Návštěvní barák

Návštěvní barák
Ohodnoťte knihu

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39375/bmid_navstevni-barak-V9g-39375.jpg 3 20 20
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Poslední román Martina Amise se vrací do období stalinské hrůzovlády. Jeho protagonisty jsou dva bratři, anonymní vypravěč a Lev, kteří jsou jako oběti stalinských paranoidních čistek internováni do gulagu v sibiřském Norlagu. Oba bratři milují tutéž dívku, překrásnou Zoju – vzniká tak chmurný milostný trojúhelník. Zoja a Lev stráví noc v táborovém návštěvním baráku a příběh této noci se posléze promítá do všech následných událostí. Amisovi se podařilo věrně vykreslit nelidské podmínky sovětských gulagů s jejich strastiplným bojem o každodenní přežití.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Volvox Globator
Originální název:

House of Meetings, 2006


více info...

Komentáře 2

Recenze 2

Hvězdičky 20

Tempo & emoce

Přidat komentář
karel9045
10.04.2018 4 z 5
karel9045

Kniha je koncipována jako autorův dopis (nevlastní?) dceři. Čtení to není zrovna lehké, protože se nejedná o lineární vyprávění, ale spíš o sumu postřehů a zvláštní filozofie, v níž se mísí psychologie s literaturou, sexem a dokonce i geografií. Možná že tak si Amis představuje tu pověstnou širokou ruskou duši. Přiznám se, že jsem někdy obtížně hledal smysl vět a slov, ale potom jakoby se příběh rozjasnil a vše zapadlo na své místo. Dokonce i velmi obtížně uchopitelnou povahu autora, jsem začal lépe chápat. Vyprávění je vlastně zpověď starého muže, který si jako mnoho jiných Rusů prožil nejkrutější okamžiky v dějinách 20. století. Přežil stalinský teror 30. let, přežil válku, která ho zavlekla až do Německa, přežil gulag, kam byl po jejím skončení internován. Mezitím se stačil zamilovat do dívky židovského původu a až v táboře, kde se po mnoha měsících setkává se svým bratrem zjistil, že se stala jeho manželkou. V anotaci se dočteme cosi o milostném trojúhelníku, ale žádné romantické drama se nekoná, ani žádný boj o ženu. Autorovy myšlenky se točí především kolem bratra, Zoji (zmíněná dívka), sestry, rodiny a Ruska. A úvahy a reflexe to nejsou vůbec optimistické.

valentýna
19.11.2013
valentýna

Kniha se mi začala víc líbit až ke konci, a to nejspíš proto, že jde více méně o vyprávění, bez dialogů. Podruhé bych ji nečetla a ani ji nedoporučila, nevyhovoval mi moc ani styl psaní.