Naslouchač
Petra Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275144/bmid_naslouchac-OED-275144.jpg
5
4545
4545
Naslouchač série
1. díl >
Originální česká fantasy z fascinujícího temného světa. Po Velké válce je svět rozdělen na dvě části, jedna je obyvatelná a druhá je zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii ze zvláštního nerostu zvaného sklenit. V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dovedou sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Nejenže energetické pole štítu odkazuje sklenaře k životu v téměř středověkých podmínkách. Těžba sklenitu způsobuje mnoho nemocí a znetvoření. Navíc byli sklenaři zotročeni lidmi z nížin. Třináctiletá Ilan se jako jedno z mála dětí narodila bez deformací. Aby nebyla odvedena od své rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v hábitu s maskou, který musí sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky své schopnosti naslouchat sklenitu se začíná učit sklenařským brusičem. Její dar je tak výjimečný, že si ji vybere sám kapitán pětadvacítky, družiny bojovníků, jež má za úkol chránit sklenářská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveneho vzduchu za štítem, kterým sklenaři říkají Nasterea. Ilan ví, že musí za každou cenu uchránit své tajemství. Před pětadvaceti bojovníky, nepřáteli, kteří zotročili její lid. Přesto se nedokáže ubránit, postupně se s muži sbližuje a zjišťuje pravdu, která byla sklenařům po celá léta tajena.... celý text
Přidat komentář
Asi takhle - zhruba půl knihy se nic moc neděje, což je obecně v komentářích většinou vytýkáno. Mě to zase tolik nevadilo, protože autorka ma zajímavě vymyšlený celý postapo svět a mě to celkem bavilo do něj nahlížet.
Jediné s čím jsem měla trochu problém byla samotná hlavní postava. V pěti letech se chovala stejně jako ve třinácti. Autorka ji nějak zapomněla nechat vyspívat a to bez ohledu na to, jak malý měli sklenaři přístup k informacím a vědění. Navíc mi tam úplně nesedla linka toho, jak se seznamuje s okolním světem a "novinkami". Především děti se učí pozorováním od ostatních a jejich naprosto přirozenou vlastností je napodobování. Hlavní postava jako by tuhle vlastnost absolutně postrádala. Nevím, možná je to mnou, ale prostě to nebylo ono.
Přes to všechno se mi příběh i směřování děje líbilo, takže do dalšího dílu určitě jdu.
Pecka!!!! Mám dočteného i Faju a bude to těžké čekání... Jinak ke komentáři pode mnou, Píseň ledu a ohně jsem přečetla celou sérii a nesouhlasím :)
Jedna z nejlepších knížek, které jsem z tohoto žánru četla. Knížka mě úplně uchvátila. Velmi doporučuji! :)
Mám již něco načteno a musím říct, že tahle kniha je podle mě spíš takové oddychové čtení pro mládež. Není vyloženě špatná, ale... Většina zde vychvaluje promyšlený a velice propracovaný svět, skvělé charaktery, perfektní příběh atd. No nevím. Co teprve taková série Písně ledu a ohně nebo Duna. Tam by mohlo být toto dílko součástí pár kapitol. Pokud by Naslouchač měl být, jak zde mnozí píší, to nejlepší z žánru fantasy (nedej bože sci-fi) u nás i v zahraničí, byla by potom světová fantastika jen vyluhovaným čajíčkem pro děti.
Moje první kniha že žánru sci-fi a byla jsem mile překvapena.Krásný a napínavý příběh,moc se těším na pokračování
Nechala jsem se zlákat recenzemi, jelikož o fantasy se nezajímám. Ale kniha se mi tak moc líbila a hezky se mi i četla, že už mám rozečtený navazující díl. Za mě super!
Docela mi vadil způsob vyprávění v tomto židovském, pardon sklenářském, příběhu. Autorka v podstatě kontinuálně chrlí historii a popisuje fungování svého smyšleného světa. Do toho občas zasazuje dialogy, které jen nahrávají dalšímu vyprávění. Ono pár dějových posunů a zásadních dialogů v příběhu je trochu málo. Neztotožnil jsem se navíc ani s hlavní postavou, jejíž účel snad je vyptávat se a vytvářet tak prostor pro další vysvětlování aspektů autorčina světa. Ten ovšem autorka promyslela velice pěkně a je hlavním tahákem knihy. Takový nádech tajemna prostupuje celou knihou. Třeba mě zvědavost navede k přečtení i další knihy.
Na tuhle knihy budu mít krásné vzpomínky a jednou se k ní zaručeně vrátím. Možná by stálo za to, kdybyste jí dali šanci i vy.
Co myslíte? Nebylo by fajn vidět Ilan dospívat? :) Myslím, že prostor a možnosti má autorka velmi velké. Tak se necháme překvapit.
Zcela zklamaně přiznávám, že jsem se zase jednou nechala "nachytat" recenzemi. Naslouchače jsem našla kdesi v seznamu knih s nejlepšími zápletkami. Uff.. vážně? Já vám nevím, 2/3 knihy jsem se prostě jen nemohla dočkat, až se něco začne dít. Nakonec se něco dělo, ale všechno se semlelo tak rychle, že si to člověk ani pořádně neužil. Krom toho se nemůžu zbavit dojmu, že jsem četla úplně jinou knihu, než jakou tu (téměř) všichni opěvují.
Krásná a zajímává knížka, bohužel pro mě celkem nudný začátek.Pak události nabraly spád a nedala se odložit z ruky až po dočtení knihy.
Mám s touhle knihou trošku problém. Trošku tři.
1) Autorka má perfektně vymyšlený svět s historií, sociální strukturou, kulturou a jazykem. A hrozně vám to chce všechno říct přesně tak, jak to má v hlavě. Výsledkem je, že se přibližně 150 stran knihy NIC NESTANE. Celá půlka knihy je expozice, plná cizích slovíček, které si neustále musíte hledat vzadu a celý se to hrooozně táhne. Žádný zásadní dějový konflikt, minimum zajímavých postav, ubíjející tempo a dokola se opakující humanistická mantra "och, ti Sklenáři jsou takoví hrozní chudáčci zotročení, LITUJ JE, MRZKÝ SMRTELNÍKU!!!". Výsledkem je, že jsem se vyloženě nutil číst, abych zjistil, proč je kolem toho takový HYPE. Už to vím. Protože Host umí prostě dělat dobrej marketing. Nic víc.
A nenechte se mýlit. Nevadí mi pomalé tempo. Přečetl jsem Musašiho, kde je třeba na 30 stran roztáhlý jediný rozhovor Musašiho s knězem Takuanem. Jenže Jošikawa umí na rozdíl od Stehlíkové psát dialogy, takže to hltáte jak polotučný mlíko ve slevě.
2) Dál bych rozvedl onu "humanistickou mantru". Obecně zde platí zásada, že všeho moc škodí. Připomnělo mi to trochu exkurzi do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. To místo je samo o sobě obrovsky silné, temné, plné palčivé stísněnosti a pocitu křivdy. Což postačuje k tomu, abyste měli z návštěvy autentický a nezapomenutelný prožitek. Jenže pak tam je průvodkyně a to je průser. Celou dobu, u každé expozice, v každém výkladu, se vás snaží přesvědčit, abyste cítili lítost, hraje vám na city, neustále opakuje jeden smutný a neutěšený příběh za druhým. No a to vás po nějaký době začne srát. Až do té míry, že pak už žádný smutek z toho příšerného místa necítíte. A tak je to i u Naslouchače. Pokud vám na jedný stránce autorka už asi po dvacáté opakuje, jak hrozný to ti Sklenáři měli, stane se z toho rutina. Bezdůvodná výplň. Hrozně moc bych chtěl k hlavní hrdince něco cítit, ale nemůžu, protože způsob výkladu je prostě neskutečně otravnej.
3) Čímž se dostávám k poslednímu bodu, se kterým má sice problém spousta spisovatelů, ale jelikož jsem v nějaké recenzi četl, že zrovna tato autorka se mu vyhnula a zvládla jej vyřešit jedničku, nehorázně mě to při čtení nasralo.
Děti v knize se nechovají jako děti. Chovají se jako naivní a lehce opoždění dospělí. Hlavní hrdinka má obrovskou přemíru empatie a je sociálně a mentálně vyspělá zcela neúměrně svému věku a množství informačního potenciálu, který má jakožto negramotný a společensky vyloučený Sklenář, bez přístupu k literatuře, vzdělání a diskuzi. V tomto je autorka úplně mimo, prostě a jednoduše proto, že sem její představivost už nedosahuje. Neumí si představit, jaké to je nevědět a neumět. Ztrácet se ve světě kolem sebe s každým krokem vpřed. A ne, scénka s pitím mýdla to opravdu nezachrání, je třeba to promítnout do celkového chování, uvažování a mluvy postavy.
Celkový dojem z knihy je ten, že jsem asi úplně mimo běžný čtenářský vkus. Nevím, možná je to moje chyba. Ale já při četbě fantasy ság jako je Zaklínač a Berserker, nebo i malých dílek jako je The Slow Regard of Silent Things nebo povídky z Archy Zrůd, zažívám momenty, které mě totálně odrovnají a ještě týden na ně myslím a analyzuju je, abych pochopil, proč je to sakra tak dobrý, nacházím postavy, které bych se nabál označit za literární typy na úrovni Hamleta nebo Sancho Panzy, představuju si fanfikční scénáře a zápletky, jen abych z toho vytáhle ještě trošku víc obsahu. A pak vidím u týdle knížky 95%, s nadšením si to koupím, přečtu a nezbývá mi si myslet, že mainstreamová fantasy je totálně přehajpovaná šeď pro teenagery s dobrou reklamou. Tadle knížka je prostě jenom lepší průměr, což je mi velice líto a z toho, co jsem četl v recenzích na druhej díl, už vím, že problém přetrval a zase je z toho užvaněná encyklopedie autorčiných představ.
Tak z téhle knihy jsem se vážně skoro posadila na zadek, fantastické! Poslední dobou až žasnu, kolik výborných českých fantasy máme, Naslouchač směle strčí do kapsy i zahraniční díla. A v duchu se kaji za to, že jsem si myslela, že ženy neumí napsat pořádnou čtivou sci-fi, či fantasy.
Skvělé, originální, čtivé a zábavné. Perfektní atmosféra a velmi zajímavé postavy. Bez debat pět hvězd a velké nadšení.
Velmi neočekávané milé překvapení. Skvěle napsaná kniha, která na začátku pohltí a nemůžete ji odložit, dokud nedočtete. Originálně vymyšlený svět, kde vedle sebe stojí klasický fantasy svět s meči, otrokáři a "magií" a vedle něj supermoderní sci-fi svět. A příběh, který mladou otrokyni zavede do všech koutů obou světů, aniž by to chtěla.
Má první fantasy kniha. Líbila se mi tak moc, že jdu hned na Faju. Je paráda, že autorkou je česká spisovatelka :)
Tuto knihu jsem dostala asi před dvěma lety jako dárek - ležela doma nepovšimnuta, zapomenuta, nepřečtena - české spisovatele jaksi nečtu, pouze osvědčené výjimky. Takže vlastně ani nevím, co mě předevčírem přimělo knihu otevřít - a 2 dny jsem ji (téměř) nezavřela. Takovýhle náboj, úžasný děj, který vás vtáhne a nepustí, něco naprosto odlišného od toho, co dá se říct čteme pořád dokola... Jedním slovem dokonale úžasné, propracované, nepřekonatelné, famózní.
Tato kniha zasluhuje na databázi knih vlastní kategorii, kde by bylo možné udělovat výrazně větší počet hvězd - jestliže jsem do této chvíle spoustu knih ohodnotila 5 hvězdami jako "výborné", tak této knize bych dala minimálně 9 hvězd...
Pokud se v české literatuře najdou takovéto skvosty, jsem ochotná ji vzít na milost. Kniha putuje do mých nejoblíbenějších, ke kterým se v průběhu času pravidelně a často vracím, a stejně tak hodnotím i spisovatelku, kterou jsem zařadila po bok mé nejoblíbenější spisovatelky Anne McCaffrey...
Toto byla opravdu nádhera a neuvěřitelný požitek. Děkuji :-).
Moc se mi to líbilo, něco tak propracovaného bych v české fantasy nečekala - napínavé, tajemné, některé pasáže k zamyšlení, další milé nebo úsměvné - celkově hodně čtivé.
Je super, že žádná ze stran není jen kladná nebo záporná a mají svá tajemství a to samé platí o jednotlivých postavách (což se ještě více ukáže v druhém díle).
Oceňuji začlenění hrůzostrašných událostí u Cholat Sjachyl do příběhu, protože o Djatlovově expedici jsem věděla už před tím a vždycky to u mne dokázalo vyvolat husí kůži... proto při čtení Naslouchače jela moje představivost na plný výkon :-)
Doufám, že třetí díl bude brzy, protože jsem vážně napjatá.
Příběh mě nadchnul. Mám fantasy ráda, ale tohle jsem od české autorky nečekala. Prostě super už se těším na další díl.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie magie otroctví česká fantasy pro dospívající mládež (young adult) fantasy Djatlovova expedice temné vzpomínky
Autorovy další knížky
| 2016 |  Naslouchač |
| 2017 | Faja |
| 2021 | Nasterea |
| 2012 |  Zrozena z popela |
| 2017 | Sněhurka jablka nebaští |
Jsem absolutně nadšená. Tento ojedinělý příběh si zaslouží plný počet *****. Autorka sem zakomponovala i jednu událost, která se opravdu stala v roce 1959 na Uralu a po přečtení této pasáže byl pro mě Naslouchač ještě čtivější a napínavější. Chválím autorku a nemůžu se dočkat druhého dílu. Doporučuji.