Na vine sú hviezdy

05.01.2016

Bylo fajn zase jen tak vypnout a nechat se nést dějem.

04.01.2016

Já miluji Johna Greena a jeho schopnost psát dlouhé a poučné monology postav, které v sobě vždycky mají nějaký hlubší význam. Tohle jsem obdivovala i u jeho knížky Hledání Aljašky a tady je to ještě viditelnější. Jako každý jsem knížku obrečela. Bylo mi od začátku jasné, že jeden z nich zemře, ale tak nějak jsem k tomu na konci nebyla připravená. Každopádně úžasná kniha plná naděje a zklamání, nemoci a bezmoci. (Mimochodem, slovenský název Na vine sú hviezdy mi přijde strašný :-))

04.01.2016

No, proč já vždycky sáhnu po tak smutných knížkách... Zasáhlo mě to, obzvláště když i u mých blízkých se objevuje toto zlé a černé slovo "rakovina". Proč bývají ty jasné hvězdy nebeské tak nepřející k některým lidem? Vím, rovnováha na světě je potřeba, ale za jakou cenu?
Bolest prý posiluje... Nemyslím si. Je to jen jeden z dalších filosofických blábolů. Protože fyzická bolest člověka neposílí ani za nic, obzvláště ta přetrvávající...
Tento příběh mladých lidí bojujících se svým zlým osudem by si měl přečíst každý, hlavně ti co se den co den rozčilují nad maličkostmi, nad pouhými banálními věcmi a myslí si, jak se ten svět kolem nich hroutí a jak jim tím vším podkopává nohy. I já jsem to udělala a jsem za to ráda. Mám zase nad čím přemýšlet...

03.01.2016

Knihu jsem si koupila asi po měsíci co vyšla v knihkupectvích. Přečtenou jsem jí měla asi za dva nebo tři dny. Nešlo se od ní odtrhnout. Skoro až do konce jsem si myselala, že nezemře ani jeden. Opak byl pravdou a řvala jsem jak malá.. A podle mě si každý kdo to přečte začne vážit toho, že je zdravý a že lidé mají jiné problémy než kdy si dojdou na kosmetiku ;).
Ano vím to celej příběh je vymyšlen ;)

02.01.2016

Přečteno během 2 dnů. Silný příběh mě zaujal natolik, že jsem se téměř nedokázala soustředit na nic jiného a musela jsem pořád číst. Oba hlavní hrdinové mi byli velmi sympatičtí, i když v některých názorech a životních postojích jsem s nimi nesouhlasila. Hold, jinak ten svět vidí zdraví a jinak nemocní...Bylo pro mě zajímavé sledovat, jak se Hazel a Gus vyrovnávají se svou nemocí. Vznikla mezi nimi opravdová láska, silné pouto založené především na přátelství. Nebýt jejich nemoci, byla by to naprostá idylka, na druhou stranu právě díky ní se ti dva dali dohromady.

Je to silný příběh, nutí čtenáře k zamyšlení. Ne, že by mi kniha vyloženě změnila pohled na život, ale pomohla mi znovu si uvědomit, jaké máme vlastně my zdraví obrovské štěstí. Knížka je čtivá, autorův styl se mi líbí. Zajímavý byl pro mě i styl, kterým hlavní hrdinka popisovala svou nemoc a věci s ní spojené. Používala při tom vysokou dávku ironie. Jestli je skutečně nemocný člověk schopen brát svou nemoc takhle, tak lépe pro něj.

Celkově se mi kniha moc líbila, v podstatě nemám co vytknout. Určitě si přečtu i jiné knihy od Johna Greena.

02.01.2016

Autorův počin, který mě zajual, a to dokonce velmi. Příběh o dvou mladých lidech stižených osudem, jakému lze jen těžko uniknout, mě pohltil a nepustil do poslední stránky. Další jeho kniha, kterou jsem si v nadšení našla, sice již tak dobrá nebyla, ale Hvězdy nám nepřály je pro mě stálou připomínkou, abych si vážila každého dne, který mi byl dán. Není totiž samozřejmostí pro každého.

01.01.2016

Po nadšení z hvězd ,jsem přečetla všechny Greenovy knihy. Ale jen hvězdy jsou hvězdy.

31.12.2015

Je to prostě skvělá kniha a zařadil bych jí hned vedle knihy Malý princ, protože je v ní také spoustu zajímavých citátů. Mám rád knihy, které umí humorně mluvit o smutném nebo vážném tématu a hvězdy nám nepřály to splňují dokonale.

29.12.2015

Velké zklamání, nejenže se mi nelíbil Greenův styl vyprávění (mám pocit, jako by to psala patnáctiletá holka), ale i samotný příběh není ničím překvapivý ani originální. Do knihy jsem se dlouho nedokázala začíst, zlom nastal až v pasáži, kdy se postavy ocitají v Amsterodamu. Mé hodnocení- průměrná kniha pro průměrného čtenáře. Nehledejte za ní nic světoborného, nic vyššího, jen vypněte (hlubší myšlenka, snad jedna jediná) POkud bych se měla ke knize vrátit, tak v originále, protože tam aspoň vynikla autorova poetika, kterou překlad naprosto rozpustil.

28.12.2015

Krásná kniha já film ještě neviděla, ale knihu jsem včera dočetla a celý konec jsem probrečela, ale krása

Mně se kniha moc líbila. Doporučuji všem čtenářům, kteří si u čtení chtějí maličko popřemýšlet. Kniha má velmi poutavý příběh. Bavilo mě to číst.

25.12.2015

Příběh i námět zajímavý, ale provedení za mě špatné. Ještě nikdy se mi nestalo, aby se mi film líbil více než kniha, ale jednou se to stát muselo a přišlo to teď. Pro mě bohužel nudně napsané:)

Kniha se mi moc líbila, ale přišlo mi toho ke konci až moc. Příběh sám o sobě mě však zaujal :)

17.12.2015

Kniha mi příjde až moc složitá a přeplněná všelijakými moudry o životě a o tom co nás čeká potom.Na druhou stranu mně ale dovedla až k slzám.Není to zrovna můj šálek kávy,ale chápu,že někomu se to může líbit.

17.12.2015

Chvíli jsem si myslel, že to Green vzal opravdu zvysoka. Že nasadil rakovině takovou laťku, že nemá možnost přeskočit tu hradbu sarkasmu, kterým oplývají hlavní postavy. Moc příjemně se to čtě. Tedy v rámcích možností, když si vemete, že oba hlavní charaktery mají rakovinu. Perfektně vykreslený příběh dvou teenagerů, kteí dospěli o tolik let dříve a koukají na svět skrze prsty a filtrují jen to co potřebují. A jak si hezky trefí do noty svými názory a připomínkami k světu.
Jsem rád, že něco takového Green napsal. Sice bych se k tomu asi nikdy nedokopal, kdyby nevznikla filmová adaptace (což je u mě snad poprvé, co čtu knihu dříve, než vidím film. Když teda nepočítám Pottera a Písně ohně a ledu). Já jsem nad míru spokojen, i když je to místy jasně vyhroceno do extrému a ani nejkompatibilnější (jak říká moje Katka) pár by nikdy nefungoval tak úžasně, jako oni dva. A stejně nevíme, jak dopadl román Van Holtena.
Řekl bych, že se i těším na film. Takovýdle indie dramata já rád.

12.12.2015

Knížka se mi opravdu líbila. Je to zajímavý styl psaní. I když moc rychle nečtu měla jsem ji přečtenou za chvíli. Dobře se mi četla.
Moc doporučuji.

Knihu jsem dočetla nedávno, má plusy i mínusy, je jednoduchá načtení, ale obsahově je zvláštní, smutná a dojemná, ale já nebrečela, jo je to hrozné, ale vše je jen příběh, který na straně 200 skončí.

08.12.2015

Knizka se mi libila. Precetla jsem ji hnedka co mi prisla do ruky. Za me super a doporucuji.

08.12.2015

Vůbec nechápu, co na tom všichni vidí. Kdyby to bylo prezentováno jako pohádka, asi by se mi to líbilo víc. Když se rozhlédnu kolem sebe na své vrstevníky, stěží najdu jednoho filozofa, natož tolik, jako jich bylo v knize. Nepřišlo mi to nijak dojemné a hlavní postavy mi nějak nesedly. Nevím, asi prostě mám jiný vkus, ale nepřišlo mi to jako nějaká extra super kniha.