Nadělení: Příběhy kluka ze zámku
Daniel Krejčík
Příběhy kluka ze zámku. Přál bych si mít život jako z pohádky, řekl jednoho dne herec Daniel Krejčík svému partnerovi a spustil tím řetězec nečekaných událostí. Umět si správně přát je totiž mnohem těžší, než si myslíte, zejména když si nejdřív pořídíte rovnou zámek. Chátrající zámek. Jak vypadá život v záři reflektorů a na zámku? Je to splněné přání? Nebo spíš nadělení? Jaké to je, když sny narazí na realitu, se dočtete v neskutečných příbězích plných vtipu i upřímnosti, které se skutečně staly.... celý text
Přidat komentář
Skvelé! Počúvala som audioknihu čítanú samotným autorom. A bola to paráda! Vtipné, veselé i vážne, hravé a zaujímavé. Doporučujem!
Příběhy ze zámku byli zajímavé. Dana jsem sledovala na sociálních sítích, kde byl velmi vtipný a zážitky měly grády. Zde jsme se dozvěděli více o Danielově životě, z jakých poměrů pochází, jak si koupili zámek a také jak zde probíhali prohlídky a opravy. Cekala jsem více humoru a vtipnosti. Nicméně jsem knihu velmi rychle proletěla a příběhy byly zajímavé.
Jedna z mála knih, kterou je lepší si poslechnout. Je to unikátní možnost všechny ty příběhy vnímat přesně tak, jak je autor cítí a zamýšlí. Dříve jsem občas nakoukla na Danovy sociální sítě, protože mě projekt zámek zaujal. Laskavost a něžnost historek mě pohladil po duši, usmívala jsem se, smála jsem se nahlas, možná jsem i trochu brečela ("Já totiž někdy, když nevím co mám říkat, tak brečím..."). Okrajově se dotkl také temných míst, ale většinou se vyprávění drželo v radostném rozpoložení.
Audiokniha, takže spíš poslechnuto. Dan knihu přímo čte, což je za mě velké plus. Co se týká příběhu: občas vtipně, občas, dojemné, občas k zamyšlení, občas nudné... Možná jsem čekala trochu víc. Je to spíše deníček kluka ze zámku.
Jedna z nejmilejších knížek, jaké jsem kdy četla. Knížka, kterou psal člověk se srdcem na dlani, možná sice s obavami, co na to lidi řeknou, ale za to s odvahou stát si za svým a to srdce na dlani nabídnout všem. U knížky se smějete nahlas, brečíte nahlas, sami sebe se občas ptáte, jestli ten váš světonázor náhodou není trochu jinak... a nakonec dojdete k tomu, že nejdůležitější ze všeho je stejně láska k druhým lidem, ale hlavně sami k sobě. Díky za to.
Za mě to bylo skvělé čtení. Dan je úžasný člověk a to, s jakou nadsázkou a humorem dokázal vyprávět svůj příběh, mě neskutečně bavilo. Knihu jsem doslova hltala, a také je doplněna spoustou fotek, což kontext krásně oživuje. Vím, že je v plánu vydání další Danielovi knížky, kterou si s chutí přečtu.
Knížku jsem poslouchala v audio podobě, což můžu jedině doporučit. Ačkoli jsem neměla nijak velká očekávání, jsem nadšená. Často jsem se smála, někdy jsem až slzela a občas ty slzy nebyly od smíchu. Autor moc krásně a s vtipem, ale zároveň citlivě, popsal soužití dvou kluků na zámku, který se snaží zachránit z trosek. Doporučuji ke čtení, knížka vám rozhodně vylepší náladu.
(SPOILER)
No asi jsem čekal trochu něco jiného... Přiznám barvu knihu jsem si koupil na audiotéce páč jsem buzík a knih na toto téma je jako šafránu (a taky proto že byla ve slevě ;-) ). Satanžel jsem se nejdříve nepodíval sem na hodnocení a jako smyslů zbavený jsem dal na ty pětihvězdy od shora dolů na audiotéce...
No jsem blbec a už tuhle chybu podruhé neudělám (i když tady někdy taky perlíte viz. Naslouchač ). Neříkám že je to vyloženě špatná kniha, to ne, ale jak říkám, čekal jsem něco trochu jiného. Takhle jsem dostal deníček průměrnýho passivního buzíčka se skoro žádnou zápletkou táhnoucí se dějem, jenom pár kapitol ze života na rozpadlým zámku a jakous takous zápletku na konci na téma ,,Chci si adoptovat dítě fňuk fňuk.." Což mě ani nijak nezasáhlo, páč jsem razantně proti adopci stenopohlavnímy páry...
P.S. Zpětně mi to trochu zavání alibismem typu ,,Podívejte se hejtři jak jsme to měli ve skutečnosti těžké na tom našem zámku..."
Moc jsem od knihy neočekávala, ale předčila vše. Je fajn, že jsou lidé, co ještě vědí za stojí zabojovat. A to beze zbraní! Dobře se četla a je fajn vidět do zákulisí bez hejtru.
Mě to bavilo a to tak,že moc.Dan je upřímný a opravdový člověk, co si na nic nehraje...pokud tedy není v práci.A jak si správně přát se i já osobně učím, zatím bez větších úspěchů, poměrně dlouho.
“Někdy je těžké si masky sundat, protože se bojíme, že pod maskou budeme zranitelní. Ale v té zranitelnosti se skrývá lidská autenticita, opravdovost. A díky ní přece jen stojí za to se na cestu životem vydat bez masek.
Daniel Krejčík nám bez příkras vypráví, jaký byl jeho život na zámku, jak se vlastně s Matějem rozhodli, že koupí zrovna zámek a jak bylo těžké a náročné zámek opravovat a zvelebovat. Oba si nejednou sáhli na dno a přesto se stal zámek jejich domovem.
Vyprávění je často vtipné (nejlepší je historka, jak Dan prvně pekl husu), ale také vážné, když procházeli partnerskou krizí.
Musím říct, že kniha mě mile překvapila a bavila mě od začátku do konce. Možná to bylo i tím, že zmiňovaný zámek mám jen pár kilometrů od nás a místo mi tak není cizí. Ještě jsem se tam nebyla podívat, takže teď mám o důvod víc, i když Dana už tam nepotkám.
Kniha je čtivá a doplněna autentickými fotografiemi, které nám víc přiblíží, jaký zámek vlastně je. Najdete v ní i spoustu hezkých myšlenek. To nejdůležitější poselství ale je umět si správně přát.
Napsané je to opravdu jednoduše, amatérsky, až zvláštně, půl věty hovorově, půl spisovně, vtipnost spíš jako mezi dětmi. Část knížky jsem pak už jen prolistovala. Hezké fotky a kresbičky. Je vidět, že oba homosexuálové mají hodně známých, proto tolik pochvalných recenzí, ale na pět hvězdiček to skutečně ani zdaleka nemá!
Perfektni čtive, snad autor napíše nějakou další knihu. Pěkně lidsky jednoduše napsané. Příběh z jeho života na zámku nezáviděníhodný.
Další skvělá kniha, která mi zůstane v knihovně a ke které se sem tam budu vracet. Mnoho zajímavých myšlenek ale vlastně i mouder do života. Naučte se přát si správně!
Hrozně mile napsaná kniha, takové příběhy, které pohladí duši. S ohledem na události je to poněkud hořkosladké čtení, nicméně Dana si zamiluje každý. Je to taková čistá “dětská duše opravdový srdcař.
Milá kniha s přáním, které se stane takovým nadělenim. Každý, kdo začne opravovat jakýkoli dům je takovým nadělenim, z kterého by jste nejraději utekli a tohle nebylo úplně malé :) A Danik výdržel, je to srdcar.
Štítky knihy
humor vzpomínky české hrady a zámky čeští herci LGBT, queer, LGBT+ obnova a rekonstrukce památek
Knížka se mi moc líbila a bavila mě. Doporučuji.