Nabarvené ptáče
Jerzy Kosiński
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353609/bmid_nabarvene-ptace-K4R-353609.jpg
4
1519
1519
Žil byl v jednom velkém polském městě malý kluk. Bylo mu šest let a psal se rok 1939. Vystrašení rodiče poslali své dítě na venkov, aby tam válku v nějaké náhradní rodině v bezpečí přečkalo. Snědý kluk s černými vlasy a tmavýma očima, podezřelý z toho, že je Žid nebo Rom, není však nikde vítán. Je symbolem nepřítele německé říše a pověrčiví venkované v něm vidí vyslance zla, který k sobě přitahuje smůlu a neštěstí. Chlapec nikde dlouho nevydrží, je nucen putovat z vesnice do vesnice a chránit si holý život. Popisuje a vypráví, jednoduše a přímočaře, všechno, co vidí. Kromě toho, že je sám drasticky bit a týrán, se navíc stává svědkem mnoha krutostí, kterých jsou lidé s obludnou vynalézavostí schopni se na sobě navzájem dopouštět. Ponižování lidské důstojnosti, fyzické násilí a mučení nezná hranic. Malý poutník, jako hrdina nějaké strašlivé pohádky, pošramocený na těle i na duši nakonec válku přežije, dočká se osvobození, pohřbí Boha i ďábla, přilne k vojákům Rudé armády, a shledá se dokonce i s rodiči. O šťastném konci však nemůže být ani řeč.... celý text
Přidat komentář
No,co k tomu říct. Za mě teda ne. Pominu násilí, jelikož nečtu žádné čtení pro holčičky, tak mě to nechává docela chladnou. Jazyk neodpovídá dítěti. Nevěrohodné. Za další je divné, jak klidně a jakoby v pohodě se některé postavy chovají .
Prostě nadšení se nekonalo .
Výborně napsaná kniha, pozitivní vskutku není, ale za mě je to v pořádku ani život samotný není vždy jen pozitivní. Svou atmosférou mi kniha velmi připomínala titul A uzřela oslice anděla od Nicka Cavea. Myslím, že metafora s nabarveným ptáčetem je velice nadčasová jako ostatně spousta motivů v celé knize.
Asi mi nepřísluší přidělovat hvězdičky této knize.. Dílo jsem dočetla a nezanechalo ve mne nic pozitivního. Dle mého názoru nemůže žádný psychicky zdravý jedinec něco takového sepsat, pokud to nezažil nebo nemluvil s lidmi, kteří to zažili. Co mne zaujalo byl epilog, kde jsem se více ztotožnila s odpůrci knihy. Nejsem nijak slabá povaha, ale knihu jsem často musela odložit, abych pasáž rozdýchala. Je dobře napsaná (nebo alespoň přeložená) a vtáhne do děje.
Drsná kniha. Naturalisticky popsané pozadí války na venkově. Trochu mi nesedí styl vyprávění s postavou malého kluka. Buď byl opravdu silná nebo jednoduchá osobnost, protože jinak nedovedu pochopit, že by většinu toho co zažil bral s takovým "klidem". Zde je vidět, jak společnost poznamenala malé dítě a zajistila mu špatný osud navždy.
Ze začátku mi přišlo, že se děj knihy je vyrovnaně místy velmi mírný a místy naopak velmi brutální. Zhruba pak od sedmé kapitoly se příběh s klidnějšími pasážemi více propojil a v druhé polovině je následně téměř pohltil a my se tak mohli až do konce setkat jen se zbylou zlobou, ponižováním, utrpením a nikdy neodcházející smrtí. Některé scény byly obzvlášť brutální, například ta týkající se Blbé Ludmily, osud tesaře a nebo vlaková souprava s výhybkou. Kniha je rozhodně nadčasová. Epizoda s nabarveným ptáčetem nejen vystihuje myšlenku celé knihy, ale vlastně celé společnosti.
Prečítal som už dosť kníh, ale táto je oproti iným niekde úplne inde. Niektoré pasáže som si musel prečítať radšej dvakrát, aby som im uveril. Ťažko uveriť, že sa príbeh odohrával len v polovici minulého storočia a ľudia boli ešte tak primitívni. Poniektoré scény - vrchol nevkusu, ťažko uveriť, že sa ozaj mohli stať.
Na počudovanie, absencia priamej reči mi tentokrát absolútne neprekážala. Príbeh bol ozaj zaujímavý, určite sa k nemu vrátil. Ale len časom.
Mám pocit, že tu není třeba slov......
Některé okamžiky jsem musela rozdýchat a knihu odložit. Možná jsem se až moc vžila do role malého chlapce, možná je to tím, že jsem máma.
A film.....možná časem, teď rozhodně ne.
Vskutku nic pro slabé povahy! Jedinečná, emotivní, surová a šokující. Přesně tak, jak jsem očekávala. V případě této knihy mileráda oželím absenci dialogů, protože samotné vyprávění je naprosto fascinující. Nemám nic, co bych vytkla. Přesně tak má podle mě vypadat správný příběh - kdy čtenář nevychází z úžasu a je autorem neustále držen v napětí.
Má chuť plakat, litovat hlavní postavu, být zděšen i překvapen. Je pln emocí. Žádná zbytečná omáčka a všechno do sebe hezky zapadá. Vřele tohle dílo doporučuji, troufáte-li si.
Kniha mi přišla těžko uvěřitelná, protože jazyk, který používá vypravěč - mladý klučina, absolutně neodpovídá jeho věku.
Přesně nevím co o knize napsat.Téma 2.sv. války mám ráda, zajímá mě.. Tohle byl zase další pohled na toto období.Místy byl příběh fakt ujetý a říkala jsem si "to jako vážně".. Ale jo, je to tak..Silný příběh.
Kniha se mi četla dobře, poměrně rychle, místy byli i pasáže, kdy jsem se trochu nutila do čtení, ale kompenzovali to zase ty pasáže, kdy jsem nemohla přestat číst.. Teď zkusím zkouknout filmové zpracování.
Barvitě a jednoduchým jazykem podané, hezké a strašné, člověk si zvykne na vše. Dávám 90%.
Někdy až nudné zdlouhavé popisy. Jiné pasáže čtete jedním dechem. Tragický osud hlavní postavy dodává jiný rozměr a knihu tím pozvedává. Mě to vcelku bavilo, i když jsem četla na etapy. Kniha ale určitě není pro každého, na někoho může být příliš drsné a naturalistické.
Po vypuknutí "ptáčománie", kdy se film Václava Marhoula promítal na festivalu v Benátkách, následně přišel do našich kin a na základě protichůdných reakcí diváků, jsem považoval za rozumné přečíst si nejprve literární předlohu, než shlédnu film. Jelikož jsem už viděl trailer, těch několik minut mi pomohlo dokreslit atmosféru v knize popisovanou - je to síla. Ani ne tak kniha samotná, spíše představa, že takové poměry a události se během války skutečně děly (popsáno očitými svědky zmíněnými v doslovu knihy). Většinou známe průběh války přímo z fronty, případně jejího týlu, ze života civilního obyvatelstva ve městech, ale jak se válka a zejména její blížící se konec podepsala na odlehlých vesnicích, to si dokáže představit málokdo. Stejně těžko se mi četl i doslov této knihy...
O takové knížce se dá asi těžko říct, že se čtenáři líbí. Dá se ale říct, že je silná a působivá. A je na ní krásně vidět, jak různě mohou čtenáři knížky vnímat.
Podle mě vůbec nejde jen o to, jaké hrůzy přinesla 2.WW (to víme všichni) a jak krutě se chovali pověrčiví venkované kdesi ve východní Evropě. Je to o zlu a „démonech“ v nás. Bez ohledu na prostor a čas. Vůbec nevadí, že to není autobiografie, takové hrůzy se děly a dějí. A jestli si někdo myslí, že my civilizovaní lidé 21. století přece takoví nejsme, až snad na zlomek různých deviantů, bohužel se asi mýlí. Stačí správné podmínky a démoni vyplavou. Naše krutost a zlo by bylo méně explicitní a sofistikovanější.
Krutí jsou dospělí, děti i zvířata. S jak málo lidskosti a soucitu se „ptáče“ setkalo? A velká část těch hrůz s válkou nesouvisela nebo souvisela jen nepřímo.
Existuje asi jen málo pervezí, které v knížce nejsou popsány. U těch sexuálních to je možná až přehnané. Ale kdyby tam násilí nebylo tak explicitní, knížka by nevyvolala tolik diskuzí a neprovokovala by k zamyšlení nad dobrem a zlem v nás.
A že autor obhajuje Sovětský svaz a Stalina? To je nesmysl. Autor popisuje, jak dvanáctileté dítě vnímá „politické školení“, od politruka, přičemž politruk je jeden z mála lidí, kteří se k němu chovali slušně.
A pro jednoho z diskutujících je to ještě horší než 2 miliony, počet obětí 2WW se udává 60 někdy 72 milionů. Na bojištích padlo 20 milionů. Jen Židů zahynulo 6 milionů.
Knihu jsem měla už velmi dlouho na svém obsáhlém seznamu - chci si přečíst. A dřív jsem viděla film. Mediální bublina, tvrdící že lidé z kina před krutostmi utíkají způsobila, že jsem do kina šla sama. Ano, kruté scény ve filmu byly, většina jen naznačena aby se zapojila divákova fantazie. A pak jsem si přečetla knižní zpracování a film byl jen velmi slabým odvarem. Šestiletý chlapec se přes čtyři roky během světové války potlouká od vesnice k vesnici snad kdesi ve východním Polsku. Hoch je tmavší pleti s černými vlasy a tmavýma očima - zřejmě Žid či Cikán. Polský venkov je velmi pověrčivý a přítomnost chlapce probouzí mezi vesničany zášť, nenávist, strach. Hoch je svědkem nevídané brutality ať páchané na něm či někom jiném, zvláště na ženách. Jak chlapec roste a dospívá, jsou scény plné násilí popisované jeho dětskýma očima tím více brutálnější. Jsem ráda že jsem se ke knize konečně propracovala a jako třešničku shlédla i film, ale rozhodně se k jedinému nehodlám vracet.
Jsem jedna z těch, co měli Nabarvené ptáče dlouhou dobu v seznamu ke čtení, oscilovali mezi pocitem - chci si přečíst, ale bojím se a přečtení uspíšilo uvedení filmu Václava Marhoula. Podle ohlasů je dost věrně natočený podle předlohy, takže u mne asi stejně dlouhou dobu zůstane tento film v seznamu chci se podívat ... možná dokonce navždy.
Kniha na mě působila poněkud nevyváženým dojmem. V podstatě se jedná o sled samostatných kapitol bez smysluplnějšího propojení, které působí jako přehlídka všemožných krutostí a obsceností mající za cíl šokovat a vzájemně se trumfovat. Což trochu upozaďuje to, co kniha vypovídá o lidech jako takových. I přes to všechno bych neviděl brutalitu knihy jako přehnanou. Právě naopak. Zcela vypovídá o tehdejší nepředstavitelně kruté době.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zfilmováno americká literatura polská literatura myšlení dítěte literární mystifikace středoevropská literatura vypráví dítěAutorovy další knížky
| 2019 |  Nabarvené ptáče |
| 1995 |  Byl jsem při tom |
| 1996 | Kroky |
| 2005 | Schůzka na slepo |
| 2010 | Kokpit |
Za mě teda asi ne. Od půlky mě kniha prostě vůbec nebavila, protože to bylo vlastně pořád to samé dokolečka. Určitě bych řekla, že tak jak se ,,hlavní hrdina" v knize choval vůbec neodpovídalo popisovanému věku.
Nehledě na to, že podle toho co jsem četla to vůbec není ,,autobiografie" a sám autor to vůbec nezažil. Jen pobral příběhy o hrůzách, které kde slyšel a napsal knihu. Prý pocházel z bohaté rodiny a po změně jmen utekli a válku zvládli.
Nevím co je na tom přesně pravdy, ale jak jsem psala od půlky jsem se do čtení musela nutit a to co bylo popisované v knize...no pochybuju, že by to malé dítě přežilo...
Spoiler...
Jako například být pověšený za ruce a celé odpoledne se držet a mít nohy nahoře, aby ho nezabil pes? Chtěla bych vidět jak by to zvládlo dítě, kterému je tuším 8 let? Vždyť by to nezvládla ani spousta dospěláků....
Za mě kniha asi nee... dala bych tak 2,5*