Na západní frontě klid

Na západní frontě klid
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76741/bmid_na-zapadni-fronte-klid-BHm-76741.jpg 5 8912 8912

Román, „beletristická studie o psychologii malého německého člověka za imperialistické války“, jež spisovateli přinesla světový úspěch a slávu. Má i dnes co říci svou ostrou protiválečnou tendencí a sugestivním vylíčením válečných zážitků a trvalého poznamenání autorovy generace, která „byla zničena válkou - i když unikla jejím granátům“.... celý text

Přidat komentář

GraceC
19.02.2018 5 z 5

Skvělá kniha, která, jak autor na začátku uvádí, podává obraz o mladých vojácích za první světové války. Příběh v sobě skrývá ohromné množství emocí. Začíná, řekla bych, až optimisticky. Ano, válka, ale mladí vojáci měli jeden druhého, což je drželo nad vodou. Jak se příběh rozvíjí, nabírá stále pochmurnější atmosféru a končí prostým, drsným koncem. Autor zde popírá rozlišení "dobra a zla". Ve válce si zkrátka člověk nevybírá... Kniha velmi čtivě líčí životy pár mladých-starých, zdrcených, bezmocných, zoufalých a odevzdaných chlapců, kterým válka a čas strávený na frontě rozvrátil život.

SUC185
13.02.2018 5 z 5

Vynikající knížka. Dostal jsem se k ní na střední škole, když byla součástí povinné četby. Byl jsem z ní unešený a hltal jsem děj, na konci mi moc nechybělo k slze.


Endy17
08.02.2018 4 z 5

Syrové a mrazivé až do morku kostí, svědectví hrůzné doby a zničeného života mladých lidí bez ohledu na barvu uniformy. Nepochopitelné, jak pouhých dvacet let po takové hrůze mohla přijít další a ještě horší světová válka.

Marekh
08.02.2018 5 z 5

Hlavní postavou je PAVEL BÄUMER, který se pod vlivem nacionalistické propagandy a fanatismu svého profesora přihlásil se svými spolužáky z gymnázia dobrovolně do armády. Prodělává výcvik plný šikanování a později se zúčastní zákopových bojů na západní frontě. Studenti jsou zpočátku nadšeni, že se přihlásili do armády, že budou hrdě sloužit své vlasti, ale později si uvědomují hrůzy války a přejí si, aby už válka skončila a oni se mohli navrátit do svých domovů. Autor tímto románem dobyl světového úspěchu. Kniha se mi líbila a knihu hodnotím na 100 %.

Remarque je výborný spisovatel. V jeho románech cítíme humanistický náboj, je pro něj důležité kamarádství, lehce vypráví, dokáže napínat čtenáře až do konce. Dočetl jsem se, že pokud se čtenář rozhodne přečíst všechny autorovy knihy, zjistí, že mnohé příběhy jsou šablonovité. Nemohu posoudit, jestli je toto tvrzení pravdivé, ale skutečností je, že pokud se podívám na hodnocení jeho knih v Databázi knih, tak jeho knihy mají vysoká hodnocení a hodnotilo je hodně čtenářů. Jelikož čtu příběhy z války, určitě si přečtu další knihy od tohoto autora.

Viděl jsem také film, který se mi líbil. Film z roku 1979 vznikal také v České republice.

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Mlčení bobtná. Mluvím a musím mluvit. Tak ho oslovuji a říkám mu to. "Kamaráde, já jsem tě nechtěl zabít. Kdybys sem skočil ještě jednou, neudělal bych to, kdybys i ty byl rozumný. Ale předtím jsi pro mě byl jen myšlenkou, kombinací, která žila v mém mozku a vyvolala předsevzetí - tu kombinaci jsem zabil. Teprve teď vidím, že jsi člověk jako já. Myslel jsem na tvé ruční granáty, na tvůj bodák, na tvé zbraně - nyní vidím tvou ženu a tvou tvář a to, co máme společné. Odpusť mi kamaráde. Vidím to vždycky příliš pozdě. Proč nám neříkají znova a znova, že vy jste stejní ubožáci jako my, že se vaše matky trápí stejně jako naše a že vy i my máme stejný strach před smrtí, že stejné je umírání vaše i naše, stejná že je bolest.

kaja3190
03.02.2018 3 z 5

Myslím, že by si tuto knihu měl přečíst každý, kdo opovrhuje válkou a věcmi, které se v ní staly.

1.Agness
02.02.2018 5 z 5

Kniha rozhodně není odpočinkové čtení. Remarque mě dokázal tak vtáhnout do děje, že jsem měla pocit, že všechny ty hrůzy zažívám s ním.

evka33
29.01.2018 5 z 5

Tohle by si měl přečíst úplně každý. Víc netřeba psát, myslím, že tahle kniha ovlivní každého čtenáře.

nikol7441
25.01.2018 4 z 5

Kniha nemá příliš strhující děl, zato je ale silný. Celou dobu, co jsem knihu četla, jsem měla husí kůži, mražení v zátylku a nezřídka kdy jsem musela knihu odložit, protože jsem přes slzy neviděla na text. Jsem velmi emotivní a představa hochů, kteří jsou právě ve věku mého bratra, mi přišla přímo děsivá. Doporučuji přečíst a jsem ráda, že je tato kniha stále oblíbená mezi studenty jako výběr k maturitní četbě.

AllyKumari
21.01.2018 5 z 5

Nemám slov.
Jedna z těch knih, který by měl přečíst každý.

Karoli282
17.01.2018 5 z 5

Skvělá kniha, která mě dokázala vtáhnout do děje. Válečné scény byly velmi dobře popsány, až se mi tajil dech. Určitě stojí za zmínku filozofické zamýšlení nad válkou.

MirSla
11.01.2018 5 z 5

Četla jsem to před více jak 10 lety a pořád to mám v hlavě. Většinou po přečtení knihy do měsíce zapomenu o čem byla. Ale tato kniha má silný příběh, který nelze zapomenout - hrůza a absurdnost války. Nejvíce mi běhal mráz z toho páru bot co mezi nimi koloval až do konce války a nikdo v nich nepřežil.

karolina0346
08.01.2018 4 z 5

Prostě Remarque, mám jeho knihy moc ráda.
Jen z těch naturalistických popisů mívám noční můry.
Se smrtí hlavního hrdiny jsem byla díky bohu obeznámena předem. I tak je to pech, zemřít na konci války... :-/

Četla jsem vydání nakladatelství Ikar. Mrzí mě, že v něm bylo tolik chyb - většinou v čárkách, ale objevilo se tam např. i ,,y" místo ,,i". Bije mě to do očí.

Melancholie
07.01.2018

Mám z toho šrámy na duši i na srdci.

czeliza
07.01.2018 5 z 5

Knihu jsem četla k maturitě, na doporučení kamarádky, že to "není tak hrozné a dlouhé". Brala jsem to jako nutné zlo, které musím přelouskat.
Dost jsem se zmýlila v odhadu. Kniha mě brzo naprosto uchvátila, přestože jsem, jak už je níže zmíněno, měla ze začátku zmatek ve jménech a postavách. Tak trochu i v reáliích, abych se přiznala, první světová není můj šálek kávy. Ale zorientovat se ve všem dalo a knihu jsem si užila. Je napsaná čtivě, chytne za srdce, drží čtenáře v napětí. Dobře osvětluje reálie války, realisticky je popisuje na těch nejobyčejnějších detailech. Pokud máte rádi téma války, nebo hledáte, stejně jako já, "přijatelnou" knihu k maturitě či povinné četbě, s touhle nesáhnete vedle a ještě vás, doufám, překvapí.

Lili000
02.01.2018

Ze začátku zmatek ve jménech, přišlo mi, že se tam nic moc neděje, ale na konci už to bylo lepší.

Vlk.kh
30.12.2017 5 z 5

Na škole povinná četba, kterou jsem tehdy bojkotoval - inu, byl jsem hlupák. Knihu jsem přečetl až v dospělosti a zanechala ve mě velmi silné emoce.

recenzentka
27.12.2017

prvý krát som ju čítala ešte na strednej škole ako povinné čítanie - vtedy sme sa na niektorých pasážach vedeli aj zasmiať. dnes keď som aj ja mama mi trhajú opisy utrpenia hrdinov na fronte, ale aj pri návšteve rodiny na opušťák srdce. čím som staršia, tým ťažšie mi je čítať knihu bez toho, aby som pri nej neplakala.bravúrne spracované osobné spomienky na prvú svetovú vojnu. každá vojna je nezmyselná...opis spolužiakov zo strednej školy, ktorých ešte ako nedospelé deti nahnali na najtvrdšie nasadenie na západný front. obrazy vojnových bojov a oddychu medzi nimi prepojené s návštevou rodiny a najmä matky v nemecku - skvelo popísaný osobnostný rast hlavného hrdinu zo stredoškolského študenta na dospelého muža.
osobne na knihe nedostatky nevidím.

Brambil
23.12.2017

Hodně silné

Fazolka2017
07.12.2017 5 z 5

Škola se svým seznamem povinné četby mne tuto knihu nedonutila přečíst ( stejně jako spoustu dalších, v té době jsem byla plně zamilovaná do S. Kinga ). Nyní mne donutila Čtenářská výzva a splnila tím svůj účel : nalezla jsem knihu, která mě pohltila, rozrušila a donutila mne přemýšlet nad některými aspekty života. Válka je odporná, zbytečná a strašná věc a mistr Remarque to v této útlé knížce dokonale vystihl.

kikiodvi
26.11.2017 5 z 5

Mám ji přečtenou už několikrát a pokaždé mě hrůzy války zasáhnou stejnou silou. Autorovy vlastní zkušenosti s válkou dělají jeho psaní tak pravdivé a naturalistické. Počáteční nadšení hrdinů vystřídala frustrace a strach, když zjistili, že jsou jen bezvýznamnými pěšáky ve hře. Momenty, ve kterých se vojáci znepřátelených stran potkali tváří v tvář a znovu si uvědomili, že jsou stále jen lidmi, byly hodně emotivní. Chvílemi jsem měla pocit, jako bych v zákopech byla s nimi. Příběhu ani stylu psaní nemám co vytknout.