Naganty a vlčí máky
Františka Vrbenská
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47505/bmid_naganty-a-vlci-maky-q8B-47505.png
2
87
87
Společnost TopRetroTrans (TRT) poskytuje jen absolutně dokonalé služby. Když si kulturologický institut objedná solitérní výpravu do minulosti vzdálené více než tisíciletí, najmou coby průvodce již osvědčeného specialistu… jistého Johna Francise Kováře. Začíná pátrání po stopách literáta Yaroslawa Hashka: dvacátá léta dvacátého věku, Sibiř, Mongolsko, Čína. Ozbrojené oddíly rudých, bílých, ale také černých a zelených. Mladí kolchozníci, sovětsko-mongolské črezvyčajky, intervence, šílený baron Ungern-Sternberg, černí šamani, lamaistické kláštery, středověké žaláře Urgy, záhadný národ Lusů… a krásná komsomolka Altyn Tuulaj: „Svůj svět si musíme zasloužit!"... celý text
Přidat komentář
Uf, co napsat. Tohle je definitivně JINÝ JFK. Styl svižného brakového šestákového paperbacku byl nahrazen něčím v téhle sérii nezvyklým - rozvláčným vypravováním z různých úhlů pohledu. A mně osobně to ne-sed-lo. Atraktivní téma doby po 1. světové v oblasti hranice Ruska, Mongolska a Číny, boje mezi bolševiky, rudými, bílými a místními kmeny je zpracováno formou pohledů na různé dějové linky, ale tak nějak blbě. Rozvláčný děj, který jsem nějak nezvládal sledovat, dlouhatánské popisy šumící trávy tříštící pozornost, dějové linky na sebe navazují divně, popisy událostí jsou nakousnuté a nedokončené. V podstatě nevíme, proč kdo co dělá, motivace postav je nedotažená... a občasná nechuťárna typu scéna stahování z kůže nebo poprava v jačí mršině kvalitu knihy nezachrání.
Neznepokojujte se, závada není na vašem přijímači. Je to vopravdu tak strašný.
Ušetřete si námahu a nervy a přeskočte tuhle hrůzu. Znáte ten pocit, když se někomu stane něco tak trapnýho, že se sami tak trochu stydíte, jenom proto, že jste byli u toho...? To vás čeká od první do poslední stránky. A nejde to umejt.
Jsem si jistej, že to napsal X-Hawk pod pseudonymem, aby JFK totálně rozložil.
Naštěstí se všechno spraví v dalším dílu - ten je jeden z nejlepších v sérii.
Od začátku je jasné, že forma tohoto příběhu se naprosto liší od všech předchozích. Aby to mělo smysl, měl by sérii (o to víc) odpovídat obsah knihy, ovšem tak tomu není.
Tak jsme si Naganty a máky dneska jsem přečtla.
Ne že bych se neorientovala, to bylo to nejmenší. Ale dost mě překvapila ta přemíra krutostí, ke kterým sice některým nakonec nedošlo, ale vylíčeny byly velice expresivně a naturalisticky. Asi se chtěla stylizovat do ostatních příběhů dané série, a vyrovnat mužským autorům právě těch dalších příběhů... zejména zde, imho kopírovala Žambocha
Druhé mínus jsem viděla v jednotvárnosti děje - když se to vezme kolem a kolem, tak tam hlavní hrdiny pořád jen honili, VŽDYCKY je po nějakém zdlouhavě a pro mě poněkud nepřehledně vylíčeném boji chytili, aby tito nakonec utekli, a to jen proto, aby je mohli dál honit. Že se vždycky pak rozptýleni po široké ruské/mongolské zemi nějak našli, nechávám stranou. Ani smrt mnoha polohlavních postav nevidím jako velké plus, už je to nějaké obehrané. Naopak nezničitelní nepřátelé mne svým neustálým otravným novým zjevováním se psychicky ničili Takže po třetí takové epizodce už jsem se začala brutálně nudit, ale furt jsem čekala na nějaký zvrat v ději. Který nepřišel
Nakonec konec, nebo spíš konce VŠECH linií byly tak stupidní, že jsem nevěřila očím, to by si druho- až třetiřadý pisálek nevymyslel. Bylo znát, že autorka si fakt nevěděla rady. Tak to měla skrečovat a neztrapňovat se.
Takže suma sumárum - ne, už asi ne.
Je mi jasné, že kdo umí, ten píše, a kdo neumí, ten kritizuje, a přiznám se bez mučení, že bych asi nedokázala vyplodit nic, protože mě žádné příběhy nenapadají. Ale zas kdyby mě napadaly, tak když už bych musela děj tolik natahovat, ať kvůli penězům, ať kvůli zadanému rozsahu, aspoň ten konec bych určitě logicky i esteticky náležitě vypulírovala, nebo bych to všechno strčila do šuplíku, potažmo do kamen. Dokonce mám podezření, že kdybych napsala takovéhle dílko, radši bych s tím na veřejnost vůbec nešla.
Je to ode mne troufalost, odsoudit Vrbenské veledílo jako nehodnotné, ale nemohu si pomoci; být autorkou, já bych to mezi lidi nepustila.
Jediné plus je jazyk a stylistika, ale to je pro mé uspokojení dost málo. Krom toho na ty máky jsem nikde nenarazila, takže je mi záhadou, co v názvu dělají (pokud jsem ovšem někde zmínku o nich v nudných partiích nepřeskočila)
Exotické prostředí, řada zajímavých reálií, ať už s ohledem na místo či čas, ale k čemu je to vše platné, když se nepovede Kovář? Zásadový chlap, který jde okamžitě do akce kvůli přesvědčení pro dobrou věc, tentokráte myslí jen na to, aby mu za jeho práci dobře zaplatili. Boha jeho! Namísto tvrďáka, který nejde pro ránu daleko, tady máme naservírovaného otloukánka, kterého ustavičně zachraňují ostatní, a kterému málem zuby drkotají strachem a z úst se line nářek. Mám z toho dojem, že autorka, namísto aby si nastudovala elementární vlastnosti hlavního hrdiny, o něm slyšela z druhé ruky tři věty a podle toho knížku napsala. A jak říkal Bram Stoker, co je od začátku špatné, to nemůže být nikdy dobré. Kdyby se jednalo o neznámého hrdinu mimo řadu JFK, přidal bych druhou hvězdu (první polovina knihy je docela nudná a při četbě jsem si říkal, že bych si raději přečetl něco naučného o Mongolsku v té době, než se proplétat nezáživným příběhem, druhá půlka je už lepší), takto ale musím zůstat u jedné.
Tohle bylo velmi těžké čtení. Paní Vrbenská dostala sérii JFK do úplně jiné dimenze. Nepřehledný, nezáživný, bez humoru i vtipu...prostě divný. Nebýt to součástí Johna Kováře, vůbec to nedočtu.
Ne opravdu děkuji, ale tohle už nikdy.
No nedalo mi to a musel jsem k tomuto něco dodat.
V podstatě je to tak DRSNEJ příběh,že mne z toho hlava vypovídá službu. Asy obranej reflex organismu.Proto mi to mozek odmítal číst.Opravdu děs k zamyšlení.
Kdybych tu sérii neměla ráda, dala bych klidně odpad. Nechci však pokazit tak slušně rozjeté dobrodružství, do které paní "spisovatelka" Vrbenská neměla vůbec zasahovat.
V tomhle guláši jsem se pěkně ztrácela a málem se to ani nedočetla. Nakonec jsem to zvládla, ale byl to otřes.
Tohle byla obrovská chyba, zvát do příběhu paní Vrbenskou. Úplně to posr...alalala. Chtěl jsem dát odpad, ale to by nebylo fér. Bohužel se ten její příběch zapsal do kroniky JFK a už jej nikdo nikdy nevymaže.
myslela jsem že tomu nerozumím, protože jsem natvrdlá, ale pak jsem si přečetla komentáře tady a uklidnila jsem se - závada nebyla na mé straně..
Jedním slovem: strašné. Opravdu. JFK beru postupně a samozřejmě: některé jsou slabší, jiné lepší, pár opravdu výborných, zábavných, ale tohle je první díl, který jsem nedokázala dočíst do konce. Vzdala jsem to někde kolem první čtvrtiny a šla na další a opravdu nemám pocit, že by mi něco uteklo. Je to strašně nepřehledné, kostrbaté a v jádru nesmírně nudné... hraje si to na umění a to je něco, co u JFK vážně nepotřebuju. Nebrat.
P.S. O co je Vrbenská horší, to lepší je hned následující díl ;-)
jeden z najslabsich dielov JFK....strasne tazko sa to citalo, stracal som sa v deji, vela krat som sa musel vraciat v texte.....pribeh bol len miestamy zaujimavy :/
Nejhorší kniha v této sérii. Doporučuji klidně tuto knihu přeskočit. O nic nepřijdete. Vím, že od pani Vrběnské si nikdy nic nepřečtu
Červen 1923 Mandalgobi.
Na běsi platí zaklínadla. Na živé má svůj Nagant M1895............
Tento příběh se mi skoro vůbec nelíbil. Měl jsem obrovský problém jej vůbec dočíst. Františka Vrbenská měla totiž již dávno napsat „akci č. 18“ ze série JFK, ale trvalo jí to strašně dlouho. Dokonce vyšel nejdříve díl 19 a pak dokonce 20, než dodala F. V. svůj příběh.
Ona nenapsala další díl agenta Johna Francise Kováře, ale mám podezření, že tento slib nemohla dodržet a tak šáhla do svého šuplíku (každý spisovatel by měl mít svůj šuplík nepovedených nebo obávaných příběhů) a vytáhla z něj historické romantické drama a jediné, co udělala, že svého hrdinu jen přejmenovala na Johna F. Kováře.
Příběh je zmatený, přeskakuje v ději, John není ta postava, kterou znám z předešlého děje, nevtipkuje, nepije pivo a ve své podstatě mu chybí chuť do pořádné akce.
Jen se tak motá po Mongolsku a okolí a vlastně ani neví, co chce.
Malá ochutnávka:
Nečekal, až se JFK vydá ke kávovaru a vyhrkl: „Vy znáte Yaroslawa Hasheka?“
Vyslovil to jméno s exotickým akcentem.
„On napsal Osudy dobrého vojáka, víte?“
Tento svět si Kovář nijak zvlášť nezasloužil a proto jsem dal jen jednu hvězdu.
Musím však napsat, že Františka Vrbenská, ačkoliv má v sobě hodně zlosti na bývalou dobu, je velmi chytrá žena a citáty, které jsem z této knihy vybral, jsou jedny z nejlepších rčení v této sérii. Vybral jsem 17 citátů. (Viz: Citáty)
Co by tomu řekl soudruh Lenin, kdyby ještě žil?
Tohle je opravdové utrpení. Přečetl jsem to s maximálním sebezapřením, které se projevuje neustále se deroucím WTF?! na konci každé stránky. Dějová nit je chaotická a nesrozumitelná, postavy neuvěřitelné a mělké a celkově je to vlastně o ničem. Odpad!
Navzdory veškeré snaze o komplexnost reálií alternativního Mongolska i vztahů mezi postavami mě tento díl zaujal jen málo - nejspíš kvůli podivné škobrtavosti toku příběhu, způsobené zejména neobratným členěním kapitol. A proč zrovna Hašek?
Pro mě nejhorší díl dosud. Nejdřív jsem myslel že to byli nezáživní Pašeráci v oblacích, četlo se to těžko, ale tento díl je hravě strčil do kapsy. Zajímavé byly akorát pasáže o Gadskim, ostatní bylo naivní jako 50 odstínů šedi. Často jsem mnoho stránek přeskakoval, nešlo se tím prostě prokousat. Konec byl úplně pitomý, nebo jsem pitomý já, vůbec jsem to nepochopil. Kdyby tenhle díl vůbec nebyl, vůbec nic by se nestalo, protože na ostatní díly série vůbec nemá ani návaznost, ani vliv.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Zelený drak, karmínový lev / Před branou zázraků |
| 2001 | Stín modrého býka |
| 2016 |  Žena se lvem |
| 2011 |  Naganty a vlčí máky |
| 2017 | Hořící kůň |
Bohužel zatím nejslabší. Nikam mi to nepasuje a četl jsem to přes 2 měsíce!