Napoleon
Paul Johnson
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483810/bmid_napoleon-onJ-483810.jpg
3
47
47
Jen málokterý jednotlivec dokázal ovlivnit dějiny zásadněji než Napoleon Bonaparte. I když byl u moci jen po desetiletí a půl, jeho vliv nepřestal být patrný dodnes a mnoho lidí stále obdivuje jeho nezdolnou vůli. Jednou z hlavních tezí Johnsonovy knihy je, že Bonaparte nebyl ideolog, nýbrž oportunista, kterému se podařilo využít dějinné náhody Francouzské revoluce k tomu, aby se vyšvihl na vrchol moci. Poté rozpoutal v Evropě nejničivější války, jaké starý světadíl do té doby zažil. Vůbec poprvé hrály v obrovském růstu armád podstatnou roli masové odvody a v bitvách se střetávaly celé národy. Zrodil ze nový koncept totální války a vyrostly instituce jako tajná policie, rozsáhlá profesionální špionáž, vládní propagandistická mašinérie nebo předstírání údajně demokratických postupů, voleb a plebiscitů. Johnson čtenáře poutavým způsobem seznamuje i s mnoha fakty Napoleonova soukromého života, ať už jde o jeho rodinu, dvě manželky, milenky či vyhnanství a smrt na Svaté Heleně.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2021 , Lukáš a syn (Barrister & Principal)Originální název:
Napoleon: A Life, 2002
více info...
Přidat komentář
Autor svou informační střídmost v knize odůvodňuje v podstatě tím, že je to moc informací najednou a že by nebyly dost zajímavé, a tak místo precizní analýzy Napoleonových největších životních úspěchů, bitev a selhání jak v osobním, tak politickém měřítku, věnuje stránky strohým popisem, jaký měl sexuální život, jaký měli sexuální život jeho sourozenci a v kapitolách skáče z roku na rok tak rychle a tak často, že jsem se v událostech naprosto ztrácela. Některé témata nakousl, aby je o kapitolu později znovu otevřel, ale rozhodně ho nerozvedl nijak uspokojivě. Nemůžu říct, že jsem se o Bonapartovi nedozvěděla nic (rozhodně jsem se dozvěděla víc věcí, než si pamatuju ze školy), ale čekala jsem od historické biografie trochu víc.
Jestliže autor (britský psavec) jednu z předních světových osobností minulosti "zpracoval" na pouhopouhých 170 stranách, tak já svůj dojem zredukuji podobně lakonicky do jediného slova: zklamání.
Stručný, ale čtivý životopis Bonaparta. Z určitého pohledu jeden z nejlepších, a četla jsem jich dost, poněvadž poznej svého nepřítele ;-). Člověk se z ní opravdu nic nového nedozví, ale konečně autor, z jehož díla nečiší sympatie nebo pomalu zbožšťování, a kdo se alespoň snaží být objektivní. Jasně, že ne na vše mám stejný názor, ale také patřím do "tábora Wellingtona". :-)
Chápu, že "fanoušci" Napoleona nad touto knihou asi lehce ohrnou nos. Pač Paul Johnson v ní Bonapartovi skutečně nakládá, srovnává ho s Hitlerem a celou jeho epochou předznamenává Třetí říši a podobné diktatury. Což, přiznejme si, není zase až tak daleko od pravdy :-) Mně, jakožto tomu z "tábora páně Wellingtona", se však životopis líbil velice, o to spíš, že byl vůbec prvním, který jsem o Napoleonovi četl (a přiznejme si- dost možná i poslední). Autor jeho život popisuje stručně, zabývá se především těmi vůbec nejzásadnějšími událostmi a knížka tudíž utíká svižně stránku za stránkou. Pro znalce života Napoleonova pravděpodobně moc nových informací nepřinese (maximálně je tedy naštve :-), ale mně vyhovuje naprosto.
Niektorým sa zjavne knižka páči a iným nie a ja osobne ani neviem kam sa prikloniť:)
Ako to povedať? No je to typický Paul Johnson a jeho výklad dejín.Originálny,zaújmavo a chytľavo napísaný a občas aj prekvapujúco trefný, ale aj extrémne neobjektívny a ideologický. Áno je to paradoxné,ale tento zaťatý odporca ideológov je ideológ najhrubšieho zrna, ktorý realitu vyvodzuje z apriórnych postojov.
Ku samotnému Napoleonovi nakoniec ani nie je zas až tak neobjektívny ako by človek čakal, ale zjavne gang jeho obdivovateľov čo iného historika(či amatéra píšuceho o histórii) nečítali tu v komentároch to nepochopil. Takže len aby bolo jasné Napoleon rozhodne nijakým počiatkom zla a totalít a ničoho takého preboha nebol. Napoleonov režim nebola totalita. Bola to samozrejme diktatúra a áno viedol mnoho vojen v ktorých umrelo veľa ľudí - tak ako to robili stotisíc iných panovníkov pred ním. V porovnaní s anglickými panovníkmi typu Henrich. VIII či Alžbeta, Ján Bezzemok, alebo Cromwell to bol anjel strážny.
No a šialené Johnsonovo prirovnanie Fouchého k Himmlerovi a Berijovi je síce svojim spôsobom správne, ale to sa dá povedať, že boli Himmlerovými predchodcami prakticky všetci šéfovia tajnej polície od biblických čias.. Francis Walsingham za kráľovnej Alžbety, alebo Jay Edgar Hoover v USA.. Samozrejme to Johnson (cielene) nespomína.
Úplne však zavrhnúť túto knižku nemôžem. Je kratučká a prinesie človeka pár inak úplne neznámych nových informácií trebárs o Napoleonovom detstve a podobne. Pristupujte však ku nej VEĽMI skepticky ako ku všetkému od tohto autora.
4tivá a poučná,dozvěděl jsem se o životě tohoto bojovníka věci,které jsem vůbec nevěděl.
Takhle opravdu ne. Johnson, jakkoliv mu nechci upírat určité schopnosti, působí už svým nepřirozeným záběrem dojmem všeználka, který se pouští tu do životopisu Ježíše, tu do Mozarta, tu do mnoha dalších osobností ze všech období a lidských oborů, pak si odskočí popsat Ameriku, aby se následně vrátil a napsal nám životopis Stalina a Napoleona. Minimálně v tomto posledním jmenovaném ale velice zklamal. Správný historik by měl mít na paměti, že v práci se cení především objektivita a práce s fakty. Johnson místo toho dává hned na prvních stránkách rázně najevo, že Napoleona v podstatě nenávidí, a nenechá na něm nit suchou. Tu ho hodí do koše za Hitlerem, tu rozvíjí naprosto ahistorické myšlenky o válečných zločinech, a na každé páté stránce zdůrazňuje, kterak jde vlastně jen o málo schopného oportunistu zasluhujícího opovržení. Životopis se smrskl vlastně jen do jedné kapitoly, a zbytek tvoří více či méně podepřené úvahy autora. (Aby bylo jasno, jsem pro kritické zkoumání jakékoliv osobnosti, ale nikoli lacině a jednostranně.)
Napoleon je mnohovrstevnatá osobnost a aktér jednoho ze zásadních přelomů evropských dějin, od kterého se dál odvíjí spousty pozitivních i negativních trendů, o jejíchž pozdějších důsledcích on sám nemohl mít ani potuchy. Ve své době dělal jen to, co mu jeho éra umožnila, a dodnes zůstává jedním z otců moderní evropské civilizace.
Mnohem radši si tedy přečtu kvalitní a rozsáhlý životopis od skutečného odborníka, který se životem a dobou Napoleona Bonaparte zabývá dlouhá léta, než abych znovu četl tento ideový spisek člověka, který bez ladu a skladu chrlí do světa haldy kratinkých spisků o všem, co mu zrovna přijde pod ruku.
Konečně se někdo pokusil vyrovnat se s falešným fenoménem jménem "geniální" Napoleon. Kniha je stručnější, než je člověk u Johnsona zvyklý, ale fascinuje mně, jak dokázal i zde napsat drsnou pravdu o člověku, který byl tvůrcem prvního moderního totalitního státu. A to se všemi průvodními jevy, kdy ve skutečnosti pod všemi těmi vznosnými frázemi o svobodě, rovnosti a právech lidí dokázal zotročit skoro celou Evropu, vyplundrovat ji a zavinit smrt mnohem více lidí, než kolik jich nesmyslně ztratilo život třeba ve třicetileté válce. Horší ovšem je, že Napoleon a jím stvořený režim zbrzdil normální evoluční vývoj v Evropě (kdo zná související historii, ví jak napoleonské války odsunuly řešení problémů ve Velké Británii o desítky let a v některých zemích tehdejší doby zadusil možnosti, které přineslo osvícenství jinde - Rakousko, Rusko...). A navíc rozpoutal "běsy" (především moderní nacionalismus, který od Francouzů přejali jak Prusové - a Němci obecně, tak třeba Rusové i národy menší) a tím připravil nepřímo, ale prokazatelně hrůzy XX. století. V Napoleonovi se viděli všichni ti Hitlerové a Stalinové a právem. A úvaha Paula Johnsona, že Napoleon byl válečný zločinec, kterého před soudem zachránilo jenom to, že svět nebyl dostatečně vyspělý pro něco takového, jako byl (s vědomím všech nedostatků) Norimberský proces jakoby potvrzoval onu starou historickou pravdu, že ti, kdo svoji historii zapomenou, jsou nuceni si ji prožít znova...a to se Evropě krutě nevyplatilo a od smrti onoho údajně korsického velikána dosud nejméně třikrát.
Obal a nadpis ma očaril, obsah priniesol menej spokojnosti. Možno tie informácie odtiaľ by som sa dozvedela aj z iných zdrojov. Od profesora v dôchodcovskom veku som čakala nestrannosť a menej prejavu intuitívnych viet. Tak ja jednu tiež dám: čo sa dalo čakať od Brita. Častý výskyt jeho názorov vytvára cieľ pozerať sa na tohto "obra", "kultúrneho rasistu" z diaľky, pretože v očiach Brita nie je fér, akú náklonnosť si získal Napoleon napriek tomu, že jediný človek bol schopný zabiť neskutočné množstvo ľudí, a ovplyvnil nasledujúce generácie, pričom Brita trápi skutočnosť, že Napoleon nedostal trest, lebo na to neboli v tom období prostriedky, zákony, inštitúcie a tak. Ja sa potom pýtam, prečo obdivujeme kmene Mayov. Cirkev. Ďalšie kmene a anglických kráľov. Ďalších ničiteľov životov obyčajných ľudí a to často zo šialených dôvodov a v spolupráci! Sakra, toto je propaganda britského profesora, žiaľ ale jeho maličká propaganda, ktorá ovplyvní sotva troch ľudí v krajinách, ktoré ešte jeho krajina zlodejov detí neočarila. To je moja intuícia. Môj názor sa nezmenil. Napoleon bol vojak a génius v jednom. Bolo to jedno meno, ktoré si uchránil a postavil ho do svetla nenahraditeľného bytia, čo sa podarí tak jednej osobe za pol tisícročia. Kto sa môže s ním zrovnať v kombinácii vojak a génius? A nie napríklad špinavý ideológ? Možno fakt iba Alexander Veľký, ako sa píše, neviem. Pozerám sa na to ako prírodovedec, analýza je správna: Napoleon Bonaparte bol génius a vojak. Tak činil. To vyúsťuje k výsledku, ktorý sme poznali. Dosiahol viac než polovicu Európy. Potom už víťazil duch času, ruské snehy... ako píše autor. Ak sa na to pozriem z historického hľadiska, argument, že má tisíce životov na svedomí neobstojí popri krviprelievaniu všade na svete, a že serie Britov, ako sa zmenil po smrti na ikonu je detinské, lebo ak Napo nerozlišoval zlo od dobra, hádam Francúzi a tých pár Angličanov áno. Uznávali predsa tie prednosti, ktoré človeku pomáhajú presadiť sa. Radšej by som v knihe spomenula rasistických britských vedcov, ktorí ovplyvnili Hitlera... hm? Zábava historikov sa podobá tvorbe hry na playstation. Stvorím si ju podľa seba. V podobných humánnych vedách mi to bude vždy prekážať. Apropo dávať do súvisu NP s líniou diktátorov v 20 storočí je scestné alebo prinajmenšom neobjektívne, ak... potom nech historici píšu o ďalších príčinách... je to neodborné a krčmové tvrdiť, že diktátora povzbudzovali k činnosti napoleonove zvitky, pokial si ich nečítal do siedmeho roku života... áno, psychológia človeka, to chýba najme v tejto knihe, varuj dušu, ak historici neštudujú psychológiu, potom ich skladanie dejín je celé pokrivené... a strhujúco napísanú knihu si predstavujem inak, Quo vadis bol stonásobne strhujúcejší
Velice čtivě zapsány nejvýznamnější události v životě tohoto velikána. Myslím, že velice dobrá kombinace faktů a zároveň dobré čtivosti v odpovídajícím nevelkém rozsahu. Za mě spokojenost a přimlouval bych se za vyšší hodnocení. Doporučuji.
Skvělé a rozsáhlé dílo zachycující život Napoleona a kolorit doby a mnoho zatím nepublikovaných věcí z jeho soukromí. Dá se říci, napsáno velkolepě. Autor skvěle oživuje hlavní období děje francouzského císařství. Přesto si myslím, že některá předkládaná fakta jsou trochu spíše hypotetická, než historicky vzato doložená. Jde především o jeho závěrečné až skoro romanticko-literární podání posledních dnů vlády a smrti císaře Napoleona. Reálných verzí existuje několik, která je správná, to nikdo neví? Přesto lze říci, že tato kniha je strhující vyprávění o tomto muži z Korsiky, které jistě stojí za přečtení.
Štítky knihy
Napoleon Bonaparte, císař, 1769–1821 osobnosti 18.-19. století napoleonské války Napoleonova Velká armádaAutorovy další knížky
| 1991 |  Dějiny 20. století |
| 1999 | Dějiny křesťanství |
| 2007 | Dějiny židovského národa |
| 2003 |  Napoleon |
| 1998 | Zrození moderní doby: Devatenácté století |
Napoleonův životopis zpracovaný na pár stranách. Jako základní informace dobré, ale rozhodně se dá zpracovat i obšírněji.