Na počátku byl Sumer
Vojtech Zamarovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15608/bmid_na-pocatku-byl-sumer-AIF-15608.jpg
5
138
138
Sumerové, první doložený národ na světě, žili mezi řekami Eufrat a Tigris na území dnešního Iráku; archeologové tu vykopali trosky jejich měst a poklady jejich umění. Sumerové vynalezli písmo i kolo, vytvořili první památky světové literatury, stali se zakladateli zemědělství, řemesel i obchodu, vybudovali první města a založili první státní útvar v historii. Sumerští umělci už ve 3. tisíciletí př. n. l. vytvořili krásná umělecká díla z hlíny, kamene či kovu. Autor se vypravil za tímto pozoruhodným národem, přešel troskami jeho měst, seznámil se se znalci života Sumerů a sestoupil s nimi do hlubin pěti tisíciletí.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2004 , PerfektOriginální název:
Na počiatku bol Sumer, 1966
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mě před padesáti lety jako středoškolskou studentku velmi zaujala a přispěla k touze poznávat historii.
Barvitě a v celku i záživně podané vyprávění o nejstarší známé civilizaci, jejich zvycích a umění. Autor shodou okolností obýval stavení ve vesnici 4km vzdálené a bylo příjemné si přečíst knihu někoho z okolí.
Úžas nad tím, co všechno Sumerové vytvořili, je doplněn úžasem nad způsobem, jak nesmírně čtivě a a s jakým sympatickým nadhledem autor celý příběh tohoto tajemného národa a jeho objevování pojednal.
Aj keď považujem grecky zázrak a bohov a hrdinov antických baji že jeho najlepšie knihy, táto sa im prinajmenšom vyrovná. O sumeroch som, vedel to, že vynašli koleso a ich civilizácia vznikla dávno pred gréckou. Na počiatku bol Sumer mi však objasnil mnoho nejasneho, otvoril oči ohľadom jednej z najvýznamnejších civilizácií v dejinách. Je na zamyslenie, prečo vzdelaní Gréci nazývali iné národy barbarmi a pritom tie národy boli staršie a vyspelejsie. Bolo to vidieť nielen na veľkosti miest, ale najmä na ich kultúre a umení.
Je cšak na zamyslenie a možno aj na zaplakanie, že niekdajšie vyspelé civilizácie úplne zanikli a ich potomkovia sa teraz často stykaju s veľkými probemami ci už v oblasti kultúrnej, finančnej ci turistickej.
Povinné čítanie pre každého, kto nemá o pojmoch, Asýria, Babýlonia, Sumer, Akkad a ďalšie ani matnú šajnu. Nie som si istý, či má zmysel vychvaľovať prínos pán Zamarovského k popularizácií histórie. Avšak z hľadiska našich snáh je uvedená kniha určite veľkým prínosom. Predstavuje v podstate prierez tým najdôležitejším na území Mezopotámie, v jej počiatkoch. Štýl diela je perfektný, niečo medzi prednáškou vynikajúceho a zanieteného profesora histórie, a dobrého známeho, ktorý sa Vás snaží zlákať k ďalšiemu štúdiu, poézie, architektúry a umenia. Mimochodom, vedeli ste o tom, že Sumeri, boli prvotne len hypotetické etniku, ktoré vyplynulo z toho, že neskoršie národy na území Mezopotámie, prevzali pokročilé výdobytky, ako napríklad, právo, písmo a podobne. Nikto nepoznal ich názov, odvodil sa z kráľovského titulu: „kráľ Akkadu a Sumeru“, až neskoršie archeologické výskumy potvrdili Sumer, a odhalili ich svet pre nás. A bol to prekvapivo bohatý svet. Sumeri nielenže vytvorili písmo ale to aj aktívne využívali. Písmo nebolo určené len pre bohov či náboženské účely, zapisovali si ním najrôznejšie náležitosti života, piesne, hymny, náreky, zmluvy, potvrdenky, hospodárske súpisy, zákony. Sumeri písali nápodobné príbehy o raji, či veľkej potope ako sa dočítame v Biblií. Boli zakladatelia toho, čo dnes nazývame civilizácia, preto stojí za to spoznať ich umenie či literatúru. Na základe Sumeru, možno určiť bod prechodu od veku barbarov do veku herojov.
Zamarovský má dar psát čtivě, poutavě a neuvěřitelně chytlavě a z této knihy se tak stává román s mírnou detektivní zápletkou, např. ve chvílích, kdy před námi rozkrývá taje klínového písma.
Kniha je opět rozdělena do více částí, kdy první část popisuje práci badatelů a archeologů a před námi tak defilují jejich nelehké začátky a osudy. Druhá část se zabývá historií Sumerů, nejen událostmi, ale zamýšlí se i nad obdobími rozkvětu a úpadku a ve zvláštní sekci se pak věnuje právu, zemědělství, matematice a celkovému rozvoji Sumeru. A na konec je zařazena kultura, kde kromě architektury, sochařství, malířství, šperků a různých ozdob je zmiňována i literatura a její skvosty.
Vojtech Zamarovský, ako ma presvedčil z predošlých prečítaných titulov, je povolaným človekom, ktorý venoval svoj život literárnemu sprostredkovaniu dejín staroveku "československému" čitateľovi. Naviac sa ukázalo, že Zamarovský píše štýlom verejnosti príjemným, čo sa dá usúdiť podľa opätovného vydávania väčšiny jeho titulov. Kniha je z valnej väčšiny apoteózou archeológie (sumerológie), vďaka ktorej dnes vieme pomerne dosť o živote národa z "Medziriečia", ale vychádzajúc práve z archeologických nálezov, snaží sa autor priblížiť aj každodenný život obyvateľov Uru, Lagaše alebo mesta Eridu. Ak by text pôsobil zdanlivo rutinne, autor obratne prebúdza pozornosť čitateľa vhodným sarkazmom, alebo zaujímavosťou. Tento oslovujúci odsek uvádzam, ako zaujímavú ukážku autorovho štýlu:
"Cesta po púšti nie je však jednotvárna, lebo púšť nie je jednotvárna. Naopak, má svoj pôvab. Všetci poznáme hory a mnohí more: púšť je rovnako veľkolepá, aj keď ináč. Na námietku, že je to predsa samý piesok, možno odpovedať: A more nie je samá voda? Kto tvrdí, že je zúfalo nudná, pravdepodobne na nej nevidel strieborné svitanie, chvejúcu sa fatamorgánu v poludňajšej žiare, ani zlatý západ slnka. Určite na nej nezažil ani hviezdnatú noc a náhlu piesočnú búrku. Napodiv v púšti sa cíti človek človekom: slobodný v myšlienkach a voľne prístupný dojmom, vzdialený od nevyhnutných pút modernej spoločnosti, a pritom blízky svojim ľudským druhom, či už tým vedľa za volantom alebo tým v diaľke, ktorým vďačí za bezchybný chod motora. Človeka na ulici veľkomesta si sotva povšimneme; keď ho stretneme na lúke či v hore, pozdravíme sa s ním. Keď ho však zazrieme ako pohyblivý bod na obzore púšte, neľutujeme kilometre, aby sme mu podali ruku a pozhovárali sa s ním v kombinácií najrôznejších rečí, hoci sme ho nikdy pred tým nevideli a potom už asi nikdy neuvidíme. Šakaly sú na púšti menej nebezpečné nez motocykle na hradských a nádej na stretnutie s lúpežníkmi je dnes medzi Eufratom a Tigridom rovnako minimálna ako vo Vrátnej doline."
Kniha je krásně napsaná, mâm pocit, že by donutila i ignoranta zajímat se. Jen tam bohužel chybí poslední kapitola. Co ukradli, co zničili... Naštěstí je prý v iráku ještě 90% pod zemí.
Původně to začalo tím, že jsem hledal informace o nejstarších písemných památkách. A tak jsem se dostal k Sumeru, který byl se svým obrázkovým zápisem (ze kterého následně vzniklo písmo klínové) považován do nedávna za místo vzniku nejstarších zachovaných (a rozluštěných) písemných památek.
(Dnes wiki uvádí jako nejstarší záznamy obrázkové písmo civilizace Vinča - cca 6. tisíciletí př. n. l. na území dnešního Rumunska - nicméně toto písmo ještě nebylo přeloženo).
Úžasná kniha o úžasném národu, velmi čtivě napsána. Fascinuje mne kulturní, novátorská a architektonická vyspělost tohoto národa, který doslova začal psát historii člověka.
Kniha mne nasměrovala velkým kopancem do studia dalších knížek o Sumeru a o nejstarších civilizacích vůbec.
Vřele doporučuji každému, koho jen trochu zajímá historie lidstva, jelikož při jejím počátku stál právě Sumer a sumerská kultura.
Kniha mě obohatila o nové informace a inspirovala k přečtení Eposu o Gilgamešovi, případně k návštěvě muzeí. Oceňuji zejména pěkný chronologický přehled dějin Sumeru, vylíčení dějinných událostí, každodenního života, přiblížení kulturních památek a literatury a podobností s biblickými příběhy. Skvělé, že to autor mohl napsat, zřejmě musel jako úlitbu socialistické ideologii zmínit třídní boj.
Úvodní části knihy věnované postupnému odkrývání vykopávek v Mezopotámii mi přišly trochu rozvleklé, celkově je kniha ale velmi hodnotná.
Populárně naučnou formou podány nejen dějiny Sumeru, ale i dějiny sumerologického bádání. Nečetla se mi tak lehce, jako "Za tajemstvím říše Chetitů" nebo "Jejich veličenstva pyramidy".
Štítky knihy
archeologie Sumerové dějiny lidstva archeologické památky klínové písmo Mezopotámie biblické události Sumer starověké civilizace
Autorovy další knížky
| 1970 |  Bohové a hrdinové antických bájí |
| 1972 | Řecký zázrak |
| 1962 | Objevení Tróje |
| 1964 | Za tajemstvím říše Chetitů |
| 1986 | Jejich veličenstva pyramidy |
Výborné pojednání o historii Sumeru. Jak už je u knih pana Zamarovského zvykem, je kniha velice čtivě napsaná a samozřejmě obsahuje i několik odkazů vztahující se k českým zemím.