Nasterea
Petra Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470950/bmid_nasterea-5BP-470950.jpeg
4
2066
2066
Naslouchač série
< 3. díl >
Druhý návrat do temného světa, kde se na pravdu a naději už téměř zapomnělo… Omstakland byl napaden. Člověk, kterému Ilan zachránila život, rozpoutal peklo. Ilan se na poslední chvíli podařilo rozluštit dávnou větu i její smysl. Objevila cestu. A také místo, které hledaly celé generace. Místo, kde není život, ale jen jedovatá šedá mračna — průchod na druhou stranu retey. Je to ale také místo, kde žijí nasterey, největší hrozba v Duvalském pohoří. Jenomže kým tito obávaní tvorové doopravdy jsou? Proč začali častěji a tvrději útočit? A co se skutečně nachází na druhé straně? V Ilanině světě neexistuje nikdo, kdo by na tyto otázky dokázal odpovědět. Ti, kteří kdysi něco věděli, jsou už dávno mrtví. A ti, kdo se na druhou stranu vydali, se nikdy nevrátili. Ilan ví, že jí nikdo nepomůže. Ocitla se sama a bez ochrany bojovníků. Je sice sklenař, kterým nasterey neubližují… bude to však stačit k přežití?... celý text
Přidat komentář
Po minulých 2 knihách jsem měl opravdu vysoké očekávání. Předchozí knihy byly opravdu skvělé. Škoda, že se autorce tentokrát úroveň udržet tak úplně nepodařilo. Děj mi přišel docela zmatený. Trvalo dlouho než jsem se v knize zorientoval. Hlavní hrdinka byla dost otravná. Jsem zvědavý, jestli se v dalším díle dostaneme na původní úroveň, nebo bude sešup pokračovat.
(SPOILER)
Za mě zatím nejlepší díl, je vidět, že se autorka trochu víc vypsala a kniha není natřískaná tolika logickýma nesrovnalostma jako dva předchozí díly. Ilane je stále spratek co si neuvědomuje dosah svých činů a nevidí si pořádně ani na špičku nosu, prostě je to 15 letá neřízená střela, která lidem okolo sebe často připravede do problémů. A z kapitána senám stává tak trochu pomalu ale jistě troska, jako není se čemu divit když se mu všechno co tvořil a čemu ve své podstatě objetoval svůj život začíná tak nějak hroutit pod rukama.
Plus je, že se v tomto díle snad ani jednou neobjevila hláška Oříškové oči, za to jí bohatě nahradila hláška do prasečí řitě. Jako vážně .... Je mi líto smrti jednoho bojovníka, ale chápu ji jako důležitý mezník v ději, který se začal konečně pořádně rozjíždět. Takže jsem zvědavá na další díl.
Co mě, ale opravdu přišlo velmi humorné a logicky naprosto nepochopitelné je scéna se samostřílem, jako vážně by chlap, který celý život "chrání" sklenáře ohrozil zdroje pro nížiny tím že si vyzkouší sklenitový samostříl, protože jupí je mi 5 a nedbám na následky, tím že ho namíří na reteu to jediné co je chrání před zničením. To snad ne že. ..
Přijde mi to, jako by tohle byl nějaký přechodný díl, spousta otázek, málo odpovědí. Taková vábnička na další díly. Trochu zamrzí v podstatě téměř nulová interakce s kapitánem a pětadvacítkou - na druhou stranu se mi líbilo menší odkrytí jejich původu. Tak či onak, těším se na další díly. Tento hodnotím jako nejslabší, ale úroveň je stále vysoká.
Možná příliš velká očekávání způsobila, že mě kniha nenadchla ani nebavila tak, jako předchozí dva díly. Místo odpovědí vlastně vyvstávaly další a další otázky a nejasnosti. Očekávala jsem, že se jedná o poslední díl trilogie, ale pravděpodobně to tak není a bude pokračování. Pokud je to tak, zase se do kraje sklenitu ráda vrátím a tuhle knihu si díky tomu znovu přečtu.
Přečetla jsem znovu první dva díly a rochnila si blahem. Z třetího dílu jsem nadšená i zklamaná. Autorka vymyslela složitý, ale úžasný svět a dala mu jednoduchý příběh. Ze začátku se vše jevilo předvídatelně, ale ve třetím díle nastal zvrat a předvídavost byla pryč. Asi by se mi líbil víc příběh kdyby pokračoval tak, jak jsem očekávala. Ale ono se to zamotalo a zkomplikovalo. Kdybych aspoň měla v ruce další díl. To čekání mě zabije...
(SPOILER) Takze jsem se pustila do druheho precteni predchozich dilu, abych byla v obraze a dobre sem udelala. Vubec me to nenudilo ani ta prvni pulka, jak tu lidi pisou. Prisla mi uzitecna a zajimava. Mam rada petadvacitku, ty jejich hlody...Ja jsem se tretim dilem spokojena, ten konec ala pomnenka byl zvlastni, ale beru to, uvidime jak to bude dal. Hodne komentářu je tu i na Ilan debilni chovani, ale ono si musi clovek uvědomit, ze je to dite a prostě mysli jinak. Ale je fakt, ze jsem si neustale rikala, "tak uz Ilan rekni ze ses holka,at to mame vsichni odbyty"... Urcite si nejdriv prectete ty dva dily pred tim, at si to vic uzijete.
Na to, jak moc a dlouho jsem se těšila na 3. díl jsem čekala něco jiného. Jako kdyby na spisovatelku spěchalo nakladatelství a ona si všechny kroky nedokázala pořádně promyslet. Spoustu věcí tak bylo úplně zbytečných. Některé hádanky jsem nepochopila ani potom, co je Ilan rozluštila. A ten konec? Ilan vždycky nesnášela mluvení v hádankách nebo nějaké tajnosti.. a potom to dělá sama.
Snad budou příští díly lepší.
Podobne ako predchádzajúce dve knihy, aj táto zažína skôr pozvoľna. Dejovo síce plynulo nadväzuje na to, čo sa stalo, avšak stále ide o úvod. V ňom má čitateľ možnosť sledovať Ilan a jej klesanie do temnoty – v niektorých ohľadoch doslovné, v iných metaforické. Nakoľko vzhľadom ne bezvýchodiskovú šlamastiku, v ktorej sa ocitla, má jej charakter skôr tendenciu rozkladať sa.
Z psychologického hľadiska je vcelku fascinujúce sledovať striedavé poddávanie sa beznádeji a následné zatínanie zubov úsilím prežiť. Z dejového ide o nie príliš záživné strany, ktoré čitatelia obľubujúci strhujúci dej skôr pretrpia. Stehlíkovej sa napriek tomu viac-menej darí udržiavať pozornosť a záujem. Čiastočne aj tým, že opäť rozširuje svoj svet. Hoci väčšie vysvetlenia si žiarlivo stráži ako drak svoj poklad.
Odhaľuje teda skôr detaily, ale aj tie sú nesmierne dôležité pre fungovanie celého príbehu. Niet pochýb o tom, že autorka má všetko pevne v rukách. A aj to, že jej svet má silné základy a všetko so všetkým súvisí. Povedané slovami jednej z postáv, náhody v ich svete skrátka neexistujú. Toto opatrné vysvetľovanie je však aj zdrojom frustrácie. Po niekoľkoročnom čakaní na pokračovanie čitatelia skôr dúfali vo veľké odhalenia, tiež v to, že to všetko začne dávať zmysel. Ukázalo sa, že v prípade tejto knihy je pravdou skôr opak. Všetko sa komplikuje.
K tomu určite prispieva aj samotná Ilan. Ako rozprávačka najviac ovplyvňuje nielen dej, ale aj čitateľský zážitok. Stehlíková jej prostredníctvom ukazuje, že nestačí mať len informácie. Je potrebné ich aj pochopiť a nájsť v nich zmysel. Ilan ako postava to nedokáže a čitateľ sa za zvuku jej občas otravných úvah doslova točí v kruhu. A medzitým veselo plynú strany.
Istota plynie len z toho, že sa v príbehu čosi deje, čosi sa mení, avšak väčší obraz ostáva záhadou. Autorka drží všetkých v napätí, dokonca sa jej ho darí ku koncu knihy aj gradovať. Dokáže zasiahnuť silou emócií, ale aj prekvapiť niektorými odhaleniami. Hlavne sa jej darí naznačiť, aký smerom by sa mohli uberať zvyšné dve knihy série. Obraz je to pomerne veľkolepý a pripraviť ho trvá dlho – čím sa takisto vysvetľuje to rozvláčne tempo. Nakoniec však prídu aj vybuchujúce ohňostroje, no až v záverečných kapitolách.
Nasterea je pokračovaním v štýle predchádzajúcich dvoch kníh. Čo znamená rozvláčny úvod, pomalé napredovanie, tajomstvá, ktoré majú tajomstvá a v strede všetkého nechápavá a občas príliš tvrdohlavá Ilan. Vďaka nej v úlohe rozprávača sa čitateľ neustále točí v kruhu. Táto tretia kniha aj vďaka tomu zo všetkého najviac pripomína spojovací článok. Autorka v nej predstavuje víziu toho, čo pre svoj svet chystá. Ostáva nám len dúfať, že v ďalších knihách naplno využije ten potenciál.
Hodnotím až potom, co jsem přečetla hned za sebou všechny tři dosud vydané knihy a přidám se k těm, co jsou ze světa Naslouchače nadšeni. Děj není prvoplánovitý, svět je velmi dobře propracovaný a všechno dává smysl, pokud čtete pozorně. Dokonce i ta hodně vyčítaná numerologie a množství otázek a hádanek. Illan je typický puberťák, pánové s ní mají téměř otcovskou trpělivost. Zapomenutá historie se opět dostává na povrch a otevírá staré rány, které mohou otřást i tím nejupřímnějším přátelstvím.
Na tuhle sérii si udělejte čas, nenechte se ničím rušit a společně s Illan tak můžete objevovat to, co mělo být navždy zapomenuto.
PS: už aby byl další díl ;)
První myšlenka po dočtení byla stejná jako u předchozích dílů, a sice kde je sakra další díl!? Moc se těším, až do sebe vše zapadne.
Možná bych uvítala, kdyby místo prologu bylo vzhledem k časovému odstupu mezi díly spíše kratší shrnutí přechozího děje. Prolog bych naopak klidně vynechala, protože mně v průběhu čtení knihy napadalo, že to do něj někdy asi musí vyústit, a chvilkama mi to trochu sráželo zážitek.
I když byla Nasterea zatím neslabším dílem, další dva rozhodně nevynechám!
(SPOILER)
Holky a kluci - to, že půjde o pentalogii se ví už dlouho. Osobně mi vadil přístup Hostu, než knihu vydali, už jsem si pomalu začala myslet, že dřív bude konec světa.
A co se týče ději samotného, trochu mě zklamala kapitánova linka. Nakonec má své mouchy, a to jsem si ho malovala jako super chlapa.
Uf uf, to to bylo nudné. Kniha je tak napěchovaná tajemstvím, že je až přecpaná, ale odpovědí je poskrovnu a to ještě dost vachrlatě. Čtenáři už to pak leze krkem a vlastně ho to už ani nezajímá - zvláště ve spojení s do nekonečna omílanými "hádankami" a tajemnými vzkazy (CTRL C - CTRL V, takhle pak nabíhá počet stránek). O "prasečí řiti" už tu bylo řečeno dost, a i když je to opravdu přihlouplé, stejně mi to nepilo krev tolik jako ty sklenařské počty. Pořád dokola 5, 9, 25... a děj přitom stále stojí. Až ke konci se jakž takž někam pohne, ale to už jsem byla tak znuděná, že mi bylo jedno, co se s kým děje. Některé scény jsem si ani nedokázala představit, jak si je autorka vlastně představovala a jak to mělo technicky fungovat (mapa ze šípů). V průběhu celé knihy pak člověk naráží i na tak kratičké kapitoly, že jsem se opakovaně musela ptát, proč je to rozděleno zrovna takto - vždyť se tam opravdu nestihlo vůbec nic stát. Na další 2 díly už asi přestanu čekat.
(SPOILER) Jdu na 2* abych podtrhla svůj dojem rozdílu proti předešlým dvěma dílům. Jinak bych dala 3. Já nevím, ale ten koncept vytrhnutí zajímavého kusu zprostřed knihy ještě ušel u předchozího dílu, kde uzavíral úvod první části knihy, ale tady je použit začátek konce knihy a tím mi ty 4/5 děje předtím přišly tak akorát jako čekání na to, až se začne skutečně něco dít. Pokaždé jsem věděla, že Ilan opět bude akorát dokola opakovat to svoje a nikam se to neposune. Navíc řada věcí v ději prostě kulhá na obě nohy a člověku se chce mlátit z toho hlavou do zdi. Konec byl naopak příjemným osvěžením, když tedy pominu tu epizodku v Olympu, a rozjetím k dalšímu ději. Když si vzpomenu, tak si to jednou třeba dočtu.
(SPOILER)
První více než polovina knihy byla bezbřehá nuda. Hrozně jsem se do čtení nutil a dost u toho skřípal zubama. Autorka se pokoušela zřejmě rozšířit mytologii svého světa, ale dělala to tak šedivou a úmorně nudnou formou, až jsem měl dojem, jako by si snad neuvědomovala, že to po ní ještě bude taky někdo číst. Nic se nedělo, nic se nikam neposouvalo a navíc když už se konečně něco stalo, tak jen to, že veškerý děj zapadl do klišovitých a stokrát omletých vyježděných kolejí o tom, že si hrdinové musí vybrat, zda budou bojovat za své přátele, nebo za své "nově objevené kořeny".
Moc tomu nepomohl ani fakt, že pomalu se rodící milostná linka mezi Ilan a kapitánem, která mi byla jasná už po prvních několika stránkách první knihy a v kterou jsem doufal, že si ji autorka odpustí...tak ano - ta se stává realitou.
Lepší to bylo potom už ke konci, kdy se všechno začalo trochu hýbat, v ději se zavířilo postavami, které mi nebyly úplně ukradené a osudy několika přítomných mě začaly konečně taky zajímat. Některé zvraty se autorce podařilo dokonce vykreslit tak, že jsem byl překvapen a skutečně mi zatrnulo. U některých pasáží jsem se rovněž přistihl, že hltám každé slovo a musel připustit, že když se Petra Stehlíková dobře vyspí a nebo si dá jiné anabolikum, tak pořád ještě umí.
Přeju autorce, aby se jí další díl povedl více než tohle. Ten nadpoloviční kýbl hořké nudy z první poloviny už holt klady z konce knihy vyvážit nedokáží.
Byla jsem rozhodnutá, že si Nastereu nepřečtu, ač tento příběh miluju. Zkrátka a dobře se mi nezamlouvá, když mi někdo slíbí, že to bude trilogie, a pak to natahuje do pentalogie...
... ale vykoukla na mě v knihovně...
Děj mě chytl hned od začátku a příběh mě velice bavil. Sice netuším, jestli knížka prošla korekturou, protože některé výrazy opravdu bijí do očí a jsou ke konci už jsou dost otravné. Ale celkový dojem mi to naštěstí nepokazilo.
Ve jménech vedlejších postav se ale začínám ztrácet a ve významu vymyšlených slov také. Jsem toho názoru, že by méně dílů v tomto případě bylo spíše plusem, než zbytečné natahování děje.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká fantasy pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Naslouchač |
| 2017 | Faja |
| 2021 | Nasterea |
| 2012 |  Zrozena z popela |
| 2017 | Sněhurka jablka nebaští |
Ja to zhltla stejne jako predchozi dily... Nekdo rika, ze je tento dil zmateny, ale mne neprislo. Je fakt, ze Ilan byla obcas dost nesnesitelne...ale vsak je v puberte, ta autenticnost je naopak podle me skvela:). Tak jen tentokrat snad nebudem cekat na dalsi dil tak dlouho.