Faja
Petra Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/342817/bmid_faja-mmt-342817.jpeg
5
3484
3484
Naslouchač série
< 2. díl >
Návrat do temného světa, kde se na pravdu a naději téměr zapomnělo. Ilan vstoupila do nížin, které jsou pro ni světem naprosto odlišným od toho sklenářského. Přátelství s kapitánem pětadvacítky je stále nové a Ilan si uvědomuje, že takový vztah nevzniká jen tak. Zvlášť když se jedná o pětadvacet bojovníků, jejichž nohy kráčí po zemi dlouhá léta a kteří za svůj život ovlivnili mnoho dění ve světě. Aby mohla o lidech, kteří zotročili její lid, smýšlet jako o přátelích, musí se hlavně naučit odpouštět. Klid ve sklenářských městech je ke všemu narušen, když se po mnoha generacích znovu objevuje starodávný nápis, jen krátká věta, která kdysi byla součástí svobodného sklenářského světa. Ale kdo ji píše na zdi palutulů a sklenářských ghett, když ti, kdo znali její význam, jsou dávno mrtví? Jaký příběh vypráví ta tři slova, na první pohled tak jasná, přesto nepochopitelná? Ilan bude muset čelit mnohým nebezpečím, aby odhalila význam starobylého odkazu a objevila v něm nové poselství.... celý text
Přidat komentář
Já opravdu jen hltám. Občas teda se ztrácím v nějakých těch cizích slovech nebo procesu v rámci sklenitu, ale to je možná tím, že příběh fakt hltám. Letim hltat 3. díl!
Pěkné, čtivé, zajímavé. O zlomkrky louskám příběh a ztrácím trpělivost sama se sebou. Kdy mu to konečně řekne? Mám tendenci přeskakovat odstavce, ruší mě další skřípoty v logice příběhu. A to množství indicií mi bere radost z pochopení. Přesto se bavím a zůstávám zvědavá…
A jízda pokračuje dál a neubírá na rychlosti a napětí. Hned šahám po třetím díle ;-)
Tak tohle byla jízda. Jsem ráda, že jsem knihu nečetla v době vydání a nemusím tak čekat na další díl. Druhé díly zpravidla nebývají tak dobré, ale opak je pravdou. Rozhodně nebudete zklamaní.
Wow! Prostě wow! Přečetla jsem knihu tak rychle, že se do ní budu muset pustit znova, abych si vybavila detaily, které jsem nebyla napoprvé v tom fofru schopna pojmout. Bravurní, strhující práce se slovy, komplexnost a unikátnost příběhu, která vás nutí číst "ještě jednu kapitolu a půjdu spát" až do 3 do rána, než zaklapnete poslední stránku. Naslouchač byl fajn, ale Faja to předčil a rozhodně si zaslouží plný počet. A zítra rovný skok do třetího dílu :)
Tahle kniha byla naprosto stejně skvělá, jako první díl. Bylo tam sice pár věcí, které mi tam trošku neseděli, ale to nic nemění na mém celkovém dojmu z téhle boží knihy. Trošku mi tam neseděl začátek v nížinách, protože ona tam Ilan sice pracuje s čirým sklenitem, ale vlastně do dílny jde pouze párkrát, potom z nížin odjede a jde brousit duvaly.. To mi tam trošku nesedlo, ale tak nebylo to zase tak strašné. Akce rozhodně nebylo málo a stejně jako v prvním díle budete pernamentně v křeči. Petra Stehlíková si opravdu velmi rychle zasloužila místo mé oblíbené autorky od které si nenechám nic ujít. Upřímně nevím kdy se vrhnu na Nastereu, protože jí zatím nemám doma, ale konec Faji skončil jak jinak, než napínavě, tudíž doufám, že si jí pořídím velmi brzo.
Tohle....bylo....něco! Vydýchávám to ještě teď. Stále jen sedím, koukám do zdi a přemýšlím, co se tam všechno stalo. Autorka nám nic nedá zadarmo. Něco poodhalí, ale pak tam zakomponuje 1000 jiných otázek a člověku z toho může akorát prasknout hlava. Teď upřímně začínám litovat, že to bude jen pentalogie, protože bych zvládla i víc.
(SPOILER) Druhý díl rozhodně lepší než díl první. Nemohla jsem se odtrhnout. I když jednu věc jsem nepochopila, a to proč se pětadvacítka vydala na Otortenske území bez duvalu..jak jako ty zrůdy chtěli přemoct?...to tam nebylo vůbec vysvětleno a to mě tedy štvalo.
Druhý díl byl z mého pohledu o něco slabší než první. Opět jsou zde nečekané zvraty a úplné změny směru děje. Postupné poznávání dalších členů pětadvacítky je fajn. Zvláštní však je, jak pětadvacítka na svém brusiči tak lpí a bojí se o něj. Svět v nížinách je působivě vymyšlený a připomíná svým způsobem hrůznou vidinu budoucnosti naší současné společnosti. Zajímá mne, jak se děj bude vyvíjet dál a co zajímavého se ještě stane, takže i další díl si určitě chci přečíst.
Druhý díl chytnul a nepustil. Byla to úžasná jízda! Jsem opravdu pyšná, že je to české dílo, ale na jednu stranu mě to i trochu mrzí, protože napsat to Američanka, tak to bude celosvětový bestseller a okamžitě z toho bude seriál. Fakt je to pecka!!!
Druhý díl série, mě bavil snad o trochu víc než ten první. Byl napínavý a úplně mě vtáhnul do tohoto, jiného světa. Miluji fantasy které Vás vtáhne a zdá se že žijete s hrdiny, to se mi stalo naposledy u mého milovaného Harryho Pottera. Paní autorka skvěle vykreslila vše co se dělo a já si připadala jako bych tam byla také. Kniha byla napínavá a místy, hlavně na konci, jsem měla husinu a i se bála zároveň s Ilan. Hned si jdu přečíst další díl a doufám, že naplní mé očekávání.
Druhý díl vás chytne a nepustí podobně jako ten první. Je to podmanivé a tak dobře napsané, že knihu není možné odložit. Za výjimečnou fantasy knihu považuji tu, která mě tak pohltí, že se ponořím do jejího světa a v myšlenkách z něj dlouho nevystoupím. A to je přesně tahle kniha od Petry Stehlíkové. Není lehké v tomto žánru přijít s něčím novým a originálním. Autorce se to ovšem podařilo dokonale. Ten svět, který vytvořila, je tak fascinující, že čtenář hltá každou informaci, každý detail, který mu dopomůže k dokreslování příběhu. Troufám si říci, že v tom se kniha v mnohém od ostatních (českých i zahraničních) knih liší. Svět ve druhém dílu je velmi živý, reálný, skvěle popsaný. U jiných spousty knih tahle kouzla, tahle magie, tak nefunguje. Proto se skutečně domnívám, že kniha Petry Stehlíkové může směle konkurovat nejlepším zahraničním knihám. Hrozně moc se těším na třetí díl, obzvláště po tom, jak skončil díl druhý : )
Druhý díl naslouchače mě bohužel už neoslovil tak jako díl první. Příběh je tentokrát jedno dlouhé výpravné putování Ilan s pětadvacítkou. Nemůžu říct, že to nebylo zajímavé...Ale některé pasáže mi bohužel přišly zbytečně natahované, až nadbytečné. K odhalování tajemství autorka přistupuje velice obezřetně a umí vás tak pěkně vytočit :D. A také mě trochu začíná děsit fakt, že to má být pentalogie. Uvidíme čím nás autorka překvapí, já si počkám klidně i 10 let.
Miluju dlouhé výpravné příběhy (a zároveň je i nenávidím, protože mě hrozně pohlcují a pak jednou skončí a ....), takže i přes nedostatky nemůžu hodnotit jinak než pěti hvězdami. Jen se trochu bojím, aby se autorka do příběhu nezamotala až moc a abychom nečekali spousty let na další díly. Dost mě překvapilo, že dílů bude pět, myslela jsem, že Nasterea je poslední. Také jsem si všimla, že počet stran se postupně zvyšuje a že na třetí díl se čekalo čtyři roky, což mě trochu děsí.
Kniha je skvěle napsaná, mám z ní při čtení pocit, jakobych tam byla s postavami, a je v ní spousta napínavých momentů. Někdy je to hodně o náhodách - hlavní hrdinka je opravdu často ve správný čas na správném místě, ale ve fantasy žánru mi to nevadí.
Nemohu si pomoci, ale mám problém s hlavními postavami, a tím se hodně snižuje můj celkový dojem z knihy, když samotný příběh rozhodně stojí za přečtení. Ilan je myšlením chvilku dítě, chvilku dospělý, chvilku ustrašená z maličkostí, chvilku se nebojí ničeho. Cokoliv se chce dozvědět, to jí vždy někdo dopodrobna vysvětlí a všechny důležité věci v příběhu se stanou zrovna ve chvíli, kdy je u toho (např. nepolapitelný přízrak se s ní setká a ona ho zachrání, ve tmě v dálce uvidí něco, co nikdo jiný nevidí, ..). Nemluvě o tom, že je schopna hned napoprvé, kdy sundá svůj voal, bez problémů se pohybovat po městě a ještě se dostat do budovy a tam zjistit vše potřebné. A pak je tu kapitán, který na to, jaké má postavení a zkušenosti, se chová občas dost nepravděpodobně. Další mínus vidím v tom, že jsem první díl četl již dříve a při tomto pokračování jsem si již nepamoatoval přesný význam některých slov, ale ve slovníku na konci knihy jsou již uvedeny jen nové výrazy.
Na druhou stranu kostra příběhu se mi líbí a kniha je hodně čtivá. Zvláště ve druhé půlce knihy, kdy se děj přesouvá z města zpět blíže sklenářským městům, je vyprávění dostatečně akční a rychle ubíhá. Odhalování různých tajemství je kouskováno a stále přibývají další otazníky, takže před čtenářem je ještě dost dlouhá cesta k poznání.
Skvělé. Začátek v nížinách mě až tak nebavil, ale jakmile se vydali do Duvalského pohoří, bylo to zase velmi čtivé a napínavé. A ten konec? Wow! Ještě že to čtu až ve chvíli, kdy už je vydaný další díl. Hned jdu na Nastereu a pak budu doufat, že to paní Stehlíková rychle dopíše.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura česká fantasy pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Naslouchač |
| 2017 | Faja |
| 2021 | Nasterea |
| 2012 |  Zrozena z popela |
| 2017 | Sněhurka jablka nebaští |
(SPOILER) Stejně úžasná jako první díl. Pasáž, která se odehrávala v nížinách mi tak neubíhala, ale samozřejmě byla důležitá pro představu o světe na druhé straně skáry. Jakmile se příběh vrátil do Duvalského pohoří, bylo vše při starém a já se ze zatajeným dechem vůbec nemohla odtrhnout.
Líbí se mi vývoj vztahů mezi Ilan a pětadvacítkou. Jejich přátelské dobírání a pošťuchování se mě nejednou rozesmálo. Vtipné byly i slovní přestřelky mezi Ravenem a Ernem. Kapitán se konečně trochu otevřel a my měli možnost nahlédnout do jeho nitra a pochopit tak jeho myšlenkové pochody, které vedly ke stvoření dervenů a zotročení celého sklenářského světa.
Autorka skvěle vykreslila Otortenskou záhadu. Pokaždé, když se tam někdo vydal,
mi přejížděl mráz po zádech. Jediné, co mě vytáčelo, byla nelogičnost situace, kdy pětadvacítka vyráží po druhé Otorten, kde jako jediní (nejspíše díky duvalům) přežili masakr, který se tam odehrál. Ale tentokrát si všichni nechají své duvaly doma. Jakože proč? Přišlo jim to minule moc jednoduché? Zemřelo na jejich vkus málo lidí?
Ke konci knihy se vyrojily další otázky, které mi drájí nervy. Co to bylo za postavu, kterou Ilane viděla v zavaleném dole a ukazovala jí číslo 9? Co objevili sklenaři tak nebezpečného, že se rozhodli narychlo opustit celý důl a pro jistotu vše ještě zazdít? A jaktože jsou nasterey najednou schopné plánovat přepadení sklenařských měst? Co tam hledají? Ještěže už mám koupený další díl. Rychle na něj!
Tentokrát bylo i těžké vybrat pár oblíbených pasáží, měla jsem jich tolik!
⭐️Raven se zrovna rozhlížel po přítomných dámách. "Víš ten pitomej Bojan měl v něčem pravdu. Já si na tyhle dlouhý sukně prostě nezvyknu. Dávám přednost kratším. Je to celkem fuška dostat se pod tak dlouhou sukni."
"Není to nic těžkého, Ilane," křenil se vedle mě Erno a v očích mu jen hrálo, jak přemýšlel nad dalšími slovy, kterými by Ravena popíchnul. "Když umíš ženu přimět k tomu, aby si ji nadzvihla sama. Co Ravene? Už si to někdy zkoušel? Použít slova a ne duvaly?"
Ravenova tvář zbrunátněla a bojovník zahrozil pěstí. "Jednou ti to břicho rozpářu, ty ženskej pysku!"
⭐️Erno mrkl na jednu z přihlížejících žen, která málem pod jeho pohledem omdlela. "No není krásná, Ilane?" Zadívala jsem se na ženu v průsvitné rochii. Pak jsem pokrčila rameny. "Asi ano. Má dvě stejně velká prsa."
"No... "zaváhal bojovník. "Rozbor ženské krásy necháme na později, Ilane. S tímhle bys nikam nedošel. Dvě stejná prsa může mít i chlap, víš?"
⭐️"Koně?" ozval se za mnou Raven natolik hlasitě, jakoby chtěl, aby ho slyšelo celé město. "Jakýho koně? Díval ses na něj vůbec? Nejstarší herka, jakou jsem kdy viděl! Ilan může bejt rád, že nečajznul osla."
⭐️"Přátelství nevzniká přes noc. Jsou to léta společných zážitků, smíchu i slz, lží i pravd. Trvá dlouho, než si lidé mezi sebou přátelství vytvoří. Je ale důležité, aby chtěli. Přítel je člověk, který tě nikdy neodsoudí, pokud se budeš snažit své chyby napravit. Pro nás je přátelství to nejdůležitější, co máme. Je to největší bohatství, co ti pětadvacítka může nabídnout. A já jsem rád, že ses ho rozhodl přijmout." (Vargas)