Nasterea
Petra Stehlíková
Naslouchač série
< 3. díl >
Druhý návrat do temného světa, kde se na pravdu a naději už téměř zapomnělo… Omstakland byl napaden. Člověk, kterému Ilan zachránila život, rozpoutal peklo. Ilan se na poslední chvíli podařilo rozluštit dávnou větu i její smysl. Objevila cestu. A také místo, které hledaly celé generace. Místo, kde není život, ale jen jedovatá šedá mračna — průchod na druhou stranu retey. Je to ale také místo, kde žijí nasterey, největší hrozba v Duvalském pohoří. Jenomže kým tito obávaní tvorové doopravdy jsou? Proč začali častěji a tvrději útočit? A co se skutečně nachází na druhé straně? V Ilanině světě neexistuje nikdo, kdo by na tyto otázky dokázal odpovědět. Ti, kteří kdysi něco věděli, jsou už dávno mrtví. A ti, kdo se na druhou stranu vydali, se nikdy nevrátili. Ilan ví, že jí nikdo nepomůže. Ocitla se sama a bez ochrany bojovníků. Je sice sklenař, kterým nasterey neubližují… bude to však stačit k přežití?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Holky a kluci - to, že půjde o pentalogii se ví už dlouho. Osobně mi vadil přístup Hostu, než knihu vydali, už jsem si pomalu začala myslet, že dřív bude konec světa.
A co se týče ději samotného, trochu mě zklamala kapitánova linka. Nakonec má své mouchy, a to jsem si ho malovala jako super chlapa.
Uf uf, to to bylo nudné. Kniha je tak napěchovaná tajemstvím, že je až přecpaná, ale odpovědí je poskrovnu a to ještě dost vachrlatě. Čtenáři už to pak leze krkem a vlastně ho to už ani nezajímá - zvláště ve spojení s do nekonečna omílanými "hádankami" a tajemnými vzkazy (CTRL C - CTRL V, takhle pak nabíhá počet stránek). O "prasečí řiti" už tu bylo řečeno dost, a i když je to opravdu přihlouplé, stejně mi to nepilo krev tolik jako ty sklenařské počty. Pořád dokola 5, 9, 25... a děj přitom stále stojí. Až ke konci se jakž takž někam pohne, ale to už jsem byla tak znuděná, že mi bylo jedno, co se s kým děje. Některé scény jsem si ani nedokázala představit, jak si je autorka vlastně představovala a jak to mělo technicky fungovat (mapa ze šípů). V průběhu celé knihy pak člověk naráží i na tak kratičké kapitoly, že jsem se opakovaně musela ptát, proč je to rozděleno zrovna takto - vždyť se tam opravdu nestihlo vůbec nic stát. Na další 2 díly už asi přestanu čekat.
(SPOILER) Jdu na 2* abych podtrhla svůj dojem rozdílu proti předešlým dvěma dílům. Jinak bych dala 3. Já nevím, ale ten koncept vytrhnutí zajímavého kusu zprostřed knihy ještě ušel u předchozího dílu, kde uzavíral úvod první části knihy, ale tady je použit začátek konce knihy a tím mi ty 4/5 děje předtím přišly tak akorát jako čekání na to, až se začne skutečně něco dít. Pokaždé jsem věděla, že Ilan opět bude akorát dokola opakovat to svoje a nikam se to neposune. Navíc řada věcí v ději prostě kulhá na obě nohy a člověku se chce mlátit z toho hlavou do zdi. Konec byl naopak příjemným osvěžením, když tedy pominu tu epizodku v Olympu, a rozjetím k dalšímu ději. Když si vzpomenu, tak si to jednou třeba dočtu.
(SPOILER)
První více než polovina knihy byla bezbřehá nuda. Hrozně jsem se do čtení nutil a dost u toho skřípal zubama. Autorka se pokoušela zřejmě rozšířit mytologii svého světa, ale dělala to tak šedivou a úmorně nudnou formou, až jsem měl dojem, jako by si snad neuvědomovala, že to po ní ještě bude taky někdo číst. Nic se nedělo, nic se nikam neposouvalo a navíc když už se konečně něco stalo, tak jen to, že veškerý děj zapadl do klišovitých a stokrát omletých vyježděných kolejí o tom, že si hrdinové musí vybrat, zda budou bojovat za své přátele, nebo za své "nově objevené kořeny".
Moc tomu nepomohl ani fakt, že pomalu se rodící milostná linka mezi Ilan a kapitánem, která mi byla jasná už po prvních několika stránkách první knihy a v kterou jsem doufal, že si ji autorka odpustí...tak ano - ta se stává realitou.
Lepší to bylo potom už ke konci, kdy se všechno začalo trochu hýbat, v ději se zavířilo postavami, které mi nebyly úplně ukradené a osudy několika přítomných mě začaly konečně taky zajímat. Některé zvraty se autorce podařilo dokonce vykreslit tak, že jsem byl překvapen a skutečně mi zatrnulo. U některých pasáží jsem se rovněž přistihl, že hltám každé slovo a musel připustit, že když se Petra Stehlíková dobře vyspí a nebo si dá jiné anabolikum, tak pořád ještě umí.
Přeju autorce, aby se jí další díl povedl více než tohle. Ten nadpoloviční kýbl hořké nudy z první poloviny už holt klady z konce knihy vyvážit nedokáží.
Byla jsem rozhodnutá, že si Nastereu nepřečtu, ač tento příběh miluju. Zkrátka a dobře se mi nezamlouvá, když mi někdo slíbí, že to bude trilogie, a pak to natahuje do pentalogie...
... ale vykoukla na mě v knihovně...
Děj mě chytl hned od začátku a příběh mě velice bavil. Sice netuším, jestli knížka prošla korekturou, protože některé výrazy opravdu bijí do očí a jsou ke konci už jsou dost otravné. Ale celkový dojem mi to naštěstí nepokazilo.
Ve jménech vedlejších postav se ale začínám ztrácet a ve významu vymyšlených slov také. Jsem toho názoru, že by méně dílů v tomto případě bylo spíše plusem, než zbytečné natahování děje.
Považovala jsem sérii za trilogii, tudíž jsem po většinu četby nechápala pomalu se táhnoucí děj a narůstající počet záhad a otázek... A byť mi tedy nakonec došlo, že k rozluštění se v této knize nedoberem, připadalo mi to už dost překombinované.
Nasteree chybí lehkost a spád prvních dvou dílů.
K tomu násilně opakující se "do prasečí řitě" a na konci už dost nesnesitelná Ilan.
Tak uvidíme, co bude dál....
Okamžitě po dočtení Faji jsem se pustila i do Nastarey.
Třetí díl mi přišel o malinko slabší než předchozí díly, ale i tak to byla jízda!
Začátek se trochu táhl, naštěstí se to po pár kapitolách rozjelo. Děj se dost zamotal, přibylo dalších hádanek a záhad - až jsem se v tom trošku ztrácela. Naštěstí velká část knihy byla totálně nervydrásající a mělo to tu neopakovatelnou atmosféru prvních dvou dílů. Trochu mi vadilo upozadění pětadvacitky, doufala jsem v prohloubení vztahů mezi Ilan a bojovníky a chyběla mi i interakce mezi ní a kapitánem. Jsem zvědavá jak to všechno bude pokračovat a doufám, že se to celé někam pohne. Z té matematiky a všech těch pětek a devítek jsem měla trochu zmatek v hlavě a tak doufám, že příští díl nebudu muset číst s kalkulačkou. Ale i když to byl nejslabší díl z celé série, nedokázala jsem se od stránek odtrhnout. Teď mi nezbyde, než přemýšlet, co to všechno má znamenat a čekat na další díl. Ch jo.
No, asi jsem Ilan minule přechválila. V tomto díle už se chová jako jiné hysterky a vydává se bezhlavě vstříc nebezpečí. Navíc se už docela ztrácím v básničkách, tajemstvích a odkazech. Občas nevím jestli něco nevysvětlili nebo jsem to jen nepochopila. Jsem ale zvědavá, co bude dál, snad to bude rychle.
Do prasečí řitě, i tento díl byl neskutečná jízda. Trochu pomalejší začátek a následně spád, na který jsme zvyklý.
Některá tajemství jsou odhalená, některé otázky zodpovězeny, čekají nás akce/ reakce - důsledky jednotlivých činu, ale také další a další hádanky.
Setkáváme se opět se starou dobrou pětadvacítkou, mrchou Kozlovou a se spousty a spousty dalšími postavami.
Malou třešničkou je malý stařík Buny, který mi velmi připomíná známého skřítka Dobbyho.
Ilan dospívá a mnohý mě svým chováním opravdu vytáčí, ale také se potvrzuje, že Ilan není jen obyčejná dívka, ani obyčejný sklenař..
Byla brousič, pak dívka ...a co bude dál? .. to se snad brzy dozvíme v dalším díle.
První a druhý díl jsem prostě zhltla. Tady jsem se skoro do půlky nemohla nějak dostat do děje. Tak určitě to bude také díky tomu, že už to bude nějaký pátek, co jsem obě knížky držela v ruce. ;) Ale i tak jednička, dvojka, prostě to byla pecka.
Uf. Třetí díl měl pro mě výrazně více třecích ploch než díly předešlé. Ilan opět často působí jako bipolární spratek, který se ještě ke všemu chová a rozhoduje naprosto iracionálně, což je ovšem bravurně vyváženo atraktivitou světa, ve kterém se děj odehrává a který by mohl konkurovat nejednomu vydařenějšímu LSD výletu. Podvědomě jsem si vsugeroval (my bad), že se jedná o poslední díl, proto jsem byl frustrován nedostatkem odpovědí, kterých se mi na rozdíl od nových otázek většinou nedostávalo. Občas jsem nedovedl přiřadit jméno, místy jsem se ztrácel. V několika případech si nejsem jistý, zda-li něco bylo vysvětleno, nebo jsem to jenom nepochopil. Každopádně je na celé sérii něco neuvěřitelně poutavého a jsem moc zvědav, jak se s tím autorka popere, jelikož já jsem slušně zmatenej. Snad se vyhne modelu "LOST", kdy se nabalují další a další otázky a v cíli čtenář místo zasloužené macaté odpovědi dostane další kýbl otázek. No uvidíme, já u toho budu.
Na tuhle knihu jsem se moc těšila a ani v nejmenším mě nezklamala. Pravda, začátek byl trošku delší, vlekl se, ale i tak jsem zoufale chtěla vědět, jak to s Ilan bude. Z druhého dílu jsem si odnášela spoustu nezodpovězených otázek a hádanek a třetí díl mi odpovědi nechtěl dát zadarmo, ale přesně takové knihy mám ráda. Svět sklenitu pořád překvapuje a odhaluje svoje tajemství, Ilan stále všechno zkoumá svojí dětinskou zvědavostí, o všem přemýšlí a snaží se všechno vyřešit, všem pomoct a všechno vědět. Začíná ale pomalu dospívat v ženu a ponořuje se stále hlouběji do zapomenutých tajemství sklenařů a mě zajímá jak se s tím vším vypořádá. A i když je začátek pomalejší, druhá polovina knihy je naopak nabitá vším. A je to pecka! Každopádně je toho ještě hodně, co musí Ilan najít a zjistit a já se moc těším až to budu hledat s ní. :)
Nestačí mě udivovat neskutečná fantazie autorky a do detailu propracovaný svět. Místy mi sice třetí díl připadal až příliš popisný a zdlouhavý, první třetinu jsem marně vzpomínala, co se to vlastně všechno událo v minulých dílech, ale i tak super počtení, které jsem hltala!
No jako kdybych si nepřečetla dva předešlé díly před čtením trojky tak bych se vážně ztratila v odkazech na dej a v historii stopro (a nebylo jí tam pomálu:-D)..jinak doufám že nejpozději příští rok bude čtyřka! Takže Stehlíková PIŠ:-):-):-)
A teda ještě Vargas a Raven jsou dle mého pěkní blbci, protože Ilan měli říct dávnou to co se dozvídáme ke konci a nemuselo by to dopadnout jak to dopadlo..chlapi zase dělají problémy:-D;-) tak snad se to ještě vzpamatuje a dopadne to dobře (dle mých představ:-))
I pro mne je třetí díl série o něco málo slabší než předchozí knihy, ale přesto dávám plný počet. Návrat do světa sklenařů, mezi pětadvacítku a do kůže Ilan mě bavil. Hádanek přibylo, takže další díl bude nutností.
Předchozí dva díly mě bavily mnohem víc. Tohle bylo místy zdlouhavé a občas jsem se v tom i ztrácela. Přesto se moc těším na pokračování.
Tahle série je naprosto skvělá! Už od prvního dílu mě úplně pohltila svou originalitou. Klobouk dolů před autorkou, která se vyrovná ostatním zahraničním kolegům...
Autorovy další knížky
2016 | Naslouchač |
2017 | Faja |
2021 | Nasterea |
2012 | Zrozena z popela |
2017 | Sněhurka jablka nebaští |
První myšlenka po dočtení byla stejná jako u předchozích dílů, a sice kde je sakra další díl!? Moc se těším, až do sebe vše zapadne.
Možná bych uvítala, kdyby místo prologu bylo vzhledem k časovému odstupu mezi díly spíše kratší shrnutí přechozího děje. Prolog bych naopak klidně vynechala, protože mně v průběhu čtení knihy napadalo, že to do něj někdy asi musí vyústit, a chvilkama mi to trochu sráželo zážitek.
I když byla Nasterea zatím neslabším dílem, další dva rozhodně nevynechám!