Uzel
Dominik Dán
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/228921/mid_uzel-228921.jpg
4
687
687
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 16. díl >
V roce 1988 nastal v kariéře Richarda Krauze významný zlom - z pochůzkáře se stal detektivem. Hned první případ, vražda pracovníka ropné rafinerie, mu dává pořádně zabrat a namísto toho, aby se věnoval ženě Sylvii a malé dceři, zůstává v práci ještě déle než předtím. Možná i proto, že rozehrál velmi riskantní hru s prodavačkou z bufetu Valikou. Na oddělení vražd se mladého eléva policejního řemesla ujmou starší kolegové Hanzel a Burge a rozhodnou se z něho vychovat detektiva podle svých představ. Politická situace, soudruzi z ministerstva, „kolegové" ze Státní bezpečnosti, ale hlavně bezohlednost doby zavedou trojici detektivů do bizarního prostředí mezi ostnaté dráty táhnoucí se po celé státní hranici se západním světem. Tady se odehraje vražda vojenského pilota nadzvukových stíhaček, vražda, která má zničit Krauzovu kariéru hned na počátku. Před detektivem leží gordický uzel. Neví, jestli najde odvahu ho rozseknout. Zažívá něco, s čím se alespoň jednou za život musí popasovat každý správný muž...... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2014 , Slovart (ČR)Originální název:
Uzol, 2012
více info...
Přidat komentář
Toto je první kniha od Dominika Dána, kterou jsem přečetla. Líbilo se mi to, jen mi vadila jedna věc: ten překlad ze slovenštiny do češtiny mi fakt přijde zvrhlý a naprosto zbytečný..
Proč ne, doba byla taková, a na křivdy se těžko zapomíná, zvlášť na bezmocnost, takže vzpomínky , kterým nová generace nebude chtít věřit , je třeba zpřístupnit i touto formou. Líbí se mi i to moudro navíc, které má každá z jeho knih, zde uzel - gordický, tomu dává extrašmrnc.
Trošku jiné kafe od Dána, ale taky mi chutnalo. První setkání krimi party a vykreslování charakteru každého z nich. Ke konci byl příběh skutečně hodně zajímavý a plný napětí. Vážně mě to bavilo.
Jednoduchý a zaujímavý štýl písania, napínavý dej s obratmi a zvratmi a pritom tak ľahko čitateľný.
Kniha se mi líbila, vyjádření k ní na mém blogu - http://www.zapisnik-spisovatelky.cz/2016/01/tbtir-9-uzel-dominik-dan.html =)
Presne tak, na detektívku to bolo slabé a počúvať o tej dobe (keďže som si to vypočul ako audioknihu) ma veľmi nebavilo. Taký lepší priemer...
viac ako o detektívku, tu opäť ide o vykričanie krívd danej doby, pre mňa o to cennejšie, že popisované exteriéry sú mojim rodiskom ....
Mně se to líbilo - i přes to, že to nebyla klasická Dánova detektivka, na jaké jsem zvyklá. Jen ten konec mi přišel trošku jako pohádka, nechce se mi věřit, že by to Krausovi prošlo.
Poté, co se rozplynul opar napětí, myšlenky opustily vzdálenou kótu dvanáct a zuby bezmocně doskřípěly nad ubohostí minulého režimu, přišlo lehké rozčarování a to v mnoha ohledech. Obětí byla čtenáři dosud zcela neznámá osoba (v první chvíli jsem byla přesvědčena, že to bude "trenér") a vyšetřování tohoto úmrtí nepřineslo na světlo žádné další významné vazby mrtvého na okolí. Posloužil spíše jako takový oslí můstek mezi prostředím chemičky, kriminálkou a STB, Danou a Krauzem. V knize se dále objevilo několik do očí bijících nesrovnalostí. Ať již chybně používané jméno Krauzovy dcery či tvrzení typu, že Vrábel a Hríb jsou nejlepší kamarádi, když o pár řádků výše bylo naznačeno, že je dala dohromady služba teprve nedávno. Jako poslední výtku musím zmínit autorovy 'dovysvětlivky'. I já patřím ke generaci, která komunismus zažila už jen v plenkách. Ale autorovo vysvětlování některých rysů socialismu ("v socialistickém obchodě nebyl problém sehnat stejný kabát, jaký měla sousedka, protože na skladě býval vždy jeden vzor ve stovkách kusů a prodával se, dokud se nevyprodal"), stejně jako i další glosy běžných událostí ("rozečtená knížka je věrným společníkem pro osamělé večery manželek kriminalistů") velmi často připomínaly obraty pronášené na školních besedách. Kniha se četla jedním dechem, o tom žádná, jen mnohé pasáže slibovaly čtenáři mnohem víc, než čím mnohdy těžce slepovaný a místy velmi odbytý příběh nakonec byl.
Nebylo to špatné, ale vadilo mi, že k samotnému případu dojde až na více jak sté straně a na to, že knihu psal opravdový vyšetřovatel mi chyběla nějaká výraznější detektivní práce. Prostě hodně balastu, který ani není nějak slohově zajímavý a samotný případ tu je až na druhé koleji. Připadá mi, že Dán zde nevyužil svých předností. Moc nechápu proč je kniha tak dobře hodnocena.
Dominik Dán mě prostě baví. "Uzel" je moje třetí kniha od tohoto spisovatele v krátkém sledu a vůbec to nevadilo. Píše věcně, živě, realisticky, děj má docela dobře promyšlený, bezpochyby ví, o čem píše.
Čtení "Uzlu" mi opět připomnělo tu strašnou komunistickou dobu, ve které jsem bohužel žil a která produkovala takové grázly a dávala jim do ruky neomezenou moc...
Jedinou vadou pro mě bylo to, že jsem občas přeskakoval ty části policejního vyšetřování, vyšetření místa činu, zprávu z pitvy a podobné. Všude je to stejné a už mi to nemá, co dát. Pro mě už by to v detektivkách ani nemuselo být nebo jen ve velmi zkrácené podobě.
Ale jinak velmi dobrá kniha.
Příběh byl čtivý a velmi reálný, navíc na mě dýchla hrůza těch strašných "estébáckých" let, které si sice pamatuji jen z raného dětství, ale i tak mi naskočila husí kůže, co se všechno beztrestně lidem mohlo dít..... Dán je nepochybně autor, co čtenáře umí zaujmout i si ho udržet.
Pan Dán píše o době minulé nepříliš minulé a nepíše o ní zrovna lichotivé věci.... ale taková byla doba.... jedna z nejlepších.... možná kvůli jednoduchému ději, kdy se kniha čte jedním dechem...
Výborná kniha. Nemám jí ani v nejmenším co vytknout. Rozhodně si v nejbližší době přečtu další autorovu knihu.
Recenze: http://samankova.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=437414&;bk=26125
zaujimava spomienka na roky ,ked "velky brat" sledoval vsetko a vsetkych a tym nas chranil od vsetkeho,co pachlo zahnivajucim kapitalizmom..
Knihu bych přiřadil k těm "lepším" Dánovkám (i když je to relativní, celá série je velmi dobrá). Uzol sice nepřekypuje až tak akčním dějem jako jiné Dánovy knihy, ale protože jsem tu hnusnou blbou a špinavou dobu zažil, nějaké vzpomínky to ve mně vzbudilo...
Autorovy další knížky
| 2016 |  Smrť na druhom brehu |
| 2007 | Cela číslo 17 |
| 2005 | Popol všetkých zarovná |
| 2012 | Uzol |
| 2013 | Básnik |
Moje první setkání s autorem, kolem kterého jsem docela dlouho kroužila. A dlužno říct, že to bylo setkání, které ve mě zanechalo stopu. Krátké, gradované kapitoly zdůrazňovaly skutečně poctivou expozici příběhu. Ta je i bez očividného zločinu poutavým čtením. Tahle zvláštní kombinace moderního thilleru a britské detektivní školy kupodivu funguje velmi dobře, k originálnímu mixu navíc přispívá lakonická uštěpačnost, kterou příběh oplývá. Dohromady to vytvořilo trochu hořký (myslím, že zejména pro pamětníky) koktejl společenského románu šmrncnutého kriminálkou. Z tohoto pohledu lze navíc Uzel brát jako skutečný iniciační román, kdy mladý muž musí projít předepsaným rituálem a zkouškou, aby se mohl stát součástí společenství dospělých mužů. Protože přesně to sledujeme. Přerod pochůzkáře Krauze v detektiva poznamenaného nutnou deziluzí, vhledem, akceptací až po nalezení svého místa v systému. Nakonec žádný z kriminálních činů, který se v příběhu odehraje, není důležitý, či dějotvorný, sám o sobě, ale spíš jako prostředek zasvěcení.