Na západ od Říma
John Fante
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15057/bmid_na-zapad-od-rima-ecc-15057.jpg
4
77
77
Román amerického spisovatele napsaný v nápadně strohém stylu s krátkými odstavci a kapitolami, přímočarým stylem prošpikovaným spoustou dialogů.
Přidat komentář
Řím jako touha, ke které se upínáš, když ti vlastní život leze krkem. Kdo z nás to někdy nepocítil, na všechno se vybodnout a jet daleko od marnosti? Možnosti jsou, závazky a svědomí ale taky...
Miluji Fanteho!
Celkově by kniha asi byla za dvě až tři hvězdy, protože druhá novela mě moc neoslnila, ale jelikož Můj pes Blbec je zase naopak mou nejmilovanější novelou / povídkou vůbec, tak (7* + 2*) : 2 = 4 zasloužené hvězdy.
Dodatek: Čtu si komentáře pod tím svým a koukám, že spoustu přispěvatelů novela o psu bavila a rozesmívala. Mně však bylo při čtení každé její stránky dost smutno.
Molisův (= Fanteho) dům ve tvaru ypsilon na Point Dume:
https://goo.gl/maps/fbW7szsmYpo
Svižná, zajímavá a vtipná kniha, u které oceňuji zejm. Fanteho schopnost rozvést až filozofická témata na základě něčeho, co poskytne obyčejný pes. Druhá část knihy byla o něco kratší, avšak neméně vtipná.
Vlastnit zabehnuteho homosexualniho psa chce velkou odvahu, zvlast pokud to ohrozuje vztahy v rodine. Prvni novela je skvela a rozhodne si zaslouzi plne ohodnoceni. Druha uz me tolik nebavila. Vliv na styl psani Bukowskeho je vsak znat a Fanteho tvorba me bavi.
Svižné čtení bez nadbytečných příkras a umělých retuší. Tak trochu jiný pohled na věci dějící se kolem, správná dávka ironie a čtyřnozí společníci, kteří nejsou jen hodní a přítulní, tj., Na západ od Říma, resp., kniha, kterou mohu s klidem doporučit všem, co se nebojí vybočit z řady.
Předchůdce Charlese Bukowskiho nezklamal. Velmi čtivé, krátké kapitoly z autorova života nepostrádají humorně vystavěné dialogy ani patřičný spád. Druhá část knihy sice krapet pokulhává, ale ta první nemá chybu. Nasmál jsem se až až. Pokud milujete Bukowskiho, jste na správné adrese.
Ráda bych dala více hvězdiček, jelikož první část knihy za "ztroskotaného" taťku ITALA Henryho mě kniha šíleně bavila, ale druhá část s názvem "Orgie"? No ta už mě tolik nebavila a proto se ani o ní zmiňovat nebudu a vyzdvihnu část první!
Kde tak začít, abych vám to nevyspoilerovala. Jednoduše je kniha o otci ve středním věku, který přehodnocuje svůj život a pomalu, ale jistě neví zda je spokojen. Má dětičky, které se k němu a jeho drahé polovičce chovají nevychovaně (občas jsou některé části až přehnané a vy si ťukáte na hlavu, jak se může nějaké dítko takto ke svým rodičům chovat - bohužel se občas tak někdo chová i v reálu). Myšlenkový pochody jsou vtipné a pejsek Blbec bude jednou z vašich velmi oblíbených postav, jelikož jeho jméno o něm dosti vypovídá.
Jednoduše, po knize určo šáhněte, pokud se budete chtít pobavit (třeba se zrovna i vám bude líbit druhý příběh, který v knize existuje). Tak a to je asi tak vše co jsem Vám chtěla napsat. :)
Taková klasická beatnická knížka, řekla bych, i když jistá si tím nejsem, protože autoři jako Kerouac či Burroughs mě nikdy neoslovili. Jsou to dvě spíše novely, ta první, delší, ještě jde, ale nemám ráda neutěšenou atmosféru typu: muž v krizi středního věku, který už si nerozumí s manželkou, děti se nepovedly a jsou proti němu, rád by si splnil sen, ale místo toho zůstává ve starých kolejích, bez naděje na zlepšení. Ani ten pes to nakonec nezachránil a konec byl neuspokojivý. Ta druhá krátká novela už byla úplně blbá, zanechala hnusnou pachuť a to já nemám ráda. Co se ale autorovi upřít nedá, je čtivost. Text plyne přes oči do mozku jak po másle, takhle vyprávět - potažmo psát - hned tak někdo neumí. Určitě za to může i dobrý překlad. Ovšem podruhé už to číst určitě nebudu.
Přečteno na jeden nádech, konečně jsem se po všech knihách od Bukowského dostal i k jeho vzoru Fantemu a bavil jsem se opravdu od začátku dokonce.
Nesmírně smutně a melancholicky, ale přesto kurevsky zábavně naservírovaný novely, který vás dozajista donutí sednout si na prdel a trochu zapřemýšlet nad životem.
Hlavním hrdinou první novely je Henry Molise, spisovatel průměrných scénářů. Henry Molise ma ženu, kterou miluje, ale občas ho sere. Henry Molise má děti, k nimž si za celej život nenašel cestu, ale přesto je má rád. Henry Molise má ale taky psa, kterej bez váhání ošoustá kolo od auta nebo tlustýho právníka. Jeho pes je tak stupidní, že si vysloužil jméno Blbec, ale Henry Molise mu stejně dá přednost před svou vlastní rodinou. Je to totiž právě tenhle blbej pes, kterej mu možná jedinej z celé jeho početné famílie rozumí. A i když má svý děti rád, je si moc dobře vědom toho, že se blíží chvíle, kdy si půjdou po svým a on zůstane už úplně sám se svým tupým psem. A když Henryho Molise opustí i jeho šílenej pes, zbývá už jen jediný možný místo kam uprchnout - přece Na západ od Říma.
V druhé novele nám Fante nabízí příběh o trápícím se otci a zmateným chlapci, kterej se snaží zachránit svýho starýho pána ze spárů ďábla, třímajícím v otcově ateistickým kamarádovi, Frankovi Gaglianovi. Celý je to zobrazený ještě drsnějším způsobem, protože všechno sledujeme skrze citlivý vnímání malýho kluka. A jak je známo, dětskej pohled na zkaženej svět dospělých bývá občas ten nejkrutější vůbec a jelikož je Fante skvělej spisovatel, jeho slova vás donutí ucítít nepříjemnej smutek z marnivosti našeho trpkýho života.
První novela přímo palčivě křičela do světa, jak těžké (a žádoucí a nevyhnutelné) může pro rodiče být vypustit svá dítka do světa. Zajímavou paralelu pak vidím ze vztahu Blbce a vypravěče - ono není radno znevažovat roli psů v životě člověka :) Druhá novela mě až tak neoslovila, přesto nelze nepochválit krátký, úsečný a břitký autorův rukopis.
Kniha je složena ze dvou nesouvisejících částí Můj pes Blbec a Orgie. Ta první, delší, pojednává o rodinných radostech a strastech spisovatele Henryho Moliseho se sice dospělými, ale poněkud problematickými dětmi, s nalezeným psem, se svéráznou manželkou. Je to napsané s vtipem a svěže, je tam místo i k zamyšlení, ale žádné velké hloubky, prostě příběh ze života, který se může odehrát kdekoliv a kdykoliv. Orgie jsou spíš delší povídkou, pojednávající o italoamerické rodině a co se může stát, když má otec za nejlepšího kamaráda ateistu a dostane darem zlatý důl. Kniha nemá takové grády jako Zeptej se prachu.
Celým příběhem se line citlivost, smutek a uvědomování si stárnutí vypravěče,otce rodiny, brilantně schovaného za hordami ironie. Ovšem velice úderné ironie. Můj vkus, stejně jako Bukowski.
Štítky knihy
americká literaturaAutorovy další knížky
| 2008 |  Zeptej se prachu / Ask the Dust |
| 2001 |  Na západ od Říma |
| 2002 | Zeptej se prachu |
| 2004 | Sny o kopci Bunker Hill |
| 2001 | Počkej na jaro, Bandini |
Bom dia.
John Fante, bratr Coca coly Fanta, v tomhle díle rozebírá následky toho, když se vám na zahradě objeví čokl, kterej nechce odejít. Hlavní hrdina si ho vezme na starost a jelikož je on, manželka, jeho děti i jejich partneři naprostí pošuci, jde to od devíti k pěti, od za pět dvanáct v pravé poledne a kdo ví kurva v kolik hodin. Co je tohle za výmysly? Teď je jedenáct a já jsem zase zpitej jako doga. No to je mi ale oslí můstek!
Jako všechny ostatní knížky od Fanta Pomeranč, i tahle knížka je napsaná tak svižně, že by se podle ní daly natočit Kokosy na sněhu 3: Návrat kokosů. Vtipná, satirická a úsměvná jednohubka (akorát by to chtělo trochu lepšího překladatele, kterej by nevalil věci typu "zapnul si v televizi Dodgerovu hru," a podobné.
Naskle.
8/10