Nebezpečí sklizně
Otokar Březina (p)
Tematicky řazený výbor (Elegie, Modlitby, Postavy, Pohyblivé obrazy) z pěti autorových básnických sbírek a torsa šesté knihy básní, doplněný esejem Nebezpečí sklizně a chronologicky řazenými životopisnými daty, publikačníčinností a úryvky z dopisů Anně Pammrové, F. Bílkovi, J. Demlovi, F. Bauerovi, F.X. Šaldovi a jiným uměleckým přátelům a významným osobnostem. Část nákladu vydaná s mikrodeskou (recitace básní v podání V. Brabce a J. Kačera s doplňující hudbou úryvků Sukovy Pohádky léta).... celý text
Přidat komentář
"Pro výkřik srdce osamělého,když zajásá v úzkosti svojí jako pták zabloudilý,jenž nalezl bratrské množství zpívající,sladko je žíti!".100%.
Mistrovské dílo lyrického titána české poezie. Básně burcující fantazii k nepříčetnosti. Velkolepá sbírka, ke které se budu rád vracet. Vřele doporučuji.
Štítky knihy
Otokar Březina, 1868-1929 básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
2008 | Svítání na západě |
2008 | Ruce |
2008 | Stavitelé chrámu |
1895 | Tajemné dálky |
2010 | Větry od pólů |
Místo vstupní eseje Jaroslava Janů mi v hlavě šumělo jen ono klasické "složitě sublimované", "zkultivovaně humanizované", "estetizované" bla bla bla. Jistě, je to jen odraz doby a zároveň přístup konkrétního člověka. Ale taková předmluva příliš nenavnadí. Dále to bylo o poznání lepší. Březina nezklame. Rýmy zrovna nečpí originalitou, ale zde o to nejde. Březinova poetika je mi blízká, důmyslná komplikovanost v celé své kráse. Ač musím přiznat, že v tomto výboru básně postupně přechází ve své spletitosti až na hranici čitelnosti. Zajímavými shledávám především závěrečné výňatky z korespondence, které by často mohly být samy o sobě literárním dílem.