Na rozhraní dvoch svetov
Michal Škombár
William už neraz myslel na samovraždu, ale komu to nepreblesklo hlavou ešte ani raz v živote? Nemôcť nikdy zaspať je darom aj prekliatím zároveň. A týmto handicapom bol na planéte obdarovaný každý ctihodný občan. Ako malý býval William nesmierne šťastný, že nemusí vykonávať tú čudesnú činnosť, o ktorej netušil, že kdesi v hĺbke stále existuje. No keď ste starší a morený v práci deň čo deň, odrazu sa vo vašom vnútri začne rozvíjať istá nebezpečná túžba. Nemusieť pohnúť ničím na svojom tele. Spánok sa ho snažil potajomky premôcť. William však nevedel, ako to spraviť. Nepoznal postup. Túžil aspoň raz v živote zakúsiť neopísateľný pocit voľnosti. Po dovŕšení toho najlepšieho veku, dvadsať rokov, mu vpichli pod kožu tekutinu. Tá zastavila jeho starnutie. Preto planétu obývali len ľudia prevtelení do mladíckej podoby. Rodiny, ktoré žili v manželstve takmer už veky, neboli obmedzené na počty detí. Krajina však nebola napriek tomu nikdy preľudnená, za čo mohli hlavne samovraždy, vraždy, neplodnosť, zrútenie sa, čo nakoniec opäť viedlo väčšinou len k samovražde. Všetko vyzeralo na oko prekrásne. Počatie nového života sa tu zakaždým rovnalo veľkému zázraku a bolo hodné aj bujarej oslavy.... celý text
Přidat komentář
popravdě nebyl to můj šálek čaje. Takže nebudu hodnotit. Prostě nejsem nastaven na sci-fi tohoto stylu.
Autorovy další knížky
2017 | Na rozhraní dvoch svetov |
2014 | Druhá šanca |
2022 | Ida a jej neznáma cesta |
2016 | Pravá tvár |
2020 | Štyria chlapci |
Will jeden večer byl domluvený se svým kolegou z práce, že si zajdou na pivo, ale nakonec zůstal William sám v podniku, protože Cvok, jeho kolega, a jak ho nazývali, nepřišel.
V ten večer se Will zastal zvláštního muže - starce. A díky tomuto večeru se mu změnil život. Na druhý den totiž dostal nabídku lepší práce, kterou bez váhání přijal. A ten den začal žít jinak. I když práce pro firmu Bilsmenn byla jak to říct, nebezpečná. Protože majitel trestal pochybení smrti...
Když jsem se zacetla do této knihy, ze začátku mi neprišla ničím zajímavá, a tak jsem četla dál a abych byla upřímná, po dalších stránkách jsem byla trochu zmatená, ale nebylo to tím, že by kniha byla nudná, to rozhodně nebyla, byla zabalená do záhady sveta, který vytvořil sám autor. Když jsem se dostávala dál a dál, moje zmatenost zmizela a já se zatajeným dechem prožívala příběh Willa a jeho šéfa - kamaráda Harryho.
Za každou stránkou a každou novou kapitolou bylo odhaleno nové a nové tajemno a já si říkala, jak tento příběh autor asi ukončí.
Kniha je plná vtipu, smutku, zahadnosti a situacích, u kterých nebudete pomalu ani dýchat.
Když jsem se dostala na konec, nemohla jsem mu uvěřit. Celou tu dobu, to byl... Nebudu prozrazovat. To si musíte přečíst sami. Ale ja tímto chci poděkovat autorovi za takovýto příběh a i za konec, který jsem vůbec nečekala. Bohužel jsem od vás zatím nic jiné nečetla, ale jsem ráda, že mohu mít v knihovně tuto knihu.
Zároveň chci smeknout imaginární klobouk autorovi, protože sám to nemá lehké a na svém kontě má nejednu knihu.
Za mě dávam této knize 4,5 /5 ⭐