Nebezpečné známosti
Pierre Choderlos de Laclos
Originální milostný román z konce 18. století, ve kterém autor formou dopisů líčí život francouzské šlechtické společnosti v době před revolucí. Na příběhu dvojice libertinských šlechticů, kteří pro vlastní pobavení manipulují s osudy svých bližních, vytvořil autor nejen vynikající obraz určité doby a společnosti, zabývající se převážně plytkými intrikami, ale uvedl do literatury řadu znamenitě psychologicky propracovaných typů a zobrazil složitost mezilidských vztahů s časově neohraničenou platností.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , AcademiaOriginální název:
Les Liaisons dangereuses, 1782
více info...
Přidat komentář
Nádherná kniha. Psáno čtivě. Nedokázala jsem se od příběhu odtrhnout. Doporučuji k četbě.
Miluji tento příběh. V jakékoliv podobě. Ovšem ta knižní je asi mému srdci nejbližší, byť jsem příběh prvně uviděla jako film. Líbilo se mi, že je kniha psaná formou dopisů.
Mám opravdu ráda všechny zfilmované verze tohoto díla, je tedy celkem logické, že jsem se pustila i do knižní předlohy. Netušila jsem, že je psaná formou dopisů, ale mile mě to překvapilo. Knížka mě bavila, i když místy mi připadala docela zdlouhavá, nakonec se ale ukázalo, že to mělo svůj význam.
Kdykoliv otevřu knihu a vidím, že jde o epistolární román, strnu. Ovšem v případě Nebezpečných známostí jsem začala číst a odložila jsem ji v podstatě až po přečtení poslední stránky. Žádná nuda, žádná otrávenost z jednotlivých adresátů. Bavilo mě sledovat manipulativní práci s informacemi!
Jak čtu v anotaci - "krutě kultivovaný styl" - to je přesné a zároveň nejlepší reklama. Po zhlédnutí filmu s Johnem Malkovichem jsem nečekala, že mě kniha osloví, ale zázračně se vyhoupla na stejně milovanou pozici jako Frearsův film.
Poučný pohled pod pokličku francouzské aristokracie v 18. století. Knížka má mnoho zajímavých myšlenek a rozhodně ji nelze zařadit mezi tuctové romány. Místy je odmítání paní prezidentové trošku rozvláčné, ale vikomt de Valmont to zachraňuje, protože je prostě rozkošný intrikán. Navíc každé zlo je na konci příběhu po zásluze potrestáno, co víc si přát?
Příliš mě nezaujala dopisová forma, je to snad jediný případ, kdy si myslím, že film je lepší než kniha.
Po shlédnutí filmů dle této předlohy, jsem na knihu velmi těšila, ale její forma v dopisech mě příliš nezaujala a dost těžko se mi kniha četla. Námět samotný hodnotím kladně, ovšem s formou psaní je to už poněkud horší.
Knihu jsem četl kdysi, po té, co jsem v divadle viděl dramatizaci Christophera Hamptona. Mnohokrát. Tedy mnohokrát jsem ji viděl. Knihu jsem četl zatím jen jednou, ale vím, že se k ní ještě vrátím. Je to silnější než já. Viděl jsem i některá filmová zpracování. Potom znovu divadelní verzi a příběh a skvělé postavy mne neustále baví. Je to silnější než já.
Mám ráda film Nebezpečné známosti a ani Formanův Valmont nebyl špatný, ale původní předloha mě kupodivu moc nezaujala. Román v dopisech pro mě není zrovna nejoblíbenější formou, byť chápu, že v době vzniku tohoto díla, to byla jedna z nejoblíbenějších forem psaní.
Pro mě je tenhle román v dopisech stále velkou lahůdkou. Každé psaní charakterizuje jednotlivé postavy a je radostné, tak hezké a výstižné dopisy číst. Navíc přes ně sledovat i románovou linii.
Asi jsem od knížky čekala něco jiného, řekněme poutavějšího. Bohužel mě De Laclos nedokázal zaujmout natolik, aby mi nebyl osud jeho hrdinů lhostejný. Nedovedu určit, zda to zapříčinila forma dopisů, prostředí francouzské smetánky nebo mně nesympatické hlavní postavy, ale Nebezpečné známosti už si znovu (s největší pravděpodobností) nepřečtu.
kniha se mi líbila. Zápletku a hru hlavních hrdinů jsem obdivovala už dávno. Je zábavné sledovat ty zlé, jak si hrají na andílky. Líbí se mi i vlastně všechny filmy, natočené podle tohoto námětu. Jak je vidět, tak každý má to svoje tajemství a myslím si, že právě ti co jsou nejvýš si mohou s ostatními hrát jako s loutkami a to jak v minulosti tak i dnes.
Tahle kritika smetánky 18. st. není vůbec špatná. Forma dopisů jí dodává na zajímavosti a udržuje pozornost. Jen si nejsem jistá, jestli mě víc vytáčela markýza a Valmont nebo ta naivní slečinka, která byla chuděra podvedena proradným vikomtem. Každopádně moment, kdy se oba hlavní intrikáni zapletou do vlastních intrik, je ukázkový :D
Nebezpečné známosti jsem si přečetla už kvůli filmu Cruel Intentions. Forma dopisů je trošku zdlouhavá, ale tím, že se příběh odehrává v 18. století, má své kouzlo, které dokáže zaujmout.
Štítky knihy
láska zfilmováno 18. století milostné romány Francie francouzská literatura intriky romány v dopisech, epistolární romány libertinská literatura zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2006 | Nebezpečné známosti |
2008 | Vášeň a rozum – Láska v době libertinů |
1928 | Nebezpečné známosti. Část první |
1929 | Nebezpečné známosti. Část druhá |
1915 | Nebezpečná přátelství |
Velmi povedené dílo a to hned v několika rovinnách. Epistolární forma umožňuje zajímavou formu perspektivy. Čtenář je na jednu stranu zahlcován zdvořilostními formulkami a patetickými výrazivy, na druhou stranu ale z jiných dopisů "ví" a může tedy tyto floskule s naprostým zaujetím odebírat, až nakonec rozbalí "jádro pudla", poté se však zase může bavit zpětným zabalováním a pozorováním, jak lze všechno zaonačit tak, aby se dosáhlo vlastního cíle.
Kombinace vášnivých rozprav a cynického komentáře v následném či předchozím dopise, je taktéž naprosto bravurní. Snad jen zcizovací efekt je natolik silný, že se čtenář prostě nedokáže vžít do paní prezidentové, neboť jako znalý by se milostnými obezličkami zlákat nenechal (?)
Za naprostou třešničku na dortu pak považuji většinu paratextů - ať už se jedná o ty přesvědčující čtenáře o autentičnosti vyprávěného děje, tak o ty upozorňující na naprostou literární neznalost hlavních protagonistů (přes hojnost literárních a divadelních citátů snad ani u jediného nechybí poznámka pod čarou, že se jedná o citát nepřesný či zcela smyšlený). To nádherně podtrhuje tvář, kterou si hrdinové pro společnost nasazují, ale která je jen velmi dobře vyrobenou maskou.
Rozhodně doporučuji!