Nebe v mé duši
Conrad de Meester
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225390/bmid_nebe-v-me-dusi-zpx-225390.png
5
5
5
Exercicie s Alžbětou od Trojice. Karmelitka Alžběta od Trojice je u nás zatím méně známá než třeba její současnice Terezie z Lisieux, ale její stopa v křesťanské mystice je nepřehlédnutelná. Poslední rekolekce patří k vrcholům současné křesťanské literatury a De Meesterova knížka Nebe v mé duši se snaží zpřístupnit její hluboký text všem duchovním hledačům. Kontemplativní modlitba a usebranost nepatří jen do kláštera. „Mít nebe v duši“ neboli přebývat vírou v Boží přítomnosti je možné kdykoli a kdekoli. Blahoslavená Alžběta nás jemně uvádí do tohoto vzácného, ale přitom životodárného umění života z víry. Sama světice se nepovažovala za velkou spisovatelku. Její předností ovšem bylo velkorysé a vroucí srdce, schopnost cele se zaměřit jen na to, co si zaslouží být milováno. Většinu svého krátkého života prožila s touhou obětovat všechno ke cti Milovaného. Text může sloužit jako pomůcka k osobním rekolekcím, k exerciciím všedního dne nebo prostě k duchovnímu rozjímání.... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2014 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Dans le ciel de notre âme. "Dernière retraite" avec Élisabeth de la Trinité, 1992
více info...
Přidat komentář
Tohle je skutečně "vyšší dívčí"! Škoda, že se mi kniha nedostala do ruky daleko dříve. V době, kdy jsem byla doma s dětičkama . . . a mohla si i zcela běžně dovolit nějaké ty exercicie mimo domov. Dnes jako zaměstnané babičce mi dost chybí čas a soustředění . . . byly chvíle a kapitoly, kdy mi obojí chybělo natolik, že to fakt nešlo . . .
Zůstane na nočním stolku a bude letos mou průvodkyní o dovolených.
Hanka dole má velkou pravdu - jde o text, co má sílu ozvučit běžný život. A rozsvítit ten běžně šedý a unavený :o)
7/7
Svatou Alžbětu od Nejsvětější Trojice mám moc ráda a tak jsem byla zvědavá, na knihu rekolekcí s ní. A nebyla jsem zklamána. Za mě určitě doporučuji všem, kteří chtějí zajet na hlubinu!
Nádherná kniha, jsem za ni vděčná. Průběžně se k ní vracím a oslovuje mě čím dál víc. Autorův komentář Alžbětiny texty přibližuje běžnému smrtelníku, ale i tak je text knihy dost hutný. Tím pádem ale taky velmi výživný.
Když jsem knížku brala do ruky, netušila jsem, že jde zrovna o 16denní exercicie a že je tedy zakončím dnes, kdy bude Alžběta slavnostně dána celé církvi za vzor, prohlášena svatou. Hezká shoda okolností. Mně je vzorem a přítelkyní už od mládí - svými důrazy na uctívání, na Boha jako Přítomného, na bdělost, pozornost a velkorysost lásky, svou zkušeností kontemplativního života uprostřed společenských závazků.
Kniha mě nadchla a mám v úmyslu se k ní v nejbližších dnech znovu vrátit. Komentář autora k Alžbětiným myšlenkám je hluboký, povzbudivý, místy až strhující. Opakovaně připomíná svatost a důvěrný vztah s Bohem jako nabídku/požadavek vztahující se na každého křesťana. Je to pro mě jedna z knih, které dokážou "ozvučit" běžný život ozvěnou právě čtených a promýšlených textů, takže se zdá, jako by mnohé kolem mě promlouvalo jediným hlasem.
Štítky knihy
křesťanský životAutorovy další knížky
| 2012 |  Malá cesta Terezie z Lisieux |
| 2014 | Nebe v mé duši |
| 2016 | Nejkrásnější texty Alžběty od Trojice |
| 1995 | Tvá blízkost je mé štěstí: bl. Alžběta od Nejsvětější Trojice |
"Boží slovo je zvoláním lásky. Pro každého člověka. Pro každý čas. Boží slovo tebou chce zatřást, vzbudit tě, rozhýbat. Slovo není spokojené, pokud si jej všimne a pokud ho zkoumá pouze tvůj rozum. Rozum se snaží pochopit, ale jen osoba se může angažovat. Slovo chce sytit celou tvou osobnost a v určitém smyslu je také strávit. Slovo není naplněno, dokud není naplněno, dokud není přijato v srdci, které se vydá jeho poselství. Chce vyvolat milující přijetí, osobní přisvojení, ustavičné uskutečňování. Božské slovo touží hrát na struny duše a opětovně být slyšeno v harmonické lidské odpovědi. Alžběta dnes píše: Hle, co zpívala duše mého Mistra a on chce slyšet ozvěnu tohoto zpěvu v mé duši.
I v tvé duši. Nebo se tě to snad týká méně?"
Mám ke svaté Alžbětě od Trojice blízko. Zamiloval jsem si ji už když jsem s ní byl seznámen v čase završování své konverze. A se zvláštní porcí něhy navíc na ni myslím od doby, kdy jsem se dozvěděl, že moje milá a vzácná františkánská přítelkyně má své řádové jméno právě podle téhle naší úžasné karmelitky.
Četl jsem Nebe v mé duši v postní době, což byla pro mě doba z více důvodů náročná, zatížená impulsy a nedostatkem času na sebepéči. Taky doba, kdy ještě nebylo počasí na sezení s knížkou na balkoně - takže napustit si horkou levandulovou vanu a vyhradit si hodinu času jen pro sebe a Alžbětu, pro pomalé čtení, promýšlení, tiché "společné" modlení... Podobná intenzivní spirituální hnutí duše se těžko popisují, ale byla to prostě velká radost a vnitřní posila, ano, opravdová duchovní obnova.
Obdivuji svatou Alžbětu za její schopnost vzájemně přibližovat život s Bohem a život mezi lidmi. To teoreticky není nic tak neobvyklého: existuje známá teologická poučka, která uvádí, že naše vztahy k Bohu, k sobě, k druhým lidem a ke stvoření jsou vždy vzájemně propojené a narušení jedné vazby ohrožuje všechny ostatní. Ale na Alžbětě to vidím tak krásně zřetelně a přirozené, jako snad u nikoho dalšího. Blízkost k Bohu a blízkost k lidem se podporují - a Alžběta tím Boha jakoby vtahuje do své každodennosti, blízkost buduje lásku, láska buduje jednotu a v jednotě s Kristem je možné nést svá utrpení, snášet je a nabízet k posvěcení.
Ochota k sebedarování byla Alžbětinou realitou v době jejího života a prostřednictvím jejich zaznamenaných slov vnímám, že tohle darování její smrtí nekončí. Její žitá důvěrnost s Bohem je darovaným prostorem, do kterého mohu jako čtenář pokorně a pozorně vejít a použít ho jako vstupní bránu k intenzivnějšímu prožití svého bytí s Trojicí. Otec de Meester je v tomto procesu skvěle citlivým společníkem, který povzbuzuje tam, kde je třeba povzbuzovat a ztišuje tam, kde je nutné být tichý a vnímavý. Alžběta by si sotva mohla přát lepšího průvodce svojí spiritualitou.
"Rekolekce s Alžbětou se blíží ke konci. Nekonči je. Nos sebou, ve svém srdci, své svaté místo, kde Láska očekává tvůj hlas a tvůj pohled, aby tě naplnila svým Životem, krok za krokem, zítra víc než dnes. On tě volá bez ustání a ustavičně tě chce poslat. Neboť, jak říká Alžběta, takový apoštol je silný, který zůstává stále u Pramene živých vod; tehdy může přetékat kolem sebe, aniž by se kdy jeho duše vyprázdnila, poněvadž je ve spojení s Nekonečným."