Nebojte se jídla
Světlana Bronnikova
Stěží se mezi námi najde někdo, kdo by byl vždy spokojený se svým vzhledem a hmotností. Příčina nadváhy zpravidla tkví v nezpracovaných emocích, které nás ponoukají jíst bez pocitu hladu. Co s tím můžeme dělat? Kniha obsahuje praktické nástroje na překonání závislosti na jídle tak, abyste si mohli dovolit jíst vše, na co máte chuť, naučili se vnímat signály hladu a nasycení a přitom zhubli a znovu již nepřibrali na váze. Postupným plněním úkolů na stránkách této knihy se dokážete zbavit zátěže své tělesné hmotnosti a problémů. Plňte konkrétní plán, který vám předkládá kvalifikovaná odbornice v oblasti stravování, a zhubněte natrvalo.... celý text
Přidat komentář
Zajímavý pohled někoho, kdo x let pracuje s různými typy lidí různě přistupujícími k jídlu. I když se pravidelně účastním seminářů o zdraví s lékaři i poradci, našla jsem tam spoustu nových a užitečných informací.
Připouštím, že některé části jsou trochu “nudné”, ale asi záleží, s jakým záměrem člověk knihu čte.
Dlouho jsem na ni čekala v knihovně v pořadníku, ale nic moc mi to nedalo. Psychorady, a v podstatě se nic člověk nedozví, ani kdyby byl ten přejídač co se nezvladatelně snaží nakrmit své emoce. Ani pro tyto osoby to není dobrá kniha. Hlavně pro ně není!
Je totiž nepřátelská a nudná.Takže mám obavy, že po přečtení povedou první kroky právě k lednici.... :-)
Nedá se říci, že by byla kniha špatná a plná nesmyslů, ale vhodná je opravdu jen pro ty, kteří mají problém s nekontrolovatelným přejídáním a chtějí zhubnout. Pokud hubnout nechcete, takhle kniha není pro vás.
Přiznávám, že mě překvapily níže uvedené komentáře ke knížce. Já z ní byla nadšená dokonce tak, že jsem si ji objednala, abych ji měla doma a mohla se občas inspirovat. Autorka jde velmi do hloubky co se týče psychologie stravování, jak na koho co působí a vliv emocí na jezení a zabývá se tím, co člověku prochází hlavou když má tendenci se přejídat a také, zda to opravdu chce a podvědomě se tomu nebrání. Já naopak knížku projela za několik dní, objevila jsem spoustu AHAmomentů a tento typ stravování mi připadá jako jediný správný a přirozený.. ano, nejedná se o dietu a o rychlé zhubnutí, ale o mnohem víc.. o zážitek z jídla, o vnitřní spokojenosti, o snahu nalézt příčiny přejídání a jejich odstranění.. kniha je plná černého humoru, který asi níže uvedený komentář považuje za nepřátelský, mě sedl dokonale, jakoby mi autorka mluvila z duše.. :) hold každý jsme jiný a pro mě bylo tohle přesně to, co jsem si potřebovala uvědomit..:)