Naše paní Božena Němcová
František Halas
Básnická sbírka, která se zrodila v období 2. světové války a německé okupace.
Přidat komentář
BOŽENA NĚMCOVÁ se stává symbolem české kultury. Její tragický životní osud má být posilou českému národu v době okupace.
Kniha se mi líbila.
Knihu jsem poslouchala jako audioknihu a byla opravdu úžasně namluvená. Střídal se hlas mužský a ženský. To celému dílu dodávalo ještě propracovanější ráz. Básničky byly krásně napsané a bylo vidět, jak hlubokou úctu autor k Boženě Němcové chová.
Také u této básnické sbírky jsem byla opravdu mile překvapena. Vždycky jsem se Halasovi z nějakého mně neznámého důvodu vyhýbala, možná blok ze školních let. Nyní se mi do rukou dostala tato sbírka a ponořila jsem se do čtení a jelikož je opravdu maličká knížečka, tak jsem ji měla přečtenou skoro hned. Moc pěkně napsané a místy hodně smutné. Ale pro milovníky tohoto žánru opravdu úžasná záležitost.
Ale jo, dá se to. Fakt nesdílím Halasovu fascinaci Němcovou, která idealizuje téměř vše, nicméně jsou to takové pěkné strohé verše i o vlivu Němcové na společnost, což má nespornou váhu. Ale kýče moc.
Soubor básní opěvujících Boženu Němcovou. První básně se věnují jejímu životu (dětství, sňatek, bída, mateřství, smrt), další vyzdvihují její význam pro češtinu a pro český národ jako takový. Pro básnické obraty, metaforické příměry dochází Halas často do přírody či pohádek. V obojím jsou patrné rysy vlastenecké - česká krajina a ústní lidová slovesnost jako důležitý prvek naší národnostní identity. Pohádky navíc odkazují i na sběratelskou činnost Němcové. Knížečka je útlá, četla se mi dobře, básnické obraty mi přijdou srozumitelné. Pravdou je, že v současnosti a s proměňující se společností a měnícím se postojem k vlastenectví kniha významně ztrácí na aktuálnosti.
Poezii mám ráda a tak pro mne mylo obtížné vybrat tu nejmilejší básnickou sbírku. Pod dojmem krásné přednášky renomovaného literárního historika o díle Boženy Němcové jsem v knihovně vyhledala tuto drobnou sbírku, abych také uctila svou milovanou autorku, jejíž pohádky mne provázely dětstvím a povídky, romány i listy dalším životem.
"Paní,Stolístko naše, Bůh Vám zlíbal víčka za den orlí,v kterém pro Havlíčka koupila jste věnec, mučenky mu dala, jak byla zem naše zakřiknutá, malá."Citát.
Poezii moc nerozumím, knihu jsem si vybrala, protože je o BN, od které mám dost věcí přečtených a zároveň mám i o němcově přečtené některé knihy, které se zabývají jejím životem. Nicméně v moc básních jsem Němcovou nepoznávala. Některé jsou však dle mého názoru povedené, dlaší jdou naprosto mimo mě. Tak třeba si k básním někdy najdu cestu. Zatím zůstávám na provni Máje, Kytice a Balad a romancí, ty mi něco říkají.
Ve své době to muselo být mimořádně působivé dílo, dnes už ta jeho naléhavost podle mě není taková, obzvláště pro někoho, kdo se o Němcovou alespoň trochu blíže zajímá a ví, že i ona měla své chyby. Samotné verše jsou však působivé ve své jednoduchosti až strohosti, hodí se k nim i jejich mírný patos. Podobně jednoduché a strohé jsou i ilustrace Vladimíra Tesaře, což sbírku skvěle doplňuje.
Paní Boženu Němcovou mám ráda. Poezie od Halase se mi líbila. Sbírka je to tenoučká a tak to máte slupnuté za pár minut, i když se to dá číst hodiny. Pokud to čtete pomalu a déle, tak pochopíte ten pravý význam a co řádky pan Halas vyjádřil na tuto úžasnou osůbku.
Pěkné a milé.
Tichá krása, jemnost a křehkost, až se člověk bojí nadechnout...
Trochu toho patosu panu Halasovi odpusťme. K válečným sbírkám prodchnutým strachem o osud rodné země už tak nějak patří.
Šílené. Tohle se panu Halasovi příliš nepovedlo. Patos a kýč, kýč a patos. A paní Němcová k tomu. Jak jinak to mohlo dopadnout?
Tuto knížku jsem četla poprvé jako školačka, tak jsem tomku moc nerozuměla, ale později už ano. Moc hezké.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2001 | Já se tam vrátím... |
1948 | Kohout plaší smrt |
1958 | Torso naděje |
1946 | Staré ženy |
1997 | Před usnutím |
Velice milá, jemná poezie o Boženě Němcové. O jejím tragickém životě, plný dluhů, nemocí, práce, manželství bez lásky...