Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Slavný romantický příběh se odehrává v tajuplném prostředí samoty uprostřed mokřin, kam přichází nový nájemce, anglický gentleman Lockwood. Ten nečekaně prožije strašidelné noční dobrodružství a začne pátrat po osudech nevlídných a drsných obyvatel usedlosti. Z úst služebné vyslechne příběh, na jehož počátku stojí nenaplněná láska, cit, jenž jako zhoubný oheň spálil duši Heathcliffa a zanechal v ní jenom pustošivou nenávist a touhu po pomstě. Román vyšel poprvé roku 1847 pod mužským pseudonymem Ellis Bell a zprvu nezaznamenal valný úspěch; autorka nedlouho po vydání zemřela. Teprve ve 20. století byl znovu objeven a je považován za stěžejní dílo anglické literatury. Román se dočkal celé řady filmových zpracování – poprvé roku 1939, nejnovější adaptace je z roku 2011.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , OdeonOriginální název:
Wuthering Heights, 1847
více info...
Přidat komentář
Tato knížka je všude rozebíraná, je na ní spousta narážek a odkazů v jiných knihách, filmech atd.. tak jsem do toho šla. Dle anotace mi bylo jasné že to nebude slaďárna.. kniha je vážně ponurá, plná negativismu, pesimismu, agresivity a vykresluje skutečně tu zlou stránku lidskosti a síly pomstychtivosti... Pokud je v tom kouzlo této knihy, tak budiž, ale nebylo to nějak záživné... mě se to prostě nelíbilo. Možná kdybych to četla v roce 1850.. kdo ví. Nezanechalo to ve mě ani smutek, lítost nebo pochopení, něco k zamyšlení.. nic, bohužel ale ani zděšení .. Za mě ne-e.
Skoro škoda času na knihu, kde není ani jedna z postav sympatická, příběh není nijak nápaditý... Vhled do psychologie člověka, který měl život opravdu složitý, neměl žádnou citovou jistotu "v zádech", je určitě zajímavý, ale nějak nepřesvědčivý.
Neznat Na Větrné hůrce čili Bouřlivé výšiny, to je závažný nedostatek vzdělání...a také dobrého vkusu.
Toto je opravdu až hororové vykreslení postav. Vyprávění bylo zajímavé, ale často jsem ho skoro ani nemohla snést, kvůli těm hrozným postavám. Nedivím se, že román ve své době nedostál uznání. Zdá se, jakoby to bylo hříšné dílo. Nicméně člověk čte, v rámci děje pozoruje, brzy se dočká konce a nestačí se divit, co že to je za spletitou smyčku...
Emilka to asi neměla v hlavě moc v pořádku, protože takový knižní svinčík se jen tak nevidí. Všechny postavy byly nějak bláznivé a zlé. Kniha plná podivností, domácího násilí, náznaku nekrofilie a sňatků mezi příbuznýma.
Jsem z této knihy poněkud rozpačitá. Tolik chvály jsem na tuto knihu slyšela a četla. Tak dlouho byla odkládaná a nakonec nyní už přečtená díky čtenářské výzvě. Ale... tolik deprese a negativismu, výčty těch nejhorších lidských vlastností a ponurá krajina. No, nevím, mě tedy neuchvátila a nebýt výzvy asi bych ji nejspíš odložila. Přečetla nebo nedočetla jsem už horší knihy, ale pro mě tedy mnoho povyku pro nic.
Já vlastně ani nevím. Nelíbily se mi dlouhé monology a dialogy. Také jsem se ztrácela v postavách, protože zaprvé to pojmenování a dědění jmen, zadruhé podobnost. A úplně ze všeho nejhorší bylo to povýšené chování mužské části, kdy si prostě mohli dovolit okřikovat, mlátit a urážet koho chtěli. Na druhou stranu prostě byla taková doba.
Co se mi ale líbilo je námět knihy, kdy i malichernosti dokáží rozpoutat vášnivou touhu po pomstě. Ačkoliv Cat nikdy Heathovu lásku neopětovala veřejně (omlouvám se za zkracování jmen) on jí nikdy sňatek s Edgarem neodpustil. A co víc, čekal na ni zpropadených 18 let. Co se musí autorce nechat je napínavost knihy, protože jsem až do konce nevěděla, jestli to skončí dobře nebo jestli je Heath všechny povraždí. Nedivila bych se tomu :)
Kniha se mi nelíbila. Četla jsem ji strašně dlouho, cca 2 měsíce, což se mi u žádné knihy ještě nestalo. Neseděly mi ty dlouhé monology a dialogy. Takže bohužel hodnotím jednou hvězdou. Možná dám knize někdy ještě šanci.
Kolik utrpení a bolesti dokáže způsobit jeden člověk kvůli pomstě...Kniha patří do povinné četby, ale jsem moc ráda, že jsem se do ní i díky čtenářské výzvě pustila. I když bylo chování některých postav občas zcestné, příběh lehce plynul a než jsem se nadála, byla jsem na poslední straně. Určitě se k ní někdy vrátím.
Tento príbeh mi jednoducho nesadol, bol nezaujímavý a o postavách ani nehovorím. Možno sa moje hodnotenie zakladá aj na mojich vysokých očakávaniach ktoré som mala od knižky, ťažko povedať, ale jedno viem, už sa k tejto knižke vo vlastnom záujme neplánujem vracať.
Povinná četba, ale přečtení této knihy vůbec nelituji, jelikož mě opravdu bavila. Přečteno jedním dechem. Oceňuji, že se v knize nevyskytují nudné pasáže, které zvažujete přeskočit. Uznávám, že první třetinu knihy jsem mnohdy od čtení upustila a na chvíli se zamyslela, v jakém příbuzenském vztahu dané postavy jsou. Kniha, která ve mně vyvolala tolik emocí a slz, až to vlastně nechápu. Vcítit se do Heatcliffa a Kateřiny bylo velmi bolestivé. Charaktery postav byly skvěle vykreslené, jejich činy ovšem málokdy pochopitelné a já naprosto chápu, že většina působí otravně. Byl to příběh o lásce, která hraničila s posedlostí a nenávisti až za hrob. O člověku, na kterém se podepsalo zkažené dětství více než je zdrávo, lidskou zrůdu v něm ale nevidím a troufám si tvrdit, že jeho činy se dají pochopit. Nicméně jsem ráda, že pro postavy, které si to zasloužily končí kniha dobře a konečně mají v životě klid.
Nespoutanost a dobrodružnost. Chuť žít bez konvencí. Špatná rozhodnutí. Odmítnutí. Slabost. Láska a oddanost. Víra a spiritualita.
Ten příběh mě fascinuje kdykoli ho čtu. Autenticita se kterou to lze vztáhnout ke kterékoli době je magická. KOlik generací již na této četbě vyrostlo a přesto je to pořád stejně tragické jako to muselo být tehdy.
Pro mě byl překvapením osud Haretona a život Ellen. Jejich životní cesty byli bouřlivé ale i tak se dalo najít hezké chvíle.
Jednání Heathcliffa bylo pochopitelné - i když člověk stejně doufal v nějaké milosrdné gesto. Ne, jen intriky a prohnilost - dokonce i k milované osobě.
Brilantní popis života i charakteru osob.
Ani nevím, čím to, že jsem se knihou tak dlouho prokousávala. Možná to bylo těmi dlouhými monology a dialogy, možná tím, že jsem se chvíli ztrácela v tom, kdo s kým vlastně mluví. Ale když se na to podívám zpětně, je to velmi zajímavé dílo. Charaktery postav nejde shrnout několika slovy. Tolik nenávisti, intrik, proměnlivosti a pomíjivosti jsem zatím pohromadě ještě v žádné knize neviděla. O to je zajímavější, jak dokázala autorka vystihnout lidskou nestálost a charakterové rysy, když se sama do společnosti moc nedostala.
Kniha to byla velmi zajímavá a asi si budu muset dát chvíli čas, abych ji celou pochopila a vstřebala.
Dílo mě rozhodně zaujalo, už od začátku mě napínalo a hořela jsem nedočkavostí, až se dozvím víc o charakterech hlavních představitelů. Neustále jsem čekala, až poznám dobrou stránku Heathcliffa, ale čím déle jsem četla, tím byl stále horší ve svém počínání, hnal se za svou pomstou a nehleděl na nikoho kolem sebe.
Kniha se mi líbila, zajímavé propletené příběhy a charaktery postav. Při četbě mě také velmi zaujala přeměna něžného citu, jako je láska na hrubou a bezcitnou nenávist, zlobu a honbu za pomstou.
Další kniha řazena dle mého názoru do naprostých klasik! Když jsem půjčenou knihu četla před 15 lety, už tehdy mě strhující příběh nadchl, upoutal, okouzlil a dodnes tento román mám velmi ráda. Knihu jsem si zakoupila novou od světové edice nakladatelství Odeon, který má naprosto elegantní přebal a knihu dělá krásnější. Vynikající dílo E. Brontëové se líbí snad každé dívce či ženě. Mezi romanci bych tuto knihu úplně neřadila, jelikož příběh odehrává od druhé poloviny 18. století do počátku 19. století , kde ponurá atmosféra až mrazí po zádech, propracované profily hrdinů vás překvapí na každé stránce... místy vztek, jindy je to smutek ,bezmoc, emoce... Kniha je opravdu psychologickým románem, který vás zaujme a vtáhne do atmosféry od počátku až dokonce, kdy čekáte na vyvrcholení celého děje.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literaturaAutorovy další knížky
2009 | Na Větrné hůrce |
1944 | Búrlivé výšiny I. |
1944 | Búrlivé výšiny II. |
Na tuhle knihu musí nastat ten správný čas. Vzhledem k poměrně rozsáhlým dialogům to není úplně jednoduché čtení, na druhou stranu charakteristika postav je strhující. Ujetí jsou všichni, každý - snad kromě Nelly - se jeví jako ideální pacient pro psychiatra a není mezi nimi nikoho, kdo by mě něčím nevytáčel. Nejvíce samozřejmě Katka a Heathcliff. Jeho duševní rozervanost, věčná zloba, vztek, jsou nekonečné a říkám si, zda by to, že by spolu s Katkou byli toto zásadně změnilo. U něj stačí lehce našlápnout a je zle. Agresivní psychopat, ona labilní sociopatka, perfektní návod na katastrofální vztah.