Nakresli mi vietor
Eva Urbaníková
Kniha o tom, aká tenká je hranica medzi správnym a nesprávnym, aká krehká je sebaláska v porovnaní s túžbou po tom, aby sme boli milované mužom... Je o materinskej láske, o zlyhaní, o ľudskej zlobe a o tom, že za mrežami slovenských väzníc sedí mnoho osudov, ktoré sa do novín nedostanú a ktoré si tam, v „chládku“ musia vytvoriť svoj vlastný svet....... celý text
Přidat komentář
Dočetla jsem, ale vůbec mně z toho není dobře, vlastně ..... ani být nemůže. Smutný, tíživý příběh je horší o to, že je napsaný podle skutečnosti. Za chyby se platí, někdy i za lásku k nesprávnému člověku, a ta cena může být hodně vysoká.
Knihu jsem přečetla na jeden zátah, je napsaná velmi uvěřitelně, líbí se mně, jak autorka píše.
Poutavě napsaný příběh Marcely,která měla prostě smůlu nebo se špatně rozhodla? Byla naivní a hloupá nebo nešťastná a našla štěstí tak,jak vypovídá přísloví "z bláta do louže"? Asi od každého trochu...
Ta pomyslná hranice u všeho je hodně tenká a stačí šlápnutí vedle,i když je o něm smýšleno v dobrém,a člověk je v háji.
... kdo dnes nakreslí vítr?
Velmi smutný ,ale poutavě napsaný životní příběh ženy, kterou naprosto zničí tchýně. Její život se úplně změní a dostane ji až do vězení, s čím vším se musí vyrovnat je až k neuvěření. Díky svým rodičům nakonec vše zvládne. Tuto knihu ze života doporučuji přečíst.
Jen jeste doplnim, ze kniha se dotkla tematu vezenstvi, jeho smyslu napravy apod. To je duvod k zamysleni, zda by clovek nemohl v pripade hrdinky odcinit vinu jinak......napr okamzitou praci a splacenim dluhu.....urcite do vezeni chodi "navstevnici" jednou a dost a pak ti, kteri tam chodi jak na hodiny housli :-).....cena za pochybeni dozajista vysoka a hranice prekroceni velice krehka..:-(
Někdy si říkám, proč autoři vymýšlí příběhy, když život sám je ten nejlepší spisovatel s nevyčerpatelnou fantazií.....to prostě nachystá jen život ....Nebudu soudit hlavní hrdinku...jen přiznám, že je mi jí líto a kniha byla psaná stylem, že jsem ji přečetla na jeden zátah...možná by posloužila i jako prevence ....:-)....za me super a doporučuji!!!!
Kniha Nakresli mi vítr je napsána na základě skutečné události. Tím víc vás z něj bude mrazit, tím víc vás bude děsit představa, jak snadné je sejít ze správné cesty, když jste zaslepení láskou, pro kterou jste schopni udělat cokoli, byť je někdy cena nehorázně vysoká.
Perfektně napsané a popsané pocity i zážitky z věznice. Hlavní hrdinka měla manžela a hlavně jeho matku s prominutím kopnout do prdele, o milenci ani nemluvě. Láska je slepá, ale nemůžeme vše omlouvat láskou.
Mám ráda knihy Evy Urbaníkové, i tato se mi líbila. Nebudu říkat, jak je toto možné, neb vím, že v lidském životě se člověk mnohdy dostane do situací, o kterých v minulosti tvrdil, že jemu by se to a to stát nemohlo...omyl....mohlo....chápu, že žena, která žije roky ve vztahu bez lásky, něhy, porozumění, je schopna se zamilovat a spálit mosty.....ovšem spálit je až takovým způsobem, to je tedy síla....nepochopím, jak jí nemohlo dojít, že tento muž s ní je jen kvůli jejím penězům, které později vlastně ani její nebyly, protože kasička se již vyčerpala, účet byl prázdný a co teď? A to "co teď" ji stálo tři roky života. To, že to poznamenalo neodvratně ji na celý zbytek života, pal to čert, dobře jí tak, za blbost se platí, ale víme dobře, že zde bylo i spousta nevinných obětí ( její děti, její rodiče)....budiž nám tento a další jiné příběhy výstrahou před fatálními chybami které již nejdou vrátit zpátky....
Kniha je opravdu čtivá, přečetla jsem ji hodně rychle. Nechá nahlédnout do zákulisí vězeňského prostředí a naivita hlavní hrdinky vás nepřestane udivovat. Je to příklad toho, že láska je opravdu slepá.
Přečteno za tři hodiny....jedním dechem....Mám ráda knížky od Urbaníkové...píše o realitě života...a to mě baví...tedy až na těch pár vyjímek, kdy se dost sekla...
Patřím k fanouškům Evy Urbaníkové a i tato kniha je psaná jejím svižným tempem, v ději nejsou hluchá místa. Hlavní hrdinku však nemohu litovat.Protože věc má i svou druhou stránku.Její silné, ale nezvládnuté city k (bohužel nesprávným) mužům v konečném důsledku způsobily finanční problémy nejen jí, ale sekundárně a nespravedlivě jejím klientům. A přesto,že se i ve věznicích najdou ženy, které by tam nepatřily (mám na mysli oběti domácího násilí), basa je basa a ne letní tábor. Jejím účelem je trestat a zároveň způsobit určité trauma,díky němuž se člověk bude snažit si podobnou zkušenost víckrát nezopakovat
Dobře se čte. Popis pobytu ve vězení působí dost depresivně. Jinak ale skvělá, jako všechny ostatní od Evy Urbaníkové.
Přečtená za dva večery. Pěkně a čtivě napsáná. Některé popisky z vězení mi přišly až moc přehnané (co já vím), ale řekla bych, že silně vystihuje chování lidí v dnešní době.
Dovolim si rici, ze jedna z nejlepsich knih od Evity. Moc me bavila a stala za investovane penize. Pribeh se skutecne stal a o to je vypraveni silnejsi.
Štítky knihy
partnerské vztahy kriminalistika vězení, věznice rodina matky a synové krimi matky a dcery podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
2009 | Stalo se mi všechno |
2012 | Sushi v dushi |
2007 | Všetko alebo nič |
2009 | Všetko alebo nič - príbeh pokračuje |
2010 | Svet mi je dlžný |
Velice zajima kniha,dobre se cte,Eva Urbanikova je velmi dobra spisovatelka