Nájezdník z Pustiny
Tomáš Sekerka
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450376/bmid_najezdnik-z-pustiny-bAc-450376.jpg
4
116
116
„Zaútočili rychle, sehraně, tvrdě. Jako praví profesionálové. Tak, jak se to dělá. Tak, jak to máme rádi.“ Vítejte v postkapitalismu. Letopočet se nyní počítá od Doby temna, po níž nepřišlo světlo zářných zítřků, nýbrž Clona. A její světlo z vás udělá magora. Nebo génia. Je v tom rozdíl? Přežít v Pustině, za hranicemi měst a megaměst, je těžké, ale komu vadí nepřetržité války barbarských kmenů, nedostatek potravin i vody, může se zkusit probít a prostřílet. Členové Klanu o tom vědí svoje. Mají navíc víru v Rubínového Boha, díky které mohou bojovat, i když jejich tělo mělo už dávno zemřít. Je v tom vážně jenom víra, nebo něco víc? Ani v megaměstech však není život růžový jako světlo Clony. Synonymum nekontrolovatelné zkázy zní KiSMET. Záhadný virus, napadající přímo lidský organismus skrze informační technologie, se sice nešíří exponenciálně jako klasický počítačový virus, ale o to víc je pro lidskou společnost smrtící. Říká se, že při pohledu do Clony zešílíte. Možná vás ale čekají jenom příliš kruté pravdy. Tomáš Sekerka je novou tváří na poli české science fiction a hned od začátku netroškaří. Nakladatelství Fantom Print přichází s prvním románem z dvoudílné série Clona. Nájezdník z Pustiny, dystopické dobrodružství plné boje o přežití, futuristických scén, kvantových počítačových technologií a vojenské akce vás vezme útokem a nenechá na pochybách, že mladá krev české fantastiky má co nabídnout.... celý text
Přidat komentář
Vážně nechápu zmatení některých čtenářů, které se odráží v komentářích níže. V příběhu se vážně nejde ztratit. I když motiv hlavního hrdiny Erika se může zdát zmatený, podle mě naopak autor geniálně ztvárnil přemýšlení náboženských fanatiků.
Tajemství vzniku clony čtenáře drží v napětí celou dobu knihy a bohužel i po jejím přečtení. Je nutné přečíst druhý díl.
Čekal jsem od toho mnohem mnohem více, když už se to přirovnává ke Kulhánkovi, Kotletovi. První díl jsem dočetl z donucení a dalším dílem pokračovat už nebudu...
Zajímavý postapo/sci-fi námět, spousta akce, přesto se mi čtení nějak táhlo, zpočátku autor divoce přeskakuje v chronologii vyprávění, občas zbytečně plácne nějaké nelogické věci, text obsahuje mnoho popisných pasáží. Po téměř čtyřech stech stranách kniha končí tak nějak nijak, prostě čtenář musí jít do dalšího pokračování, chce-li se dovědět víc.
Na tuhle knihu jsem byla docela zvědavá. Pocity jsou trochu smíšené.
Moc se mi líbí prolog, to se děje málokdy. Musím říct, že větší část probíhá retrospektivně, a to někdy i ve více časových obdobích, což pro mě bylo ve výsledku poněkud matoucí.
Celé je to napsané z pohledu dvou osob (krátký vnořený pohled Gavina - třetí, zcela neznámé osoby, vnímám jako omyl - působí to divně nekonzistentně), což má své výhody a své nevýhody. Autor krásně a autenticky popsal pochody, kličky, zkratky i točení se v kruhu, které nám víření myšlenek způsobuje v hlavě. Jestli něco podobného chceme prožívat dvojmo, je samozřejmě jiná otázka ;).
Nevýhodou tohoto postupu je omezený rozhled. Čtenář vidí svět pouze optikou daného jedince a nedozví se nic "navíc". Tady je sice optika dvojí, žel stejně nedostatečná. Tato metoda vyprávění mi více vyhovuje u věcí, či událostí, o kterých se něco ví (z historie - např. pohled vojáka na události během nějaké bitvy druhé světové). Tady díky tomu prostě spousta informací chybí. Postupně člověk pochopí, že bez druhého dílu se vlastně nic nedozví.
SPOILER:
Občas se autor nevyvaroval nelogičností a chyb. Např. když Murock vypráví o rozednění po roce temna, zmiňuje auta na ulici (v přímém slunečním svitu) jako kostky ledu, mrtvý pes teprve taje, ale mrtví vojáci v pevnosti (ve stínu, v mnohem stabilnější teplotě) už hnijí? To mi nesedí.
Vana - není to zcela pregnantně vyjádřeno, ale z popisu bych pochopila, že v ní klečel. Měl také možnost natáhnout nohy před sebe (tedy sednout si), ale pak už měl vodu moc vysoko a nemohl dýchat... S nohama před sebou by to musela být minimálně 120 vana, možná větší, záleží, jak dlouhé by měl nohy. Hladina by musela být alespoň po hranici vlasů na čele, aby se nemohl nadechnout ani v záklonu. Takže hloubka tak metr odhadem. No, takovou vanu opravdu neznám. Nehledě na to, kolik kbelíků by potřebovali k jejímu naplnění.
Gotické klenby nejsou půlkruhové, ale lomené.
Tak já nějak nevím. Není to špatné, není to dobré. Vlastně jsem celou dobu nevěděl kdo je hodný a kdo špatný. A nedozvěděl jsem se to ani na konci. Dám druhý díl? Ale jo, dám.
Popravdě, poslední dobou jsem měl smůlu na české autory.
Po zoufalostech typu Pragocalypsa, Výjezdovka a jiných šílenostech jsem k této knize přistupoval skepticky.
Opak byl pravdou, čímž mě zaráží zdejší hodnocení, ale což. Svět je promyšlený, zajímavý a působí živě. Obě hlavní dějové linky popisují svět z pohledu dvou rozdílných lidí. Dost musím pochválit, že se kapitoly nemíchají, nepůsobí to zmateně, naopak. Vše je skvěle roztříděno a funkční. Málokdy se mi stane, že netrpělivě čekám další díl a mrzelo mě, že pokračování vyjde za pár měsíců.
Jedna z nejlepších scifi/post apo záležitostí minulého roku.
Po přečtení jsem krapet na rozpacích. Z knihy nejsem ani nadšen ani zklamán. Některé pasáže jsem hltal, u některých se pak musel nutit do čtení. Tam, kde jsem se nudil, mě více bily do očí dílčí nelogičnosti tu a tam vystupující že stránek knih, dílčí rozpory ve fungování světa, který autor vytvořil.
Stran akce, nemám výhrad. V té je po mém soudu síla autora. Tyto části knihy zvládá na jedničku. Pokud se uchýlí k popisnějším věcem, podrobnější charakteristice hrdiny, přiznám se, že tady ubírá nohu z plynu.
Proto pokud budete některé části knihy brát s rezervou, nebudete se nudit. Hlavní hrdina ze dna vystoupá na vrchol, musejíc, tak je dáno do vínku těmto knihám, přebrodit potoky krve. A to jenom proto, aby se dostal k moři krve. Jestli se utopí? To řekne až druhý díl, kterému bez ohledu na dílčí výhrady, dám opět šanci.
E-KNIHA: Tohle je tedy pořádně krvavá scifi dystopie. Autor se toho nebojí a vyžívá se v popisu brutálních bojových scén stejně jako ve výčtu technických vymožeností daného světa. Tyto dva faktory trochu brzdí příběh, ale zároveň hrdinům umožňují projít pravým peklem.... Je až neuvěřitelné, co autor nechal postavy prožít. A vydechly si jen na kratičkou chvíli. ... Když jsem začala číst, opravdu jsem netušila, kam příběh povede, jak se spojí jednotlivé nitky. A došlo mi to dlouho za polovinou knihy. Tak dlouho mě autor dokázal udržet naprosto neschopnou odhadnout, co dál. Některé části se mi líbily více, některé méně, ale poslední třetinu jsem doslova hltala. Jo, má to mouchy vyslovené už kdesi níže, ale za mě dobrý.
Příběh je zajímavý, je to kombinace dvou dějových linek. Sledujeme zde dvě hlavní postavy Nikkol a Ducha pouště. Jejich život má stejný začátek, ale jedna se dostane do Megaměsta a druhý se stane zajatcem pouštního gangu. Sledujeme dva naprosto rozdílné životní příběhy přitom je spojuje jedna věc. Oba hrdinové jsou zajatci svého údělu a nezbývá jím nic jiného, než přežít a stát se těmi nejlepšími mezi svými druhy.
Děj více či méně nemá hluchá místa. Kniha se čte sama a příběh nám pěkně plyne. Díky střídání dvou linií dostáváme v pěkném sledu jak akci, tak také informace o světě, ve kterém se kniha odehrává. Akce je svižná, velice dobře a brutálně popsána. Autor se pěkně vyřadil a naservíroval nám nekonečné přestřelky, brutální souboje může proti muži, a dokonce i nějakou tu atomovku dostaneme. Akce je zde velmi důležitá a více méně táhne celou knihu. Na pozadí všeho se sice rýsuje nějaký příběh, dokonce je zde i romantická linka ale já jsem si užíval tu explicitně krvavou jízdu pustinou, ve které exceloval náš hlavní hrdina "Duch pouště" a jeho klan skoro až nesmrtelných kumpánů.
Závěrem, jedná se o povedenou knihu. Najdeme zde pár nelogičnosti a věci už nadmíru přitažených za vlasy, ale mě to bavilo a příběh má stále velký potenciál do budoucna. Takže jsem zvědav, co se v pokračování dozvíme.
(SPOILER)
Obsahuje spoilery
Hodně dlouho jsem přemýšlel, co sem vlastně napsat...
Zaprvé, mě vůbec nedokázala vtáhnout do děje, možná proto jsem si všímal věcí, které bych přehlédl, pokud bych do toho byl zažraný. Jen namátkou co jsi pamatuju, jednou se mluví o tom, že člen klanu nemá vlastní majetek, jeho status udává auto a zbraně....a pak čteme popis kdo co má v autě.... pak zase hlavní kápo, který by měl mít všeho nejvíc si beze zbraně ze zbrojnice... ti co jsou ve vyhnanství chodí pěšky za klanem...a ti jezdí 150km/h. atd
Navíc hlavní hrdina je totální zmetek, chce zničit klan a při tom odpálí atomovku a zlikviduje menší město ? To mě nebaví.
A ten konec, kdy megaměsto není schopno zlikvidovat 4 lidi ?
No jestli si pořídím další díl, tak jen abych zjistit, jak si to autor celé vymyslel do konce a třeba budu příjemně překvapen, ale zatím za mě bohužel slabé.
Tak jsem se - konečně! - po roce odhodlávání na knihu vrhla a jsem tedy mile překvapena.
Když mě autor zde na databázi kontaktoval (jako spoustu jiných), že vydal svou prvotinu, která se stylem podobá Kotletovi či Kulhánkovi, hned jsem zbystřila a knihu si koupila, ale dostala jsem se k ní až teď, za což se panu Sekerkovi omlouvám, ale mám tolik rozečtených knih, že nevím, kterou číst jako první.
Ano, styl je skutečně podobný výše zmiňovaným, ale nepřijde mi, že by to byla nějaká vykrádačka, spíš naopak. Příběh byl zajímavý, plný napětí, akce a černého humoru. Na to, že se jedná o první knihu, je to velký úspěch a zrovna, když jsem ji dočetla, zjistila jsem, že brzy vyjde druhá část, tak jsem četbu přeci jen načasovala dobře. Mohu jen doporučit.
Takže na rovinu, cítím to stejně jako Hzjena, stejná zpráva, stejný pocit výjimečnosti. A vlastně se pod jeho komentář můžu bez rozmýšlení podepsat.
Občas z toho trochu Kulhánka cítím, ale není to žádné opisování, nebo vykrádání ani inspirace. Prostě jen asi určité věci jinak napsat nejdou.
Z českých autorů asi zašel pan Sekerka nejdál v naturální popisech a občas mi bylo na blití. Občas jsem si říkal že autor musí být opravdu hajzl, když tohle to svým postavám dokáže udělat. Ale ono to všechno mělo svůj smysl a prostě to do toho příběhu, do toho světa, patří.
Celou knihu jsem měl velký problém se jmény většiny bezejmných, všechny jsou tak nějak povědomá, ale píšou se trochu jinak a nedokázal jsme si je zapamatovat. Další, opravdu čistě osobní, jsem měl se jménem Nikkol - znám 3 (i když se každá píše trochu jinak, tak verbálně zní stejně) a všechny měly dřív mužské jméno...
Vždy když se začalo mluvit o karmínové nebo rudé, vytanula mi na mysl Temná věž a jestli je to jen shoda náhod, nebo autor na Kinga aspoň trochu odkazuje.
Po celou dobu jsem se opravdu dobře bavil a vzhledem k tomu, že se jedná o prvotinu a já opravdu neshledal nic co by mi vyloženě vadilo dávám 4* a tu pátou přidám hned jak vyjde pokračování.
Jen by mě zajímalo, co se stalo se zbytkem Erikovi rodiny.
Úvod do knihy mi přišel takový trochu nedospělý. Zbytek knihy občas trochu předvídatelný, milostná zápletka byla de-facto klasické klišé a děj možná trochu moc přímočarý. Ale přesně takové to být mělo. Jednoduché, přehledné, plné akce a hlavně spousta krve. Kombinace postapa, scifi technologií a klasické boje meči na jediném bitevním poli byla zkrátka epická.
Kniha pro mě osobně byla velmi zajímavá, rozhodně to bylo téma které nečtu každý den a pro zpestření ideální. Ačkoliv ze začátku mi přišla lehce nudná, a to z důvodu že nejsem fanoušek moc válečných témat. Tím mám na mysli že občas místo příběhu se tam dopodrobna popisovali tipy zbraní a způsob boje, což já preferuji raději ten příběh. Ale závěr byl strhující, přečetla sem ho na jeden dech a doufám že se dočkám pokračování.
(SPOILER)
Asi nemá cenu nějak zdlouhavě popisovat, jaká Clona byla, vystihne to jednoduše MASAKR. Musím říct, že se mi vůbec nechce věřit, že je to autorova prvotina a má můj velký obdiv. Přesně tohle je to, co očekávám od českého sci-fi.
SPOILER
Za dlouhou dobu mě nic tak nenadchlo, přestože některé věci mi občas trochu neseděly (možná, že závěr byl už trochu moc šílenství, co si budem.... potom mě taky trochu mrzelo, že fanatici, kteří byli nejzábavnější, vlastně vymřeli, přitom se z nich určitě dalo ještě něco vytřískat).
Upřímně doufám, že vyjde pokračování, protože takhle super příběh si ho určitě zaslouží a jsem zvědavá, kam se to bude dál vyvíjet.
(SPOILER) Takže ďalšie postapo do zbierky. Svet prikryla tajomná clona a po prechodnej dobe temna, keď nebolo vidieť ani prd sa ten bordel klasicky rozdelil na dve polovice. Na jednej strane všemocný Techcorp a na tej druhej fanatické barbarské hordy plieniace v mene svojho rubínového boha a jeho bezmenného proroka. Hlavný hrdina patrí k takémuto klanu, ale rád by ho zničil, lebo mu zabili jeho bigotného alkoholického otca. Avšak najprv potrebuje z vodcu vydolovať isté informácie a prežiť dva týždne prikovaný vo vani plnej hovna. To že je hrdina a jeho "parťáci" banda nihilistických šialených hoväd ženúcich sa nepríčetne do skazy ma bavilo. Hlavne v závere sa to zvrhne na bezbrehý masaker kde špeciálne jednotky, hrbatý cyborg aj prostá čvarga s vidinou odmeny lezú do mlynčeka na mäso a vychádzajú druhým koncom ako rezance. Každopádne to končí v najlepšom, takže sa nedozvieme odpovede na žiadnu s položených otázok ( samotná clona, bezmenný "spasiteľ" či počítačový vírus meniaci ľudí na samovražedných atentátnikov ). Autor zaťal sekerku hlboko a nech sa snaží aby v pokračovaní odhalenia stáli za to, inak sa nepoznám. Zatiaľ to bolo v postate super.
Téměř klasické postapo, které se snaží vytěžit námět boje "divochů z pustiny" proti "městským státům". Mohlo by být vcelku zajímavá, ale můj hlavní problém byl v tom, že jsem s hlavním hrdinou nedokázal souznít (z mnoha pohledů je to pěkný parchant) a vůbec se o něj nebál, neboť vystupuje jako prakticky nezabitelný (a navíc je mu jedno, jestli umře nebo ne). Veškeré pasáže, které měli být akční a napínavé se díky tomu staly "rutinní" a tak trochu nudné.
Šílený Max po česku aneb další pokus o oživení české scifi scény. A na prvotinu to vůbec nebylo špatné. Co se týče literárního zpracování až překvapivě solidní. A to se vyhnul naší známé kotlině a zasadil to do post-Ameriky (asi kvůli těm pořád pojízdným dálnicím). I dělení vyprávění na 2 větve - komorní a drsnou také velmi zajímavé. Jediné co bych vytkl je závěr. Ten je jak opsaný z těch šíleností, které píše v poslední době Žamboch s Baklym. Zůstávají spousty nevysvětlených nelogičností, ale věřím, že ty se vyjasní v dalších dílech.
Hele na rovinu, kdo z Vás to četl už jen proto, že Vám pan Sekerka napsal něco ve smyslu ,,Hele líbí se mi tvoje komenty k Žambochovi/Kopřivovi/Kotletovi/atp., proto by mě zajímal tvůj názor na moji první knihu...." ?
Samozřejmě, že jsem byl uchvácen svojí důležitostí, proto jsem šel, jak trotl (páč mi pan autor neposlal ani rukopis) a tu knihu si koupil a hned přečetl.
Asi tak v polovině knihy jsem zjistil, že podobnou (ne-li stejnou zprávu) dostalo víc lidí.... Nechtěl jsem proto dělat ukvapené závěry ze zraněné pýchy, pomstychtivosti, nebo tak.... Přečetl jsem tedy knihu ještě jednou a nechal si ji uležet v hlavě.
Takže....
Upřímně mohu říct že ,,To není vůbec špatný!"
Opravdu se mi líbí začátek, kdy jsme obeznámeni s první zápletkou a tím pádem minulostí hlavních hrdinů, aby čtenář pochopil důvod a příčinu rozvoje jejich charakterů. Ano, samozřejmě ,,velcí" autoři to dělají naopak, proto jsou často jejich díla tak hodnotná, ale u začínajícího pisálka by to byl holý nerozum. Za to musím autora pochválit. Přiznávám se, od začátku jsem se bál, že se pan Sekerka bude snažit ( jako ostatně hodně autorů před ním a určitě i po něm) napodobit mistra (jestli nevíte koho myslím, tak se stydťe), ale naštěstí si šel vlastní (podle mě celkem povedenou) cestou.
Nakonec je tu pár věcí, které musím vytknout.
Když nepočítám fakt, že nás pan Sekerka ubezpečoval o neprodlenosti pokračování, které bohužel stále nevyšlo [ :-( ], je z knihy neznatelně cítit snahu, aby ani v nejmenším nepřipomínal Mistra i přesto, že by se to zrovna OPRAVDU v některých pasážích hodilo. Taktéž některé vedlejší postavy působí ploše, jako kdyby to byly stereotypní archetypy použité jen pro dokreslení děje novely bez pokračování. Nakonec mě trochu zmátl konec, který byl trochu ,,head smash overpower,, což na mě působilo, jak už jsem zmiňoval, dojmem samostatné knihy.
Všehovšudy i přes malé nedostatky, smekám klobouk, jestli je to opravdu prvotina, tak zde máme talentovaného začínajícího spisovatele, a já se těším na jeho další tvorbu!
5/5, tohle byla pecka, jsem zvědavá na druhý díl