Nataša
Iva Hercíková
Tato kniha v sobě obsahuje hned tři nejznámější díla a to: Pět holek na krku, Trest a Druhá láska. Hlavní hrdinkou je dospívající dívka Nataša. Za své kamarádky považuje Libuši, Jiřinu, Janu a Zdenu. Pravdou ale je, že holky Natašu moc rády nemají. Zvláště potom, co se jí podaří udělat dojem na Petra. Petr bydlí i se svými rodiči na zámku a tím si od holek vysloužil přezdívku Princ. Nataša by však mnohem víc stála o přátelství holek, než o lásku Petra. Všechno dobře skončí, holky zmoudří a s Petrem je to také všechno na nejlepší cestě. Nic ovšem netrvá věčně, jak naznačuje druhý díl Trest. V posledním díle Druhá láska zjišťuje Nataša, že první láska nemusí být ta největší a zamiluje se do Petrova kamaráda Pavla.... celý text
Přidat komentář
Tahle knížka neodmyslitelně patří k mým pubertálním letním prázdninám a k chichotání se s kámoškami, které ji taky četly.
Obsahuje tři knihy, které patřily k mým nejoblíbenějším. První a třetí díl jsem četla opakovaně, druhý jsem nemusela. Hledání sebe sama v dospívání, sny a touhy, objevování a zkoumání hranic. První lásky, které zůstanou těmi nezapomenutelnými, proč vlastně ? Možná proto, že projít si tou smrští emocí není vůbec jednoduché. Vztahy a touha po přátelství zůstávají stejné, takže kniha se doufám bude líbit i dnešním mladým, i když pochopí oni vůbec, že když se chce jít na rande, tak se to musí domluvit a ne vytelefonovat ? Takže vlastně nevím, zda se bude líbit, nebo bude odvrhnuta jako literatura z doby dinosaurů.
Tahle kniha se mi do rukou dostala zcela náhodou a rozhodně toho nelituji.
Příběh byl velmi poutavý, na čtení jednoduchý a moc mě bavil.
Nataša, hlavní hrdinka, se celý příběh snaží zavděčit svým kamarádkám. Přestože je k holkám milá, holky jí dělají naschvály a využívají její dobroty...
Kniha byla plná legračních chvilek, a díky ilustracím A. Borna byla opravdu dokonalá.
Určitě doporučuji.
Nataša je pokračování Pěti holek na krku. Holky více dospějí, začínají vše vidět trochu jinak, než když se honily za "Princem". Nataša se zamilovává do Petrova kamaráda a tím vzniká pěkná zápletka. Koho si nakonec vybere?
Jeden z mých oblíbených dívčích románků. V období dospívání jsem četla několikrát.
Nejdřív holky nahánějí Petra, pak Petr běhá za Natašou a nakonec Nataša neví, jestli raději Petra nebo Pavla. Vtipné příběhy o strastech dospívání, o holčičích intrikách, o prvních láskách a zklamáních i o poznání, že to v životě nemusí být vždycky taková tragédie, jak se v patnácti může zdát. Komu se kniha líbila, doporučuji přečíst si pokračování Pět holek na krku po třiceti letech.
Hodne mi pripomnela pubertu, ale Natasa me casto rozcilovala, jako hlavni hrdinka mi nebyla sympaticka
K téhle knížce jsem se ve svém dospívání taky nekolikrát vracela. Vtipně psané. Má to svou poezii.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Pět holek na krku |
| 2004 | Tři v háji |
| 1998 | Hester aneb o čem ženy sní |
| 1980 |  Nataša |
| 1978 | Andrsenka |
Přečteno znovu po mnoha a mnoha letech. V komentáři se pokusím porovnat své pocity z knihy tehdy a dnes.
První část Pět holek na krku jsem četla, když mi bylo asi 12. Vzala jsem si knížku na školu v přírodě a celou jsem ji přečetla hned první ráno, protože jsem se vzbudila už v půl šesté. A poctivě musím říct, že v tom věku jsem ji vůbec nepochopila. Jednotlivé scény mi přišly vtipné, třeba setkání s Princem a "divadelní" výstup, debata s Libuší u bonboniéry, ale proč holky nemají Natašu rády a co Nataše provedly, to mi došlo až při dalším čtení o pár let později. Co holka v 90. letech ví o "nové buržoazii"? Nejhezčí byly (a jsou stále) ilustrace Adolfa Borna.
Trest jsem četla až jako dospělá, a protože jsem tehdy znala třetí díl, přišel mi tak nějak zbytečný. Dopisy, které si vyměňují Nataša s Petrem, mi připadaly hrozně vyspělé až filozofické na to, že je psali teenageři. Osobně jsem Petra prokoukla dříve než ona - ale mně už dávno nebylo -náct. A Nataša u mě klesla poté, co podrazila recitátory.
Druhá láska je jednoznačně nejlepší část. Četla jsem ji v přiměřeném věku 14 nebo 15 let a věci, které Nataša řešila, mi přišly blízké. Navíc se jaksi polidštily i její přítelkyně, najednou jsem si uměla představit, že by to byly i moje kamarádky. A rozhodně bych brala kluka, jako byl Pavel - tak citlivý a vnímavý. Navíc v knize hraje roli i píseň Paula Simona a Arta Garfunkela The sounds of silence, možná nejkrásnější písnička na světě.
Teď jsem tedy poprvé přečetla ucelené vydání 3v1. Krom toho, že jsem díky tomu pochopila souvislosti a knihy dostaly jakýsi vyšší smysl, jsem objevila i zajímavou věc - že totiž Druhá láska má přepracovaný konec. V mém vydání z roku 1973 (bez Bornových ilustrací) vyprávění končí polibkem ("To je krása, pomyslela si Nataša a pak už nic."), v souhrnném vydání z roku 1981 se k němu teprve schyluje.
Jednotlivé díly hodnotím takto: Pět holek na krku ***, Trest ***, Druhá láska *****.