Nakresli mi vietor
Eva Urbaníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262252/mid_nakresli-mi-vietor-262252.jpg
4
244
244
Kniha o tom, aká tenká je hranica medzi správnym a nesprávnym, aká krehká je sebaláska v porovnaní s túžbou po tom, aby sme boli milované mužom... Je o materinskej láske, o zlyhaní, o ľudskej zlobe a o tom, že za mrežami slovenských väzníc sedí mnoho osudov, ktoré sa do novín nedostanú a ktoré si tam, v „chládku“ musia vytvoriť svoj vlastný svet....... celý text
Přidat komentář
Čtivý příběh, inspirovaný skutečnými událostmi ženy, která tak dlouho hleděla na muže přes růžové brýle, až se ocitla na konci svých sil a skončila ve vězení. Musela projít trnitou cestou sebepoznání, aby si uvědomila všechny chyby, kterých se dopustila nejen na druhých, ale především sama na sobě. Spíš než příběh samotný mě zaujal to, kam až může ženu zavést slepá láska a vášeň k mužům.
Výborné. Zajímavé téma, dobře se čte jako všechno od autorky a ještě se člověk něco dozví o tom, jak to chodí ve vězení...nehledě na to, že mít takovou smůlu na chlapi se jen tak nevidí.
Překvapilo mě, že někteří uživatelé tady hodnotí hlavní hrdinku místo knížky. Ano, lidé jsou naivní a dělají chybné kroky, stačí se trochu rozhlédnout po okolí. Knížka mi byla doporučená a moc se mi do ní nechtělo (četla jsem Všechno nebo nic a knížka mě vůbec nenadchla), ale byla jsem příjemně překvapená, jak snadno se mi čte a hltám stránku za stránkou. Také vyprávění z vězení pro mě bylo zajímavé, nedovedu si představit, že bych tohle přežila v psychickém zdraví. Knížku můžu jenom doporučit.
Hlavní postava byla neskutečně pitomá. Chvílemi jsem jí litovala nebo spíš její děti, ale mohla si za to sama.
Ano, dobře se to četlo,ale... Hlavní hrdinka mi bohužel nebyla vůbec sympatická, nechápu, jak může být někdo tak naivní, hloupý a sobecký (na svoje děti asi moc nemyslela, když se dostala do takových potíží, na rodiče asi taky moc ne). Všechno si to způsobila sama, i když jsem měla pocit, že část viny se stále snaží na někoho přenést (2 tchýně, 2 partneři, netrpěliví klienti ji dostali až do vězení?). Bylo mi líto jen dětí a rodičů. A taky těch podvedených klientů mi bylo hodně líto, přišli o svoje úspory a nejspíš je už nikdy neuvidí! Zajímavé bylo vyprávění z vězení.
Styl psaní této autorky je svižný, a velmi dobře se čte. Píše s lehkostí i o tak těžkém tématu, jako je žena a vězení. Je až neuvěřitelné, že tento příběh je podle skutečné události, že žena může být tak posedlá láskou, až padne na samé dno. Doporučuji přečíst, už jen jako varování, že v prvé řadě je nutné si uvědomit svou hodnotu.
Otřesný příběh o naivitě, pádu a nelehké cestě vzhůru. Znám z okolí, jak jeden chybný krok - špatná volba životního partnera - roztočí v životě sestupnou spirálu a řetěz dalších přešlapů. Přečetla jsem jedním dechem, Urbaníková píše lehkým perem a pěkným stylem.
Večer, po náročném dni si chci jen chvilku číst, odpočinout si. Ale ten můj chlap pořád chodí tam a zpět a mluví o kočkách. Jedna z nich vylizuje zbytky z hrnce. Přemýšlím , jestli je ve vězení taky takové horko.
Kniha se četla moc dobře. Zajímavé téma jak se celkem normální žena může tak bezhlavě zamilovat, že dělá že díky milenci padne až na samé dno. Doporučuji
Opravdu výborná kniha, přečetla jsem ji jedním dechem. Velmi silný příběh, o to drsnější, že vychází ze skutečnosti, a k tomu osobitý styl psaní paní Urbaníkové, co víc si přát.
Milujem tento štýl písania, keď sa kniha číta sama ;-) knihu určite odporúčam aj pre skutočný príbeh, tak ťaživy a smutný, nad ktorým som sa pri čítaní nie raz pozastavila, a aj slzu utrela.
"Najmenšie okno na svete. Bolo umiestnené vysoko nad našimi hlavami. Prepúšťalo len toľko denného svetla, koľko sme potrebovali........bolo vidno len kúsoček oblohy. Nič viac......Ak by ste odo mňa chceli nakresliť depresiu, nakreslila by som to okno."
To snad není ani možný, být takto naivní...? Ale ANO - láska je slepá! Kniha opravdu poutavá a čtivá. Doporučuji a koukám po dalších knihách Evy Urbaníkové.
První kniha této autorky, kterou jsem četla a přečetla jsem ji jedním dechem. Velice silný příběh, smutný a velmi poučný. Dotýká se i tématu vězení a nutí k zamyšlení.
Nakresli mi vítr je příběhem mladé ženy, která touží milovat a chce být milována. Nic víc a nic míň za tím nehledejte Daň, kterou za to zaplatí, je ale velmi vysoká. Jak moc důležité je uvědomit si tu pomyslnou hranici, kterou bychom my ženy neměly překročit, neboť pak už nás čeká jen trápení, pláč, bolest, uvědomování si všeho, vystřízlivění ze všeho a šrámy na duši do konce života! Kéž by tento příběh pomohl ženám, které se ve svém životě dostanou do stejné nebo podobné situace. Další skvělá kniha od Evy Urbaníkové.
Špatné rozhodnutí hlavní hrdinky ovlivní její život včetně dětí a rodičů. Smutný příběh je napsaný podle skutečnosti, o to je to horší, ale za chyby se platí. Čtivá kniha, líbí se mi, jak autorka píše, doporučuji k přečtení.
Štítky knihy
partnerské vztahy kriminalistika vězení, věznice rodina matky a synové krimi matky a dcery podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2009 |  Stalo se mi všechno |
| 2012 |  Sushi v dushi |
| 2007 | Všetko alebo nič |
| 2009 | Všetko alebo nič - príbeh pokračuje |
| 2010 | Svet mi je dlžný |
Po přečtení úvodních řádků jsem si v duchu řekla: bože, zas jedna taková, co nic neudělala, za vše můžou ostatní... Naštěsstí jsem se spletla... Příběh se mi líbil, dokážu si velmi živě představit vše, co bylo v knize popsáno. Je smutné, že zlobě a nenávisti, pomluvám a intrikám se v podstatě nejde bránit. A stále se nepřestanu divit, co vše jsou ženy pro lásku schopné udělat. A když si uvědomí, že vlastně o lásku nejde, bývá už obvykle pozdě...