Na semaforu zelená
Stanislav Rudolf
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/254059/bmid_na-semaforu-zelena-254059.jpg
4
78
78
Příběh 17 leté studentky,která se zamiluje do bratrova spolužáka-ženatého řidiče autobusu a pozná realitu dospívání a také to,že život není jen růžový. Příběh jejích spolužáků, vstupujících do děje kolem ní a rodiny Tuháčkových, ve které se pořád něco odehrává,hlavně díky dobrodružstvím otce Tuháčka.
Přidat komentář
S.Rudolf autor mého mládí,,mám přečtené snad skoro všechno,,ale tady ta mě asi minula,,nevím,,hodila se mě do výzvy,,a styl autora mě baví i ted ,,
I mě knížky Stanislava Rudolfa provázely na škole. Tato byla jedna z těch, kterou jsem měla ráda. Autor nám holkám občas ukazoval věci, které byly pro většinu rodičů tabu :)
Po knize jsem sáhla jako po oddychovce. Kniha je napsaná víc jak před 40lety, ale téma vztahu mladé holky se ženatým chlapem je pořád aktuální.
Tak to bylo, je a bude. Bohužel.
Tady se slečna rychle vrátila nohama na zem, ještě by se hodil druhý díl, jak dopadla ve škole.
Doporučuji jako letní čtení.
V té době když jsem četla tuto knihu, bylo nemyslitelné se zamilovat do dospělého ženatého chlapa. Po dlouhé době mého života, jsem viděla spoustu dívek a žen, co si vybraly zrovna tuto možnost. Asi je to normální, záleží však vždy na obou lidech jak se k tomu postaví. Nicméně román pro dívky ukazuje cestu, po níž by nebylo dobré jít.
Skvělé téma skvělého Stanislava Rudolfa. Je fakt, že ať už psal o čemkoliv, vždycky to mělo hlavu a patu, příběhy působily věrohodně, byly vtipné, skvěle napsané a to morální poučení na závěr se vždycky alespoň malým háčkem zaseklo a zapůsobilo. Stejně tomu tak bylo i v případě tohohle románu. Když to čtete přibližně ve věku hlavní hrdinky, tak s ní tak hrozně moc souzníte a chápete ji. A o pár let později by jí člověk nejraději přetrhl jako hada a vlastní děti zamkl v komoře. A o tom holt ten život je.
Tuhle knihu jsem četla na průmyslovce a cítila jsem se velice zkušená a protřelá životem, neboť jsem byla totálně blbá a divím se našim, že to se mnou vydrželi a nezatratili mě. Dnes, když se za mnou do práce stavila dcera kamarádky a z knihovny měla půjčenou zrovna tuhle knihu, jsem si zavzpomínala a dodatečně jsem se za sebe styděla. Ale Stanislav Rudolf to uměl tak nádherně popsat... pocity -náctileté holky, která zažívá lásku s ženatým přítelem a cítí, jak je děsně důležitá..., jak ji ženatý přítel říká opravdu jen a jen pravdu a miluje jen ji.... bože holky , proč vám nejde vysvětlit, že tohle fakt ne a musíte si tu pusu nabít vždycky sami....Pane Rudolfe , vaše knihy mě provázely pubertou, hltala jsem je od 12 do 17 let a milovala nejen ty knihy, ale i Vás. Moje maminka nade mnou občas zahřímala, tak jak paní Ťuháčková, tatínek ( shodou okolností nádražák tělem i duší - celý Ťuháček) nade mnou párkrát zlomil hůl a oba rodiče vedli spiklenecké řeči, jak tu holku vychovat...a já si jela po své koleji , v rukou vaše knihy a snila o té Velké lásce. Až jako dospělá jsem pochopila, že vaše knihy po většinou končily tak, že se ten nenápadný kluk , zmiňovaný a zatracovaný už zpočátku knihy najednou objevil jako férový hrdina a život se dostal do těch správných, zajetých kolejí. Kéž by tomu opravdu tak bylo, co?
Jak já tuhle knížku v devitce hltala. Vždyť rozdíl dvou let nebyl zas tak velký,ale starosti jiné. Dobře mne to připravilo na dospívání a na situace, které se mnou naši nerozebírali.
to už je moc dávno,co jsem tuhle knížku četla,zábavný v ní byl otec Tuháček a jeho výstupy...
Tyhle příběhy byly dříve možná častější než jsou dnes. Dějí se, obzvláště ve velkých městech.
Štítky knihy
dospívání střední škola představy pro dospívající mládež (young adult) dívčí romány vztah s ženatým mužem studentky
Autorovy další knížky
| 1973 |  Kopretiny pro zámeckou paní |
| 1977 | Nebreč, Lucie |
| 1989 | Pusinky |
| 1984 |  Milionová holka |
| 1980 | Něžně háčkovaný čas |
80%
Další knížka od autora, kterou jsem měla ráda.