Na Větrné hůrce
Emily Brontë
https://www.databazeknih.cz/img/books/95_/95551/bmid_na-vetrne-hurce-wK6-95551.png
4
4768
4768
Slavný romantický a dramatický román Emily Brontëové se odehrává v tajuplném prostředí samoty uprostřed mokřin, kam přichází nový nájemce, anglický gentleman Lockwood. Ten nečekaně prožije strašidelné noční dobrodružství a začne pátrat po osudech nevlídných a drsných obyvatel usedlosti. Z úst paní Deanové, služebné, poznává příběh, na jehož počátku stojí nenaplněná láska, cit, jenž jako zhoubný oheň spálil duši Heathcliffa a zanechal v ní jenom pustošivou nenávist a touhu po pomstě. Příběh mapuje osudy nejen Heathcliffa a jeho milované dívky Kateřiny, ale i jejich blízkých.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , Naše vojskoOriginální název:
Wuthering Heights , 1847
více info...
Přidat komentář
Priznám sa, že napriek tomu, aký je tento príbeh známy, ma doteraz akosi úspešne obišiel, či už v knižnej alebo filmovej podobe. Takže keď som sa púšťala do tejto knihy, čakala som od toho dajakú brutálnu historickú romantiku. Namiesto toho ma príbeh prekvapil svojou krutosťou a drsnosťou. Napriek tomu sa mi však príbeh páčil. Bolo to iné, než som čakala, ale bolo to super.
A vďaka tejto skvelej stránke som sa tu dočítala aj o pokračovaní tohto príbehu (síce nie od tejto autorky) a tak sa vrhám na to a čítam ďalej :-)
Temný román plný psychopatů. Četl se mi ale dobře, jen jsem měla trochu divoké sny.
Uff...no jsem ráda, že jsem to vůbec dočetla. Ač nerada, tak musím říct, že mě příběh neoslovil. Na můj vkus tam až příliš často někdo umíral ( byť dříve to tak chodilo ), děj celkově o ničem, i styl, jakým je kniha napsaná mi nesedl... jsem ráda, že je to za mnou a víc už nikdy :-)
Na tento román jsem byla moc zvědavá. Prostředí, kde se děj odehrával, na mě sice působilo ponuře, ale něčím mě přitahovalo, takže to bylo fajn. Chování postav jsem však vůbec nerozuměla a ani jsem si žádnou neoblíbila. I přesto jsem knížku hltala a když jsem nečetla, tak jsem o ní přemýšlela. Jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale vracet se k ní už určitě nebudu.
Asi jsem měla od této klasiky přehnaná očekávání. Děj se mi vlekl, nutila jsem se knihu vůbec dočíst. Chování většiny postav mi přišlo úplně praštěné.
Slavný román odehrávající se v tajuplném prostředí vřesovišť nám pomalu odhaluje osudy nevlídných a mnohdy drsných lidí, kteří žijí v této krajině.
Tato kniha rozhodně není nabitá akcí a napětím, o to více si tak autorka pohrála s popisy nálad a charakterů hlavních hrdinů. Poznáváme tak od dětských let osudy Kateřiny, sirotka Heathcliffa a Hindleyho. Autorka před námi rozprostírá jejich problémy, bolesti, trápení, ba přímo utrpení, šťastné i bolestné chvíle. Ačkoliv je to dílo sice romantické, tak např. Heathcliff působí mírně démonickým dojmem, rozhodně zde není idealizován. Naopak jeho ženské protějšky jsou tu zobrazeny jako dominantnější a morálně konzistentnější.
Prostě silný příběh o lásce a přátelství, které trvalo navěky.
Tento román mi připomíná sérii Květy z půdy. Člověku se to hnusí, přesto musí knihu dočíst. Je hrozné jak někdo komu je v dětství ublíženo pak prožije celý svůj život v pomstě. Silný příběh.
Kniha mě nezklamala, byť jsem čekala víc. Čekala jsem víc lásky, nenávisti. Více propracovaný děj, ale je faktem, že jsme v této době asi už hodně rozmazlení. A autorka bohužel neměla čas příběh dále rozpracovat v pokračováních nebo navazujících dílech. Takhle na mě příběh působil hodně rychlým průletem osudů Heathcliffa a lidí kolem něj. Ano, v dnešní době máme určitě trochu jiný pohled na to čemu by se dalo říct romantická literatura. Ale chápu, že ve své době to bylo určitě něco převratného. A právě díky tomu se může směle řadit k tomu nejlepšímu. Jsem ráda že jsem Větrnou hůrku četla. A o to více mě mrzí, že už není možnost blíže Heatcliffa poznat.
Díky Čtenářské výzvě jsem si knihu koupila a přečetla.. Nějak mě netáhne číst knížky, které nám lili do hlavy ve škole v literatuře a tak se těm starým kouskům cíleně vyhýbám a proto by mě nenapadlo, že toto někdy budu číst. Jsem ráda, že jsem to udělala. Už dlouho mě knížka nezaujala natolik, abych ji přečetla za tři dny..
Zpočátku mě děj zaujal tím tajemnem a musela jsem číst a číst, abych tomu přišla na kloub.. Nicméně druhá část knihy už mě trochu "deptala" nejen tím, jak na sebe byli všichni zlí, ale už mě to neustálé vzdychání a utíkání tam a zpátky trochu nudilo. Ke konci mě štvala už i samotná paní Deanová, která ve formě vypravěčky ze sebe dělala pomalu světici, ale taky mě místy dost prudila, jak se do všeho montovala..
Co se týká samotného Heathcliffa, tak se není moc čemu divit, pokud měl takové dětství jaké měl, ovšem asi bych se snažila využít svůj život trochu jinak..
Knížka určitě stojí za přečtení, ale vracet se k ní už asi nebudu.. Neměla jsem po ní dobré spaní :)
Větrná hůrka mě fascinuje a zároveň děsí. Myslím si, že mnoho z nás dává své temné stránky častěji najevo, než-li ty světlé. Autorka vše napsala bez obalu a dle mého názoru i reálně. Ráda se začtu do prostředí knihy.
Stále jsem se přemlouvala na nějakou úplně klasickou klasiku z povinné literatury a letos o prázdninách jsem padla na Větrnou Hůrku. Zprvu se mi zdál děj poněkud nestravitelný, ale pak jsem se začetla a propadla jsem mu. Kniha je tak plná přepjatých emocí, šílenství a krutosti, že by se dalo pochybovat, že bude čtivá, ale opak je pravdou - téměř jsem se nemohla odtrhnout. Je to jako když člověk čte o jiném vesmíru - žasne a nechápe a zároveň hrozně drží palce hlavním hrdinům, aby byl nakonec alespoň někdo, alespň trochu šťastný.
I když mě kniha nijak extra nestrhla, jsem ráda, že jsem si jí přečetla. Zajímavá, celkem drsná, nevšední kniha, kde čtenáře štvou všechny postavy. A věřím, že plno lidí jí ani nedočte celou. Hned po přečtení jsem si pustila filmové zpracování z roku 2009 a tam na mě hlavní postavy udělaly větší dojem, obzvlášť Heathcliff. Jen nevím, jestli by na mě nebyl film moc komplikovaný, pokud bych příběh neznala z knihy.
Romantiku čtu jednou za čas. Větrná hůrka čekala dlouho na seznamu a přišel na ní čas právě teď. Dělám to nerada, ale hrozně se mi to vleklo a do čtení jsem se nutila. Ač je to nádherně napsáno (přeloženo), krásně se to čte, styl sedí k příběhu, době,... tak mě to prostě většinu času nebavilo. Nechápala jsem postavy a jejich chování mi mnohdy přišlo absurdní... Musím uznat, že ač kniha neobsahuje mnoho popisných částí, dokázala jsem se vžít do prostředí a vše si představit. Jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale moje oblíbená z ní nebude. Posledních pár stran bylo nádherných, ale celkově nemůžu dát víc než tři hvězdy.
SPOILERY!!
Nějak na mě bylo těch záhadných úmrtí "z lásky", nebo z čeho vlastně?? až moc. Nepřesvědčilo mě to...
Rychle jsem se začetla, ale nebyl tam nikdo, koho bych měla ráda. Jedno ale vím, ta zlomyslná pro mě byla rádoby "dobrosrdečná" Ellena. Vždycky všem zavařila a ještě to hrála na všechny strany. Hodně temné, žádný dívčí románek. Teď se chystám na nejmladší sestru Brontëových - Annu.
Čekala jsem červenou knihovnu, proto jsem knihu dlouho ani nechtěla číst, ale byla mi půjčena. Velice mile překvapila...
Kniha na mne velmi silně zapůsobila a musel jsem na ni hodně a dlouho myslet. Autorce se bezvadně podařilo zachytit atmosféru místa a charaktery postav. Dlouho před nástupem skandinávských hororů, tady můžeme sledovat popis krutostí, z kterých nás mrazí. Rozhodně však nutí přemýšlet a klást si otázky, co bych v dané situaci dělal já? Kniha si plně zaslouží titul "klasika".
Nejsem si úplně jistá jestli se mi kniha líbí nebo ne. Čte se to moc dobře, ale obsahuje tolik šílenosti a zvrácenosti, že prostě nevím jestli se mi to tohle dílo líbí...
Ze začátku to pro měl byl ne moc zajímavý příběh a většina postav se mi protivila, nicméně v průběhu mi začínaly být postavy čím dál tím víc sympatičtější. Málo o které knize řeknu, že bych si ji přečetla ráda znova, ale tahle to rozhodně bude.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literatura
Důvod, proč dávám tak nízké hodnocení je ten, že se mi vůbec nelíbí pochmurnost celé knihy. Hlavní postavě jde jen o pomstu a velmi často z toho až běhá mráz po zádech. Čekala jsem zkrátka úplně něco jiného. Kniha je ale velmi poutavě napsaná a dokonce i hodně čtivá. Je mi to líto, ale i přesto bych ji nedoporučila.