Návrat Sherlocka Holmese
Arthur Conan Doyle
Příběhy Sherlocka Holmese / Sherlock Holmes série
< 6. díl >
Vlna protestů a nevole, která se spontánně zvedla, když se Arthur Conan Doyle rozhodl sprovodit ze světa svého hrdinu Sherlocka Holmese zkušenost rukou melodramaticky démonického profesora Moriartyho (Vzpomínky na Sherlocka Holmese), překvapila patrně i autora a při vší grotesknosti zůstává dodnes čítankovým příkladem známého faktu, s nímž se v dějinách literatury setkáváme nejednou: románová postava, spisovatelem vytvořená fikce, jakmile na ni čtenář přistoupí a oblíbí si ji, vymkne se autorovi z rukou, přestane být jen jeho a začne „žít“ podle vlastních, nezadatelných zákonů, na svém tvůrci už víceméně nezávislých. Doyle však naléhání svých čtenářů odolával skoro devět let: mezi rokem 1894 a 1902 se z jeho pera žádné nové holmesovské dobrodružství neobjevilo. Teprve po neobyčejném úspěchu Psa baskervillského a po návrhu amerického nakladatele, který Doyla prostě uplatil, nedokázal autor déle vzdorovat a odpověděl nakladateli lakonickou dopisnicí: „Very well. A. C. D.“, to jest souhlasem, že bude v holmesovském cyklu pokračovat. A tak v říjnu 1903 konečně v časopise The Strand Magazine vychází povídka Prázdný dům, v níž je noželitelný a dobře systemizovaný hrdina „obživen“, jeho smrt anulována, vše více či méně uspokojivě vysvětleno. Holmes s Watsonem se vydávají za dalšími dobrodružstvími v nové sérii povídek, která o dva roky později, když se rozrostla v knihu, dostala faktický a vlastně jediný možný název – Návrat Sherlocka Holmese. Čteme-li dnes Doylovy holmesiády znovu, překvapuje kvalita a vyrovnanost celého cyklu, i když vznikal ve velkém časovém rozpětí. Starý pán pracoval s úctyhodným rozmyslem a suverenitou, měl harmonický, dobově racionální styl, pro nás dnes starosvětsky rozmarný. Vidíme také, jak mnoho efektů dnešních autorů předjímal. Čas jeho dílu nic neubral, navíc přibyla líbezná patina starých časů: kouzlo plynových luceren v mlhavých ulicích viktoriánského Londýna a vlaků, které jezdívaly vždy přesně; příjemná nekomplikovanost povah a roztomilá obřadnost společenského života; navždy ztracený poklid světa, ve kterém už dávno nežijeme. Přijměte tedy zase po řadě let pozvání k nové návštěvě tohoto světa: pánové Sherlock Holmes a doktor Watson znovu přicházejí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: 2012 , Městská knihovna (Praha)Originální název:
The Return of Sherlock Holmes, 1903
více info...
Přidat komentář
Autor vyslyšel čtenáře a vrátil Sherlocka Holmese mezi živé. Slavný detektiv opět vyhledá svého společníka Watsona a navážou tam, kde skončili, jako by žádné dva roky truchlení nebyly. Líbilo se mi to moc, všechny povídky jsem okomentovala samostatně v sekci Část díla.
Sherlock Holmes není moje parketa. Ale nejspíše to bude výběrem povídek. Některé mě bavily a byly velmi zajímavé, ovšem většina z nich dost krkolomných a nezáživných.
Celou audioknihu jsemměla půjčenu z knihovny. Ale celá najednou se nedala poslouchat. Max. 3 povídky.
Nejedná se o mé první setkání s literární podobou Sherlocka Holmese (četla jsme už Psa baskervillského, kde se ovšem postava S.H. moc nevyskytuje) a musím říct, že mě překvapilo jak arogantní, necitelný a drogově závislý je (britský seriál Sherlock nepřeháněl ani v jednom). Ale postava je to velice zajímavá, případy byly napínavé, i když u nich chybí určité napětí - prostě víte, že to vyřeší a spíš jen čekáte jak. Interpretace byla příjemná a jaksi "dobová".
Prijemne cteni na dovolene, jednotlive povidky volne plynuly, stara dobra Anglie a doba, ktera je uz nenavratne pryc. Motivy pribehu jsou v soucasne dobe uz trosku usmevne, ale to nic nemeni na tom, ze jsem se u knihy prijemne bavil.
Ke sbírce není v zásadě mnoho co napsat. Jedná se o sbírku detektivek poněkud proměnlivé kvality (některé mám velice rád, jiné jsou tak akorát trapné), které byly produkovány nikoliv pro jejich literární hodnotu, jako spíše pro jejich komerční hodnotu, nu a je to na nich vidět. Mimochodem, zdá se mi vtipné, že autor opět projevuje snahu ukončit to. Prostě to utnout. Vlastně u Druhé skvrny píše: dost, tohle je poslední povídka, neštvěte mě už! A ono mu to zase nevyšlo. Chudák.
Nu a co jiného vám sdělit, že? Komentoval jsem jako vždy i jednotlivé povídky, takže se tam můžete podívat, co je (dle mého pochybného soudu) kvalitnější a co méně, ale mnoho se tam nedovíte. Ony prostě nejsou zajímavé. Jistě, jsou zábavné, ale ne zajímavé. Shrnuto dohromady: je to zábavné, vtipné a milé čtení, které je ale strašně nezajímavé, nekonzistentní a absurdní. Příjemnou zábavu přeji (já se bavím).
Příběhy Sherlocka Holmese mě baví. A nejvíc ty, kde si mohu z náznaků zahrát na detektiva s pomocí indukce také. Návrat je však strašlivě nevyrovnaný a je to patrné hned u prvních příběhů. Ten první je pro fanoušky, vysvětlující, případ je jednoduše s drobnými třešničkami vyložen a basta. Naopak ten druhý je hezkou hříčkou nabízející příležitost k vlastnímu teoretizování. A tak se to po celou knihu střídá, někdy to zabrušuje do akce, jindy tématy přespříliš dávno do minulosti a potom zase k Sherlockově genialitě. Pobaví i potrápí šedou kůru mozkovou a po dočtení poslední stránky zase odvane zpět na začátek 20. století...
Je mi líto, ale na víc než tři hvězdy to prostě není. Viktoriánská Anglie, mizerné počasí, šálky čaje, nostalgie... to vše je fajn, včetně obou hlavních hrdinů, ale rozhodně to nezakryje skutečnost, že řada příběhů, a v tomhle svazku obzvlášť, je těžce průměrná...
Sherlock je prostě klasika. Jen musím jednotlivé povídky poslouchat postupně s nějakým časovým odstupem, protože jinak už mi to přijde to samé dokola.
Budem sa opakovať, ale opäť vynikajúce poviedky, atmosféra viktoriánského Anglicka, nový preklad a krásna obálka od Snowmouse...
A budem sa opakovať aj s hodnotením, opäť za plný počet :).
Génialni - alfa a omega všech dalších detektivek pozdějších autorů.... knihu je třeba číst pozvolna, abysme si příběhy vychutnali a neprecetli vsechny případy moc brzo, protoze dalsi nepribudou.
P.S. Watson je sice trubka, ale kdo by vedle Sherlocka nebyl!
Sherlock Holmes se vrací, po boku jeho věrný přítel Dr. Watson. Klasika z viktoriánského Londýna mne moc nenadchla.
Přečteno několikrát a vždycky jsem se pěkně vnořila do děje, ačkoliv povídky znám skoro nazpaměť. Mám ráda Doylovy příběhy a nikdy se mi neomrzely.
Nezapomenutelné příběhy slavného a geniálního detektiva, ze kterého má strach nejenom Scotland Yard. Celou sérii jsem přečetla už jako dítě. Moc mě bavila. Doporučuji
Část díla
Černý Petr / Čierny Peter
1904
Charles Augustus Milverton / Dobrodružstvo Charlesa Augustusa Milvertona
1904
Druhá skvrna / Druhá škvrna
1905
Opatské sídlo / Abbey Grange
1904
Osamělá cyklistka / Osamelá cyklistka
1903
Autorovy další knížky
1978 | Pes baskervillský |
2010 | Případy Sherlocka Holmese |
1982 | Dobrodružství Sherlocka Holmese |
1971 | Ztracený svět |
1987 | Muž s dýmkou a houslemi |
Poviedkové zbierky majú tú smolu, že sú jednotlivé kusy kvalitatívne nevyvážené. Z pohľadu dnešného čitateľa, ktorý je kŕmený skutočne ťažkými (tým myslím váhu knihy, je zarážajúce koľko strán majú súčasné krimi knihy), depresívnymi a krvavými detailmi (čím popisnejšie, tým "lepšie") a najmä celými sériami o zvrátených masových vrahoch a vyšetrovateľoch (často agentoch, nie vždy detektívoch) trpiacich nejakým neduhom, je Návrat Sherlocka Holmesa takým milým a priateľským čítaním. Viac ako o opis brutalít tu ide (a autor to sem-tam spomenie) o hľadanie stôp a splietanie jednotlivých ohniviek do logického (občas aj prekvapujúceho) vyústenia. Takže návrat na koniec 19teho storočia bol fajn, neurazil, pred spaním to bola skvelá dávka dôvtipu. Škoda len, že čitateľ pomerne ľahko uhádne, kto je páchateľ/ka, alebo má poviedka podobu červenej knižnice.