Naše ztracená srdce

12.06.2023

Celeste Ng napsala knížku, která se předchozím dvěma až tak nepodobá. Jedná se o fiktivní dystopii ze současných Spojených států, v nichž všichni dodržují PAKT. Ten byl sepsán a uzavřen po Krizi velkém ekonomickém kolapsu, z nějž je obviňována Čína.

V těchto USA žijí všichni podle přísných pravidel, o lecčems se nesmí mluvit, nevhodné knihy byly zničeny ve stoupách, ve společnosti panují silné protiasijské nálady a Asiaté jsou beztrestně napadáni. Rodičům se odebírají děti, které jsou posílány do náhradních, vhodnějších rodin, vyhodnotí-li úřady rodiče jako neschopné výchovy či jako ty, kteří své potomky nevychovávají správně.

Hlavním hrdinou románu je Ptáček, syn matky čínského původu Margaret a bílého otce Ethana. Jelikož matka psala básně a její verše byly (bez jejího přičinění) využity v rétorice demonstrantů proti režimu, Margaret tuší, že by jim mohl být Ptáček odebrán. Rodinu proto sama opouští a s manželem se dohodnou, že on se režimu podřídí a Ptáčka tak ochrání. Ptáček ovšem dospívá a se svou mámou by se chtěl znovu setkat.

Už jsem zaznamenala ohlasy, že tohle není ta Celeste Ng, na niž jsme byli zvyklí z předchozích dvou románů Vše, co jsme si neřekli a Ohníčky všude kolem. Tyto názory chápu a rozumím jim, v Našich ztracených srdcích nedochází k žádným velkým zvratům ani překvapením, postavy postupně dospívají ke svým rozhodnutím, proto i tempo vyprávění je dost pomalé, což asi také nebude všem vyhovovat. Mně se ale knížka líbila, i když nic úplně nového a převratného nepřinesla. Nicméně to, že se na určité skupiny lidí v nějaké společnosti kouká skrz prsty a dává se jim za vinu kdeco, je stále aktuální téma a určitě neuškodí si připomínat, co všechno z těchto nálad může vniknout.

Hodnocení: 4* z 5*