Návrat na planetu Zemi
Ivo Železný , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17713/navrat-na-planetu-zemi-17713.jpg
4
99
99
Třetí antologie science fiction v Členské knižnici přináší povídky a novely padesáti a jednoho českého a slovenského autora a je dosud největší antologií československé science fiction. Podle původního plánu měla být dokonce víc než o polovinu delší, ale záměr narazil na techniku, která, bohužel, prozatím do věku science fiction nedospěla. Tak tlustá kniha se zkrátka a dobře nedá kvalitně svázat. Nezbylo, než antologii redukovat na maximálních šest set padesát stran. Ale všechno zlé je pro něco dobré a řešení se našlo. Současně s Návratem na planetu Zemi vyjde antologie Stalo se zítra, níž najdete mj. povídky dalších deseti autorů, na něž v Návratu nezbylo místo, celkem vám tedy v obou antologiích představíme jedenašedesát českých a slovenských spisovatelů science fiction v devadesáti povídkách a novelách knižně dosud nevydaných... celý text
Přidat komentář
Velmi rozsáhlá reprezentativní a určitě zajímavá antologie celkem 51 kratších i delších povídek českých a slovenských autorů. Velká většina povídek je kvalitních. Kniha jako celek rozhodně stojí za přečtení.
Na to, jak se mi líbily první dva výbory, je toto pro mě zklamáním. Jednak příliš (51!) různorodých povídek, takže čtenář je až přesycen (hurá konečně jsem to dočetla), jednak je to československá tvorba. Nemůžu si pomoct, česká jména postav mi ve sci-fi vůbec nesedí. Petr, Jirka, copak taková jména mají kosmonauti? Hrozně mě to rušilo, ale to je asi můj problém.
Sbírka je vnitřně členěna tématicky na část věnovanou lidem, vynálezům, robotům, cestování časem a konečně i mimozemským civilizacím. Za mě byly nejnudnější ty vynálezy a cestování časem - je to takové příliš monotónní. Pro mě byla nejzajímavější část mimozemská.
V době, kdy jsem si knihu kupoval, jsem pociťoval nevýslovnou radost z toho, že se mi ji nakonec podařilo sehnat. A nelitoval jsem toho v žádném případě.
Antologie podává poměrně solidní přehled o tom, co se v české a slovenské sci- fi "urodilo". Dnes už takový přehled nemám, což je škoda.
S antologiemi je ta potíž, že jsou to... antologie. Nicméně tuto by si příznivci sci-fi přečíst měli, protože i když možná tu a tam některou povídku přeskočíte, číst se jich dá většina a některé jsou vysloveně dobré. To je solidní výsledek.
Líbilo i nelíbilo. Těžko říct. Některé povídky jsou fantastické, ale jiné jsou takové tuctové. Každopádně neuškodí přečíst ;)
Dávám 5*. Ne že by všechny povídky byly na 100%, ale "Vesmír je dost nekonečný" od Ondřeje Neffa, to je pecka! A také - "Pozor, zde koordinátor!, Vynález absolutní zkázy, Kupte si knihu od Berthera, Zpátky do Tartaropole, Volání ledového světa, Hydra chondris" a další!
Aj mne sa najviac pacila poviedka prorok a potom este kupte si knihu od berthera. Volanie ladoveho sveta ma dojalo, desattisic ton chromu a necakana pamiatka prave naopak :)
Zaujimave je, ze som poviedky citala na preskacku a neviem ci som si to zo zaciatku zle vyberala, ale ku koncu ma bavila kniha cim dalej tym viac.
Antologie jednapadesáti československých socialistických sci-fi povídek a novel s občasným velmi mírným přesahem až do horroru (Eduard Martin: Prorok, Miloslav Švandrlík: Poslední oběť). Povídky jsou pestré: tu nudné, tu zajímavé, zábavné, poutavé, hloubavké, komické až absurdní. Kvalitativně kolísavé, ale se silným potenciálem uspokojit. Každý si najde to své, mnohdy i ve více kusech. 3,5*
Povídkové knihy nemám rád, protože se střídají ty špatné s výbornými a když převažuje více těch špatných, tak to kazí dojem z celé knihy. Nejvíc mě dovede naštvat, když jsou v knize jedna nebo dvě vynikající povídky a zbytek nestojí za nic. Myslím, že tato antologie českých a slovenských autorů se mi docela líbila.
Část díla
 |
A přece platí! 1985 |
 |
A velký skok pro lidstvo 1985 |
 |
Antigravitace není legrace 1985 |
|
Bajka o vojákovi a mudrci 1985 |
 |
Bajky na pozítří 1985 |
Tuhle knihu jsem poprvé četla na základní škole a od té doby ještě mnohokrát. Podle mě jsou tam jedny z nejlepších sci-fi povídek, které jsem kdy četla. Po knize sáhnu, asi tak jednou za tři roky, když mám všeho nad hlavu a kdy se nedokážu soustředit na nic složitějšího. Pořád se mi libí.