Návrat do údolí stínů
Petr Kopl
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/102295/navrat-do-udoli-stinu-102295.jpg
4
52
52
David se probudí v podivném domě s naprostou ztrátou paměti. U své postele najde dětskou chůvičku. Tajemný hlas v ní se stane Davidovým jediným průvodcem po domě plném zrůd. Postupně se dozví, že utrpěl vážné zranění a dům je vězením jeho mysli. Jediný způsob, jak znovu procitnout do reality, je postavit se tváří v tvář nepředstavitelné hrůze.... celý text
Přidat komentář
Tak toto byl krok stranou - kresby mě oslovily jen prací s povrchy a stíny, ale příběh i samotné ztvárnění (jakési emo postavičky? Inu, rok 2011 je dávno pryč...) šly dost mimo mě.
Přiznám se, že jsem od autorského komiksu Petra Kopla čekal i víc, než prvoplánový příběh s lehce kýčovitou atmosférou dorosteneckého hororu. Nemluvě o tom, že mnoho motivů zůstává nedořešených a konec je víceméně otázkou čtenářovy fantazie. Kresby jsou přitom paráda, Kopl v celostránkových ilustracích jednoznačně dokazuje, že mu komiksové umění vysloveně koluje v žilách. Jen kdyby se (na můj vkus) tolik nepodbízel módním trendům, kvůli čemuž postavy působí maličko lacině. To je samý „in“ účes a „cool“ schopnosti, ovšem sympatie nula, nula nic.
Ale abych jen nehaněl - vyprávění má hodně dobrý začátek, kdy čtenář lítá v souvislostech a zároveň trne napětím, přičemž pavoučí infekce působí skutečně děsivě. Bohužel, druhá půlka příběhu už je po dějové stránce průhledná a především, jak už jsem jednou naznačoval, neukončená. Snad se jednou, možná, u někoho dočkáme pokračování a já budu mít šanci názor na Návrat do údolí stínů přehodnotit. Prozatím však zůstávám u nepříliš spokojeného dojmu.
Opravdu zajímavé počtení.
Ze začátku komiks nedává vůbec žádný smysl, autor vás hodí rovnou do akce bez předchozího vysvětlení (hledala jsem jestli jsem náhodou nepřeskočila nějaký ten díl .. ale ne). Do posledních stránek vlastně vůbec nevíte která bije, nakonec se vše vysvětlí na koncových asi 12 stránkách a víte co ? Je to naprosto geniální. Petr Kopl má opravdu výjimečný styl vyprávění komiksů. Doporučuji přečíst.
Za mě jeden z nejlepších počinů od P. Kopla. Škoda že je to tak krátké. Černobílá kresba mi překvapivě sedla, zrovna tak stylizace a celkové pojetí... Příšery jsou opravdu děsivé, no a příběh... Je velmi zajímavý a, jak už to u tohoto autora bývá, velmi chytlavý. Je škoda že celé dílko končí vlastně v momentě, kdy všechno začíná. :)
Čekala jsem od mini komiksu více, ale nemůžu si stěžovat.
Jen mě zarážely ty ilustrace. Některé jsem nemohla pochopit.
Hodnotím 3*
Taková malá knížečka a v ní tak obrovský poklad.
Výborné,tajemné,perfektně graficky zpracované dílo!!
Smekám před autorem a těšim se na pokračování ;)
Místy temné,místy trochu mrazivé,místy trochu zmatené,místy napínavé,krátké....,a hezké :)
Tuto malou knížečku jsem objevila v knihkupectví za pouhých třicet korun - no nekup to! Měla jsem ji hned přečtenou, tudíž se dá říct že je to taková jednohubka. Jednohubka plná šíleností a dokonalé kresby.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Pérák: Oko budoucnosti |
| 2019 |  Dračí chůvy |
| 2018 | Vznik ČSR 1918: Velezrada se trestá |
| 2010 | Král Artuš |
| 2012 | Dracula (komiks) |
Údajně tedy taková jako prvotina (ale možná se pletu), nicméně za mě dobré, pěkné a asi taková klasika, na kterou jsem u Kopla zvyklý. V podstatě se to celé veze na vlně pozdějšího Procitnutí a ještě pozdějšího Zázraku, Péráka apod. Vývoj v kresbě, ale hlavně i v celkovém pojetí kresby a příběhů je znatelný, ale přesto je to až archetypicky Koplovské. Vůbec mi nevadila černobílá kresba, která dávala vyniknout všemu dění a detailům, protože některé výlevy by se podle mě v barvách mohly ztrácet. V jednoduchosti je krása.
Nicméně samotný děj jsem si neužil. Celé to podobenství nebo nějaký vnitřní svět je hodně zjednodušený a některé věci mi tam úplně nedávají smysl. Jasně, Vědomí a Nevědomí, ale pak nějaká pomerančová paní z domu naproti apod., k tomu nákaza ve chvíli, kdy je evidentně v kómatu po nehodě a ne napadený nějakou reálnou nákazou apod. jako asi to mělo nějaký hlubší význam a je tam i viditelně odhalen, ale nezapůsobilo to na mě tak hluboce, jak se to zdálo. Ale může za to do jisté míry i rozsah a celková pointa, která je jen o tom se "probudit" a víc transcendentálních či niterně příšeráckých věcí se tam neřeší. Asi prostě jednohubka, kde člověk ani nechce pokračování, ale je rád, že o ní ví. :)