Napospas
Sarah Goodwin
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499799/bmid_napospas-TAm-499799.jpg
4
143
143
Opustený ostrov Osem súťažiacich Reality šou, v ktorej niet víťazov Ôsmi ľudia – štyri ženy a štyria muži, ktorí sa dovtedy nepoznali -, sa dobrovoľne ocitnú na neobývanom ostrove pri pobreží Škótska, aby sa pred všadeprítomnými kamerami, no bez kontaktu s okolitým svetom pokúsili vytvoriť fungujúcu, sebestačnú komunitu. V drsných podmienkach, s minimom potrebného vybavenia. Majú na to necelý rok, potom po nich produkcia reality šou Posledné útočisko pošle loď a vrátia sa do civilizácie. Netrvá však dlho a súťažiacim sa tento „sociálny experiment“ načisto vymkne z rúk: namiesto toho, aby ťahali za jeden povraz, čoraz častejšie vznikajú medzi nimi roztržky, utvárajú sa a rušia účelové spojenectvá. Napätie na ostrove sa vystupňuje do krajnosti, keď v stanovenom termíne žiadna loď po osadníkov nepríde. Počiatočné antipatie väčšiny voči samotárskej Maddy, ktorá do žiadnej skupinky nezapadla, napokon prerastú do otvoreného nepriateľstva a Maddy s hrôzou zisťuje, že má proti sebe sedem na všetko odhodlaných zúfalcov... Na ostrov ich prišlo osem. Koľkým z nich sa podarí prežiť? Prvý raz som si uvedomila, že kým príde pomoc, možno zomrieme od hladu. Pochytila ma panika, srdce sa mi prudko rozbúchalo. Tuho som zažmúrila oči, aby som potlačila nával emócií. Musím sa rýchlo spamätať, poplach ma ani nenasýti, ani nezahreje. Vzala som vedierko a vybrala som sa na pláž. Obracala som kamene, zbierala som primrznuté riasy, sem-tam som zdvihla pohľad k obzoru. Po lodi ani stopy. Dookola iba šíre more, žiadne obrysy pevniny. Nikde v diaľke žijú milióny ľudí, pracujú, nakupujú, pozerajú televíziu, nemajú ani potuchy o tom, že sme tu na ostrove, hladní, na smrť vyľakaní, ponechaní napospas.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2022 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Stranded, 2021
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Brutálne. Autorke sa podľa mňa podarilo dobre zachytiť spletitosť a pritom až primitívnu jednoduchosť ľudských vzťahov; a tiež to, že (či sa nám to páči alebo nie) všetci máme svoje miesto v hierarchii a všetky tie kultúrne vymoženosti a zákonníky a pravidlá často nedokážu (zvlášť v extrémnych podmienkach) prekryť či dokonca poprieť archetypálne vzorce v nás.
Chvíľami mi bolo Maddy neskutočne ľúto. Jej úpornej snahy zapadnúť, zapôsobiť, pocítiť prijatie. Chvíľami som mala chuť preniesť ju zo stránok kníh rovno do našej obývačky a dopriať jej aspoň trochu ľudského tepla, porozumenia, súcitu.
Možno aj vďaka Maddy, možno aj vďaka atmosfére opusteného ostrova, na ktorom číha nebezpečenstvo, možno aj vďaka autorkinmu pútavému rozprávačskému štýlu bola pre mňa kniha lahôdkou; presne ten typ románu, pri ktorom si poviete "už len pár strán"... a nakoniec ani neviete ako a zhltli ste ich 150 v jednom záťahu :D.
Mám však aj výhrady. Pozor, SPOILER: natáčanie reality show, kde sú len dvaja kameramani? Prosím? Veď toľko si dnes ľudia volajú pomaly aj na svadbu v kulturáku. A že tí kameramani v priebehu súťaže umreli a nikto "vonku" (príbuzní, televízia...) o tom cca pol roka ani netušil? A okrem tejto (mŕtvej) dvojky už nikto iný zo štábu? Fakt nikto? Nereálne, odfláknuté, dosť to román v mojich očiach dehonestovalo. Chápem, že autorka potrebovala opustený ostrov, ale aj tak...
A ďalšia vec; ten záver. Niekto podo mnou ho nazval "zadosťučinenie na konci", z môjho pohľadu to však skôr bolo sklamanie z toho, že Maddy sa zvlčila medzi vlkmi. Neodsudzujem jej správanie (ktovie, ako by som sa zachovala ja; s mojou prchkou povahou možno aj horšie :D), ale vziať si to ako hlavné posolstvo knihy sa mi zdá veľmi smutné.
Když jsem tak nějak pochopil o co přesně v tom příběhu půjde, říkal jsem si, že to není moc originální. No nakonec jsem začal hltat každou stránku a zajímalo mě co bude dál. Strašně jsem ocenil to zadostiučinění na konci. Z mého pohledu povedená kniha.
Knížku jsem hltala, nechtěla ji odkládat. Celý příběh až do konce neměl chybu. Asi ji z hlavy nějakou dobu nedostanu. Nejraděj bych si ji přečetla ještě jednou znovu.
Asi úplně nejlépe moje pocity po přečtení této knihy vystihla ve svém komentáři uživatelka soukroma. Příběh experimentu a jeho výsledku se mi dobře četl, i když osobně bych se nikdy něčeho podobného nezúčastnila, ani kdyby mi za to platili zlatem ;-). Na závěr se tedy připojuji k hodnocení svých oblíbených a knihu hodnotím také všemi pěti hvězdami.
Zaujalo od prvních stránek a zaujetí a napětí vydrželo do samotného konce. Kniha není dystopická (poslední přeživší na ostrově), ale ani ta reality show na pozadí není (naštěstí) tím nosným prvkem. Snad jen potud, jak organizátoři cíleně složili tým čtyř mužů a čtyř žen, kteří se měli účastnit experimentálního přežívání na nepříliš pohostinném (samozřejmě neobydleném) skotském ostrůvku, a to v délce necelého roku. Nakonec se experiment protáhl a ne všichni jej "se ctí" zvládli, vlastně ... se ctí jej nezvládl vůbec nikdo.
Mně nejvíc zaujala vypravěčka bez valných sociálních zkušeností, která chtěla svojí účastí změnit svůj samotářský život a hlavně poznat sama sebe. To se jí nakonec povedlo výborně, a do budoucna (očištěna po všech stránkách) už mohla vzpomínat na tuto životní epizodu jako na něco v duchu "co tě nezabije, to tě posílí".
Závěr není nijak dech vyrážející, opravdu autorka celou dobu kladla důraz na svoji Maddie, její charakter, chování a jednání v kolektivu a zvládání krizových situací včetně boje o život.
Děj není podán nijak brutálně a drasticky, po fyzické stránce, po té psychické hrdinku nechá sáhnout na dno a čtenáře nenechá chladným. Napsáno čtivě a svižně, přitom v mnohém k zamyšlení (co by čtenář v danou chvíli na daném místě dělal, jak by se v zájmu svém a obecném zachoval...).
"Myslím, že nejlepší je postavit se k věcem čelem. Když se člověk tváří, že neexistují, jen se v něm hromadí, až se nakonec protrhne hráz."
"Naštěstí jsem se naučila, že žádná spravedlnost neexistuje, vždycky se musíme přičinit sami. Existuje jen přežití a dějiny píší vítězové."
Pozn.: taky mi přišel záhy na mysl Pán much, stejně jako mnohým komentátorům níže, ale ta díla jsou od sebe nejen časově velmi daleko, ale i po stránce obsahové, starší zaměřené na kolektiv (kluků), moderní na individualitu.
Vypadalo to celkem slušně, chtěla jsem dát 3*, ale ten konec to zabil. Nechci prozrazovat děj, ale nevěřím, že by to bylo takhle, což v mých očích knize ubírá jednu hvězdu.
Bohužel není survival jako survival. Já čekala něco jiného, jak už jsem u jiných knih v tomto žánru zvyklá. Ale? Zas tak úplný zklamání to nebylo.
Prakticky 80% děje se autorka zabývá tím, jak přežijí účastníci na ostrově bez ničeho a musí si vše obstarat - přístřešek, potravu, živiny, vodu, apod., nikdy bych to nečekala, ale bavilo mě to, i když to byly detailní popisy těchto činností, tak jsem se nenudila. No, jenže pak to přišlo.
Největší kámen úrazu bylo, jak autorka - za mě - vytvářela "umělé" dramata okolo hlavní hrdinky, myslím si, že za normálních okolností by se toto nestalo a přišlo mi to nereálné, jako kdyby na sílu potřebovala šířit oheň. A další věc - survival nad 350 stránek? Fuuuu... to má autorka teda odvahu, ne, že by se jí to z části nepovedlo, ale přeci jen, bylo zde dost dlouhých a zbytečně detailních popisů o věcech, které mě vůbec nebraly.
Konec knihy... ach ... jak to vyjádřit... No, opět další zklamání - rychlé ukončení. Dle mě jednoduché na ten příběh a dramata, které se odehrávala.
Když to celé shrnu. Kniha to špatná není, ale taky to není nic světoborného. Spíše mi to přišlo jako odpočinkový příběh z prostředí džungle a pár dramat k tomu.
Zajímavý námět, ale pracování už se mi zase tolik nelíbilo. Místy mi příběh přišel příliš zdlouhavý a měla jsem chuť několik stran přeskočit (a možná by mi ani nic zásadního neuniklo). Posledních sto stran jsem se ke čtení musela nutit a knihu jsem neodložila jen proto, že mě zajímalo jak to dopadne s hlavní hrdinkou. Ale ani závěr mě příliš neohromil.
Nevim jestli naladou nebo stresem pred Vanocemi, ale prisla mi strasne dlouha a tak nejak nepredstavitelna
Prvá polovica skôr taký detský štýl, ale potom sa to rozbehlo a nedalo odložiť. Zaujímavý námet, tak to zahladilo ten úvod
Tak tohle se mi vážně líbilo. Místy hodně drsné, ale bohužel poměrně lehce uvěřitelné čtení, že lidé jsou schopni chovat se k sobě hůře než zvěř.
Kniha se četla sama, od druhé poloviny jsem měla problém ji odložit. Všechny otázky byly v závěru uspokojivě zodpovězeny, nenašla jsem žádné nejasnosti a nevysvětlené události. Má očekávání Rok v ráji nejen naplnil, ale předčil.
Pokud hledáte napínavý příběh o přežití a nepotřebujete nutně pohledného hrdinu, oplývajícího dokonalostí, ale oceníte nedokonalého člověka, který musí prokázat inteligenci, obrovskou statečnost a velkou dávku sebezapření - hurá do toho.
Já osobně si ukládám autorku do oblíbených a budu se těšit na další její knihu, protože se mi už dlouho nedostalo do ruky nic tak pěkně napsaného a napínavého.
Asi jsem čekala něco jiného. Nehodnotím hvězdičkami, protože jsem nedočetla. Líbil se mi začátek, i když hlavní vypravěčka mi vůbec nesedla. Opět rodinné tauma, ona sama spíš na pobyt v Bohnicích a vyberou jí mezi skrovnou hrstku lidí, co mají přežít v ledové divočině? Mlčenlivého introverta, co hodlá "moc nemluvit"? To se bude divákům určitě moc líbit...Tešila jsem se, jak bude eskalovat počáteční střet s realitou, vždyť nejzajímavější jsou na podobných akcích právě ty začátky, kdy člověk ztrácí iluze, chuť i zásoby-a v knížce byl najednou skok ve stylu-"No, a za čtyři týdny pobytu už jsme si celkem zvykli...". Možná jsem odložila příliš brzy, možná jsem nepochopila, nevím, ale mám po ruce spoustu dalších knížek, takže tuhle zatím nechci.
Hra o přežití alá Pán much. Od poloviny velmi čtivé a pro Maddy spíš peklo než ráj. Litovala jsem ji, vzrůstající utrpení bylo dokonale popsáno. Jediné co vytknu, to nikdo mimo ostrov neviděl, co se tam děje, to nebylo sledované a později podezřelé, aby se dalo zasáhnout?
Za mě skvělý námět. To téma mě fakt pohltilo. Jenže, mylo to za mě takové nedotažené. Chybělo mi velké WOW. To zní nabubřele, ale cítím to tak. Možná je to i tím, že je to těžké téma. S plným žaludkem, v teple a mezi lidmi se mi to brble, že. :) Jenže. Tem příběh byl hlavně o ní , ale kdo ví jak jsem jí nefandila. Teď to nevypadá, ale vážně super kniha.
Dobré letní čtení. Sice nijak objevné téma, ale i tak jde o čtivou knížku, která rozhodně zaujme. Abych mohla ohodnotit více hvězdičkami, musel by být děj trošku pestřejší. V podstatě šlo o reality show, rok na ostrově, parta šesti vzájemně si cizích lidí a co to tam s nimi udělalo. Klasika - parta se rozdělila podle vlastních zájmů a nejsilnější začal šéfovat. No, a outsider dělal obětního beránka. Vsuvky, kdy Maddie sděluje světu, co se tam vlastně dělo, mě spíš rušily v souvislém čtení a narušovaly napětí. Tak nějak nevím - možná by to mohl být i thriller, ale málo se tam strašilo. ;)
(SPOILER)
No teda!
Budu si vážit ještě víc tepla, vody a energie.
SPOILER:
Když v půlce knihy měla soutěž končit a co jako teď, jsem si říkala? Budou boje pokračovat v civilizaci? Co tam chce autorka narvat do děje? No a autorka si řekla:"tss nejsem amatérka" a narvala tam nejzajímavější a nejnapínavější část z knihy.
Ten konec bych v civilizaci víc rozrochnila a víc skandalizovala.... Ale kdo já jsem, abych radila, že jo. :-)
A pro někoho rok v pekle. Dobrá knížka, napínavá, řekla bych i překvapivý děj. Hlavní hrdinka trochu asociál, který se postupně stane černou ovcí komunity.
Na reality show vždycky vidím adrenalin a moc si přeji, aby to bylo i tady. Zábavné, dobrodružné, vzrušující a nebezpečné.
Hledá se nedotčené útočiště k založení společnosti a vytvoření nové utopie. Hlavně se adaptovat na nové prostředí, podmínky hry a ostatních účastníků, na vývoj událostí a operací v terénu. Vyplatí se znalost botaniky; názvů bylin, jejich poživatelných částí, léčivých účinků, vyplatí se být lovcem, a hlavně být praktický a ve všem mít alespoň zběžné zkušenosti. Fyzická zdatnost neškodí.
Hlavní postavy zatím jen přežívají a nevyvíjí se. Dělají a vytváří věci, aby přežili; tak, jaká a kde má být ta nová společnost?
Vztahy mezi účastníky jsou nerovné. Z počáteční pohody vzniká předstírání, neshody, vnitřní boje. Nespravedlnosti a křivdy vystřídají naschvály a šikana.
Sociální experiment se zadrhává, vzájemné nevraživosti ustupují, aby se změnily v bitvu celku vůči jedinci, na kterém všichni parazitují. Jedinec je vytlačován ostatními pro "prospěch celku".
Nakonec si říkám, jestli to není záměr celé reality show vypíchnout slabosti účastníků a zkoušet jejich psychickou odolnost nejen vůči klimatu a omezeným zdrojům, ale kvůli chování ze strany ostatních.
Někteří jsou tam věkově starší, proto nechápu jejich reakce. Na druhou stranu byl to boj o přežití a reality show má jinou mechaniku než soutěže. Není to soutěž, ačkoliv ve výsledku jde o výherce. Ale výherce čeho? Výherce politiky? Výherce podlosti? Štěstí? Výherce přežití?
Jde o zneužívání. Šikanovali ji, protože byla nejlepší. Byla jiná, hodnotnější, dávala smysl bytí na ostrově a přežití. Přesto přese všechno jim pomáhala, výkonnostně byla hlavní tahoun.
Ostatní v ní vyvolávají pocit viny. Jinak zdravá kritická sebereflexe není u ní důvodem, proto se podivuji, proč k ní dochází. Kvůli zhodnocení dosavadního stavu? Ne, kvůli sebeobviňování, sebemrskačství, které chtějí ostatní v ní vyvolat a zakonzervovat.
Vše je plné nevyřčeného nesouhlasu. Uniformita ostatních vůči jedinci byla v nenávisti. Věřila jednomu člověku z ostatních, tomu jsem zase nevěřila já. Každý byl přelétavý pro zachování sebe samého, pro svoji záchranu.
Objevuje se první fyzické násilí, drogy z hub, otravy. Byť odsouzená k samotě ve svém týpí, začíná být kořist. Drobné krádeže kvůli jídlu, příručkám pro přežití, hygienickým a zdravotním pomůckám. Týpí je podpáleno. Po pronásledování se přemístila do jeskyně, kde je po nalezení ostatními pohřbena zaživa.
Přežila.
V jejích myšlenkách se objevuje čarodějnice z příběhu, který jí kdysi vyprávěla teta. Čarodějnice se stává smyšlenkou karmy a tou se vypořádává s ostatními přeživšími.
Lepší knihu o reality show jsem dosud nečetla. Doporučuji pro velkou čtivost a možná pro poučení.
(SPOILER) Veľmi dobre vystihnuté charaktery ľudí. Ich prejavy v situácii keď ide o život. Držala som palce Maddy. Bohužiaľ jej správanie na záver ma sklamal.
Čo som neprijala ako reálne: že na rok pošlú s nimi len dvoch kameramanov a keď sa ani oni neozývajú, nikto to nerieši.