Nedorozumění
Albert Camus
Matka s dcerou Martou vedou v horách neprosperující hostinec. Jediné, z čeho žijí, je vraždění bohatých obchodních cestujících. Nyní se obě připravují na poslední vraždu, kdy by konečně mohly prodat dům a přestěhovat se k moři. Jejich nájemce je muž středního věku, nejspíše docela bohatý, a tvrdí, že nechal manželku ve Státech, kde žije. Marta se k němu chová velmi odtažitě a neustále mu dává najevo, že se s ním nechce ani trošku sblížit. Zato matka má z cizince divný pocit a nechce se jí do vraždy. Samotný cizinec s nimi také hraje komedii. Přijel sem po letech, kdy opustil jejich dům jako nezdárný syn a nyní po smrti otce se chce o matku a sestru Martu postarat. Dokonce si přivezl i manželku Marii, ale tu nechal bydlet jinde, aby za tu krátkou dobu mohl poznat, jak se jeho rodině daří...... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1968 , DiliaOriginální název:
Le Malentendu, 1944
více info...
Přidat komentář
I když je Camus můj nejoblíbenější filozof, coby spisovatele, natož dramatika, už ho tak slavně nevidím. Námět hry je opravdu bodrý a dalo se z toho jistě vyždímat mnohé (údajně se Camus inspiroval nějakými událostmi co se odehrály někde v Československu), Camus to však - a řekněme si to na rovinu - pěkně zbabral. Ty naprosto nereálné žvásty, které postavy vedou neustále dokola, naprosto znemožňují se nějak vžít do atmosféry, děje, charakterů. Jako, což o to, absurdní je to opravdu hodně - bohužel však ne v tom dobrém slova smyslu, ale spíš v tom havlovském...
- Poslechnuto jako rozhlasová hra. Tragika příběhu je podpořena teatrálními dialogy a monology, které mě sice dokázaly jakž tak emocionálně naladit na život Marty a matky, zároveň ale znemožňovaly základní uvěřitelnost příběhu. -
Není příliš známé, že inspiraci k této divadelní hře čerpal Camus i ze své zkušenosti s našimi zeměmi. Dokonce uvažoval i o tom, že ji pojmenuje "Budějovice". Camus navštívil Čechy a Moravu ještě v době, kdy byl mladý a neznámý. Praha se mu zdála temná a příliš se mu nelíbila. Naopak se prý velmi dobře cítil na sluncem zalité Hané. Jinak Camus velmi rád zaplétal do svých děl odkazy na další knihy, které napsal. Platí to například i o románu Mor, kde se naopak objevuje zmínka o událostech, které zpracoval v Cizinci. Camus tak ze svých jednotlivých děl utvářel jakýsi "ucelený svět".
V knize "Cizinec", v druhém díle knihy, kdy odsouzený Meursault čeká na popravu, tak nalezne ústřižek novin, kde je příběh, který je později rozvinutý v dramatu "Nedorozumění".
Extrémně uměle a neuvěřitelně působící tragédie, která čtenáře spíš odradí svým přehnaně dramatickým pojetím, než aby mu skutečně vstoupila pod kůži.