Nadace
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231916/mid_nadace-231916.jpg
4
1464
1464
Nadace / Nadácia série
1. díl >
Po dlouhých dvanácti tisíciletích existence spěje galaktická Říše pomalu, ale jistě k zániku. Prozatím jsou však trendy vedoucí k jejímu rozkladu sotva postřehnutelné – vysledovat je dokáže pouze geniální matematik Hari Seldon. Na základě psychohistorického modelu předpoví, že po pádu Říše čeká galaxii nepopsatelný chaos a že následná éra barbarství se protáhne na celých třicet tisíc let. Seldon se však s touto myšlenkou nehodlá smířit. Na samém okraji galaxie proto založí na planetě Terminus Nadaci, která má nejen uchovat kulturu a vědění předchozích věků, ale stát se i zárodkem Druhé říše. Toto je příběh prvních dvou set let její pohnuté historie...... celý text
Přidat komentář
Takže o nejakých 50 000 rokov ("Atomová energie je přece nějakých padesát tisíc let stará") a 25 miliónov obývaných planét viac budeme stále riešiť uhlie a ropu ("Podívejme, tak oni už se vrátili k uhlí a ropě"), vedci budú ručne spisovať(!) galaktickú encyklopédiu (pretože "Suma poznání přesahuje možnosti jednoho člověka, ba celé tisícovky lidí").
Jedna osoba magicky, pardon vedecky, predpovedá presnú budúcnosť stovky rokov vopred s presnosťou na jeden deň.
A zbytok galaxie rieši náboženstvá a polobohov.
Autorovi sa zgrcol nejaký stredoveký "príbeh" s veľmi trápnučkou vidinou budúcnosti.
72 let stará kniha.. kdyby mi někdo řekl, že je to novinka, tak to bez problému spolknu i s navijákem.. stáří příběhu vůbec není znát..
Děj je plný politiky, intrik, hlavní postavy se střídají rychlostí parseků a celé je to velmi čtivé.
Spíš než science fiction je Nadace učebnicí geopolitiky. Jak ovládnout svého protivníka bez toho, abychom museli jít do války? Využiji jeho závislosti na energii. Využiji vědu, kterou přeměním v mytologii. Mytologii přetavím v náboženství, ovládnu náboženství. Využiji kupce a obchod, zejména ten s důležitými kovy. Poštvu své nepřátele proti sobě navzájem. „Násilí je posledním útočištěm neschopných.“
Zajímavé je přemýšlení, jak sociologické nebo ekonomické teorie ovlivňují nebo předurčují realitu (když řeknete, že bude krize, bude krize). Nebo naopak: když zavčas varujete, máte možnost událostem zabránit? O tom všem Nadace je a není to úplně jednoduché čtení. Ale mimořádně zajímavé.
Celou dobu jsem se snažila rozhodnout, jestli je hnací síla za takovým příběhem spíš optimismus nebo spíš pesimismus, ale ani konec mi nepomohl k definitivní odpovědi. Jako čtenář jsem si musela chvíli zvykat na to, že stejně jako Hari Seldon při předpovídání budoucích událostí i já mám vnímat příběh jako celek a nikoliv soustředit se na jednotlivé postavy, které se v hledáčku míhají jen na chvíli a hned mizí v propadlišti "dějin". Postupně to do sebe všechno zapadlo a chystám se pokračovat dalším dílem (zatímco například u Duny mi první kniha stačila a dál jsem nešla).
Za mě bohužel nic zvláštního. Přiznám se, že tady mě Asimov moc nebere. Rychlé přeskakování přes staletí, vlastně žádný pořádný příběh, který by se vázal na nějakého hrdinu... Tak pardon, Mistře.
Tomuto jsem fakt na chuť nepřišel. Kategorie sci-fi bych z toho odebral a zařadil do kategorie politika. Uvědomuji si, že to bylo napsáno před více jak 70 lety. Nehodnotím technické nedostatky, které prostě vycházejí z představ své doby. Problém je, že tomu chybí nějaká silná "futuristická" myšlenka. Četl jsem jiná podobně stará díla, která futuristický a vizionářský přesah měla. Namátkou Nonstop od Briana W. Aldisse, Měsíc je drsná milenka od Roberta A. Heinleina a nebo stačí sáhnout po jakémkoliv Čapkově sci-fi díle.
Pokud, ale hledáte román s politickými zápletkami, pak jste na správném místě. Ale jen proto, že se to odehrává v době desítky tisíc let v budoucnosti a neustále se bude opakovat slovo "atomová", tak z toho sci-fi vážně nebude.
Od Asimova mám hodně rád filmové zpravování Já, robot. Zkusím tedy ještě dát šanci seriálové verzi Nadaci. V recenzích na ČSFD, těm kterým se kniha líbila, se nelíbil seriál, a ti kteří knihu nečetli, seriál naopak hodnotili pozitivně. Možná tedy, budu patřit do druhého tábora, který bude mít radši seriál, jenž se knihou prý jen inspiroval.
Jedná se o moc zajímavou knihu, která mě ohromila tím, že poprvé vyšla před více než sedmdesáti lety. Jediné s čím si u téhle knihy nevím rady je, co je příběhem. V první části je dosti zřejmé co se děje a tyto události se pak odrážejí po celý příběh o Nadaci. Avšak v druhé části se děje něco úplně jiného a poté v další, již třetí části, opět úplně jiný příběh. Jediné části, které jsou dosti spjaté a dávají dohromady trochu smysl jsou 3. a 4. Moc se mi na knize líbila právě druhá část, ve které vystupoval politik Salvor Hardin. Ve finále mám z celého díla pocit jako u ostatních Asimovových děl, a to že byli původně psány jako krátké povídky a pak se nějakým způsobem spojily dohromady. Jinak se mi ale kniha líbila a hodnotím ji pěti hvězdičkami z 5.
Nechápu ty řeči o tom, že dílo zastaralo. Po více jak 70. letech jde o velmi aktuální román, který v mnoha ohledech jako by popisoval dnešní svět. Vynikající, politika, fylozofie. Dílo s neskutečným přesahem.
Klasický Asimov. Novinársky skusmý, intelektuálne nadšený štýl. Postavy na pár kapitol žijúce len ako nádoby prelievajúcich sa ideí, ani o vetičku dlhšie, len aby posunuli debatu - a tá je zosobnením príbehu. Hocijako ocením Asimovovu nápaditosť, zábavné a poučné myšlienkové experimenty dnes nájdem v populárno vedeckej tvorbe na každom rohu, a od beletrie si prosím hlavne ten príbeh. 3.5
Poslouchal jsem to jako audioknihu asi tak do třetiny "knihy" a neustále jsem doufal, že se děj zlepší a zorientuju se v postavách. Ale to se nestalo. Postavy neustále jako kdyby padaly z nebe a vysvětlení jak a proč se tam objevily nikde. Zároveň jsem doufal v nějakou sci-fárnu jako Star Wars, ale tohle byla jen samá politika, které vážně neholduju.
Já nechápu, proč to pořád dělám - když mě úplně nenadchl Konec věčnosti, proč se pouštím do Nadace... Ale nebyl to úplný přehmat, to zase ne. Spíš než sci-fi je kniha o politice a intrikaření. Paralela s pádem civilizací je poměrně slušně zpracovaná, zvlášť v některých částech knihy mi z toho běhal mráz po zádech. V jiných momentech mi ale naopak samovolně oči vylétaly k nadočnicovým obloukům - na zmínku o atomové energii jsem si v průběhu poslechu vypěstovala slušnou alergickou reakci, o Seldnově kazeťáku nemluvě... Kulisy jsou prostě poplatné době vzniku, takže přes to se čtenář musí trochu přenést, aby si užil jiných hodnot téhle knížky...
Člověk by nevěřil, že od prvního vydání téhle klasiky uplynulo už 72 let :)
Vždy mě bavilo číst, jak si lidi v různých letech představovali vizi budoucnosti.
Nadace začíná dost poutavou a slibnou návnadou, o čem bude děj, která se pak ale zvrhne víceméně do hromady intrikaření, politiky a nějaké ty sci-fi prvky se odsouvají na druhou kolej (a chápu, že tohle někoho mohlo zklamat). Zajímavým aspektem je zde věda, která se z určitých důvodů ukryje pod takzvané vědecké náboženství, přičemž celý systém "duchovna" je tu popsán s takovým... blahosklonným tónem. Jedna zajímavost také je, že hlavní postavy jsou výhradně muži. Ženy se tu objeví pouze jen v roli na pár řádků v roli recepční, anonymní služebné a největší roli tu má manželka vysoce postaveného hodnostáře, která si zaslouží dokonce necelé dvě stránky dialogů :))
Nemá smysl se moc nadchnout pro nějaké postavy, protože děj skáče v čase, a původní postavy se tedy moc neohřejí u kormidla. Ale nemůžu tomu upřít čtivost a nápaditost, takže určitě budu pokračovat i s dalšími díly.
Geniální vyprávěcí postupy vytváří z Nadace klasiku Sci-Fi žánru. Parádní dílo, ať už v psané či mluvené formě. Nicméně chápu že "happy trigger, space opera scifisty" nemusí toto dílo vůbec zaujmout, jde spíše o konverzační a myšlenkový příběh a tím je tempo pomalejší.
Prvni nadaci jsem poslouchal jako audio, cetl Vladimir Fiser. Kdyz pominu jeho chyby ve cteni, obcas i drmoleni, coz jiste na zazitku moc nepridalo, tak zazitek celkove velmi slaby, postavy se vynoruji nahodile bez nejakeho uvodu, nevite o nich nic, nemate k nim zadny "vztah" nekonecne politicke "kecy", dej stoji obcas zminka nejakeho povedomeho jmena, ale celkove ten dej je plytky, od tohoto nestora sci-fi jsem asi cekal vic, ale bohuzel jsem zklaman chtelo by to vic sci-fi a mene politky a nabozenstvi. Kdyz zaslechnete, ze Seldon zapne magnetofon, tak proste poznate, ze uz to dost zestarlo. Nejvetsi sci-fi je atomova puska a atomo-zarovka, ale celkove dost slabe, slabe propracovane, potencial by byl, ale nevyuzity. Cely dej se posune mozna tak o sto let, tak tu asi nemuze byt ani nejaka hlavni postava, ke ktere byste si vytvorili nejaky vztah, je tu pouze nejake politicke pnuti mezi Anakreonem a Terminem ale vlastne ani nevite na jakou stranu se pridat. Dival jsem se na serial v TV, chapu, ze tady byl dej asi o dost zhusteny, aleson to melo nejaky spad.
Tento Pád ríše rím-, pardon, galaktickej, je v podstate len séria rozhovorov, kde každá (zameniteľná) postava hovorí tým istým hlasom, napriek tomu že majú rozdielne názory, pozadie, pochádzajú z rôznych planét a podobne (len pohlavie majú všetci rovnaké). Prekvapuje ma, že kniha nebola pôvodne zamýšľaná ako rozhlasová hra. Všetky opisy v Nadácii by sa zmestili na dve strany. Pričom práve opisy sú podľa mňa jednou z devíz sci-fi, keďže aj obyčajný opis oblečenia, budovy, vozidla atď. sa v tomto žánri môže stať niečím nečakaným a zaujímavým. Staré brakové jednostránkové comicsové stripy ako Flash Gordon a Buck Rodgers, ktoré môže Nadácia svojou ekonomickou úspornosťou trochu pripomínať, mali aspoň silnú, imaginatívnu vizuálnu stránku. Táto kniha je sivá ako jej obálka.
Když se dívám na místní většinové hodnocení, půjdu dost proti proudu. Nadaci jsem poslouchala jako audioknihu a bohužel jsem skončila cca ve třetině a odložila jsem to jako nedoposlouchané. Hvězdičkové hodnocení nedávám.
S tématem politiky v kombinaci se sci-fi jsem se tu nepotkala poprvé, už jsem to viděla třeba v úžasné Duně Franka Herberta, kde jsem se v tom dost dobře vyžívala. Ale tady mne to dost nudilo. To bylo asi nakonec dáno tím, že jsem se strašně ztrácela, pletly se mi postavy, kdo stojí na čí straně atd. Prostě jeden velký chaos. Nevím, možná kdybych četla tištěnou knihu, třeba by se to nestalo a užila bych si to víc. Ale jako audiokniha mi to prostě vůbec nesedělo.
Přitom o interpretaci se postaral skvělý Martin Myšička, jehož hlasový projev je velmi příjemný a skutečně dobře se poslouchá. Toho je mi dost líto, že už kvůli němu jsem to nedokázala doposlouchat. Ale holt jsem se minula s obsahem. Škoda. Asi to někdy v budoucnu zkusím ještě tištěně, třeba mne to chytne víc.
Už som sa dlho chystala na túto sériu od Asimova a prvá časť nesklamala.
Nie je to o konkrétnych postavách, ale o celej galaxii. Dej prebieha v časových skokoch a je rozdelený do niekoľkých častí, v ktorých sa riešia krízy predpovedané Harim Seldonom.
Skvelé, nadčasové, premyslené,...
Naprosto famózní úvod do jistě velkolepé série. Od Asimova jsem naposledy četl Já, robot ještě jako teenager a jsem moc rád, že jsem se tehdy nepustil i do Nadace. Čekal jsem klasickou sci-fi s vesmírnými válkami a bitvami, ale díky bohu jsem dostal mnohem víc, když Asimov propojil vesmírné pozadí s intrikami a vysokou politikou. To vše zahalené jasně nalajnovanou tisíciletou budoucností, která je však aktérům (a čtenářům) skryta. Přečteno na jeden zátah a už jdu rovnou na pokračování.
Přistoupila jsem k tomu jako ke kultovnímu dílu sci-fi, ale byla jsem nemile překvapená. Je to tím, že dílo tak rychle zestárlo, nebo tím, že námětem je spíše politika?
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 1993 | Konec Věčnosti |
| 2010 | Druhá Nadace |
Nejdříve jsem nemohl chytit rytmus ale pak to šlo