Naivní. Super.
Erlend Loe
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113313/bmid_naivni-super-3jw-113313.jpg
4
141
141
Hlavní hrdina tohoto jednoduchého románu o složitých věcech, o nichž v některém okamžiku života přemýšlí patrně každý člověk, je pětadvacetiletý mladý osamělý muž, který ztrácí v dnešním složitém světě orientaci. Se zdánlivou jednoduchostí koresponduje i odlehčený vypravěčský styl, zařazující knihu k literatuře tzv. naivismu. Tímto svébytným literárním ztvárněním i příjemným humorem a chápajícím lidským tónem si dílo získalo širokou popularitu a uznání. Doposud bylo přeloženo do více než dvaceti jazyků.... celý text
Přidat komentář
Čtěte, chcete-li si trochu odfrknout. V recenzích se dočtete, že jde o často ubíjející encyklopedické záznamy, které se nedají zpracovat. Nenechte se zmást. Právě ty mě naopak bavily nejvíc. A nenechte se zmást ani dvacetistránkovým přepisem záznamů, které hlavním aktérům nabídl vyhledávač v databázi newyorkské knihovny, když do něj zadávali norské nadávky!
Plynulé vyprávění vedené stylem podobným deníkové formě zápisu se veze na vlně nenásilného humoru, jež právě ony encyklopedické poznatky neskutečně obohacují. Protože i ony pak působí vlastně humorně. Tak například: věděli jste, že v člověku o váze 70 kg je dost fosforu na výrobu 2 200 zápalek? Tušili jste, že na střeše mrakodrapu plyne čas rychleji než v přízemí? Že deset procent všech lidí, kteří kdy žili na Zemi, žijí teď? Mladý vypravěč tápe. Tápe, co podniknout se svým životem, jak se seznámit s dívkou, jak naložit se svou inteligencí, jak si poradit se svou povahou dobromila s autistickými sklony. Hledá radost a zamýšlí se nad tím, jaké je to žít ve světě, kde se překrývá minulost s přítomností i budoucností. Jako by dospěl Adrian Mole! Pamatujete jeho deníky, co jsme četli v přicházející pubertě? Kniha naivní, ale ne prostoduchá. Hrdina bláhový, ale nikoli bláznivý. Příběh chytrý, ale ne přemoudřelý. Děj neskončí, ale přestane.
Mě to teda dost zklamalo. Dost možná kvůli hajpu, který na knihu vytvořili kamarádi, ale přijde mi to jako takový Coelho zabalený do hipsterského balicího papíru. Mezi naivitou (zde chápanou pozitivně) a bezobsažnou banalitou je nejspíš dost tenká subjektivní hranice...
To je tak, když napíšete knihu, ve které použijete všechny skvělé nápady a pak litujete, že jste je nevytěžili jinak, více, lépe, šířeji.
Jedním z řešení je jednotlivé nápady (radikální, nepředvídaný únik ze stávajícího života, který je podle většinové společnosti naprosto v pořádku a tím pádem je vaše chování zcela nepochopitelné, lásku ke kolu, přátelství s něčím malým živým - dítětem, losem, atp., volvo, cestování za poznáním, mentální výplach televizí, životní krizi a panickou úzkost ze života...) vzít, načechrat a udělat z nich trilogii. Pokud jste Erland Loe vznikne Doppler.
A já mám tu smůlu, že jsem nejdřív četla celého Dopplera až po něm Naivní. Super. To nevyhnutelně vychází z (nevyhnutelného) srovnávání jako beta verze Dopplera - ve své bizarnosti je stejně sice taky zábavný a ve své naivitě vlastně docela milý, ale onen efekt "co to...?!" se už jaksi nedostavil.
Naivní. Super. se má k Dopplerovi jako Prima sezóna ke Zbabělcům. Ale to mu (ani jí) z mého pohledu nijak neubírá na kvalitě. Oslava jednoduchosti, která ale vůbec nemusí být triviální; naopak může pojmenovat, co je opravdu důležité. Odlehčené čtení, kterému neschází originalita.
Když jsem knihu četla poté, co vyšla, přišla mi geniální a zcela ze života. Teď, když ji čtu po patnácti letech a je vidět, že jsem někde jinde. Hrdina Erlenda Loe roste a vyvíjí se, stejně jako čtenář. Najít se v ní ale i po letech dá:
humor
minimalismus
existenciální krize (odstartovaná prohrou v kriketu)
triviální pohled na svět
míč
hledání vztahu k lidem
hledání vztahu k sobě
vesmír jménem New York
upřímnost
seznamy
Naivní? Rozhodně. Super? Já vlastně ani nevím...
Poprvé od doby, kdy hodnotím knihy zde na Databázi, nejsem schopná vymyslet a obhájit si hvězdičkové hodnocení. Ta kniha je neskutečně zvláštní. Někdy mi přišla geniální, někdy zase....jako nimrání se v maličkostech, které mě moc nebavilo. Dost záleželo i na konkrétních pasážích. A nikdo mi nevymluví, že do toho autor promítl dost sebe a dílo je jeho psychohygienou.
Jednoduše to nezvládnu uchopit. Kniha je to zajímavá, ale možná úplně nejsem na stejné vlně s tím, jak to autor myslel.
Pro mě poněkud depresivní a oči otevírající dílko. Až moc jsem vcítil do hlavního hrdiny, co hledá štěstí, smysl...a podstatu času.
áno, svet môže vyzerať úplne inak. len na nás záleží, aký uhol pohľadu zvolíme. som zvedavý na iné dielka toho autora.
Četla jsem před lety, jako první knihu od tohoto autora. Jak už tady někdo řekl v komentářích níže, název knihy i pro mě odpovídá jejímu hodnocení.
Tohle je genialni! Pro vsechny babrálky nad smyslem zivota jak delane. Moooc jsem se pobavila. Dekuju,dekuju za tuhle nezapomenutelnou jednohubku.
Asi nečtu autorovy knížky v tom správném pořadí. Jeho hrdina se totiž vyvíjí, stárne. Tady je ještě mladičký, sotva (ne)dostudovaný. Na svět pohlíží téměř dětskýma očima. Jeho myšlení je mi velice blízké. Vyvolává vzpomínky na chvíle, kdy člověk ještě má čas a odvahu pátrat po skutečné podstatě věcí, možná i života. ..Je to cesta... Přes New York k sobě samému... Vlastně taková křehká, poetická knížka o hledíání cesty k lidem. "Podle mého názoru by nikdo neměl být sám. Clověk by měl být pohromadě s někým. S kamarády. S tím, koho miluje. Myslím, že láska je důležitá. Myslím, že je to to nejdůležitější..."/ s.140/ Krásné čtení.
Mám strašně ráda styl autorova psaní, jen mi tam chybí určitá pointa nebo příběh, kterého bych se mohla chytnout. V některých fázích tak byla kniha nudná a nezajímavá. Jinak jsem se nasmála a určitě si ráda přečtu další autorova díla. Na druhou stranu chápu, že tento styl psaní prostě nesedne každému, je hodně specifický.
Trochu mi to připomnělo "Kdo chytá v žitě" od Salingera. Mladý muž, který po životní změně neví, co dál s životem. Žije ve svém bohatém vnitřním světě a sám pro sebe si klade složité otázky. Jeho okolí ho moc nechápe až na jeho dobrého kamaráda Kima, chlapce Børreho a Lisu. Kapitoly v knize jsou docela krátké a tak čtení krásně odsýpá. Dějově se nic závratného nestane. Je to moje první kniha od autora a určitě jen u téhle nezůstanu :) Jako "odpočinkové" čtení doporučuju :)
Tato kniha se mi jen těžko komentuje, vybrala jsem si ji náhodně, v regálku se severskou literaturou - v knižní výzvě se jedna položka zahrnující tuto literaturu nachází a já nechtěla žádné krimi - a zaujala mě prostým názvem a obálkou v optimistických barvách. Začetla jsem se snadno, forma není nijak složitá, a to je dobře, neodvádí od obsahu...ten mě zasáhl, protože upřímně, kolikrát se vám stane, že čtete něco, co je i o vás, a to ne nijak obecně, ale přímo v té nejniternější rovině? No nic, budu muset přemýšlet, jak si míň lámat hlavu a víc si hrát a smát se....a když bude nejhůř, stanu se zákazníkem firmy Brio... :-) autorovi vřelé díky za krásnou knihu....
Četla jsem v březnu 2012. Podle mých poznámek:
Psáno v ich formě.
Místo NAIVNÍ bych řekla spíš SKEPTICKÝ - hrdina přemýšlí o smyslu života.
Celkově to ale vyznívá: míň myslet, víc prožívat současný okamžik.
Zajímavě psané, rychle se čte. Dobrá knížka, aby byla výborná, chybí mi lepší konec.
Aby se vymotaĺ z myšlenek, koupí si hrdina ZATLOUKADLO a tluče a tluče a tluče.
Od Erlenda som ako prvú knižku čítal práve túto, čo ma namotivovalo k ďalšej, k Dopplerovi. Knižka je výborná, ale chápem kritické slová od iných čitateľov. Nie každému padne jeho štýl, no ja som sa v jeho knižkách našiel a mám ich veľmi rád (až na Fakta o Finsku, ktorú som nemohol dočítať, ako ma nudila).
Zatiaľ najslabšia kniha, ktorú som dom Loa čítala. Je to jeho prvotina, pre mňa taká predpríprava k Dopplerovi, ktorý bol o pár úrovní lepší. Napriek až závratne rýchlemu deju a posunu v myslení hlavnej postavy ma kniha bavila a myslím, že po hlbšom zvážení v nej každý nájde niečo, nad čím sa dá zamyslieť.
str. 36:
Je to trochu zenové. Dokud se budu snažit, nikdy to nezvládnu. Jen když se snažit nebudu, zvládnu to. Pekelní buddhisti. Myslí si, že jsou tak proklatě chytří...
Nějak nevím, jak bych tuhle knížku okomentovala. Zabrala mi asi 3 hodiny volného času. Pocity z ní nemám žádné. Trochu málo.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Doppler |
| 2005 | Naivní. Super. |
| 2017 | Náklaďáky Volvo |
| 2009 |  Ryba |
| 2009 | Fakta o Finsku |
Ano, zvláštní, netradiční kniha - formou i obsahem. Ale - dle zdejšího procenta hodnocení soudím - silně nepochopená a nedoceněná.
Přemýšlivým doporučuji.