Naše Praha

05.01.2021

Třebaže po textové stránce kvalit současných publikací kniha nedosahuje, zavrhnout ji úplně by nebylo fér. Čas zapracoval, pomohl a z fotografií se stal takřka archivní materiál, kterému dává velký formát knihy ještě vyniknout. Mám na mysli příkladně hned ten letecký snímek Pražského hradu nebo tu dvoustránkovou fotografii pořízenou z Kostela svatého Mikuláše, na které uvidíte jak Malostranskou besedu a chodník před ní, tak vzdálený Vítkov… a možná, že v tu chvíli, jak budete znalecky kontrolovat domy na nábřeží, tu vás napadne, že za věžemi Týnského chrámu něco chybí.

Vyzdvihla bych i momentky malířů, které zde jsou. Těšte se na z okna vykukujícího Jana Zrzavého, o kousek dál v zahradě odpočívající Cyrila Boudu a jeho syna Jana, nebo (mně dosud neznámé) Josefa Brože a Jaroslava Gruse. Zvěčněn byl i fotograf Josef Sudek či nad džbánkem vína ve Lvím dvoře rozpravující básník Vilém Závada a jeho přítel Václav Dobiáš.

Závěr: Praha před čtyřiceti lety, domy oprýskané, hnědé, i Sovovy mlýny byly, všude trabanty, tramvaj před Prašnou bránou, autobusy parkující až u sousoší Mistra Jana Husa a na Střeláku víc stromů.

----------------------------------------------------
CITÁT:
„Vyburcujte se z všednosti, přemozte své účelové vidění a oddejte se pocitu údivu a nadšení.“