Nebe nad Jemenem
Tomáš Šebek
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537553/bmid_nebe-nad-jemenem-6632463369fc0.jpg
4
424
424
Český chirurg uprostřed největší humanitární katastrofy na světě. Odjet jako chirurg na misi s Lékaři bez hranic neznamená jen vracet vyhřezlá střeva zpátky do břicha. I přes každodenní hřmění střelby, všudypřítomnou hrozbu cholery, operace těžce postřelených dětí a nedostatek spánku se Tomáš Šebek na své jemenské misi snaží pozorovat běžný život, který se skrývá pod tímto válečným závojem. Jak se žije muslimským lékařkám? Jaké lidské příběhy se ukrývají za tvářemi pacientů a co o nás prozrazují naše jména? Vedle odpovědí na tyto otázky je tato audiokniha také zamyšlením nad posláním lékaře, nad odlišností kultur a nad tím, co všechny bez rozdílu, pacienty i lékaře, spojuje. Osobnímu svědectví neschází v mistrném podání Lukáše Hlavici ani pro autora tolik typický humor a nadsázka .... celý text
Literatura česká Cestopisy a místopisy Zdravotnictví
Vydáno:
2020
,
Tympanum
Interpreti: Lukáš Hlavica
více info...
Přidat komentář
Tato kniha byla od pana doktora Šebka má první. Ze začátku jsem si musela hodně zvyknout na jeho styl psaní. A když jsem si zvykla, knihu jsem si zamilovala a četla jedním dechem. Je úžasné, jak Doktoři bez hranic neohroženě a odhodlaně pomáhají tam, kde je to skutečně potřeba, v zemích, o jejichž válečných a životu nebezpečných podmínkách jsme my všichni ostatní slyšeli akorát z večerních zpráv. Děkuji!
Ten chlap nemel byt lekar ale spisovatel! I kdyz, no, takhle asi zachrani trosku vic zivotu:-) me zachranil dva dny dovolene neskutecne zabavnym ctenim. Melo to vsechno: informace, vhled do veci co neznam, humor, spad, emoce, skoro slza ukapla. Vyborna prace!
I když mě Mise Afgánistán a Africká zima velmi zaujaly, do v pořadí třetího Tomáše Šebka se mi už moc nechtělo. Měla jsem pocit, že válečné chirurgii a Lékařům bez hranic už dobře rozumím a že mi autor už nemůže přinést moc nového. Jenže jsem se spletla. Šebek se od minulé knihy změnil. Jednak velmi omezil vulgarismy (v minulých knihách mi nijak nevadily, brala jsem je jako součást jeho stylu a jako odraz drsného světa válečné chirurgie) a tím vcelku překvapivě autor získal punc životní vyzrálosti, nadhledu a veliké opravdovosti. Druhou velkou změnou je omezené líčení chirurgických výkonů (byť byly podané zajímavě i pro nelékaře), čímž vznikl větší prostor pro myšlenky, které mě velmi zaujaly. Jednoduchý popis válečné situace v Jemenu, prudkého zhoršení životních podmínek, které válku provází, střetu předpokladů českého lékaře vůči jemenským ženám - muslimským lékařkám s jejich vlastním pohledem na svou životně-pracovní situaci, kapitola, v níž autor ukazuje příčiny toho, proč chirurgy nálepkujeme jako arogantní neurvalce, to všechno a mnoho dalších byla místa, nad kterými jsem musela knihu odložit a jít si je srovnat se svými životními postoji. Leitmotiv knihy - děti do války nepatří - mě hluboce dojal. Příběh omylem téměř smrtelně postřeleného chlapce draka Dhana sice díky Lékařům bez hranic dopadl dobře, ale kolik dětí -bezejmenných válčených obětí takové štěstí nemá?
"Můžeme očkávat válku. Váku, která k nám přivádí skoro až v polovině případů dětské pacietny. Válku, které nerozumím, protože i pro místní je občas nepochopitelná. Válku třetího tisíciletí, která se vede konvenčními zbraněmi na vrcholu technologické revoluce tak pitomě, že stále ještě nevynechává alespoň dětské oběti. Děti do války nepatří! Děti máme všude na světě chránit před hloupostí nás dospělých. Nemáme je trápit válkou. Máme je v dobrém "trápit" dostatečným vzděláním a vytvářet jim pro to bezpečný svět."
Tomáše Šebka sleduji už poměrně dlouho. Jeho počiny v rámci MSF, ale třeba i na ksichtknížce, kde se kromě záběrů ze sálu a vysvětlujících fotografií snaží lidi motivovat, aby se nebáli a své zdravotní problémy řešili včas, jsou prostě skvělé. Odsud je už jen krůček k tomu přečíst si nějakou jeho knihu. Nebe nad Jemenem je velmi zajímavé čtení. Žádné pohádky, syrová realita, kterou popisuje nejen jako lékař, ale hlavně jako člověk, který má nějaké názory a city. Co na tom, že všechny ty utrhnané údy nebo roztrhaná břicha viděl už mockrát, vždy to člověka zase dostane. A nedá mu to, aby nepomáhal dál. Skvělé čtení, díky, Tomáši, pořídím si i ostatní knihy.
Možná to nebude pro úplně slabší povahy, protože kniha popisuje skutečnou, nepřikrášlenou realitu. Vše je popsané srozumitelně, aby to pochopil i laik. Psané s pokorou, úctou i humorem. Skvělé čtení.
MSF/Lékaři bez hranic jsou moje dlouholetá srdcovka. Stejně jako práce Tomáše Šebka. Takže nejnovější knižní kousek nesměl v mé sbírce chybět. Příběh autentický, plný lidství, naděje a touhy po tom kousku spokojeného života, co spojuje všechny jedince našeho leckdy natvrdlého a sebe-vražedného druhu.
V tomto případě se jedná o mojí čtecí prvotinu, jež napsal Tomáš Šebek, knihu jsem zařadila také do čtenářské výzvy. Nebe nad Jemenem jsem přečetla jedním dechem, občas mi slza ukápla nad nespravedlností tohoto světa a zároveň jsem pyšný na to, že ještě pořád existují takoví lidé a doktoři jako pan Šebek. Při koupi této knihy pomůžete i dobré věci, protože částečný výtěžek z knihy jde na konto Lékařů bez hranic a co je víc, než koupit skvělou knihu a ještě přitom pomoci.
Reportáže z míst, kam se nikdo z nás neodvažuje zaměřovat svou pozornost,ať už díky předsudkům, nebo z jiných důvodů, mám velmi ráda. A styl psaní - baví, neškatulkuje, prostě plyne. A za odměnu si vždycky z těchto Tomášových knih uvědomím zřetelněji, že všude na světě jsou lidé, kteří žijí své životy, a to za úplně jiných podmínek, než my tady, a přesto mají své sny, humor, lásku...
Já ten syrový popis Tomáše Šebka mám prostě ráda. Bez příkras, ber nebo neber. Hluboce obdivuji jeho práci a hlavně přístup k lidem. A že se toho dozvím hodně i o dané zemi, to je bonus navíc.
I kdyz nejsem doktor a vsem popisum jsem nerozumela, smysl knizky mi neunikal. Velmi ctivy, realisticky pohled na lekarskou misi ve valkou zmitanem Jemenu protkany cernym humorem az to boli. Moc se mi to libilo a rada si koupim predchozi knihy!
O práci lékařů bez hranic si vždy ráda přečtu. Reportáže z válečného Jemenu jsou především o lidech, s kterými se mladý chirurg při své misi potkal. Cituji autora: "Až se mě doma zeptají, co jsem viděl v Jemenu, odpovím, že jsem viděl lidi, kteří se usmívají, ačkoliv je všude bolest a trápení". To je určitě hlavním poselstvím knihy a právě v dnešní době, kdy všichni čelíme virové pandemii, je dobré si připomenout, že v mnoha zemích na světě jsou na tom lidé podstatně hůře a přesto neztrácejí úsměv...
"...dál krvácela, navíc měla mrtvý vývod tlustého střeva, stomii. Vypláchli jsme břicho, teklo to všude a nikde. Přešili jsme stomii a původního Hartmanna, který byl vysoko, jsme přešili na loop stoma. Bude se to lépe zanořovat. A to nevadí, že tomu ne všichni rozumíte. Taky koukáte na Dr. House, kterému občas nerozumí ani doktor, a nevadí vám to. No ne?" (str. 45)
Vždycky jsem chovala nesmírný respekt vůči všem zdravotníkům, kteří svému povolání nezasvětili jen život, ale i duši. Netuším, jestli se nesmírnost dá stupňovat, ale po přečtení Nebe nad Jemenem v to doufám.
Literární stránku hodnotit nebudu, je to prostě zpráva o tom, jak vypadá taková mise s lékaři bez hranic, jak tihle lidé žijí, fungují, jak uvažují, jak se chovají, co je čeká, čemu musí čelit a jak se s tím vypořádávají. Je to civilní, lidské, místy vtipné, jinde smutné. A jsou tu toho skvělé fotografie.
Sice na mě s postupem textu bylo té rozvernosti už moc, vtípky začaly působit lehce násilně, některé pasáže jsem nepochopila vůbec (řetízek) a zprasená odborná revize textu mi rvala žíly (když něco dělám, dělám to pořádně), ALE to, proč to pan Šebek nejspíš celé dělá, se rozhodně povedlo - dneska jsem nastavila trvalý příkaz na konto MSF. Protože to, co s kolegy dělají, to je prostě úžasné.
V knize je velmi čtivě popisován drsný život za války, u kterého se probouzí emoce.
Moc ráda jsem se naučila několik arabských frází :)
Pro mě opět výborná kniha, co do množství informací ohledně každodenní rutiny obětavců z Lékařů bez hranic na jejich misích. Já si vždy jen při popisu zranění a následných operačních úkonů říkám: a to jde dát vůbec ještě dohromady? Klobouček!
Stejně dobrá jako jeho předchozí knihy. Reportážní styl psaní kombinuje se zamyšlením nad důležitými věcmi. A dozvěděla jsem se návod na jednání s chirurgy :-)
Moje druhá kniha od Tomáše Šebka, a stejně poutavá jako Africká zima. Spousta zajímavých myšlenek, přiblížení situace v Jemenu, prostě v každém ohledu je pro mě knížka přínosem.
"... není výsadou narodit se na bezpečném místě a v zemi, kde panuje mír. Je to jen náhoda. A opět stačí jen náhoda, aby se člověk narodil, žil a zemřel na místě opačném." Moc děkuji za perfektní přiblížení úplně jiného světa, ze kterého občas až mrazí.
Moje první kniha od Tomáše Šebka a naprosto mě vtáhla. Už jen tím, že jsem zdravotník na operačním sále. Někdy jsem měla pocit, že píše moje myšlenky a pocity. Tak jak to u mě bývá, jdu na jeho další knihy z misí.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Mise Afghánistán |
| 2017 | Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic |
| 2019 | Nebe nad Jemenem |
| 2024 |  Objektivní nález: Moje nejtěžší mise |
| 2013 | Mise Haiti: 5 měsíců s Lékaři bez hranic |
Prostě skvělé jako knihy předtím. Musíte si zvyknout na styl psaní, ale nesmí vás to odradit! :)