Nebe nad Lhasou
Ning Kchen
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398911/bmid_nebe-nad-lhasou-C6d-398911.jpg
4
28
28
Co se stane, když se v zapadlé tibetské vesnici na úpatí starodávného buddhistického kláštera Däpung nedaleko Lhasy setkají tři lidé ze zcela odlišných prostředí? Čínský filozof utíká po masakru na náměstí Nebeského klidu z Pekingu a hledá zde útočiště jako učitel na základní škole. Atraktivní mladá žena z tibetsko-čínské rodiny odjíždí po studiích na Západě do Tibetu, aby hledala své rodové kořeny a tajemnou linii propojující ženské příslušnice její rodiny. Nadějný francouzský biolog opouští elitní prostředí pařížských institucí a stává se buddhistickým mnichem a vyhledávaným duchovním rádcem. V prostředí majestátních hor a nekonečného nebe nad nimi se rozvíjí mnohovrstevnaté vyprávění o hledání duše člověka, o jeho identitě, o střetech civilizací a lidských osudů, a v neposlední řadě i o psaní románu jako takovém.... celý text
Přidat komentář
Kniha o hledání místa v životě – kde žít, s kým, jaký prostor bude zabírat náboženství a jaký filosofie, a v čem jsou si vlastně podobné a čím se liší. V románu je široké spektrum postav různého původu, věku i vzdělání (včetně postav historických) a jejich konfrontace pomáhá porovnat význam jednotlivých aspektů tradičního i moderního života. Nejmarkantnější to je v rozhovoru budhistického mnicha se svým otcem – západním filosofem, ale podobně fungují i vztahy Wang Mo-ťieho, Ükji, její matky a jejích moderních přátel. Vypravěč chvílemi vstupuje do příběhu různými vsuvkami a vysvětluje přímo čtenáři důležité okolnosti, často zdůrazňuje, že on není Wang Mo-ťie, ale že jeho, Ükji i další protagonisty vyprávění osobně zná. Tibetská vesnice někde poblíž Lhasy vypadá autenticky a je dobrou a přirozenou kulisou pro vyprávění (žádné omalovánky pro turisty). Velmi povedený román, dostala jsem víc, než jsem čekala.
Čekal jsem Brada Pitta a čokoládový příběh o dalajlámovi a místo toho šlo o překvapivě slušně vykreslenej tibetskej venkov, filozofický pojednání o buddhismu a padesát odstínů šedi love story, kterou jsem četl s velkou chutí. Ty vole já stárnu nebo co.
Hlavní příběh je rozhovor mnicha, který utekl z Francie a jeho fotra, famous filozofa. A vedle toho ta love story, kde nechybí biče a svazování a podpatky v šourku. Za mne celý 9/10. Peči peči pá!
Tibetská vesnice a klášter, kde se na čas prolnou osudy tří mladých cizinců, jejich cesty hledání a více či méně úspěšného nalézání svého místa i podstaty. Osou příběhu je sice ambivalentní vztah čínského učitele a jeho čínsko-tibetské kolegyně, ale v knize se slévá tolik motivů a vrstev, daleko zajímavějších než složitost jejich vzájemného vztahu ... cizinecký pohled zblízka na Tibet, jehož tradiční způsob života se nenápadně oddroluje, tak jako všude na světě, samozřejmě nesmí chybět ani buddhismus, potkávání a dialogy východní víry se západní filozofií či zamýšlení nad jejich historií i posláním tady stojí vedle obyčejných historek s vesnickými žáčky a jejich rodinami nebo osobní/rodinné historie hlavních postav, vedle poetických, až impresionistických opisů tibetské krajiny i autorových vstupů do toku vyprávění pod čarou jako svým způsobem další roviny příběhu ... pestrá kniha, které sluší pomalé čtení a rozjímání.
Tolik dobrých myšlenek, zajímavých duchovních i historických témat, nekonečných náboženských a osobních diskusí v prostředí krásného avšak neidealizovaného Tibetu a s neotřelými osobnostmi. Knihu jsem četla pomalu, vychutnávala jsem si ji, a přesto často v myšlenkách zabloudila. Některé kapitoly mi nebyly příjemné, ale patří do knihy, a přiznám se, že ke konci bych byla raději svědkem rozhovoru filozofa s mnichem než vztahových pochodů.
Podobnou knihu jsem asi ještě nečetla. Je nesmírně rozmanitá. Kolik je v ní různých postav, kolik aspektů a hlubin či mělčin má každá z nich, tolik tváří má i tahle kniha. Když odhlédneme od hlavní události, kolem níž se vyprávění vine, tedy rozhovoru filosofa s mnichem, otce se synem, středem příběhu je ne-vztah Wang Mo-ťieho s Ükji. Výraznou roli hraje i samotná krajina, Tibet - tedy výsek Tibetu, jak jej vnímají v zásadě ne-Tiběťané. Prostřednictvím historie Ükjiny rodiny nahlédneme i do tibetských dějin, Matthieu pohovoří o tibetském budhismu, ale zároveň tu máme i naprosto současnou a syrovou vnitřní rozervanost našich protagonistů. Střídá se úhel pohledu, střídá se záběr, místy i vypravěč (neboť on přece není Wang Mo-ťie, řekl nám to už několikrát), střídají se tu historky o zahrádce, výtržnictví a vesnické škole a jejích žácích s filosofickými rozpravami, erotikou, duchovním vytržením, oslavou krajiny i prostým lidským povzdechnutím. Ani ty poznámky pod čarou nejsou jen poznámky pod čarou, ale nedílná součást narativu. Je to nesmírně podmanivá kniha. Určitě jsem ji nečetla naposledy, musím říct, že jsem z ní naprosto unešená.
Nebe nad Lhasou
Zvláštní kniha. Pod pojem Lhasa, Tibet si člověk představuje romantiku, duchovno. Při čtení knihy mi došlo, že Lhasa je nyní město jakékoli jiné - obchodní centra, kavárny, diskárny. Ale nádherný popis krajiny, prostředí.
Docela mne ale mrzí, že jsme se nedozvěděli nic o minulosti Wang Mo-ťieho. Známe historii rodiny Úkji, proč se z Matthieua snad budhoistický mnich, ale u Wang Ma jsou to pouze náznaky.
Chvilkama mne Wang Mo-ťie pěkně vytáčel. Jak se říká jeho chování u nás? Vtěrka? Chvilkama neuvěřitelně otravnej.
Až tedy na některé pasáže, kde, jak píši, mne Wang Mo totálně štval, mne kniha hrozně bavila. I když filozofickým pasážím jsem VŮBEC nerozuměl.