Nebo na dosah
Jandy Nelson
Sedemnásťročná Lennie je klarinetistka (vcelku dobrá), prezývajú ju John Lennon (nenávidí to), je posadnutá Búrlivými výšinami (prečítala ich 23-krát) a nedávno jej zomrela staršia sestra Bailey. Mala by smútiť a vyrovnávať sa so sestrinou smrťou, ona sa však zamiluje až po uši. A rovno do dvoch chalanov naraz. Toby je skejter a sestrin exfrajer, ktorý ako jediný chápe jej žiaľ. Joe je nový chalan na škole, plný elánu, schopný vytiahnuť ju zo zabehnutých koľají a katapultovať do nebies. Aby toho nebolo málo, Lennie sa do života pletie rodina: päťkrát rozvedený strýko a babka, ktorá kreslí podivné zelené ženy a pestuje afrodiziakálne ruže.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Slovart (SK)Originální název:
The Sky Is Everywhere, 2010
více info...
Přidat komentář
Měla jsem chuť začít slovy „výjimečná kniha“, jenže ta zdaleka nevystihují to, jak úchvatná a okouzlující tahle kniha vlastně je. Jak je přímo nabitá pocity a myšlenkami a jak z ní tryskají barvy a tóny, které se slévají do o(c)hromující symfonie života. Během čtení jsem měla pocit, jako by pravidelně co pár stránek vybuchovalo celé nebe a po kousíčkách se mi snášelo k nohám...
Možná mé nadšení pramení z toho, kolik věcí mám s Lennie společných (tedy snad až na to, že já se ze svého spánku Šípkové Růženky ještě stále neprobrala).
Možná mě s ní spojuje láska k hudbě a až příliš romantická a poetická duše.
Možná jsem se zkrátka zamilovala do toho nudného, ošklivého, netalentovaného, ale vášnivého kytaristy, který skládá líbezné duety a sbírá střípky duše zlomené holky, již miluje.
Možná jsem prostě tak trochu blázen jako Lennie a její podivná rodina, a proto tu knihu tak zbožňuji.
Ať už to má jakýkoli důvod, nejspíš už jste přišli na to, že tady se kritiky nedočkáte. A co se týče Lennie a Tobyho, myslím, že tohle jen tak někdo nepochopí. Nejlépe to snad vystihla bábinka - když je člověk naprosto zničený a zoufalý žalem, dějí se různé nesmyslné věci, které není ani schopen sám vysvětlit. Přece jen, každý z nás truchlí jinak. Neexistuje nějaká šablona na správné truchlení.
Přestože v porovnání s Dám ti slunce se vám Nebe je všude možná bude zdát trochu povrchní a naivní, já jsem téhle knize naprosto propadla - patřím jí celým svým srdcem i duší jako Lennie Joeovi. A věřte nevěřte, být do ní takhle zblblá je opravdu nebesky krásný pocit. Jako by najednou nebe pohltilo vše kolem... Hmm, jak dildonické.
„Pamatuješ, jak to bylo, když jsme se políbili? Náruče a náruče světla padaly přímo na nás. Jako provaz spuštěný z oblohy. Jak se může slovo láska, slovo život vůbec vejít do úst?“
Překvapilo mě poměrně nízké hodnocení zde na databázi. Jelikož jsem měla to potěšení číst dílko Dám ti slunce a byla jsem z něj nadšená, tak se mi líbila i tato kniha. Je totiž stejně krásně bláznivě napsaná. Styl psaní a vyjadřování autorky mě zkrátka baví. Její postavy jsou velmi uvěřitelné a lidské a dokáže i v té ujeté smršti slov zahrát na vážnější notu. Hlavní téma bylo sice smutné, ale moc pěkně zpracované. Zpestření v podobě "básniček" (mimochodem hezky graficky udělané) krásně dokreslovalo příběh.
Je to moc hezká kniha o tom, jak se dívka vyrovnává se smrtí své sestry. Někdy je to opravdu těžké. A tady je to nádherně popsané. Rozhodně doporučuji :)
To je tak krásná kniha! Vůbec jsem to nečekala a musím říct, že toho ve mně spoustu zanechala k přemýšlení. Rozhodně doporučuji!
Tohle se za mě moc nepovedlo. Povahy babičky a jejího strýce byly nucené. Prostě je potřebovala mít zajímavé.
Super knížka. Dle mého názoru se četla výborně. Jen mi občas vadil ten "vztah" mezi ní a Tobym. Ale skousnout se to dalo.
Kniha se mi líbila ,ale moc mi nesedl autorčin styl psaní . Některé části se mi líbily , jiné mně nudily k smrti . Jsem ráda , že jsem si knihu přečetla , ale chtěla bych aby mně bavila trochu víc . Od autorky čtu její druhou knihu , ze které taky nejsem moc nadšená , ale to se ještě může změnit :) Celkově mně kniha nezaujala , ale ani neurazila , některé části se mi líbily a knihu bych doporučila všem lidem , kteří si chtějí odpočinout a odreagovat se .
Lennie mi chvilkami opravdu lezla na nervi, konec se mi četl pomalu... příběh byl ale jinak fajn, milostný trojúhelník nějak moc nevadil. Všechny postavy mi byly sympatické, a všechny byly svým způsobem originální.
Doufám, že co nejdříve budu mít možnost přečíst si i Dám ti slunce.
Čteno v angličtině a líbilo se moc. Tahle autorka mě baví. Asi jak má kreativně zaměřené postavy, které si ujíždí na nejrůznějších věcech, to je fajn.
Jak se člověk vyrovnává se ztrátou blízkého člověka? Sedmnáctiletá Lennie píše básničky, které nechává na všech možných i nemožných místech… Vypráví a vzpomíná na svou zemřelou sestru Bailey, po jejíž smrti už nic nebude stejné. Kniha o první lásce, bolesti ze smrti a hledání sebe sama. Čtivé, s očekávatelným koncem, určené spíše dospívajícím.
Autorka dokáže velmi barvitě vystihnout pocity bezmoci, kterými Lennie prochází, současně však i poblouznění první lásky, stejně jako zmatenost plynoucí z rozpolcení citů hned ke dvěma "mužům jejího života". I přesto, že je kniha charakterizována jako Young Adult, najdou v ní jistě zalíbení i starší čtenáři (pravda, spíše čtenářky). Odmyslíme-li si řeč, sex a naivitu "náctiletých", která z některých pasáží čiší, najdeme i velkou hloubku a dojemný příběh o životě.
Knížka byla super, originální, nápaditá, čtivě napsaná a poutavá.
První jsem od této autorky četla Dám ti slunce a ta mě zaujala o něco víc, proto ta jedna hvězdička dolů.
Od této autorky jsem nejdříve četla Dám ti slunce a ta kniha mne naprosto uchvátila. Ovšem Nebe je všude už tak žhavé nebylo. Kniha je celkem hezky napsána a přečetla jsem ji za víkend, ale postava Lennie mě po dobu celé knížky patřičně vytáčela svým "vztahem" s Tobym. Nezlobte se na mě, ale do teď jsem nepochopila, proč to udělala. Osobně jsem tedy názoru, že si Joea nezasloužila. Protože on si tohle nezasloužil. Každopádně chápu, že happy end musí být. Za mě tedy stokrát lepší Dám ti slunce...
Neupírám knize čtivost a neuvěřitelný drajv, bohužel se však ukázalo, že (už) nejsem cílová skupina a kniha mě neoslovila tak, jak by asi měla.
Toto bolo zlé.Buď som už stará na takéto knihy alebo to bolo zlé,vyberte si :D Hlavná hrdinka Lennie sa nebezpečne priblížila k môjmu prvenstvu hlavných hrdiniek ktoré mám chuť ovaliť panvicou(prvé miesto si stále drží America,prepáčte mi ktorý milujú Selekciu).Lennie bola naivná,skákala od chalana k chalanovi a zaľúbiť sa počas toho ako smútim za sestrou mi prišlo trošku divne.V tom obdobii by to bolo posledné na čo by som myslela.Jej večne mrk mrk mrk mi zdvíhalo akurát krvný tlak.Presladený koniec ma už úplne dorazil.Mám rada sladké príbehy ale tu toho bolo veľa na konci.Knihu som nechcela ani dočítať ale zaťala som sa ale druhý krát ju už čítať rozhodne nebudem.Mám doma ešte Dám ti aj slnko tak dúfam že to také zle ako mrkajuca Lennie nebude.
Od J. Nelson jsem četla Dám ti slunce, které se mi velice líbilo a oslovilo mě. Takže přišla i na řadu další kniha z její tvorby.
Příběh byl čtivě napsaný, doplňovaný útržkami, které psala Lennie. V první polovině mi Lennie někdy připomínala chováním nerozhodného, nevrlého mopsíčka, který neví ke kterému z páníčků dřív se svou oddaností a náklonností. Nakonec si ale uvědomila, co doopravdy cítí a hlavně k tomu správnému klukovi. No ale po zvratu, který nastal, se vše v dobré obrátilo a konec přešel do krásného, naivního a očekávaného finiše.
Co se mi v knize líbilo, bylo popisování, jak se každý jinak vyrovnával se smrtí blízkého člověka či jejím odchodem od rodiny, to jak Lennie psala různé útržky o ztrátě, bolesti a vyrovnání se s tím, bábi zase se svými bolavě upřímnými dopisy či obrazy, určené její dceři.
Nebyla to jaká Bůh ví extra četba, ale někdo si tam své pasáže najde, ať už romantická duše nebo osoba zkropená žalem. :-)
Cítím zklamání.