Nasterea
Petra Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410344/bmid_nasterea-8G0-410344.jpg
4
2137
2137
Naslouchač série
< 3. díl >
Druhý návrat do temného světa, kde se na pravdu a naději už téměř zapomnělo… Omstakland byl napaden. Člověk, kterému Ilan zachránila život, rozpoutal peklo. Ilan se na poslední chvíli podařilo rozluštit dávnou větu i její smysl. Objevila cestu. A také místo, které hledaly celé generace. Místo, kde není život, ale jen jedovatá šedá mračna — průchod na druhou stranu retey. Je to ale také místo, kde žijí nasterey, největší hrozba v Duvalském pohoří. Jenomže kým tito obávaní tvorové doopravdy jsou? Proč začali častěji a tvrději útočit? A co se skutečně nachází na druhé straně? V Ilanině světě neexistuje nikdo, kdo by na tyto otázky dokázal odpovědět. Ti, kteří kdysi něco věděli, jsou už dávno mrtví. A ti, kdo se na druhou stranu vydali, se nikdy nevrátili. Ilan ví, že jí nikdo nepomůže. Ocitla se sama a bez ochrany bojovníků. Je sice sklenař, kterým nasterey neubližují… bude to však stačit k přežití?... celý text
Přidat komentář
"Do prasečí " co to bylo? Po skvělých dvou prvních dílech a 5* tentokráte velké zklamání ze třetího dílu a pouze 3*. Dal bych čtyři, ale Illan se naučila novou a dost otravnou prupovídku, kterou začala používat zbytečně často. A asi se dostala do puberty, protože většinou byla na pár facek... Tak nevím, jestli se mám těšit na další díl... :(
Nevím proč jsem si myslela, že je to poslední díl.. První dva díly mě nadchly. Děj Nasterey se zkomplikoval, navrstvil a ubírá se směrem, kdy začínám mít obavy z děje a kvality dalšího pokračování. Doufám, že se mé obavy nenaplní a dočkáme se dalších dvou zajímavých dílů.
Na pokračovanie som sa veľmi tešila, avšak nakoniec som mala problém knihu dočítať. Akoby prvé dva diely a tento písali rozdielni autori. Chápem, že je to fantasy pre mládež, tým pádom sú mnohé veci popísané trochu ružovejšie alebo nereálnejšie (rovnako ako v predošlých dieloch), lebo nechceme strašiť deti, ale v tejto časti bolo do očí bijúcich nelogickostí až príliš. Napríklad časť v Grevilgrade - vzduch bol horúci, ľudia sa schovávali v tieni a ďalej popis, ako sa z horúčavy roztekajú budovy v tom istom meste - človeku stačí sa schovať do budovy, ktorá sa od žiaru roztápa?
Výstavba príbehu mi prišla príliš jednoduchá ( verše, indície aj ich neustále opakovanie) a posun v príbehu vzhľadom k 500 stranám príliš malý. Podľa recenzií som myslela, že najhoršie časti budú s prasečí řití, ale horšie bolo to motanie sa dookola v deji, ktorý takmer nenapredoval. Čo sa na začiatku knihy naznačilo, sa do konca nestihlo ani z polovice stať.
Podľa názvu som čakala, že bude nastereám venovaný väčší priestor, ako len kúsok na začiatku a kúsok na konci. Možno keby sa príbeh trochu zredukuje o zbytočnú vatu, nelogické veci, siahodlhé úvahy Illan a banálne nikam nevedúce rozhovory, tak by to mohlo byť kvalitné 5* pokračovanie. Posledná štvrtina príbehu bola super, škoda, že taká nebola celá kniha. Bohužiaľ nedokážem dať vyššie hodnotenie.
Naslouchač a Faja mne zaujaly. Po přečtení třetího dílu jsem přesvědčen, že knihy na toto téma je již dále zbytečné číst. Autorka má dar krmit čtenáře stovkami stránek chutné vaty, která ale postrádá smysluplnost. I sci-fi a fantazie má mít svoji kvalitu.
Za mě třetí díl vůbec nezklamal a autorka si drží vysokou laťku... nemůžu se dočkat na další díl!!! :)
Na třetí díl jsem čekala věčnost, a pak ho četla celé věky. Začátek byl dost nechutný. To si autorka léčila depresi z karantény, nebo co? Pokračování v Omstaklandu nic moc, jen další otázky bez odpovědí... A další... Ani Ilan nevěděla, co dělá, a ničila tím kdekoho. Záhy se naplno rozjela sklenařská numerologie, kterou jsem vůbec nepobrala. Trochu mě dění začalo zajímat kolem strany 300. Buni byl fajn. Pěkně se četl rozhovor s Ernem. Ano, ke konci jsem se chytla, ale není to pozdě? A uspokojila mě ta superhrdinská proměna, nebo už po dalším dílu nesáhnu?
Četla jsem všechny díly za sebou. Bez pauzy. A i tak jsem se ztrácela, bylo to moc zamotaný a nedostatečně vysvětlený. Děj z podzemí mě vysloveně nudil. Poslední třetina už byla opět fajn. Číst budu i další díly, ale jen proto, že mě zajímá pětadvacítka. To, že není nikdo, kdo by si věděl, na co slouží meče a brány mi přijde prostě nesmyslný a absurdní.
(SPOILER)
džísus, já měla za to, že je to už poslední díl, tak jsem si to chtěla zakončit, ale evidentně to ještě bude pokračovat. Smrt všem nekonečnejm fantazy ságám, který vycházej s ročními rozestupy a vy si nepamatujete, co se tam sakra dělo. Umím si představit, jaký vrzušení to bylo, když fanoušci čekali na to, co se stalo s Frodem a Samem v Mordoru a jak to bylo super, když se jim konečně dostal do ruky další díl; v tomhle případě je to jen taková lehká nuda, která evidentně ještě navíc nekončí.
Nemyslím si, že je to špatný příběh nebo dokonce blbě napsanej, jen mě to prostě nechytlo a ta rozvláčnost mě už unavila, takže další díl(y) si ujít nechám.
Jelikož jsem si nedala opáčko předchozích dílů, trošku jsem se v těch všech tajemstvích a hádankách ztrácela. Dojem z celé knihy to však nijak nezkazilo.
Chápu výtky některých čtenářů tomu, že děj se nikam neposunuje a jen se vrství další a další otázky, na které neznáme (zatím) odpověď. Pevně věřím, že Nasterea slouží jako taková mezihra, můstek spojující to, co bylo s tím, co má nastat, transformace starého v nové, lepší, silnější, dokonalejší. Sama Ilan se mění v nutnosti lépe pochopit samu sebe a svět do kterého nyní vstupuje, transformuje se i pětadvacítka. Svět už nemůže být, co býval.
Některé pasáže mohly být kratší a některé mohla autorka naopak rozvést, ale pro mě je to pořád velmi čtivá série, jejíž svět mě neskutečně přitahuje. Myslím, že z části je to tím, že je to vlastně "můj" svět a lépe se tak ztotožním s jeho zkázou/záchranou.
Věřím autorce, že má příběh dobře promyšlený a v následujících dvou dílech se vše propojí a bude dávat větší smysl. A těším se na čtecí maraton celé pentalogie.
Díky za všechny ty rozbory a teorie v diskuzi. To je myslím ten pravý důkaz toho, že příběh funguje. Fascinuje nás tak moc, že o něm neustále přemýšlíme a nechce se nám z něj odejít.
No jako toto ale!!! Sem si teda nevšimla, že to není první díl, takže čtu lehce na překáčku ale sem pěkěn vytočená! Jak to, že ještě není pokračování??? Rozhodně se nemůžu dočkat co to bude dál, čte se to báječně. A já miluju ten svět, který P. Stehlíková vytvořila. Přijde mi ůžasné, jak je to promyšlené a že mi to v ničem nepřipomíná klasické fantasy co znám - žádní elfové a já nevím co.
Tak další vrchol zdolán, další díl do skládanky přiložen. Nevím, proč jsem si vsugeroval, že poslední, když je prostřední. Ilan přestala být jedním a stává se jinou. Víc bych prozradil moc. Je toho mnoho, jako v detektivkách nic nevíme a najednou hlavní hrdinka letí z akce do akce a je jí všechno jasné, zatímco nám moc ne. Přiznám se, že nelogičnosti nehledám a tak mne do nosu netrkají, jen si užívám ten prapodivný svět, co nás možná čeká, neb je to psáno retrospektivně o mnoho let později, co jsou ještě před námi. Dostaneme se přes reteu, tedy spíše za reteu, dozvíme se něco o madam Podfortové, o historii pětadvacítky, o Karimu Amarijském, o nastereách toho moc víc nevíme, i když se tak kniha jmenuje a setkáme se s nimi v dostatečné míře.
No a teď čekat a čekat a čekat na další díl.
(SPOILER)
Kniha byla jedním slovem bomba!!!
Měla sešup i uklidňující pasáže. Byla čtivá! Měla krátké kapitoly.
Ilan je celkem fajn. Byly sice pasáže, kdy byla zoufalá a její chování mi lezlo na mozek, nicméně dalo se to vzhledem k situacím pochopit.
Oceňovala jsem i tk, že prostor dostali i ostatní bojovníci a nejen Kapitán či Vargas.
Byli ude i dvě postavy, které mi lezlo na nervy a nemohla jsem je vystát - Armin a Odon.
Příběh odpoví na nějaké otázky z předchozích dílů, přicházejí však další - proč je bojovníků 25? Co bude, když počty nesedí? Jaká jsou jména? Proč pět bran? A jak je otevřít?
Byla i pasáž, u které jsem si pobrecela, jak mě dojala.
Nyní nutně potrebuji 4.díl.
Citát, který mě zaujal:
Vargas věděl, že já lžu a já věděla, že lže on. Bránili jsme urputně svá tajemství, přestože bychom jeden za druhého položili život.
Naslouchače jsem rozdýchávala hodně dlouho, Faja se nesl ještě na Naslouchačově vlně. Dlouhá prodleva všechny vlny utišila a Nasterea se v poklidu objevila a v poklidu taky zmizela. Zklamaná ale nejsem, bylo milé setkat se se známou partou a sledovat, jak si s nimi autorka (nebo sklenit???) pohrává. Jen mi chyběla ta stará dobrá Ilan z masa a kostí a přebývala stovka stran. Mrzí mě taky způsob výstavby každého dílu (nebo že by to byl záměr?). První třetina až polovina se jen tak převaluje jakoby v těžkých mracích, druhá polovina a hlavně posledních 100 stran vždy pádí neuvěřitelně dravě a zasypává nás přemírou nových událostí. Věrná ale samozřejmě zůstanu, protože jsem samozřejmě zvědavá ženská a pak - vždyť ten svět je přece náš.
Kniha se věnovala spíše rozšíření našich znalostí o daném světě a napětí bylo o trochu méně než v předchozích dílech (někdo by řekl, že se příběh lehce táhl). Konec ale vše napravil.
Po nadšení z druhého dílu jsem trošku zklamaná. Některé pasáže jsou takové táhlé a možná i zbytečné. Pokud budou mít další díly opět 400 a víc stran, tak nevím, jestli budou stát za ten čas.
První díl mě celkem bavil. Nicméně tady se to už dostává do skupiny "Young adult ptákovina". Pořád je to celkem záživný, nicméně občas dost přihlouplý. Nenechá mě klidnou, že hlavní hrdince pořád dávají smysl nějaké hádanky a tajemství, které jsou ale uplně random. Je to celé tak strašně naivní a laciný.
Bohužel, Naslouchač byl celkem dobrý start, ale už se to neubírá tím správným fantasy směrem.
Úvodní pobyt hlavní hrdinky ve vězení a její myšlenkové pochody mi připomněly vlastní pokusy o psaní v období dospívání (nebyly to dobré pokusy). Konec už byl velmi zamotaný, některé věci přestávají dávat smysl a bojím se pokračování (teď to totiž vypadá, že autorka nemá příběh úplně stoprocentně promyšlený). Některé části lepší než jiné, příběh pořád poutavý, ale ve výsledku musím konstatovat, že pro mě byla kniha v porovnání se dvěma předchozími díly trochu zklamáním.
.. tak jsem se na toto pokračování těšila a o to víc mě mrzí, že kniha pro mě byla velkým zklamáním. Oproti prvním dvěma dílům, které jsem hltala, jsem se tentokrát do knihy vůbec nemohla začíst. Skoro 2/3 knihy se strašně táhly, děj nijak neplynul.. a když už se těch posledních cca 60 stran začal děj "rozjíždět", vzešla z toho směsice nepochopitelných souvislostí. V hlavě mám smíšené pocity.. Možná jsem měla vysoká očekávání, možná jsem už přišla na chuť jinému stylu. Těžko říct. Sto lidí, sto chutí.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Naslouchač |
| 2017 | Faja |
| 2021 | Nasterea |
| 2012 |  Zrozena z popela |
| 2017 | Sněhurka jablka nebaští |
(SPOILER) Hodnotit tuto knížku je, stejně jako u zbytku doposud vydané série, poměrně oříšek. Na jedné straně je zajímavý svět, který láká k dalšímu prozkoumávání a odhalování jeho zákonitostí, ale na druhé straně je Ilan a některé věci okolo ní, které mě prostě vadí. K těm se vrátím pozděj. Samotný svět je vymyšlený zajímavě, v knížce odhalujeme řadu dalších tajemství a nových prvků sklenitového světa, objevují se nové postavy a vše se zamotává. Navíc končí plot armour některých postav, takže v tomto ohledu su zvědavý na zbytek série. Ale současně to ve mě trošku vzbuzuje obavy, jestli má autorka jasno konci a nedopadneme jak v Lost, kde jedno odhalené tajemství generuje x dalších otázek...
A teď k tomu hlavnímu, co mě na téhle sérii vadí. Super, geniální, božská Ilan. Hlavně jde o to její postavení, nejprve jsou sklenáři představeni jako totální untermensch a otroci, ale tady už si Ilan chodí po městech, jak se jí zachce, dělá si, co chce a je možná ještě víc napřesdžku než v minulých knihách (jo, narážím na to její neustále odmlouvání a frackovitost, kdy vše musí být podle ní...). Jako OK, kdyby bylo někde pěkně popsáno, že ju berou za sobě rovného v Pětadvacítce tak neřeknu ani popel (kor s ohledem na Ravena), ale přijde mi, že tento přerod nastal tak nějak podle potřeb autorky. No a když si vezmu poslední třetinu knihy, tak se z Ilan stává stále více OP postava, která jediná dokáže všechno a z ostatních dělá blbce, navíc úplný závěr ve mě skýtá docela dost obav, jak tohle půjde dál...
Ale kdybych si měl zatipovat, čtvrtý díl bude o odhalování podzemí a tajemství toho, co je vlastně sklenit, abychom v závěru stáli před vidinou epického střetu Duvalského pohoří a Nížin. No a v pátém dílu se těsně před závěrečnou bitvou Kapitán s Pětadvacítkou přidá na stranu Ilan, obě strany se usmíří a půjdou proti společnmu nepříteli (Armin nebo přímo sklenit?), aby v závěrečné epické bitvě Ilan málem padla, ale Kapitán obětuje svůj život, aby ji zachránil. Konec, tečka, happy end, potoky slz...