Na vine sú hviezdy
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144817/bmid_na-vine-su-hviezdy-OEg-144817.jpg
4
7936
7936
Odkedy Hazel v trinástich rokoch diagnostikovali rakovinu štítnej žľazy v štvrtom štádiu, pripravovala sa na vlastnú smrť. Potom sa stal medicínsky zázrak a metastázy v pľúcach sa jej zmenšili. Odvtedy nechodí do školy, nemá priateľov a nevie, ako vyzerá normálny život, lebo je hadičkami pripútaná ku kyslíkovej fľaši a užíva silné lieky, aby sa nádory nerozširovali ďalej. Na nenávidenom stretnutí podpornej skupiny pre pacientov s rakovinou však spozná Augusta Watersa, ktorý má štýl, rakovinu na ústupe a oči len pre ňu. S ním začne objavovať dosiaľ nepoznaný svet lásky na pomedzí života a smrti.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
The Fault in Our Stars, 2012
více info...
Přidat komentář
Zdálo se mi, že přečtení této knihy trvalo pouhé minuty, jak výborně byla sepsána. Hluboké myšlenky nutící čtenáře k uvažování o smyslu života, vesmíru, lidskému odkazu a emotivní děj byly opravdu působivým spojením. Pohled mladé dívky na tak závažnou chorobu, poskytl čtenáři náhled do světa, se kterým se větší část lidstva naštěstí nikdy nesetká. Tyhle věty podle mě stojí za zapamatování stejně jako celý příběh:
"Jenom jedna věc je totiž horší než šinout si to v šestnácti do kytek s rakovinou, a to je mít dítě, které si to šine do kytek s rakovinou."
"Jsem jako granát, mami. Jsem granát a jednou vybuchnu a ráda bych, aby bylo co nejmíň obětí, chápeš?"
"Usoudila jsem totiž, že pohřby jsou pro živé."
"Udělala jsem tohle všechno a ještě horší věci, protože naši se domnívali, že bychom měli."
Neuvěřitelné, že i přes dramatický děj je obohacena takovou dávkou vtipu a sarkasmu. Zdravě nezdravá dvojice provázející nás celou knihou. Na knihu je lepší, když si člověk najde vhodný čas a není v depresi. Několikrát jsem četla přes slzy. Nádherně napsaná a čtivá knížka.
"Láska dodrží slib! " ... Nádherná knížka, kterou nelze přečíst jinak, než jedním dechem. A druhá v životě u které jsem přes slzy neviděla na písmenka.
Jsem na horský dráze co jede jenom nahoru!!!! Jasný? Dobrý? Dobrý! Hodně silná záležitost.
Moc pěkná knížka, zajímavé téma, sice trochu smutná, ale velice čtivá. Doporučuji
Absolutně není co dodat. Četla jsem jedním dechem. Naprosto strhující příběh na téma, které je kolem nás pořád, jen o něm nechceme mluvit. Po hodně dlouhé době jsem u knihy plakala a ani si nepamatuji, kdy to bylo naposled. Pro mě jedna z nejlepších knih, i přestože je to příběh zcela fiktivní - jak praví autor. Vřele doporučuji všem :)
Tu knihu jsem strašně chtěla přečíst, ale nikdy jsem nemyslela, že až jí budu číst, že si budu strašně přát, abych jí už měla dočtenou. Nemohla jsem jí odložit, protože kdybych ji odložila už bych neměla sílu jí vzít znovu do ruky, prostě bylo to pro mne děsivé čtení a ke konci jsem u posledních kapitol už myslela, že to ani nedočtu.
Myšlenka, že některá nekonečna jsou větší než jiná je sice krásná, ale to nic neubralo na tragice příběhu. Proč já vždycky když něco takového čtu mám pocit, že autor mne, jakožto čtenáře, zneužil tím, že na mne vytasí tak silné zbraně, že když to přečtu tak budu příběhem jata .... já se nad knihou nerozplývám způsobem vyprávění, já se chvěju z toho o čem se tu píše. Ne, vícekrát bych ji neměla sílu číst. Já se určitě ani jednou nezasmála i když postavy mají černý humor. Nějak mi to prostě nešlo.
Já bych hodně ráda věděla, jak kniha zapůsobila na rodiče, kteří si toto, nedejbože, prožili jako rodiče, zda jim tento příběh v něčem pomohl. Já tomu prostě nevěřím.
Bylo to dojemné, silné, smutné, o tom, že život vůbec není o tom, co bychom si přáli.
Ale jo. Bylo to zajímavé počtení a byl tam zajímavý hodně černý humor. Děj byl místy slabší, hlavně postava autora byla velkým zklamáním. A i když tam byly silnější okamžiky, zrovna tenhle kousek mě (na rozdíl od jiných - Gaarder nebo Young) prostě k slzám nedojal.
Asi bych si spíš s chutí přečetl fiktivní román Královských neduh, o kterém se v knížce hodně píše, než tuhle knížku samotnou. Bohužel si z ní odnáším ze všeho nejvíc pocit, že by nedalo moc práce a dal se z toho potenciálu, který to nesporně má, vykřesat klenot rozhodně víc než jen mírně nadprůměrný... přeci jen už nejsem teenager.
Mě naprosto pohltila. Je zajímavé, že na mě vůbec nepůsobila smutně, ač vypovídá o takvážném tématu. Za mě plný počet.
Když jsem o této knize poprvé slyšela, moc jsem se na ní těšila,ale zklamala mně. Ne že by to nebyla dobrá knížka,snad kdybych jí četla tak o deset let dříve.Proto dávám 3 hvězdy.
V téhle chvíli nevím, co bych měla dodat. Tuhle knížku jsem slupla jako jednohubku za nějaké čtyři hodiny. To jí rozhodně neubírá na kvalitě. Je to hlavně důkaz toho, jak silný obsahuje příběh a jak moc na vás zapůsobí. Musíme si s mnohem větší pokorou vážit toho co v životě máme a ani si neuvědomujeme, jak důležité to je. I já na to někdy zapomínám.
Tahle knížka je jedním slovem...no vlastně asi nevymyslím jedno slovo, které by ji dostatečně vystihovalo. Za konec jsem autorovi moc vděčná. Krásné, mistrovské.
"Svět není továrna na splněná přání". Bohužel
Tohle je přesně ten typ příběhu, o kterém se v knize zmiňuje samotná Hazel. Nemyslím takovou tu knihu, o kterou byste se pro její výjimečnost chtěli podělit s celým světem, ale tu druhou, tu kterou byste si sobecky nejraději nechali jen a jen pro sebe, schovali ji před všemi, v noci ji tajně vytahovali a četli přesně tam, kde jste potmě nalistovali a kam jste si mimochodem stoupli. Jenže! Jak by člověk mohl být tak sobecký, když právě tolik přečetl o opaku. Tohle je kniha pro všechny, všude a vždycky.
A taky je to příběh, u kterého jsem byla strašně naštvaná na zradu vlastních očí. Nikdo nepláče rád, ale tady mě to vysloveně rozčilovalo, protože jsem přes slzy nemohla číst dál.
Nedávno se v nějaké internetové diskuzi řešilo, zda dnešní dospělí souhlasí s obsahem povinné četby, jak je dětem předkládána ve školách. Já nesouhlasím. Kniha Hvězdy nám nepřály tam totiž nemá NESMÍ chybět.
Nemohu souhlasit s nadšenými komentáři, podle mne je to dost průměrně napsaná knížka s ještě průměrnějším příběhem a to, že je v tom smrt a rakovina to ještě nedělá zajímavějším. Dost mě rušil nepříliš atraktivní styl psaní, kdy je kniha napsaná velmi jednoduchou formou a asi pro efekt občas postavy pronesou hlášky, které puberťákům prostě nevěřím. Nejsem necitlivá a soucítím s nemocnými, ale tohle mě nedostalo. Bohužel
Je to "téměř" celé výborné, až na ten "nekonečný" závěr (poslední tři kapitoly mohly být klidně jedna). Ale příběh je skvělým balancováním mezi projevovanou lítostí a účinnou podporou, což bohužel osobně nedovedu.
Neuveritelne dobre napsana kniha. Nazory a myslenky hlavnich hrdinu vas donuti se zamyslet nad zivotem a smrti. Zasmala jsem se a pri dvou scenach mi ukapla slza. Byl to hodne smutny pribeh, ale prece jen, nebyl Augustus Waters naprosto dokonaly? :)
No, kniha pro mě sice nebyla nijak zvlášť emotivní, jak bych možná čekala. Ale i tak dávám všech pět hvězdiček, protože mě donutila přemýšlet a zamyslet se nad životem a jeho nespravedlností. Líbilo se mi, jak byla kniha napsána - bez příkras, ale zároveň nijak depresivně. Ale po dočtení mám v hlavě stále jeden otazník - je knížka opravdu tak realistická, jak se může zdát, nebo ji lidé trpící rakovinou znechuceně odloží a pomyslí si, že je to zase další "rakovinové klišé"...?
Štítky knihy
láska zfilmováno rakovina, nádory Anne Frank, 1929-1945 první láska smrtelné choroby smutek pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Knížka, která vás chytne během první stránky. Knížka, která si nehraje na hollywoodské happyendy, knížka, která vás dojme k slzám svojí střízlivostí a realitou. Knížka u které se v záplavě slz zasmějete.
Jedna z mála "dnešních" která má co říct a čtenáře si opravdu získá. Má nápad, myšlenku, donutí vás uvažovat o životě, jeho smyslu, jeho pomíjivosti, a vlastně o pomíjivosti všeho. Autor vás navíc dokáže vtáhnout do děje tak, že cítíte Hazelin nedostatek kyslíku, cítíte, jak se topí na suchu, a prožíváte to všechno s ní. A pak najednou kniha skončí a vy si uvědomíte, že sedíte u svého psacího stolu, žádnou rakovinu nemáte a můžete naprosto normálně dýchat.
Vřele doporučuju.. skvělá ;)