemocnění, nemoci plic romance nevyléčitelně nemocníAutorovy další knížky
2019 | Pět kroků od sebe |
2021 | Celou tu dobu |
2022 | Seznam pro štěstí |
2023 | Holka mých snů |
2024 | Pýcha, předsudek a Pittsburgh |
Bežne nevyhľadávam ani knihy z nemocničného prostredia, ani literatúru pre mládež (česť výnimkám), román Na pár krokov mal však veľmi sľubnú anotáciu, príťažlivú obálku a dobré recenzie, a hlavne ma k nej ťahal môj čitateľský inštinkt, a tak sa stalo, že som pár dní strávila v prítomnosti Willa a Stelly. Kde sa hrabú Rómeo a Júlia, ktorých delila „len“ rodina; hrdinovia tejto knihy majú pred sebou dramatickejšiu voľbu než tú, či ich vzťah stojí za rozoštvanie rodičov: zblížiť sa (v rôznych zmysloch tohto slova) a riskovať nákazu, ktorá eventuálne vedie k rýchlejšej smrti, alebo ostať od seba... aspoň na pár krokov?
Téma je sľubná, avšak trochu príliš na hrane; možno v podaní iného autora by príbeh vyznel pateticky, Lippincottová však podľa mňa celkom ustriehla mieru (aj keď smerom k záveru prišlo pár klišé scén). Obe hlavné postavy na mňa pôsobili vierohodne, nemala som problém veriť, že niekde existuje ich reálny predobraz. To sa však nedá povedať o vykreslení pomerov v nemocnici – pacienti si chodia, kde a kedy chcú (vrátane iných oddelení), prevážajú sa na skejte po chodbe, nechávajú si od sestričky nosiť pudingy, sami si dávkujú lieky a s personálom sa bavia ako s rovesníkmi, tomu by som ešte ako-tak uverila, ale že Will a Stella sa celú noc túlajú po nemocnici, plávajú si v nemocničnom bazéne, a nikomu za tých X hodín nechýbajú ani ich nikto nevyruší, to už zaváňalo nereálnosťou. A scéna, keď Will prepožičal svoju nemocničnú izbu kamarátom na koitus, pričom na to nikto z personálu neprišiel, to hádam nie je možné ani v Amerike.
Sklamalo ma, že aj tu sa vpašovala LGBTI vsuvka, pričom pre dej by bolo totálne fuk, či Stellin kamarát je na chalanov alebo na baby. Mať však v diele aspoň jedného gaya či lesbu je v dnešnej dobe asi niečo podobné ako proletársky pôvod v budovateľských dielach alebo čo.
Celkovo ma však kniha milo prekvapila a osviežila mi môj čitateľský záber; a som presvedčená, že byť správna veková kategória, zaujme ma ešte viac.