Nadace
Isaac Asimov
Nadace / Nadácia série
1. díl >
Po dlouhých dvanácti tisíciletích existence spěje galaktická Říše pomalu, ale jistě k zániku. Prozatím jsou však trendy vedoucí k jejímu rozkladu sotva postřehnutelné – vysledovat je dokáže pouze geniální matematik Hari Seldon. Na základě psychohistorického modelu předpoví, že po pádu Říše čeká galaxii nepopsatelný chaos a že následná éra barbarství se protáhne na celých třicet tisíc let. Seldon se však s touto myšlenkou nehodlá smířit. Na samém okraji galaxie proto založí na planetě Terminus Nadaci, která má nejen uchovat kulturu a vědění předchozích věků, ale stát se i zárodkem Druhé říše. Toto je příběh prvních dvou set let její pohnuté historie...... celý text
Přidat komentář
V sérii o Nadácii si futurologickým spôsobom prezriete vzostup a pád civilizácie – Asimov sa pri vymýšľaní Galaktickej ríše inšpiroval históriou Rímskej ríše. Nadácia je napínavá a epická, cinematická a spoločensko-kritická, poučná a vzrušujúca, napriek dobovým nedostatkom. Je to prvá sci-fi sága a stále patrí spolu s Dunou od Franka Herberta medzi vôbec najlepšie sci-fi ságy, ktoré boli kedy napísané.
Niekedy v neurčito vzdialenej budúcnosti Boha omrzí hrať s vesmírom kocky a tak si namiesto toho zahrá šachy s jedným dávno mŕtvym mužom.
Po prvej časti je stav 1:0 pre dávno mŕtveho muža
Po dlhšom čase kniha s politickými premisami, argumentmi a závermi, z ktorých som nešla do vývrtky, možno preto, že dejová línia sú v podstate preonačené dejiny Rímskej ríše, len namiesto Vie Appie sa cestuje hyperpriestorom, namiesto železného plátu sa chráni atómovým štítom a namiesto zlatom a tretkami sa platí zlatom a tretkami.
Naprosto nadčasová kniha. Je zajímavé, že se v knize prakticky nic neděje, ale celou dobu, co jsem četl, jsem se nemohl odtrhnout. Jen ty jména postav, která jsem si nemohl nikdy zapamatovat... ale to je tak jediné, co se Nadaci dá vytknout.
Přestože některé dobové myšlenky pomalu zastarávají a z dnešního pohledu jsou překonané, kniha zůstává i nadále skvělá a jako celek nadčasová. Zřejmě to bude tím, že je úplně jedno, v jaké době se kniha odehrává, protože člověk zůstává stejný… Často kritizovaná „povídkovost“ Nadace, koneckonců to opravdu povídky byly, je ve skutečnosti obrovským vkladem k úspěchu knihy, neboť díky této sadě drobných dějů, autor dokáže popsat mnoho oblastí lidského chování i různorodý děj, aniž by k tomu potřeboval celé knihy, jako jiní autoři, či případně Asimov sám v některých dalších dílech. Je příjemné, že v jednotlivých poměrně krátkých a dějově velice hustých a na události bohatých úsecích knihy zůstává Asimov věrný svým výrazným myšlenkám. Ačkoli pouze náznakem, nebo v jejich důsledcích a aktuálním stavu světa, se tak dotýká „otázkou původu“, principem „Věčnosti“ apod, které následně rozpracovává ve svých dalších knihách a čtenáři podává komplexní, věrohodný a logicky provázaný svět. Díky vzájemné logické návaznosti a kontextu je velmi jednoduché a příjemné číst další knihy, ať již ze série Nadace, tak i ostatní knihy. Nadace je skvělou bránou do Asimovova světa a rozhodně stojí za přečtení.
První část perfektní. A pak jsem se naprosto ztratila. Jak mě trochu uklidnily komentáře níže, nebyla jsem v tom nejspíš sama. Ale to zabloudění v ději, času, prostoru a postavách bylo bohužel natolik velké, že ze zbytku knihy jsem v podstatě neměla vůbec nic. Lepší hodnocení je zvláště za tu první část, tu považuji za krásný začátek něčeho, co mělo pokračovat rozhodně jinak, ale když tedy odhlédnu od zbytku, opravdu jsem si ten úvod náramně užila. Na Nadaci se těším už dlouhé roky, takže jsem ráda, že jsem se k ní konečně dostala, a jistě na ni nezanevřu a jednou si ji přečtu znovu, jakožto jsem zvědavá i na další díly. Tak uvidíme.
Nadace mě celkem nadchla. Hodně chytré a zajímavé sci-fi, které se notně točí kolem politiky, společnosti a historie. Rozhodně se nejedná o sci-fi klasiku, tak jak si ji představujeme v současné době, ale na tehdejší dobu nepochybně pokroková byla. I teď má co nabídnout, čte se velmi dobře.
Prvá kniha zo série sleduje založenie Nadace a jej rastúci vplyv na okraji galaxii počas približne 200 rokov. Postupne tu sledujeme jej vývoj v piatich príbehoch, kde v každom sa rieši kríza Nadace. Krízy sú to všetko politické, kde hrozí vojna proti Nadaci a do toho sa pridáva faktor, že všetko už bolo dopredu vypočítané a zahrnuté v plánoch zakladateľa Hariho Seldona. A tu prichádza aj pre mňa zaujímavý rozkol, budúcnosť Nadace je pevne daná a všetky prekážky, ktorým bude čeliť sú už v pláne zahrnuté. Niektoré hlavné postavy o tom vedia a tak stoja veľakrát pred problémom, či majú niečo aj podnikať, keď vedia že Nadace aj tak ďalej prežije. Všetky poviedky sú politické, ale Asimov vždy písal ľahším štýlom, takže sa v tom nestratíte.
Jediné čo ma trocha sklamalo bola vedecká stránka knihy, v roku písania bola atómová energia ešte v plienkach a Asimov si asi myslel, že nakoniec týmto smerom sa ľudstvo vyberie a všetko bude založené na tejto energii. Je to hold pri scifi veľká neznáma, ktorým pokrokom sa ľudstvo bude vyvýjať
Filozofická sci-fi. Parádní filozofická sci-fi!!! Kniha je plná úvah, které se vám zavrtávají do mozku. Přes to se dá číst jedním dechem.
Kniha je takové politické sci-fi. Nedokázal jsem se do ní nějak ponořit a byl jsem rád, že jsem jí vůbec dočetl.
Nechápu, proč mi tahle kniha tak dlouho unikala. Mám moc rád "civilní" sci-fi a toto veledílo mi ho poskytlo plnou nůši... Moc se těším na pokračování.
No nic moc,nejak me to nechytilo.Pribeh skace desetiletymi a lici vzdy nejakou Seldonovskou krizy-vlastne politickou. Chybel me ten lidsky faktor hlavniho hrdiny...a taky v tak vzdalene bufoucnosti dle me bude jiny zdroj energie nez atomovy...,ale to je muj pohled cloveka z roku 2017...Asimov to ve sve dobe videl jinak...
Na to, jak neakční příběhy Nadace jsou, jsou naprosto skvěle napsány. Děj se většinou vyvíjí v politických kuloárech formou slovních přestřelek, které se hltají samy. Vše je postaveno na chytrém nápadu, který je neméně chytře rozvíjen. Ač jsem byl doposud Nadací nezasažen, není mi její osud lhostejný a těším se na pokračování.
Konečne som mal tú česť sa zoznámiť so slávnou knihou pána Asimova - Nadace. Na jednej strane sa mi páčilo, že sa autor nebál rýchlo za sebou striedať postavy, keďže roky tu ubiehajú ako na bežiacom páse, na strane druhej, čitateľ z toho má trochu guláš a v každej novej epizóde si musí roztriediť postavy k stranám Nadácie vs okolitej galaxie. Keďže nemám rád politiku a rôzne vnútorné machinácie, táto kniha je jej plná a preto mi bola trochu proti srsti a občas ma nudila. Autor sa ani nesnaží do knihy vniesť nejaké emócie, kniha pôsobí chladne, čo mi až tak nevadilo, pretože nesledujeme príbeh ľudí ale dráhu Nadácie, ktorá má znížiť čas barbarstva, do ktorého ľudstvo upadne. Vyvrcholenie a následné zvraty sú síce fajn, no k postavám som si nevytvoril žiadny vzťah, keďže ich rýchlo vystriedali nové. Každá epizóda sa tu dá de facto považovať za samostatnú poviedku - chronologicky zasadenú.
Ak čitateľ príjme fakt, že táto kniha je príbehom Nadácie ako takej a všeobecne o vesmíre, ktorý je cca o 10,000 rokov ďalej (podľa mňa ešte výrazne viac, pretože rok 12,068, kedy kniha začína, sa datuje ako Galaktická éra a nie ako "po Kristovi") a ľudia stačili kolonizovať 25 miliónov planét, bude vás kniha zaujímať viac. A bude vás nútiť premýšľať nad týmto iným svetom. Aj dnes mi kniha prišla originálna a to je, dámy a páni, už vyše 60 rokov stará kniha. Ak hľadáte space-operu so sympatickými postavami a akčným dejom, hľadajte inde.
Na tuto knihu může být Asimov právem hrdý. A on jistě byl a to až moc.
Kniha má z dnešního pohledu neakční a delší začátek, ale po prvním zjevení Hariho Seldona se to změní a kniha chytne drajv.
Říkejme tomu politická vesmírná SF.
Kvalita knihy ještě více vyniká, pokud to čtete paralelně s knihou Star Trek - Temné zrcadlo. :-p
Upadok galaktickej rise ktory sa deje na pozadi a my sledujeme epizody, klucove epizody, body zlomu ktore su rovnako dolezite ako vsetko nevyslovene pomedzi kapitoly. Ano..to co je nenapisane je rovnako dolezite ako to co citate. Sci fi z cias kedy nas neohurovali vedecke a technicke hracky ale kladli sa otazky. Inak forma vysla z povodne osmich samostatne vydanych poviedok v Astounding Magazine v rozmedzi asi 8 rokov a takto spojenych a mierne upravenych funguje aj tak dokonale. Samozrejme su pritomne rekvizity ako papierove noviny, kalkulacky, tabak hned vedla galaktickych kriznikov. Holt, pisal sa rok 1951 a patri to k zlatej ere sci-fi. Ale je to uplne nadcasove dielo a jeden zo zakladnych kamenov fantastiky.
Tahle knizka mi jako milovníkovi fantasy a sci-fi byla doporučena, když jsem studovala vejšku. Přiznám se, přečetla jsem jen půlku. Asi mi nejspíš vadilo přeskakování děje o desítky let skoro v každé kapitole a hodně nových postav. Teď po 10 letech v rámci Čtenářské výzvy mě Nadace napadla jako první pro kategorii "kniha odehrávající se v budoucnosti", aby to tedy byla opravdová výzva. A nakonec se mi to četlo docela dobře, protože jsem mezitím zvládla sérii o Honor Harrington. Ale od Asimova mám raději detektivky s roboty a detektivem Elijášem Baley, jsou takové čtivější.
Logické a čtivé sci-fi, ve kterém autor dokáže převést svou genialitu na osobnosti postav. Skvělé!
Autorovy další knížky
2009 | Nadace |
1993 | Já, robot |
2009 | Nadace a Říše |
1993 | Konec Věčnosti |
2010 | Druhá Nadace |
prečítala som všetky časti Nadace asi 4x (?) Prvýkrát, keď som sa učila "znovu" čítať príbehy a zhltla som to totálne aj s navijakom. Asimov bol vizionár - a Nadaci používam vo svojom profesionálnom aj osobnom živote.
Říše upadá....
.... show must go on!