Nebe nad Jemenem
Tomáš Šebek
Odjet jako chirurg na misi s Lékaři bez hranic neznamená jen vracet vyhřezlá střeva zpátky do břicha. I přes každodenní hřmění střelby, všudypřítomnou hrozbu cholery, operace těžce postřelených dětí a nedostatek spánku se Tomáš Šebek na své jemenské misi snaží pozorovat běžný život, který se skrývá pod tímto válečným závojem. Jak se žije muslimským lékařkám? Jaké lidské příběhy se ukrývají za tvářemi pacientů a co o nás prozrazují naše jména? To vše popisuje Tomáš Šebek ve své nejnovější knize z místa současné největší humanitární katastrofy na světě, ale zároveň nezapomíná zapojit i smysl pro humor a nadsázku.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi libila, ale ne tolik jako Lekarem mezi pousti a minami K. Höschlove. Bylo zajimave udelat exkurz do neobycejneho i bezneho zivota autora. Ale uz po tydnu ve mne nezustava nic moc krome dojmu, ze to je prace nadmiru narocna, a rady, ze az pujdu resit neco s chirurgem, mam ho nejdriv nakrmit a vyslechnout. Sice si asi pomysli, ze mam jeste psychiatrickou diagnozu, ale bude na mne hodnejsi :-)))
Jako lékaře pana Šebka velmi oceňuji. Ne každý by měl odvahu vyjet do válkou zasažené oblasti. Bála jsem se, že to bude hlavně smutné čtení, ale mezi hromadou lékařských termínů a zkratek na něj nějak nebylo místo. Právě díky termínům dávám méně hvězdiček, protože pro laika to bylo náročné čtení.
Skvělé a silné čtení. Chirurg Tomáš Šebek a jeho zápisky z mise, s Lékaři bez hranic, tentokrát z válečného Jemenu.
Velký respekt a obdiv úplně všem z organizace Lékaři bez hranic ( sleduji i na Fb).
Lékaři bez hranic je mezinárodní profesionální organizace, která poskytuje zdravotní a humanitární pomoc v oblastech zasažené válkou, přírodními katastrofami nebo epideiemi.
Měla jsem možnost zúčastnit se osobně besedy a panem Šebkem
(máme spolu i foto :):) Úžasný, moc příjemný člověk, vtipný, s nadhledem a velký sympaťák k tomu. Prostě Borec nakonec !!!
Jdu na jeho další knihy. Doma už čeká Africká zima, mise z Jižního Sudánu a ať vím co se stalo se Standovými rajčaty :):)
Očekával jsem knihu o Jemenu, ale utápěl jsem se v nekonečných popisech nemocničních sálů, diagnóz a operací, ztrácel jsem se v lékařských termínech a slangu. Po 80 stranách jsem to vzdal.
Četla jsem Nebe nad Jemenem jako druhou knížku od Tomáše Šebka. Už jsem ji nehltala tak, jako tu první. Bylo VŠ zajímavé nahlédnout pod pokličku válkou zmítá země. Vážím si toho, co dělá!
Všichni lékaři i další zdravotníci, kteří se vydávají na tyto mise do oblastí zasažených ať už válkou, nebo nějakou přírodní katastrofou, si zaslouží obrovské uznání a respekt.
Naprosto čistá a nekomplikovaná žánrovka. Do knihy se pustí asi jenom člověk, který ví proč, ví, co od toho čekat. A to taky dostane. Nic víc a nic míň.
Nečetla jsem zápisky ani z Afriky, ani z Haity. Ale rozhodně to udělám. Zajímavé, byť ze začátku trošku kostrbatější. Ale jakmile si zvyknete na styl, už sledujete jeho pobyt v nemocnici, případy, kolegy a z menší části i život v této zemi. Jak je někde níže v komentářích uvedeno, že je to na sílu, možná i ano. Pořád se točíte kolem války a jejích obětí, zahalených žen a nebo toho že jejich životy jsou v rukou muže - otce a pak manžela. Přesto dávám 5h. Zase trošku jiné než Blízký východ od Jakuba Szantó.
Kniha mi připadá ze všech autorových nejslabší. Něco tomu oproti minulým knihám chybí, možná více akcí z nemocnice nebo popis zdravotnictví v dané oblasti. Připadá mi to psané na sílu, protože musím, tak popisuju kde co a kde koho, třeba svoje problémy se spánkem.
Na druhou stranu se mi moc líbil rozhovor s místními lékařkami, jde na tom vidět jejich společenské postavení, a věci které jsou pro nás nepředstavitelné.
Někde o sobě prohlašoval, že se nepovažuje za spisovatele, ať už je to práce jeho nebo literárního redaktora, žasnu nad těmi hrůzami, které musejí lidé v Jemenu už mnoho let snášet. Válka je hrozná věc, ale jakmile nastoupí i hladomor a umírají děti, nastává peklo. Je dobře, že existují stateční doktoři, kteří aspoň malému zlomku lidí v těchto končinách pomůžou. Silný text. A velice smutný.
Opäť podarená kniha. Štýl písania mi sedí, kniha sa číta dobre. Oceňujem aj označenie veľmi pekných fotografií, v predošlej knihe mi to dosť chýbalo.
Tomáš Šebek je můj oblíbený superhrdina - každá jeho kniha nebo přednáška mě nechává v úžasu nad tím, čeho všeho jsou lidé schopní. Ať už v tom lepším slova smyslu (skvělý chirurg, účastník humanitárních misí, držitel cen za statečnost a pomoc vzor v péči o nemocné); nebo v tom nejhorším smyslu slova (válečné konflikty, násilí a další zvěrstva, která ve svých knihách popisuje). Jeho styl psaní mi sedí a do daného prostředí se hodí.
Skvělá sonda do fungování Lékařů bez hranic z pohledu lékaře přímo z místa dění. Osobní, autentické, syrové, bez obalu. Jedna hvězda dolů za náročnější stylistiku, na kterou jsem si musela zvykat, ale druhou polovinu knihy už jsem ji skoro nevnímala a četla jsem jedním dechem.
Obsahově velmi podnětné. Člověk si i vzhledem k situaci v Jemenu uvědomí, jaké máme štěstí, že žijeme v míru a řešíme úplně jiné starosti, než země sužovaná válkou, která deformuje lidskou svobodu a důstojnost.
Autorovy další knížky
2015 | Mise Afghánistán |
2017 | Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic |
2019 | Nebe nad Jemenem |
2013 | Mise Haiti: 5 měsíců s Lékaři bez hranic |
2024 | Objektivní nález: Moje nejtěžší mise |
Moje třetí kniha od Tomáše Šebka a opět skvělé poslouchání. Jemen je zajisté zajímavá země a bohužel v dnešní době války na blízkém východě i dosti nebezpečná.