Uzol
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 16. díl >
V poradí šestnásta kniha Dominika Dána, no chronologicky sa radí na prvé miesto. Odohráva sa tesne pred pádom železnej opony v roku 1988. Richard Krauz práve nastúpil na oddelenie vrážd ako detektív a rieši hneď prvú vraždu robotníka v ropnej rafinérii. Na oddelení ešte nepracuje Chosé, Kuky, ani Canis. Z budúcej partie tam Richard našiel len Burgera a Hanzela, ktorí sa rozhodli vychovať z neho detektíva podľa vlastných predstáv. Krauz preto zanedbáva manželku Sylviu, aj malú dcéru a zostáva v práci ešte dlhšie do noci než predtým. Ďalšia vražda, tentoraz pilota nadzvukových stíhačiek, sa stala v bizarnom prostredí medzi ostnatými drôtmi tiahnucimi sa pozdĺž štátnej hranice so západným svetom. Táto vražda však má zničiť Krauzovu kariéru už v zárodku...... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2012 , Slovart (SK)Originální název:
Uzol, 2012
více info...
Přidat komentář
Trošku jiné kafe od Dána, ale taky mi chutnalo. První setkání krimi party a vykreslování charakteru každého z nich. Ke konci byl příběh skutečně hodně zajímavý a plný napětí. Vážně mě to bavilo.
Jednoduchý a zaujímavý štýl písania, napínavý dej s obratmi a zvratmi a pritom tak ľahko čitateľný.
Kniha se mi líbila, vyjádření k ní na mém blogu - http://www.zapisnik-spisovatelky.cz/2016/01/tbtir-9-uzel-dominik-dan.html =)
Presne tak, na detektívku to bolo slabé a počúvať o tej dobe (keďže som si to vypočul ako audioknihu) ma veľmi nebavilo. Taký lepší priemer...
viac ako o detektívku, tu opäť ide o vykričanie krívd danej doby, pre mňa o to cennejšie, že popisované exteriéry sú mojim rodiskom ....
Mně se to líbilo - i přes to, že to nebyla klasická Dánova detektivka, na jaké jsem zvyklá. Jen ten konec mi přišel trošku jako pohádka, nechce se mi věřit, že by to Krausovi prošlo.
Poté, co se rozplynul opar napětí, myšlenky opustily vzdálenou kótu dvanáct a zuby bezmocně doskřípěly nad ubohostí minulého režimu, přišlo lehké rozčarování a to v mnoha ohledech. Obětí byla čtenáři dosud zcela neznámá osoba (v první chvíli jsem byla přesvědčena, že to bude "trenér") a vyšetřování tohoto úmrtí nepřineslo na světlo žádné další významné vazby mrtvého na okolí. Posloužil spíše jako takový oslí můstek mezi prostředím chemičky, kriminálkou a STB, Danou a Krauzem. V knize se dále objevilo několik do očí bijících nesrovnalostí. Ať již chybně používané jméno Krauzovy dcery či tvrzení typu, že Vrábel a Hríb jsou nejlepší kamarádi, když o pár řádků výše bylo naznačeno, že je dala dohromady služba teprve nedávno. Jako poslední výtku musím zmínit autorovy 'dovysvětlivky'. I já patřím ke generaci, která komunismus zažila už jen v plenkách. Ale autorovo vysvětlování některých rysů socialismu ("v socialistickém obchodě nebyl problém sehnat stejný kabát, jaký měla sousedka, protože na skladě býval vždy jeden vzor ve stovkách kusů a prodával se, dokud se nevyprodal"), stejně jako i další glosy běžných událostí ("rozečtená knížka je věrným společníkem pro osamělé večery manželek kriminalistů") velmi často připomínaly obraty pronášené na školních besedách. Kniha se četla jedním dechem, o tom žádná, jen mnohé pasáže slibovaly čtenáři mnohem víc, než čím mnohdy těžce slepovaný a místy velmi odbytý příběh nakonec byl.
Nebylo to špatné, ale vadilo mi, že k samotnému případu dojde až na více jak sté straně a na to, že knihu psal opravdový vyšetřovatel mi chyběla nějaká výraznější detektivní práce. Prostě hodně balastu, který ani není nějak slohově zajímavý a samotný případ tu je až na druhé koleji. Připadá mi, že Dán zde nevyužil svých předností. Moc nechápu proč je kniha tak dobře hodnocena.
Dominik Dán mě prostě baví. "Uzel" je moje třetí kniha od tohoto spisovatele v krátkém sledu a vůbec to nevadilo. Píše věcně, živě, realisticky, děj má docela dobře promyšlený, bezpochyby ví, o čem píše.
Čtení "Uzlu" mi opět připomnělo tu strašnou komunistickou dobu, ve které jsem bohužel žil a která produkovala takové grázly a dávala jim do ruky neomezenou moc...
Jedinou vadou pro mě bylo to, že jsem občas přeskakoval ty části policejního vyšetřování, vyšetření místa činu, zprávu z pitvy a podobné. Všude je to stejné a už mi to nemá, co dát. Pro mě už by to v detektivkách ani nemuselo být nebo jen ve velmi zkrácené podobě.
Ale jinak velmi dobrá kniha.
Příběh byl čtivý a velmi reálný, navíc na mě dýchla hrůza těch strašných "estébáckých" let, které si sice pamatuji jen z raného dětství, ale i tak mi naskočila husí kůže, co se všechno beztrestně lidem mohlo dít..... Dán je nepochybně autor, co čtenáře umí zaujmout i si ho udržet.
Pan Dán píše o době minulé nepříliš minulé a nepíše o ní zrovna lichotivé věci.... ale taková byla doba.... jedna z nejlepších.... možná kvůli jednoduchému ději, kdy se kniha čte jedním dechem...
Výborná kniha. Nemám jí ani v nejmenším co vytknout. Rozhodně si v nejbližší době přečtu další autorovu knihu.
Recenze: http://samankova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=437414&bk=26125
zaujimava spomienka na roky ,ked "velky brat" sledoval vsetko a vsetkych a tym nas chranil od vsetkeho,co pachlo zahnivajucim kapitalizmom..
Knihu bych přiřadil k těm "lepším" Dánovkám (i když je to relativní, celá série je velmi dobrá). Uzol sice nepřekypuje až tak akčním dějem jako jiné Dánovy knihy, ale protože jsem tu hnusnou blbou a špinavou dobu zažil, nějaké vzpomínky to ve mně vzbudilo...
dobu v ktorej sa dej odohráva som nezažil takže o nej veľa neviem ale budiž...prvá polovica knihy boli samé omáčky a druhá polovica to tiež nejak extra nezachránila...prečítal som všetky dánovky a musím povedať, že podľa môjho skromného názoru sú jeho knihy čím ďalej tým slabšie...v knihe mi chýbali postavy z dánoviek odohrávajúcich sa o niekoľko rokov neskôr, napr. váňa a chosé, trio krauz-burger-hanzel v tejto knihe nebolo ktovieako vtipné...samotná zápletka mohla byť tiež lepšia, osudy postáv navzájom začínali súvisieť až v samotnom závere knihy ale vyvrcholenie nebolo nijak zvlášť prekvapivé...napriek tomu sa kniha čítala dobre ale viac ako priemerná podľa mňa nie je ;)
"Po" (i ked chápem že dej Uzla je ešte "pred") dielach ktoré som od neho zatial čítal v tomto poradí: červený kapitán, Studňa, Cela č. 17, žiješ iba 2x a Knieža smrť,
sa čudujem Krausovi- ved má ženu a dieťa, a to čo tam stváral s Vanikou mi vôbec k nemu nesedí. Mám taký pocit že DD už nemá čo písať a tak vymýšla úplné kraviny.
Napriek tomu: Dej je celkom zaujímavý, štýl písania je veľmi jednoduchý, ba až by som povedal trochu amatérsky. Už to nieje tak dobre prepracované a rafinované ako napr: /Cela č.17/ alebo /žiješ iba 2x/ (čo boli podľa mňa zatial najlepšie jeho diela ktoré som zatiaľ čítal). Zmýšlanie a psychológia postáv v /Uzle/ takmer vôbec nieje, čo je škoda pretože celá tá kniha pôsobí trocha rozpačito a nesúrodo...
/Uzol/ zrejme nepatrí k jeho najlepším, ale inak som spokojný no ani zdaleka niesom očarený.
Dávam tomu 70%.
4/5.
Pre milovníkov ale aspoň fanušíkov DD iste odporúčam, bo ako som spomenul nebolo to zlé ale ak ešte len chcete začať čítať DD a nepoznáte jeho diela tak touto knihou nezačínajte bo má aj lepšie... iné :)
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
Proč ne, doba byla taková, a na křivdy se těžko zapomíná, zvlášť na bezmocnost, takže vzpomínky , kterým nová generace nebude chtít věřit , je třeba zpřístupnit i touto formou. Líbí se mi i to moudro navíc, které má každá z jeho knih, zde uzel - gordický, tomu dává extrašmrnc.