Na Větrné hůrce
Emily Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/182905/bmid_na-vetrne-hurce-182905.jpg
4
4844
4844
Na Větrné hůrce (nebo také Bouřlivé výšiny či Vichrné návrší, anglicky: Wuthering Heights) je jediný román britské autorky Emily Brontëové. Román vyšel pod mužským pseudonymem Ellis Bell v roce 1847. Emily Brontëová zemřela krátce po vydání románu, který nesklidil v době vydání výrazný úspěch a nějakou dobu byl dokonce považován za rané a nezralé dílo Charlotty Brontëové. Hodnota díla začala být rozpoznávána až ve 20. století a dnes je Na Větrné hůrce považováno za jedno z nejvýznamnějších děl anglické literatury. Tento historický román se odehrává na Drozdově a Větrné hůrce od druhé poloviny 18. století do počátku 19. století. Působivý román je mistrnou psychologickou studií člověka, který zasvětil život pomstě. Autorka sugestivně líčí prostředí, v němž hrdina vyrůstal, objasňuje příčiny, pro které se z normálního chlapce vyvinul v ovzduší nenávisti tvor, který splácí všechny domnělé i skutečné křivdy nelidským způsobem a jenž nezná slitování ani sám se sebou. Jediná bytost, žena, která je schopná učinit z něho normálního člověka, se provdá za jeho soka a za dramatických okolností umírá. Tím jsou spáleny všechny mosty mezi hrdinou a okolním světem a začíná příběh fanatické pomsty na všech příslušnících rodiny milované ženy.... celý text
Přidat komentář
Jedna z nejoblíběnějších knih, plná velké lásky a ještě větší nenávisti. Ke knize se vždy po letech vracím a čtu znova.
Doporučuji také filmové zpracování s Tomem Hardym.
Jako malá jsem byla fascinována filmem. Drsná krajina a příběh, ze kterého šel mráz po zádech a který navzdory té vší nenávisti dobře dopadl. Jako větší jsem se proto rozhodla si přečíst knihu a doteď ji řadím mezi své nejoblíbenější. Kniha se čte sama, není psána zdlouhavě a i po letech dokáží nektěré pasáže zasáhnout tak, jak před lety.
Príbeh takých smutných osudov som už dávno nečítala. Hnev, nenávisť, bolesť prevládali nad láskou. Potláčaná a nenaplnená láska potom prechádzala do porúch psychiky, chorôb a smrti. Napriek tomu považujem knihu za zaujímavú.
Knizku jsem mela na precteni nechanou delsi dobu a konecne se mi hodila do ctenarske vyzvy,tak jsem po ni sahla. Jsem rada, ale musim priznat, ze jsem obcas jen litala ocima a preskakovala nektere pasaze. Spise jsem prahla po pribehu a vylevani myslenek me moc nebralo.
Snad každá postava je tu nějakým způsobem zvrácená, zlá a místy až odporná. Přesto mě kniha pokaždé pohltí a dočítám na jeden nádech.
Román představuje takovou Sodomu – Gomoru, zobecněnou do dvou sídel Větrná hůrka a Drozdov, ve kterých se děje všechno zlo a mystično (očekával jsem, že bude víc akce v místních bažinách a mokřadech).
Asi mi nepřísluší vysmívat se romantickým aspektům knihy, když více než polovina hlavních postav onemocní kašlem, nachlazením nebo tbc a poté zemře v mladém věku. Působí to poměrně nedůvěryhodně, ale poté, co se autorka chvíli po zveřejnění knihy nachladila a zemřela, tak…se budu oficiálně vysmívat jen hlavní vypravěčce,která provází knihou a která nemá nejmenší pud sebezáchovy, nebo sebeúcty a klidně pak na konci knihy odejde sloužit k hlavnímu padouchovi,který se jmenuje….
….Heathcliff (Suchýútes,haha) a který díky svým zlotřilým plánům způsobil mnoho přesunů mezi dvěma sídly, která (vyjma bažin) obstarají veškerý děj. Mimochodem, pokud se dnes revidují některé knihy z hlediska politické korektnosti, tak uvidíme, jak dlouho ještě zůstane Heatcliff „gypsy“.
Smutný příběh dvou rodin plný nenávisti, intrik, nenaplněné lásky. Kniha je pěkně napsaná a dobře se čte.
Tato kniha je prostě skvost své doby, její kouzlo přesahuje i do současnosti. Zajímavé je, že obsahuje svým způsobem prvky snad všech literárních žánrů. Je to červená knihovna křížená s románem sociálním i psychologickým, nechybí určitá detektivní zápletka, náznak thrilleru, pohádky a dokonce prvek sci-fi :)
Přiznám se, že Větrnou hůrku miluju. S chutí jsem si ji teď po delší době přečetla znovu, a opět mi bylo líto, když jsem dočetla na konec. Postava Heathcliffa musí vyvolat emoce snad v každém čtenáři. Škoda jen, že Emily toho nenapsala víc...
Rozporuplná kniha, něco mě na ní zaujalo ale chvílemi jsem měla problém se příběhem prokousat.
Četla jsem ji někdy v 15 letech-naprosto jedním dechem. Pamatuji,že jsem se nemohla dočkat,až přijdu domů ze školy a dočtu ji :D za mě je to klasika,i když Jana Eyerová od Ch.Brontëové mi přišla ještě trochu lepší..
Tohle je snad jediný klasický příběh o lásce, co se mi líbil. Možná je to tím, že není jen tak o lásce, ale hlavně o nenávisti, pomstě, týrání a psychopatství. :D Myslím to tak, když to srovnám s jinými romány té doby typu Jana Eyrová nebo Pýcha a předsudek. Je vidět, že Emča neměla jednoduché dětství, které se jí vymklo z rukou v této až hororové knize, kde se objevuje nejeden cvok. Dokonce to může být soutěž o toho, kdo se stane největším bláznem. A kupodivu vyhrává Heathcliff...
Jedno z vychvalovaných klasických děl. Já vlastně moc nechápu proč. V polovině jsem netušila, o čem chce autorka dál psát. Všechny postavy jsou škodolibé, a aby v tom měl člověk trochu zmatek, pojmenovávají se po sobě navzájem (i když to pořád není takový guláš jako Sto roků samoty od Márqueze). Moje naivní povaha postrádá nějakou většinu času kladnou postavu. Navíc jsem nepochopila, proč se autorka obtěžovala s tou retrospektivní chronologií, která mě akorát vyrušovala vstupy Eleny o tom, že jim stydne čaj. Jsem docela zklamaná.
Už druhý den po dočtení mi vrtá hlavou, proč jsou sestry Brontëovy taková klasika... Větrná hůrka je sice příběh napínavý, ale člověk čte a čte spíše proto, že doufá v brzký konec všeho trápení. Vedle odporného Heathcliffa je druhou hlavní postavou vypravěčka - hospodyně Nely, žena prostá, která to sice myslí vše dobře, ale má na průběhu událostí také svůj podíl. Na Heathcliffa se dá nahlížet z mnoha úhlů pohledu - pedagogického, psychologického, ale taky psychiatrického... A pro mě zůstává otázkou, jestli všechny slečinky té doby byly rozmazlené, povrchní, sobecké a naivní až hloupé kachny - do jedné!
Knížka mě zaujala, ale ke čtení jsem se musela trochu nutit. Postavy (kromě paní,která vypravovala) mi lezly na nervy... Některé části mě bavily méně, některé více. Sem tam se mi pletly postavy, což mě brzdilo při čtení.Každopádně kniha byla celkově dobrá a určitě se k ní ještě někdy vrátím a třeba si čtení užiji ještě více.
Nemůžu říct že se mi kniha líbila, ale ani ne že se mi nelíbila. Chvíli mi trvalo než jsem se do ní začetla, a asi jsem u ni postrádala napětí a nějakou akci. Všechny postavy mi byly protivné. I přes všechny zápory a nechuť kterou jsem během čtení měla, jsem ráda že jsem si ji přečetla, a třeba za pár let se k ní s radostí vrátím a budu z ní mít třeba úplně jiné pocity než teď. :)
Jedná se o zajímavý příběh odehrávající se na počátku 19. stol.. I když se toho na první pohled vlastně moc neděje a příběh se odehrává jen na dvou místech (Větrná hůrka a Drozdov), mistrně vylíčená psychologie postav tomu výrazně dodává "šťávu". A právě tato charakteristika, vhled do uvažování a jednání hlavních hrdinů je kupodivu napsaný velice srozumitelně a svižně, takže i čtenář, který zrovna nevyhledává knihy tohoto typu, se na tom nezadrhne.
Na tuhle knihu musí nastat ten správný čas. Vzhledem k poměrně rozsáhlým dialogům to není úplně jednoduché čtení, na druhou stranu charakteristika postav je strhující. Ujetí jsou všichni, každý - snad kromě Nelly - se jeví jako ideální pacient pro psychiatra a není mezi nimi nikoho, kdo by mě něčím nevytáčel. Nejvíce samozřejmě Katka a Heathcliff. Jeho duševní rozervanost, věčná zloba, vztek, jsou nekonečné a říkám si, zda by to, že by spolu s Katkou byli toto zásadně změnilo. U něj stačí lehce našlápnout a je zle. Agresivní psychopat, ona labilní sociopatka, perfektní návod na katastrofální vztah.
Tato knížka je všude rozebíraná, je na ní spousta narážek a odkazů v jiných knihách, filmech atd.. tak jsem do toho šla. Dle anotace mi bylo jasné že to nebude slaďárna.. kniha je vážně ponurá, plná negativismu, pesimismu, agresivity a vykresluje skutečně tu zlou stránku lidskosti a síly pomstychtivosti... Pokud je v tom kouzlo této knihy, tak budiž, ale nebylo to nějak záživné... mě se to prostě nelíbilo. Možná kdybych to četla v roce 1850.. kdo ví. Nezanechalo to ve mě ani smutek, lítost nebo pochopení, něco k zamyšlení.. nic, bohužel ale ani zděšení .. Za mě ne-e.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2009 |  Na Větrné hůrce |
| 1944 | Búrlivé výšiny I. |
| 1944 | Búrlivé výšiny II. |
U této knihy jde vidět, že ne každá kniha z povinné četby je nudná. Příběh byl krásný, poutavý a tajuplný. Jistě se k příběhu ještě dostanu. Nezavrhujte knihy z povinné četby. Dejte jim šanci. Překvapí Vás.