Na útěku
Jesús Carrasco
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365591/bmid_na-uteku-bFJ-365591.jpg
4
81
81
Vyprahlá, opuštěná, sluncem rozžhavená pláň a uprostřed ní malý osamělý chlapec zoufale se snažící uniknout smečce pronásledovatelů i vzpomínkám na vlastní minulost. Jedné noci se jeho kroky zkříží s kroky stařičkého pastevce. Osudové setkání promění neúprosnou štvanici v zápas o holý život a o zachování posledních známek lidství v krajině, kterou ovládlo násilí a zmar. Carraskův hutný, svou jednoduchostí téměř příběh se odehrává v jakémsi bezčasí, v neurčitém, odlidštěném prostoru, jehož předobraz můžeme hledat v drsné oblasti Extremadury, krajiny ležící na pomezí Španělska a Portugalska. Syrové a zároveň zvláštním lyrismem překypující vyprávění je podobenstvím o archetypálním střetu dobra a zla, v němž nakonec lidská důstojnost přece jen zvítězí nad zvůlí a krutostí.... celý text
Přidat komentář
Jsem velmi rad, že jsem knihu nehodil do kamen ihned po zjištění, že se jedná o španělskou knihu. Jak vidno, tak předsudky jsou občas zavádějící. Mír a slunce všem.
Na útěku je prvotina Joseho Carrasca a je to něco mezi Malým Princem a jakoukoli zhovadilostí od Coelha, akorát surovější, naturalističtější a lepší. Spíš to vlastně připomíná atmosférou Ostrov od Jacobsena a to je dobré.
Paralela s výše zmíněnejma titulama se nabízí zejména z důvodu, že na útěku je malej kluk, kterej se spřáhne se starým pastevcem a bloudí spolu krajinou a utíkaj před zlem. Spoiler alert, zlo prcá do zadku. Carrasco se zdržuje jakéhokoli moralizování a to je taky dobré.
Utečte za knihou
Bezejmenný chlapec je na útěku a vy můžete utéct od čehokoliv, co zrovna děláte ke čtení této knihy. Rozhodně však nečekejte žádné oddechové čtení. Zajímavým rysem příběhu je místy jeho nekonkrétnost. Nevíme totiž přesné určení místa děje a ani nevíme jména postav. Děj se pak odehrává jen v přibližném časovém období, ale jeho přesná doba rovněž není nikde napsaná. Děj knihy je pak surový, na nic si nehraje a na jednu stranu působí tak obyčejně, aby nás vzápětí šokoval dramatickou scénou, která postupně ještě vygraduje. Samotná zápletka v příběhu je možná lehce odhadnutelná, ale to vůbec nevadí. Velkou pozornost si zaslouží autorův jazyk v této knize použitý. Ten je opravdu květnatý, plný různorodých metafor a je vidět, že si s ním autor doslova a do písmene vyhrál. Zajisté je však tohle všechno možné i díky skvělé práci překladatele, který text přeložil do češtiny. Čtenář si v knize může vychutnat i vášnivé popisy drsné přírody. Ty dokázal autor sepsat s takovou vervou a uvěřitelností až máte pocit, že jste opravdu obklopeni tou vyprahlou, sluncem rozžhavenou plání. Zajímavé jsou i postavy z knihy. Tři hlavní postavy rozhodně dokážou zaujmout a jejich zpracování nenudí. Hrdinovi, jenž utíká před, krutým a násilnickým rychtářem držíte palce a po setkání s pastevcem se z nich stává zajímavá dvojice. Pastevcova přítomnost je pak v knize jakýmsi obrazem svědomí a přítomností toho, že některé věci je zkrátka nutné udělat. Ještě dodám i informaci k rozsahu knihy. Toto dílo má jen 188 stran, tudíž vám jeho čtení nezabere moc času. Což je jen dobře, nedovedu si totiž tak úplně představit, že bych takovýto drsný a ponurý příběh četl třeba v rozsahu 400 a více stran.
Román Na útěku je rozhodně zajímavá kniha, která nutí čtenáře přemýšlet. Přemýšlet nad tím, co si člověk může všechno dovolit při pokusu o záchranu vlastního života. Může se na člověka přenést zlo, když je všude kolem? Hlavní však je myšlenka, že proti zlu se musí bojovat a ne ho přijmout.
Tuto knihu pak hodnotím 80 %. Přece jenom to není úplně můj šálek čaje, místy na mě byla kniha až moc ponurá a detailně popisná. Také mi trvalo trošku déle se do ní začíst.
Docela mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Zejména v první půli se člověk musí prokousávat někdy možná až zbytečně detailními popisy. Na druhou stranu příběh prchajícího chlapce je tak silný, že vás nutí číst dál a dál. Osobně už bych se nicméně ke knize asi nevrátila, a to zejména kvůli tématu, které mi psychicky nedělá moc dobře. Z knihy dýchá dusná a dusivá atmosféra vyprahlé krajiny, strachu a bezpráví. Není to oddechová četba, ale pokud zrovna nehledáte knihu na odreagování, zkuste ji.
Pett to vystihla úplně přesně. Vzdáleně mi to připomnělo pocit z filmu Tenkrát na západě. Ještě by mě zajímal příběh onoho bezejmenného pastevce. Všechny obrazy z knihy vidím úplně živě, cítím i ten žár a puch...
V jednoduchosti je krása a v tomto případě i obrovská síla... takhle se mají vyprávět příběhy... prostě a jednoduše... nemusíte utírat sentiment z každého písmenka a přesto vám ti dva nedopřejí klidného spánku... dokonale vás vtáhnou do jednoho zvráceného světa... ušpiní vás... rozlítí... rozcupujou na kousíčky... ten příběh dýchá za vás... ticho na vás naléhavě křičí... i když se zdánlivě nic neděje, jde pořád úplně o všechno! Takže ano, takhle se mají vyprávět příběhy... tiše a opravdicky... spousta rádoby bestsellerů by se měla stydět... podobný pocit stísněnosti jsem měla o Brodeckovy zprávy... stojí za přečtení obě dvě!
Dusné a pomalé tempo, rytmus vyprahlé pustiny... Silný příběh, dobrý překlad, typografie, sazba, design - krásná kniha.
Četla jsem jedním dechem, člověka u toho mrazí, protože na krutost páchanou na dětech si nelze zvyknout. Vyvažuje to postava pastevce, představitele dobra a ochranná náruč. Není to sentimentální, je to hutné a stojí to za přečtení.
Štítky knihy
útěk Španělsko španělská literatura zneužívání strach pronásledování polopouště Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2015 |  Na útěku |
| 2016 |  Neznámý v zahradě |
| 2022 | Vezmi mě domů |
Drsný španělský western.. vyprahlost suché půdy, boj o několik kapek vody, bolest a nenávist.. Hutnost a strohost vyprávění doplňují obrazné a poetické popisy pustiny.